HOST DEDENÍKU – Alex: Moravským Švýcarskem (2) – Kolonáda, litinový kříž a Kolohnát

Mnoho turistů putujících Moravským Krasem netuší, že krajina se strmými svahy mezi poutním Vranovem u Brna a poutními Křtinami, byla v 19. století romanticky upravenou krajinou. Já to nevěděla také, a to bydlím na prahu Moravského krasu, od dětství jsem Kras navštěvovala s rodiči a tato půvabná krajina mě učarovala.

 

Poprvé jsem se s touto historií komponované krajiny seznámila při čtení jedné z publikačních prací Mgr. M. Golece, Ph.D., asi před osmi lety. Pro připomenutí mapa VKLA:

 

 

Dnes navštívíme Kolonádu, litinový kříž a Kolohnát.

 

Kvaš Kolonáda nad Adamovem, průhled k zámku kolem roku 1815 (autor F. Runk)

 

Nad prudkými svahy úzkého údolí řeky Svitavy před Adamovem, byl postaven velký litinový kříž v kamenném podstavci. Poprvé jsem toto místo navštívila se skupinou mých přátel začátkem 80. let. Byli jsme taková partička lidí, kteří tak trochu fušovali do práce tehdejších ochránců přírody, kteří byli na indexu socialistických vládců. To nám nebránilo, abychom věšeli ve vysokých korunách stromů budky-sovníky, no budky, spíš boudy. Mladí muži vysoké buky slaňovali a pomocí kladky vytahovali sovníky vzhůru do koruny a tam bytelně upevnili. Stromy nám vytipoval tehdejší revírní, který s námi procházel zdejší lesy. A sovy náš dar přijaly s povděkem a vesele hnízdily.

Jako bonbónky byly celodenní autovýlety do zajímavých přírodních lokalit v okolí Brna, o kterých se tak moc nic nevědělo, které znali právě tihle „fajnšmekři“ ze svých oborů botaniky, zoologie, geologie nebo historie.  Jsem vděčná, že jsem mohla být s touhle skupinou lidí. Někde tady se v mém životě začala utvářet zvídavost o svoje blízké okolí, která mě drží do dnešních dnů. Někteří z nás už nejsou mezi námi, někteří jsou už velmi, velmi staří. A některým, jako mně se už hůř pohybuje.

Když jsme šli na výlet do bukových lesů nad Adamovem, netušila jsem, kde jsme, kam jdeme. Šli jsme cestou necestou lesy, až se před námi na skalnatém zalesněném ostrohu vynořil vysoký litinový kříž s ukřižovaným Kristem. Tenkrát nebyl tak krásný jako dnes, byl celý nakřivo, zarezlý, kamenný sokl částečně pobořený.

 

Litinový kříž nad Adamovem. Foto Alex 2013

 

Ale už tehdy na mě toto místo zapůsobilo. Jak plynula léta, tak jsem se snažila kříž najít, ale marně. V prostředí prudkých, nebezpečných žlebů odvádějících vodu dolů do Svitavy to nebylo jednoduché, cesta směrem od Vranova žádná nevedla. To platí do dnešních dnů. Až jednou jsem ho našla! Krásně opravený se vypíná na ostrohu nad průmyslovým kaňonem Adamova. Dnes už vím o všech pěšinkách, jak se k němu dostanu. Zjistila jsem na mapách, že se tato lokalita jmenuje Kolohnát.

Hledala jsem v knihovně, v publikacích, co by mi mohlo něco o této lokalitě s tak děsivým názvem napovědět. Tak nějak jsem cítila, že se toto místo pojí spíše k Adamovu, nebo Novému Hradu než k Vranovu. Až po zhlédnutí publikace od Mgr. Golece jsem se dopídila o čem toto místo vypovídá. Žádné fantastické vymyšlenosti, které mně napadaly, jako že na tomto místě byla šibenice (Kolohnát) a konaly se popravy.

Vysvětlení je mnohem prozaičtější. Při budování romantizující krajiny začlenili Lichteštejnové na ostroh nad Adamovem výstavbu dřevěné, oddychové kolonády, která se velmi podobala Reistně v Lednicko-valtickém areálu. Pod jejím projektem se zřejmě také podepsal arch. Josef Hardtmuth, stavitel rodu Lichtenštejnů, tak jako na projektu adamovského zámku.

Kolonáda působila jako odpočinkové místo s výhledem na zámek v Adamově. Stále jsme na začátku 19. století v době, kdy v nedalekém Slavkově na zámku, přespal před děsivou bitvou Napoleon. Ke Kolonádě se zřejmě přicházelo z adamovské strany, po vybudovaném přístupovém chodníku.

 

Kolonáda F. Richter 1828

 

Dřevěná kolonáda se brzy rozpadla a na jejím místě byl vztyčen litinový kříž. A Kolohnát je zřejmě zkomolenina od kolonáda. Adamovský zámek jsem raději nenavštívila, stačí mi fotografie na netu, odtud jsem si také jednu ze současné doby vypůjčila. Soudruzi zámek přestavěli k obrazu svému. Je to hrůza…

 

Zámek, autor neznámý rok 1928

 

Mám ráda toto místo, i když už pro mne ztratilo to lechtivé tajemno, chodím k němu cestou necestou, dnes prořídnutým lesem, dívám se do údolí průmyslového Adamova, se zprzněným zámkem, hluboko pode mnou ubíhají vody Svitavy směrem k Brnu, a tu a tam zarachotí vlak řítící se z tunelu pode mnou, dnes rychlostní koridor. A s údivem si představuji kněžnu v róbě, plahočící se nahoru, na vyhlídku z Kolonády!

 

Zámek Adamov, současnost. Foto internet

 

Dede: Dnes se můžeme nejen ptát Alex na tuto prazvláštní krajinu, ale dodala bych i jednu otázku: Znáte nějakou další památku, která skončila tak neslavně, jako chudák zámek v Adamově? Je stále ve špatném stavu, nebo se ji podařilo vzkřísit do více méně původní podoby? 

Aktualizováno: 20.2.2021 — 21:03

16 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Jé Alex, u Kolohnátu jsme byli. Přišli jsme tam z druhé strany, pamatuju si, že to bylo v neděli v poledne, někdy vloni na jaře. Seděli jsme u něj, obědvali a koukali dolů do Adamova. Ta krajina je opravdu zajímavá a že tam byla někdy kolonáda, jsem vůbec netušila. My se dneska dostali na vyhlídku nad Křtinským údolím, taky paráda. Fakt se tu dají najít hodně kouzelná místa. Díky za parádní článek.

    1. Toro, jsem ráda, že se ti tady líbí! A že jsi byla na Kolohnátu. Velmi zajímavé místo! Tu vyhlídku, kde jste byli dnes, jsem viděla na FB.

  2. Díky za další část putování po zajímavostech Tvého kraje, Alex. Aspoň že ten litinový kříž je krásně opravený. (y)
    Tady u nás a v okolních Sudetech je spousta těch opuštěných textilek na březích řek a také skláren. Nejhonosnější bývala Eliáška v Kamenickém Šenově, hlavní budova kdysi slavné sklárny, kterou založil Elias Palme, později ve vlastnictví n.p. Lustry. Já jsem tam jednou byla na začátku 90. let, kdy budovu koupil soukromník, ale to už byla převážně prázdná, léta neudržovaná, jen zčásti využívaná ke skladování všeho možného. Od té doby měnila majitele a dál jen chátrala. Škoda tak krásné stavby, nevím, jestli vůbec má ještě šanci!
    https://genus.cz/dalsi/zajimavosti/eliaska-byvala-slavnou-fabrikou-ted-je-slavnou-ruinou-ale-i-estetika-zmaru-pritahuje-n473971.htm

    1. To musela být krásná budova. Už jenom ten portál. Pane jo, tolik zničené krásy, kam se podíváme.

  3. Díky Alex, za ty vycházky! jak už jsem říkala minule, tam známe jen ty tunely, kterými projíždí vlaky do Brna:))
    ten zámek v Adamově… to je děs. No jo, obraz doby.
    Pokud jde o rozpadající se pěkné stavby, zmínila bych ne zámek, ale fabriky. tady na horním toku Labe, ale ještě víc u Jizery, bývala spousta továrniček až továren, většinou textilek. Často to bývaly moc pěkné stavby, aspoň zvenku (věřím, že dělníci by tehdy asi měli jiný názor). Nicméně většina z nich chátrá čeká, kdy spadne. Taky škoda… člověk by si je dokázal představit žijící. 🙂

  4. Alex , díky za putování po mne neznámými místy. Ty devastace historických staveb ,ve kterých měli souzi své zájmy jsou děsivé. U nás tady v jedné vísce byl zámeček přestavěn někdy v 80.letech na MNV. Vevnitř zachováno jen minimum a zvenku krychle.Ale zase vím o stavbách,které dopadly luxusně,díky osvícenosti nových majitelů.

    1. Jo, také o takovém vím. Nové Hrady u Litomyšle. Moc rádi tam s MLP jezdíme a vždy se nám poštěstí potkat majitele s kolečkem a v modrácích.

  5. Ano. Lovecký zámeček v Žabčicích je ve stavu, kdy by ho nikdo z původních majitelů nepoznal, je z něj dost ošklivá bytovka. To naštve. Barokní sýpka vedle ještě stojí a je v původním stavu, ale ještě pár let a taky nebude.

    1. Na druhou stranu se podařila, aspoň podle mne, rekonstrukce barokní sýpky ve Velký Pavlovicích a přeměna na hotel Lotrinsky. Já ji pamatuju v docela dezolátním stavu, dokonce jeden čas vyhořela, ale teď je to hezký pohled.
      https://www.archiweb.cz/b/rekonstrukce-barokni-sypky-ve-velkych-pavlovicich-hotel-lotrinsky

      Za to Vránův mlýn v Břeclavi si chátrá a chátrá… ještě na začátku devadesátek tam byly kanceláře, v jedné z nich ještě pracoval i Jeník. Posléze byl opuštěn, aby se tam nastěhovala místní chátra, která ho i zapálila (a mám silný pocit, že s požehnáním!) a teď je z něj naprostá troska. A přitom, kdyby se dostal do dobrých a solventních rukou, by z něj mohl být klenot!
      http://vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/2293-vranuv-zamecky-mlyn-lundenburg-muhle

    2. Matyldo, to víš, hned vedle v Židlochovicích měli souzi repre zámek i s oborou. Co by se starali o nějaký mrňavý zámeček v sousední obci, který jim nic nepřinášel.

  6. YGO,je to TEN zámek! Souzi v něm měli ředitelství Adastu, v této podobě.
    Hubertovu stodolu v LVA si pamatuji ještě s tou rozpadající se dřevěnou nástavbou.

  7. Je to fakt zámek? Já vždycky myslela, že je to továrna!

    Děkuju ti Alex, že nás vodíš na tato zajímavá místa. Škoda, že už nikdy neuvidíme tu krajinu, kterou zde knížata nechala vytvořit a jsem ráda, že mám to štěstí, že žiji na místě, kde to jakž takž ještě vypadá… Ovšem Hubertova stodola v zámeckém parku vzala téměř za své. Kolovaly řeči, že by se měla zrekonstruovat, ale kdo ví… nyní vypadá takhle (původně to byla dřevěná stavba na kamenné podezdívce alpského typu). https://www.pamatkovykatalog.cz/hubertova-stodola-15417581

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN