Sleduju svůj odraz v zrcadle a najednou se musím smát. V jedné ruce držím kadeřnické nůžky původně koupené na stříhání psa a v druhé pramen svých vlasů. A váhám. No a teď se směju hlavně proto, že vím, že ty vlasy nakonec skutečně ustřihnu. A budu muset žít s výsledkem:))
Původně jsem chtěla tento článek nazvat koronavlasy, ale pak jsem si řekla, že vás nebudu děsit okamžitou představou, že je tu nějaký další následek toho zatraceného čínského viru. Název epi-vlasy znamená vlasy v době protiepidemických opatření, kdy člověk na jejich úpravu zůstal tak nějak sám. Pokud samozřejmě nemá kadeřnici v rodině. Nebo mezi blízkými přáteli.
Já jsem od podzimu zcela kadeřnicky opuštěna a nemůže za to jen koronavirus. Moje oblíbená kadeřnice, které jsem věrná posledních deset let co jsem se vrátila z Anglie, totiž odešla v říjnu na mateřskou a před Vánoci se jí narodilo děťátko. Což jí přeju, samozřejmě… jenže co teď? Když na podzim na chvilku otevřeli služby, neměla jsem se ke komu vrtnout, protože děvče pracující s mojí kadeřnicí nestíhalo ani své klienty, natož ty cizí. A lovit v neznámých vodách… na to nemám odvahu.
Kadeřnice (kadeřníci:)) jsou totiž v případě kudrnatých vlasů dost nevypočitatelné. Jsou zvyklé, že od nich jejich klienti odcházejí upravení… a lidé s kudrnatými vlasy, jaké mám i já, nevypadají upraveně prakticky nikdy. To v nich potom budí takové ty základní pudy – něco s tím udělat! Natáhnou vlasy a střihnou. A střihnou. Výsledkem bývá katastrofální sestřih, který sice sluší pudlům za horkých dní, ale rozhodně ne mně.
Takže co teď. Jako mnoho dalších žen potřebuju služby dvojího druhu – barvu a střih. Ok, jednou jsem si koupila barvu v drogérii a aplikovala. Naštěstí doopravdy chytla jen u kořínků! Zářivá barva nových měděných drátků je teoreticky fajn, ale mezi námi, já jsem z ní už kapku vyrostla. Vzhledem k tomu, že jsem už tou dobou věděla, že tohle je na dlouho, zavolala jsem SOS své kadeřnici a ta mi objednala profesionální barvy z mé škály. Mícháním mohu být víc do hněda nebo do rezata, je to na mě. Fajn, to by bylo. Co dál?
Nejpohodlnější variantou je nechat vlasy prostě růst a doufat, že kdysi skvělý sestřih jim ponechá nějaký tvar – cokoliv, co nebude vypadat jako křoví. Nebo jako klubko Medusiných hadů. Rychle jsem zjistila dvě věci.
Jednak, že mě stříhání nemine – potřebuju sestříhat vlasy nahoře na hlavě. První pokus nedopadl nejlépe – cítila jsem se potom, jako by mi bylo znovu pět! Tedy ne, že bych vypadala tak svěže, ale jaksi jsem ze zástřihu nevynechala vlasy tvořící ofinu… A znáte ty fotky dětí stříhaných podle hrnce posunutého z čela dozadu? Nebo když si vezmou do ruky nůžky a „číhají“?
No… podobně jsem dopadla i já. Naštěstí osobní lockdown a používání teplé čelenky mě uchránily veřejného zostuzení 😛 Musím se pochválit – další pokusy už dopadly mnohem lépe, i když jsem si živě představovala svoji kadeřnici, jak nade mnou stojí, hledí, hloubá a říká: „Jak asi TOHLE napojíme na zbytek vašich vlasů?“ 😀 Ale zatím dobré, ono to doroste.
Druhým problémem jsou Medusini hadi. Když se mi vlasy pod vodou rozmotají, sahají mi vzadu už mezi lopatky, i když jinak jsou jen k ramenům. Čerstvě umyté vlasy pročešu snadno, druhý den je to už snadné jen k uším – dál je zamotáno. Zlomyslně zamotáno! Ty vlasy si na sobě dělají něco jako… uzlíky! A to samozřejmě používám kondicionér i jakýsi krém na umyté vlasy, který má uzlíkům zabránit. Bohužel moje vlasy nedbají, byť jsem jim četla návod – nahlas! 😛
A tak hledím vstříc dalším měsícům, kdy vlasy porostou a porostou…:))
A tak se dnes ptám: Jak jste na tom s epi-vlasy vy? Stříháte, barvíte… nebo vám vlasy prostě rostou a rostou? 🙂
Na údržbu vlasů je nejdůležitější pes. Vysvětlím. Moje kadeřnice si pořídila labradora a chodí k nám na výcvik (do přírody). No a když už se stýkáme, tak mohu jednou za delší čas zajít se nechat ostříhat, Takže základ údržby vlasů je prostě pes psaný malými písmeny. Na toho je PES krátký.
Vidíš Evo, to funguje 😀
OT. pardon. prisla jsem k domaci slepici a mela zafixovano, ze tu najdu recept – od maricky myslim?
a ne a ne ho najit… prosim o pomoc, nasmerovani…
dekuju!!!
Formicko, slepici jsem pekla jen jednou a to „na pivě“. A ano napsala o tom do Mlsotníku. Jen nevím, jestli máš na mysli tenhle můj recept, nebo o ní napsal ještě někdo jiný. Od vydání článku jsem slepici koupila ještě 2x, ale už jsem jí jen vařila (rozporcovanou) se zeleninou. O maso jsme se dělili s naší fenkou Trixie a tekutinu místo polévky pro nás, dostávala Trixie jako silný vývar. Každopádně děkuji, žes mi slepici připomněla, asi jí zase koupím – teď už jen pro nás a pro změnu znovu upeču, vzpomněla jsem si, jak to fakt bylo dobré).
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/jan-lukacevic-mars-mise-vedec-blesky-cesty-vzhuru.A170702_110102_domaci_mcn
https://neviditelnypes.lidovky.cz/zviretnik/recept-na-kure-nebo-slepici-pecene-na-pive.A190102_072700_p_zviretnik_kosa
https://neviditelnypes.lidovky.cz/zviretnik/recept-na-kure-nebo-slepici-pecene-na-pive.A190102_072700_p_zviretnik_kosa
Tééda, co tu zmatkuju !!! U prvního komentáře je úplně jiný odkaz, ještě, že jsem se podívala. Omylem je tam článek o synu Aidy. Jak jsem totiž googlila ten svůj „slepičí“ článek, neznámo proč byl ve výběru i tenhle starší o mladím Luk. Fakt nevím, kde se tam vzal,co on má společného se slepicí :). Ale jelikož byl Mars zrovna na netu aktuální, tak jsem si článek přečetla (zajímavý) a pak ho omylemm přidala místo mého slepičího 🙂 No tak se omlouvám (Aida promine)
No a korunu jsem tomu dala, když jsem teď vlepila správný odkaz na slepici, tak jsem zase blbě klikla a odeslalo se to samo, bez mé omluvy a dokonce 2x. Je večer a asi je to znamení, že mám jít od PC – tak jdu 🙂
Maričko, jak je u vás? Nemáte taky zimu?
Dede, u nás je +18 (půl druhé odp.), modro a sluníčko. Chystám se jet ke kamarádce a právě váhám, jestli mi stačí krátký rukáv, nebo lehká mikina. Asi vyhraje mikina, kdoví jak dlouho se spolu zakecáme a jak zajde sluníčko, ještě se rychle ochladí. Teď jen čekám, až se mi dopečou housky, abych jich polovinu vzala s sebou :).
Ach, to je krása… Užij si to! 🙂
(dala bych si čerstvou housku:))
dekuju!!!
Inspirována včerejší debatou – docela jsem se zasmála a Dede to fakt sluší, napatlala jsem si na hlavu barvu, Garnier Olia, zlatá popelavá blond. To jsem zvědavá, jak budu vypadat 😀 . A zároveň jsem zkonstatovala, že s tím hárem budu muset opravdu něco udělat. Dneska ne, zítra se chystáme do Mostu, podívat se s mladýma na jezero Most, prý to tam je hezky upravené, já už tam nebyla, ani nepamatuju. Tak asi v týdnu vezmu nůžky, pak budu děsit maximálně srnky, MLP je zvyklej na fšechno 😀
Souhlasím s tebou. Chystám se něco spáchat ale zatím sbírám odvahu. 🙂
Zlatá blond nemůže skončit zle:))
Pokud jde o použití nůžek, zkus víckrát měřit 😛
Tak vzhledem k tomu, že tady i v Mostě je mlha jak mlíko, sedíme doma. Ta barva se docela povedla, taková tmavší blond, na sluníčku (včera) se záblesky do zrz. A s těma nůžkama budu velice opatrná, potřebuju nejvíc nutně zkrátit ofinu, abych něco viděla, tak to vezmu po kousíčkách, abych zas pro změnu neměla u čela ježka 😀
Tak to máš perfektní barvu!
Ofina je zrádná… hlavně nenatahovat! 😀
Uzlíky jsem kdysi měla na temeni. Myslela jsem, že tři. Varovala jsem předem kadeřnici – chodím už roky do jednoho kadeřnictví, kde je i moje dlouholetá kosmetička.
Chyba lávky. Dredíků bylo devět. V jednu chvíli na nich pracovaly kadeřnice dvě. Povedlo se a od té doby jdu na stříhání, jakmile se mi vlasy začnou zase dredit.
Jen pro úplnost, mám vlasy ROVNÉ. Když ty se začnou dredit, už je to na pováženou!
Taky je mám dlouhé, takže teoreticky by mělo stačit udělat culík nebo drdol. Teoreticky. Prakticky moje košíky na vlasy už nedostačují, neumím umotat drdol do jehlice, aby mi z něj netrčely konečky a nezachytávaly se za oblečení (takže se postupně drdol rozpadá).
Dost uvažuju, že si vlasy zkrátím tak o deset centimetrů, ale dost se obávám to doma střihnout sama.
Ze zcuchaných dredů jsem byla vždycky zoufalá u Aničky, měla husté jemné vlásky, ostříhat nechtěla a česat se taky ne, že to tahá. Párkrát jsem vzala nůžky a bylo po dredu, jinak to prostě nešlo. Teď má naše sedmiletá slečna vlasy pod lopatky, husté, jak říkám – vlasů na tři hlavy, ale už je rozumná (trošku) a nechá se učesat.
Taky jsem uvažovala, že ty dredíky prostě ustřihnu 🙂
Já to někdy dělám, že ty uzlíky ustřihnu. Přijde mi to šetrnější než to vyrvat 8)
Ony se mi ale dělají u kořínků 😛
No potěš!
Nevím, jestli to tu ještě najdete, ale na rozčesávání samovolně vytvořených dredů (taky k nim mám sklon) se mi moc osvědčil takový ten rozčesávací hřeben, tzv. „tangle teezer“, nemůžu si ho vynachválit. Není třeba kupovat drahý originál (ten jsem dostala před pár lety od dcery), klidně stačí analogy, které se běžně dají koupit třeba u Rossmanna nebo v D&M zhruba za stovku. Fakt vřele doporučuju.
Já mám tenhle: https://www.alza.cz/beauty/tangle-teezer-the-original-panther-black-d522100.htm a pak ještě tři ty levnější kopie do VM, do práce a na zahradu. Fakt funguje.
Doma si ho ovšem nemůžu nechávat na stole u PC, hodně se plete s myší. 🙂
Dede, co bych dala za tvoje vlasy. Moc ti to sluší. Moje maminka měla také tak kudrnaté a já jsem musela zdědit po tatínkovi, rovné, jemné.
Maruško, on to byl první den po mytí, takže to nej 🙂 Medusini hadi moc parády nenadělají… ti jsou tak od třetího dne po umytí, no.
Jinak děkuju 🙂
Dámy, vy tedy máte opravdu staosti. Dlouhévlasy se dají nějak přežít,l ale zkuste si po dvou měsících zakázané péče o nohy ostříhat a hlavně bez poranění ostříhat nehty na nohou. lešvá kyčel sew rozpadá, takže levá noha ,má opravdu s ošetřením smůlu. Jinak jsem diabetik s polyneuropatií, nehty mi co dva měsíce tak zarůstají, že mi při pohybu a chůzi vadí i pantofle.Kdyby nebylo dost dalších problémů a strach z jakéhokoliv sebemenšího poranění, nebylo by žto tak zlé. už dříve jsem zakoupila na netu změkčovač zarůstajících nehtů, i když jsem vůbec netušila, jak skvělé to bylo řrozhodnutí.Manžel mi sice nehty jednou za měsích nějak ostříhá, ale do ošetření zarostlých nehtů se vůbec nehrne.aby mi neublížil.Právě je velké riziko, za by se všechno mohlo zvrtnout a já bych o nohu či nějaké prsty mohla i přijít.nikdo, kdo tyto problémy s pedikurou nemá, netuší, jaký je pro mne zrovna šikovná, zručná a a zkušená pedikérka drajhocenný poklad. Mám obrovskou smůlu, že n tato paní žije zrovna v chebu, takže kvůli uzávěře jejího bydliště nemá vůbec možnost, jak se ke mně dostat. Bohužel to nejde ani v opačném směru. my v uzávěře sice nejsme, ale Cheb nokoho nesmí pustit. U pedikérky mám svoje umyvadlo na namočení vlastních nohou, ručník si nosím vlastní a dezinfekci taky.kdyby měl takové problémy babiš a spol. hned by se to nějak začalo řešit. Je nás takto postižených velké množství a hrozí nám opravdu nebezpečí. Bez dobrého a účinného respirátoru bych stejně za pedikérkou nešla. Ona má totiž b hodně starou maminku, která je taky těžká diabetička , které dři vzali přede dvěma roky ledvinu, a aby toho nebylo málo, ještě k tomu má těžce nemocné a slabounké srdíčko. Kolem Vánoc tuhle starou paní vezli do nemocnice, kde jí kardiologové voperovali kardiostimulátor. Bohužel v nemocnici paní dostala kovid a z něj veliký oboustranný zápal plic. Ze všeho se zatím stále ještě nevzpamatovala. Mám s pedikurou nadlouho utrum, takže jedině poslední dny, kdy teploty u nás přesahují kolem poledne 12, někdy až 14 stupňů mohu ven. Nazuju svoje oblíbené páskové sandály s pevnou patou, ale s volnými špičkami a na chvíli se zbavím domácího vězení. když jsem se včera dostala po dlouhých 14 dnech vězení ven, zírala jsem s vyvalenýma očima, co za těch pár teplých a slunečných dní dokázaly moje rostlinky. Narcisky jsou 15 cm nad zemí, krokusy a další cibuloviny se snaží jak o život. Ty hloupé kytičky netuší, že mrazům ještě zdaleka není konšc.jen doufám, že se něco nepřižene a o kytičky nepřijdu.
Lenko, naprosto tě chápu! Já nemám žádné extra problémy, ale stejně mi pedikúra chybí, což teprve tobě. Držím palce, ať se ve zdraví své pedikérky dočkáš (inlove)
Lenko, moje maminka také dlouhá léta měla zarůstající nehty na palcích nohou a pravidelně chodila na pedikůru. Bez ní si nehty sama ošetřit nedokázala (já a později bratr jsme trochu pomohli jako tvůj manžel, ale odbornou péči to nenahradilo). Takže chápu, jaké to teď pro tebe musí být utrpení a přeji ti co nejdříve najít vyhovující řešení.
Velmi aktuální téma, barva i účes na fotce se vydařily 🙂 Dobarvení zvládám u trojdílného zrcadla sama, ale stříhat se chodím co dva měsíce neb mám postupně sestříhané, jemné, rychle rostoucí vlasy typu, jak píše dole Eva, vlnité s jednou vlnou nad čelem vlevo a druhou za uchem vpravo. Stihla jsem to v září, pak začátkem prosince a optimisticky se objednala na půlku února, v lednu přeobjednala na půlku března a včera nevydržela a aspoň o kousek manikůrovými nůžkami postupně seřezávala stočené pramínky…. no snad mi to kadeřnice odpustí a dá to výhledově do pořádku 😡
Hm, trojdílné zrcadlo… to nemám! 🙂 Jinak skvělá vychytávka. 🙂
Nůžky mám naštěstí kadeřnické, protože už roky musím čas od času stříhat Berry. Asi by už potřebovaly naostřit, ale pořád jsou mnohem lepší než ty kuchyňské:))
Juj, tady je komentářů, budu je číst později. Dede moc ti to na fotce sluší a opakovaně píšu, že ti kudrny závidím.
Mám rovné, jemňoučké vlasy, které čím jsem starší, tím jsou ještě řidší, takže skrz mokrou hlavu už skoro prokukuje kůže. Vždy mi rostly pomalu, teď snad ještě pomaleji. Většinu života jsem měla vlasy „na kluka“, cítím se v nich nejlépe. Samozřejmě bylo několik pokusů o nechat narůst delší, ale nikdy nedorostly delší než kus přes uši a zase jsem je ostříhala. Manžela stříhám, co jsme svoji a svoje vlasy též. U kadeřnice jsem v životě byla snad 4x, nikdy jsem nebyla spokojená. Tak se stříhám sama, což vzhledem k pomalému růstu vlasů není často. A obarvit tu šešulku krátkých jemných vlasů odvarem z pecanových ořechů také není žádné umění.
Maričko, budeš se možná divit, ale pro mě je barvení vlasů pekanovými ořechy v kategorii „dobrodružství jen pro odvážné“ 😀 Klobouk dolů, když to umíš a výsledek se ti líbí (inlove)
Dede, obdiv netřeba 🙂 Však mi barvení také vyjde vždy trošku jinak – čerstvá slupka barví víc a pevněji, než zmražená. Vlasy mám jemné, řidší a zrovna teď i hodně krátké, takže i slabá barva chytne, drží dlouho (2 měsíce) a případné nedostatky snad ani nejsou poznat :)Ale baví mě to !
Ke sve kadernici to mam preshranicne byrokraticky covidove daleko. Mistni kadernice si takovou nejakou neznamou strihat doma netroufnou, musim pockat, az mocipani dovoli ke kadernicim chodit opet oficialne.
Mam na hlave aktualne tzv. petiminutovy uces. To, co s kartacem a fenem za deset minut vytvorim, vypada dobre … ale jen dalsich pet minut :/. Behem nich polovina slehne a vytvori se dva rohy. No co uz. Z prace nebo obchodu me za to snad nevyhodi.
Dede, mne se tvoje vlasy libi moc. Ver, ze lepsi vlasy vlnite, nez s jednou vlnou nad celem vlevo a druhou za uchem vpravo.
Tip pro kadernice: natocte instrukrazni video „co s prerostlymi kratkymi vlasy“ a budete za hvezdy influencerky.
Dvojvlnný systém bude nejspíš hodně náročný! 😀 Jsem ráda, že ho neznám, nemusím si vyzkoušet všechno:))
To video… to by byla fakt bomba! 😀
Moje dlouholetá kadeřnice skončila během první vlny epidemie, protože na to neměla nervy, ale věk na odchod na zasloužený odpočinek ano. Stihla jsem si najít novou, stihla jsem se nechat nabarvit a předvídavě na svoje poměry výrazně ostříhat i prostříhat. Ten střih byl tak dobrý, že na nůžky ještě nedošlo, i když mám teď takové delší mikádo. Horší je to s barvou, bílá svítí v tmavých vlasech čím dál víc, i když se nejvýraznější bílé oázy snažím likvidovat aspoň tmavým sprejem. Ten ale při dalším mytí odteče. Právě dnes mám vlasovou údržbu v plánu, to se zase budu vztekat! (devil) Jinak, Dede, buď vděčná za své kudrny, pokud jde o vlastnoruční sestřih! Já jsem léta stříhala muže, který míval podobnou hřívu jako ty, tak vím, že tam se nějaký ten zoubek lehce ztratil! 🙂 Dnes to jistí strojek na celou hlavu. Hm, jestli to ti chlapi nemají jednodušší!
Hančo, podle toho, jak to teď vypadá, si myslím, že si nakonec nějakou barvu zkusíš – podívej na Alimo, ta do toho nakonec taky šla! 😀
Třeba by ti s výběrem poradila tvoje kadeřnice, já to tak udělala a nelituju 🙂
Dede, máš to pěkné, moc!
Já byla u kadeřníka naposledy někdy na přelomu jara a léta, když se to chvíli mohlo. Než jsem se rozkoukala, zas se to nemohlo. Ale protože jsem skoro pořád doma, řeším to drdolem a když jdu na procházku, beru si čepici. Barvení jsem nechala když mi bylo 50, takže aspoň tohle mě nestresuje.
Jinak se omlouvám, že nestíhám přispívat, tenhle týden jsem neměla vůbec čas, měla jsem hrozně práce a navíc jsme dělali nějaké úpravy doma (předělávali jsme můj pracovní kout). Ale k včerejšímu tématu přes víkend jednu historku přidám, shodou okolností se přihodila právě včera.
Podívej, pokud funguje culík nebo drdol, vydržíš! 🙂 Ale člověka tak trochu štve, že při rozumném přístupu lidí by ty služby klidně fungovat mohly. Ovšem to se u nás asi nedá očekávat. 🙁
Já mám kadeřnici tak říkajíc externí. Za prvé, má tady poblíž chatu a tak jezdí jen od jara do podzimu. A za druhé, stříhá mně na lavičce venku, prý abych neměla doma nepořádek (se dvěma psy mám zajisté doma podlahu, že by se z ní dalo jíst (rofl) ).A tak musím počkat do jara. Jsem zarostlá jako Ezop (Ezau, tatínku) a přes ofinu skoro nevidím. Navíc nemám ani v rodině holčičku, od které bych si sponku – třeba i s jednorožcem – půjčila. A tak neostříhaná čekám…a čekám…na jaro 😀
Napiš kam, já pošlu, mám doma výběr 😀 Pravda, s jednorožcem ani jedna, ale kytičky, broučci, včelka 😀
Jaro už je za dveřmi! 🙂
Takhle se to může líbit Kamče – patrně se podobáte… (inlove)
No vidíš a já si myslela, že v kudrnatých vlasech se špatný střih ztratí. Kdysi jsem stříhala synka své kamarádky, tmavé kudrnovlnité vlasy. Vypadalo to dobře, tak jednou přišel s kamarádem, bylo jim asi dvanáct, který dostal pár korun na holiče. Hoši si mysleli, že peníze se dají využít lépe a Dulínek tedy přivedl Jense na střih ke mně. Jenže Jens měl vlasy blond vlnitorovné a tam se proflákl můj amatérismus. Oškubanou hlavu Jens samozřejmě před rodiči neutajil, na zmrvené hlavičce přistálo pár pohlavků a pak už ke mně docházel Dulínek na zkrášlení zase sám. Na něm to vidět nebylo.
Jense jsme potkali až po mnoha letech. V jednom obchodě se k nám hrnul mladý muž s vřelým objetím, my koukali jak výři a on se představil jako ostříhamý Jens. Tak jsme se tomu zase zasmáli a bylo to milé. Ještě s nostalgií vzpomněl na krupicovou kaši s hodně kakaa, kterou po zákroku kluci dostali. No, to bylo tenkrát.
No, tak já byla u kadeřnice naposledy vloni v květnu. Jak se totiž situace začala zhoršovat, a já to viděla už v červenci nejpozději tak po památném koronáči v klubu Techtle Mechtle a při nutnosti ochránit nemocnou mámu, tak jsem raději nikde nebyla, ani dokud to šlo. No, vypadám strašně. Vlasy mám stažené do culíku, prostě jak uklízečka. Stříhám si jen ofinu. Chtělo by to také barvu, holt šedivím. Jenže nemám odvahu si něco namíchat sama. No, koneckonců culík je poměrně pohodlný a délka vlasů začíná být vhodná i na drdol. Takže asi tak.
ty tvý kudrny – to nikdo nepozná,že to máš rozverně šikmo 😀
já byla naposledy 30.6.2020..od té doby to roste a všichni tu pláčou,že to zas dám ostříhat…barvím sama, to mi jde…i proužky umím….
teď jsem tmavá – brownies odstín a domaluju do toho dva měděný proužky a bude ….
Sharko, to je barevná kombinace, která mě velmi oslovuje! 🙂 Ale teď s ní mám utrum – sama si na tmavší odstín netroufám, protože ty barvy mi na už barvených vlasech chytnou skoro do černa. když experimentuje kadeřnice, používá dvě barvy – tmavší na odrosty a světlejší na zbytek vlasů. To ale já fakt nedám 😛
no,na odrosty potřebuješ druhýho,to je pravda, ale Martin je učenlivej,ne? 😛
Dede,ako spiava Joža Ráž s Elánom:si kočka si kočka….
Ja chvala bohu chodím naďalej k svojim skrášlovateľkám akože na kávu/všetky chcú žiť a platiť účty/.
Som zvedavá kedy a či vôbec nám vysvetlia,ze v hypermarketoch s klimatizáciou/!!/ Corona nejde na drogeriu a potraviny,ale má obsadený ostatný tovar,že jedna osoba v ruške a kaderníčkou v rúške a štíte sú zdrojom verejneho ohrozenia občanov…Divný svet žijeme.
verenko, dotazy máme stejné….ale odpovědi se nedočkáme…
Děkuju, Verenko 🙂
Jo, to je taky jedna z věcí, kterou nechápu – málokde se to dá tak kontrolovat, jako u těchto služeb.
Jak já toužím po pedikúře! Sice si ji taky dělám sama, ale u mojí pedikérky je to mnohem, ale mnohem lepší (wasntme)
No, tak stříhání vlasů nebo pedikura jsou tbu, zato pan prymula a mnoho dalích papalášů zcela veřejně a nestydatě sedí na vip tribuně a fandí zápasům. Tohle bych ještě možná i spolkla, ale reakce pana Prymuly mne zcela rozhodila. On totiž směrem k novinářům, kteří ho s celou rodinkou i ostatními papaláši na zápase zastihli a vyfotili, bezostyšně rohlási toto: “ No a co, to mám pořád sedět doma na zadku!?“ Tak tohle je vážně vrcholná drzost a nestydatost zrovna od člověka, který už podobný prohřešek udělal dříve, a který stále touží po vyhlášení dalších a dalších sankcí kvůli kovidu. Vím, že situace v nemocnicích je kritická, ale omezení platní jen pro kmány, nikoli pro pány z vládní a podobné garnitura obyvatel!? Jak může někdo chtít, aby se lidi umoudřili a začali dodržovat striktně všechna opatření a omezení?! Hlavně špatné příklady přece táhnou . Mám z kovidu fakt velké obavy. Co znamená dusit se a nemocI se POŘÁDNĚ nadechnout znám už z vlastní zkušenosti nejen s hnusným CHOPN, ale taky stále před sebou vidím svou drahou sestru, která musela 8 let postupně umírat, z čehož 6 let byla svázaná HADIČKOU s vlastním a neustále běžícím kyslíkovým přístrojem. Kdo tohle nikdy nemusel zažít, netuší vůbec, o čem hovořím, a jak obrovské má štěstí..
si rikam, kde je psano, ze dospela zenska nemuze nosit taky beruskove sponecky (strkajic do vlasu uz ctvrtou pujcenou od dcery, s jednorozcem a duhou, abych vubec neco videla pres ofinu) 😀 😀 😀
Kašli na to, nos co tě baví. :-))
a jak se za ní všichni otáčej 😀
Jednorožec je jednoznačně cool 8)
Máš na fotce nanošátek, že?
Barvíme se s Vílou samy. Moje kadeřnice nás stříhá v domovní sušárně přibližně každé dva měsíce. Vlasy si umyjeme doma v koupelně, seběhneme v turbanu tři patra. Máme všichni respirátory a střídáme se po jednom. Považuju to za poměrně bezpečný model.
Jo, osvědčil se mi. Málokdy jsem někde delší dobu, takže tohle navlíkám a svlíkám. A v autě mám na něj desinfekci. Zatím se zdá, že to funguje… (a jakž takž v tom dýchám 😛 )
Já jsem si na začátku listopadu, než zase zakázali kadeřnice, prozíravě nechala ostříhat vlasy úplně moc nakrátko. Teď po třech měsících to roste a roste, a už je to dost dlouhé na culík, takže mi to brzo půjde na nervy.
Barvu jsem si mezitím sama namatlala na vlasy dvakrát, jakousi blond růžovou, ať mám změnu a legraci, moje kadeřnice mi to určitě nedovolí až se vrátí
Strawberry blonde? 🙂 To je oblíbená barva hrdinek v románech:))
Rose gold. Taky chci být hrdinka v románu. I když vlastně s manželem jsme si román už prožili když jsme spolu chodili, a když mě požádal o ruku v Grand Canyon, a když jsme se vzali ve Sloupu na hradě. Jak se říká, happy ending depends on where you stop the story
Jinak Jeníka už desetiletí stříhám týden co týden sama strojkem – tuhle si pořídil nový a já (jsa bez brýlí) mu nastavila ten nejnižší stupeň – je pravda, že další dva týdny jsem byla bez práce (rofl) !
A OTéčko – další únorové fotky, tentokrát po oblevě. A je tam docela dost opeřenců všech velikostí (původně jsem napsala ptáků, ale radši jsem to změnila (rofl) ).
https://yga.rajce.idnes.cz/2021_Unor_8_-_Obleva/
MLP stříhám taky už léta strojkem, vypadá jak dědeček Mecháček a když vypadá jak Einstein tak jdem na to 😀 Už mi nabízel, že mě tím strojkem taky „zušlechtí“, ale to jsem s díky odmítla. Něco s tím budu muset udělat a při nejhorším budu nosit čepici i v červnu 😀 To, že mi lezou vlasy po krku sice nesnáším, ale zvládnu, ale já přes ně nevidím !
Marek přešel taky na mašinku a asi tak dopadne i Matěj a Lucka má vlasy pod lopatky co ji znám, což je cca 6 let, takže žádný problém.
Eh, děkuju za pochvaly – dělají mi dobře, jak by ne:))
Akorát to jsou čerstvě umyté vlasy, to ještě nevypadají jako hadi, no 😛
Ale je to z mého pohledu zajímavej pokus. Zatím jsem vlasy nikdy neměla delší – vždycky jsem ztratila nervy dřív a nechala je přistřihnout. Tak jsem zvědavá, kam se domotají. Jedno ale tuším – opticky budou vždycky jen na ramena… 😀
Uf… Barvím, s tím se moc nemažu. Barvím už dlouho, protože nabarvené vlasy mi samozřejmě kadeřnice fénovala – a mě z toho časem začala svědit hlava. Tak halt jsem přešla na domácí péči a už to celkem umím (teda teď čekám, až bude ta zatracená ruka natolik v pořádku, že nabarvím).
Se stříháním je to horší. Myslím, že stříhat jemné rovné vlasy typu cezené nudle je možná ještě větší „výzva“ (čti prů..r). Zatím mi vlasy lezou za límec a ofinu češu do strany 😛 .
Zano, hlavně abys byla zase pohyblivá! (inlove)
Vlasy za límcem nevadí a vepředu si na ně můžeš vždycky fouknout, pokud budeš chtít něco opravdu vidět! 😀
Anebo sponečka s beruškou to jistí! (rofl)
Myslíš na jorkšíra? :O
Jooo – vodotrysk, teda vlasotrysk! Já tu zanu úplně vidím…
Srandičky, srandičky…
Od loňského května, kdy jsem byla naposledy u kadeřnice zkrátit polodlouhé vlasy a dát jim štábní kulturu, mi narostly pod lopatky a manipulace s nimi, zvlášť při umývání a rozčesávání, je obtížnější. Chtělo by to komornou 😛 .
Můj muž má bílé háro a mohutný bílý plnovous. Zpočátku vypadal jako Marx, po té jako A. Dvořák. Prohlásil, že se nechá zkulturnit až odezní kovid!
Bílé háro a bílý plnovous, to je krása!
Mně se hrozně líbí obecenstvo na rockových koncertech hudebních dinosaurů, tam se to takovými jen hemží. A roztomilé pak je, jak si tihle věkovití rockoví nebo metaloví fanoušci, v nezbytných džískách se jmény kapel přes celá záda povídají o vnoučatech.
Alex, to mi připomíná, že Fidel Castro chtěl shodit vousy, až zvítězí světová revoluce… tak snad se muž dočká :D.
Jinak k té proměně chlapa – kolega během covidu překultivoval z Toma Sellecka na Karla Marxe, který začíná být čím dál tím víc Leninem. 😀 A začalo to čím? Přehnanou hygienou. Došel k názoru, že vypraná vyvařená rouška není ještě dost vydezinfikovaná, tak ji přemáchl v Savu, nahodil na obličej a strávil několik velmi zajímavých hodin o samotě v přeplněném autobuse. No a pak prý došel k názoru, že trpí i tak dost a nebude se ještě týrat i holením… 😀
Kupodivu jsem stihla mezičas (na Mikuláše) a teď mě obarvila a ostříhala kamarádka, jež je současně mou kadeřnicí a já lektorkou angličtiny pro její dceru. Obě jsme covid měly, tak co.
Bezvadnej barter!
Stihla jsem svoji kadeřnici „ulovit“ v půli prosince, teď už však velmi nervózně a nedočkavě čekám na to, jestli náhodou někoho z vlády nenapadne, že když si kadeřníci objednají zákazníky po jednom a s dostatečným odstupem, tak se tam žádné srocování konat nebude, a já bych mohla zase na ostříhání. Zvykla jsem si na kratičké vlasy a s vlasy k ramenům jsem nesvá.
Když bude nejhůř, oslovím MLP – on zvládne všechno… :o)
A abych byla upřímná, moc Ti to, Dede, sluší – barva i délka…
No… s tím, jak rozumně naše vláda dosud rozhodovala, bych se být tebou připravila na culík! 😛 😀
Neváhej a culíkuj! :-))
Ha – dnešní téma je jako dělané na můj účet.
Hlavu mou nebohou „zdobí“ šedivý myší ocásek. Už proběhlo několik zoufalých chvilek, kdy jsem se rozhodovala, že si od správce budovy půjčím několik málo propriet a vlastnoručně si spáchám účes na velblouda.
Na velblouda??? Myslíš jako tenhle? 😀 https://cs.petclub.eu/graphics/articles/133/images/full/39729.jpg
Nee, tento vembloud je mnohem hezčí.
Účes na velblouda je mašinkou dohola a kladívkem dva hrby.
Chi, chi!
Jak jsem ráda, že jsem se při prvním šedém vlasu a několika pokusech melír/barva rozhodla, že tohle není nic pro mě! A tak už od nějakých čtyřiceti vesele šedivím. Občas zaznamenám obdivné reakce, jak mám melír krásný a přirozený 😀
A na podzim hodně na krátko střižené mikádo zatím ještě jakýs takýs tvar drží. Takže ještě chvíli vydržím.
Takové přirozeně hezké šedé vlasy má jedna moje kamarádka – a navíc je má krásné a kvalitní. Srdečně jí je závidím 😛 😀
Jo, takhle závidím vlasy svojí sestřenici, má husté, mírně vlnité a úplně bílé vlasy.Co já bych za to dala!
Tak za prvé musím říct, že ti to moc sluší – jak barva, tak délka vlasů.
A za druhé – není pravda, že na rovných jemných vlasech se uzlíky nedělají! Dělají – jakmile dorostou do své konečné délky (u mne je to po ramena), tak se začnou na koncích tenčit, třepit a ztrácet barvu – a v tento okamžik se začnou sukovat takovým způsobem, že žádný kondicionér nepomůže a při každém česání mi v hřebínku zůstává chumel chemlonu – tedy odlámaných vlasů.
Stejně jako ty jsem nestihla oddech mezi protiepi… nejprve se mi zdálo, že je to ještě dobré a pak už bylo pozdě bycha a kadeřnici honit (rofl) – copak barva, tu si už roky aplikuji sama (používám vymývací, protože se znám, že bych ty odrosty pravidelně nedobarvovala), i kšicu si už roky stříhám sama utěšujíc se tím, že zubatá a šišatá ofina je známkou nespoutané duše (chuckle) , ale ten zbytek… Ač už dlouho toužím po změně, tak včil su ráda, že jsem zůstala u mikáda – Terce jsem onehdy vrazila do rukou nůžky po mamce a se slovy Ty hnusný cancory odšmikni (cca 5 cm) jsem se poručila pánu a jejím rukám. A víte, že to docela hezky zvládla – už se mi vlasy nesukují a vypadají zdravě. Příští návštěvu si to zopakuje… Ehm, dnes ráno jsem opět řádila ve kšici (rofl) .
Svatá pravda, jemné skoro rovné vlasy. Už mne dvakrát stříhal manžel… Napřed se bránil, ale argumentu, že špatně ostříhané doroste, ale vytrhané cucky už dorůst nemusí se nakonec neubránil.
A když jsme u těch krizových věcí, umíte někdo motat onuce? Moje ponožky dospěly téměř homadně k poločasu rozpadu, tak řeším co dál :-). Zatím nosím manželovy, ale nejsem si jistá, zda nám vydrží do té doby než bude možné nakoupit nové.
Co ponožky… některým se ve velkém rozpadá spodní prádlo 🙂
Jo, nákup podprsenky na e shopu je zážitek: pečliě poměřím, vyberu, zkontroluju měření, objednám, Vystojím frontu na poště, donesu domů vyzkouším, nesedí tvarově. Vystojím fontu na poště, vrátím, a takto bych asi mohla chvíli pokračovat kdybych na nákup „prsou“ nerezignovala. Mám jednu slušnou a tu si opravdu šetřím tam, kde vím, že se budu svlékat.
Kdyby jen to, ale já opět vyrostla o několik velikostí :-). Nakupovat v e-shopu já prostě nemůžu, nesedí mi nic a nikdy nesedělo, já prostě musím zkoušet a nebudu neustále běhat na poštu a vracet nepoužitelné. Ještě, že jsem po zhubnutí nevyhodila staré oblečení. Měla jsem jakési tušení, že to není navždy….
Mě naštěstí ohledně ponožek a prádla zachraňuje Tchibo (naštěstí mi jejich velikosti sedí) a taky práce z domu, na které jsem už od října, takže točím troje šaty (tmavě modré, šedé a černé) a troje termoleginy a ponožky příslušných barev pořád dokola. Venku mezi lidma (tj. v práci apod., na procházky chodíme) jsem nebyla ani nepamatuju.
I novou zimní bundu jsem si na podzim z Tchiba koupila, ani mě nenapadlo, že ji tolik využiju.
Jo ponožky. Měla jsem tentýž problém (Martinovy pětačtyřicítky jsou pro mě mimo – já kupuju velikost 35-37:)) a vyřešil mi je můj oblíbený Coop v Miletíně – vykoupila jsem jim tak svoji velikost:)) Naštěstí! protože už do Miletína nesmím – sice to mám nejblíž, ale je to okres Jičín, kam my, ze zamořeného Trutnovska, nesmíme:))
Sakra – do Miletína letí slípka! Jsi říkala, že tam jo?! Ta bude teda zcestovalá…
No jo, to jsem tam ještě mohla! 😡 Zkusím přemluvit policajty hlídající na hranici… 8)
Že by ti ji dovezli v antonovi s houkačkou a majáčkem?!! (rofl) No kdo tohle má?!
No to se ale nesmí, prodávat ponožky…. Neměly by být za páskou?
naše Jana si tuhle koupila ponožky na benzince.. podprsenky tam neměli 🙂
Cožpak ponožky, ty přinejhorším objednám na internetu, ale prádlo ani náhodou – i když na poštu to mám kousek 😀
A pak se bude někdo divit, tomu návalu otrhaných lidí :-), v obchodech, až je konečně otevřou.
Já blbka čekala až bude po vánocích.
Sem se dočkala…
No a tu podprsenku jsem v e shopu nekoupila. Viz výš
Jarmila
Škoda, to bych uvítala.Doporučím na mé oblíbené benzince. 🙂
nás chtějí taky zavřít…jak jezděj lidi do práce mimo okres ? Na povolenku???
Uvázat obdélníkové onuce není až tak těžké, zkoušela jsem to v neděli, když mě ve městě sejmul dobrák na snowboardu. 😀 Fotonávod je tady http://astera.wz.cz/index.php?id=navody/onuce_obd .
Ale s čím mám problém, že mi kluci odrůstají z gatí (ve všech třech směrech). S netypickou postavou nemůžu nic objednat, protože by to zaručeně nesedlo. Asi dojde na dědění gatí napříč rodinou – podívám se, které tepláky můžu postrádat, na mně to oblečení narozdíl od nich až tak nehoří. 😀
No jo, ale já bych ty onuce potřebovala umotat do bot, místo ponožek :-). Tak jak to dělali naši staříčci. Vždyť i vojáci je používali do bot a museli v tom dlouho chodit.
Jarmila.
Ono to, Jarmilo, docela slušně držíš, když utahuješ, vyzkoušeno (ano, měla to být i bandáž s chlazením v jednom a vcelku se povedlo). Fakt teda je, že když kolem fest utáhneš i kanadu, tak se onuce nehne vůbec. 🙂 Ale pokud neutáhneš… pochopíš, proč většina armád rychle přezbrojila na ponožky. 🙂
To je zajímavá teorie, s těmi uzlíky! Já jsem podezřívala vlasy poničené barvou, ale je fakt, že úplně stejně se uzlují vlasy Patrickovi a Kačence, kteří po mně tuhle vlasovou nezdobu skrzevá Andyho podědili:))
Normálně to nechám ustřihnout dávno předtím, že to začne…
Potřebuju obarvit už asi 2 měsíce, ale nějak se mi do toho nechce. Barvím si vlasy sama už spoustu let na středně blond, jsem blondýnka od narození a vlastně až na občasné úlety, celý život. Zkoušela jsem si nechat odrůst vlasy na svoje šedivky, ale nikomu – ani mně, se to nelíbilo. Když jsem teď v zimě nosila čepici, tak mě ty odrosty a ve vlasech sponka zapůjčená od malé Aničky nevadila, ale teď, když jaro klepe na dveře? Cožpak barvu, to dám, ale ostříhat se sama, to bude zážitek 😀 tuším, že nezapomenutelný 😀
Mně se na tom líbí ta sponka od Aničky! 😀 (inlove)
Cha, vy s kudrnatými vlasy máte ještě štěstí… A co my s pár jemnými chlupy jednou řadou? Obarví mě Kačka, ale stříhat, to už je horší. Alespoň že moje hodně blízká kamarádka amatérsky stříhá, alespoň nějaký tvar tomu dá.
Moje kadeřnice, která to se mnou táhne už 37 let onemocněla a nemůže pracovat a asi už pracovat nebude. Nutně musím najít někoho nového, což je v této situaci krajně nemožné.
Inko, lity lity… já jen doufám, že bude fungovat úmluva, že k tě svým pár nejvěrnějším zákaznicím by se ta moje mohla vrátit začátkem léta…
já jsem nebyla u kadeřnice od září. Odešla na mateřskou. Potom byla uzávěra a před vánocemi jsem nestihla sehnat novou. Vypadám jako čarodějnice. Stříhat neumím a barvit taky ne. Ještěže se zatím nosily čelenky. A moc se nikam nechodí, To s oteplením asi nepůjde. Vlasy mi jakž takž dorůstaly do tvaru, protože velmi dobře holčina stříhá, ale divně šedivé.
Teda DEDE barvu vlasů na fotce máš moc pěknou a sluší ti to.
Víš já si celý život přeju kudrnaté vlasy a mám rovné hřebíky.
Naštěstí mám kamarádku bývalou holičku, která to už profesionálně nedělá, ale kamarádky ostříhá, nabarví i melír udělá. Je šikovná a moje vlasy už dobře za léta zná. Chodím k ní už 32 let od narození mého mladšího syna.
Jo, institut kamarádka má ve světě kadeřnic vysokou cenu! (inlove)
Zakoupili jsme stříhací strojek, co umí i 4,2 cm. To mi musí stačit. Stejně se obvykle na jaře ostříhám a zbytek roku nechám zarůstat.
V tomto ti tvoje vlasy nezávidím.
Přiznám se, že ze strojku mám respekt – přijde mi, že se s ním dají nadělat ještě větší průšvihy než s nůžkama!
Strojkem nic nezkazíš, pokud teda omylem neposuneš nástavec… nebo nesundáš… Prostě všechno 4,2 a hotovo. Aspoň se netřepí a nedělají uzlíky 😉
Ale na kudrny teda nevím, no… teda spíš vím – nezkoušela bych to.
Tak v tomhle mám štěstí. Mám kolem sebe lidi, kteří mi nedají zpustnout. Kamarádka mě pravidelně stříhá i barví. Sestra pozoruje její snažení z povzdálí a trochu s podezřením, protože je přesvědčena, že potřebuju jinou barvu. Čeká jen na mou slabou chvilku, aby se na mě vrhla a obarvila mi vlasy na nějakou opravdu jiskřivou 😀
Kdyby to bylo na mně, budu mít vlasy mezi lopatky, delší mi nenarostou, šedivé, stažené do uzlu nebo culíku, pod heslem, dokud vidím, je to dobrý.
Ještě že na mě dávají pozor 🙂
zajímalo by mě, jak jiskřivé barvy nosí tvoje sestra 😀 Já mám ráda barvičky, které trochu svítí (byť jsem opustila zářivě měděnou 😀 )