GEOPOLITIKA: Co je to Estonsko?

Jak se jmenuje země mezi Lotyšskem a Finskem? A proč se tak jmenuje? Je na to složitější odpověď, než by jeden čekal. Leckdo ví, že Eesti Vabariik znamená „Estonská republika“, ale málokdo už ví, jak se k tomu Estonci dobrali. Protože nejenže si tak historicky sami neříkali, ale neříkali jim tak ani Finové a použití slova Eesti má samozřejmě dost silný politický náboj, který ne úplně každému v regionu vyhovuje.

 

Podobně jako tomu je u historických názvů typu „Persie“, „Fénicie“ nebo třeba „Laponsko“, jde o název, který dané zemi dali jiní, často proto, s čím se jim to asociovalo. Proto místní (a velmi staré) názvy těchto míst jsou Írán, Libanon a Sápmi. A u Estonska je ten kořen jasný: název pochází od Vikingů, kteří ho nazvali Eistland (Východní země). Což, z hlediska vikingské jádrové oblasti (Skandinávie) samozřejmě dávalo logiku. Ovšem jak si říkali celou tu dobu sami Estonci?

Své zemi až do poloviny 19. století říkali Maavald, což, etymologicky, doslova znamená „Polsko“. Tedy země polí / rolníků. Estonci si říkali maarahvas („polané“) a jejich jazyk byl maakeel (doslova „zemský jazyk“). Název Eesti přinesli estonští národní obrozenci právě v polovině 19. století, a pod tímto jménem založili po první světové válce svou první republiku.

Ta se ovšem ve finštině jmenovala, jak ostatně dodnes, Viro, dlouhým názvem Viron tasavalta, od jednoho z estonských krajů, Virumaa na severovýchodě dnešního Estonska. Virumaa (finsky Viro) byl autonomní útvar etnicky smíšený (Estonci, Finové, Švédové) a který dal ve finštině jméno celé zemi podobně, jako mnozí nesprávně nazývají Nizozemí coby Holandsko. Pak přišla sovětská okupace Estonska, která trvala až do roku 1990. Vznikla tzv. „Estonská SSR“, kterou západní svět neuznával; místo ní uznával Estonsko jako dočasně okupovanou samostatnou republiku reprezentovanou exilovou vládou, a ve finlandizovaném Finsku se tak rozhořela ostrá debata na téma, jak Estonsku říkat.

Historicky totiž ve finštině místo názvu Viro prosazovali název Eesti estonští buditelé, ale protože Sovětský svaz prosazoval, aby se Estonsku ve Finsku říkalo Eesti, finští antikomunisté a odpůrci ruského vlivu trvali na tom, že jde o Viro – v té době Viro nebo Eesti znamenalo loajalitu exilové nebo loutkové okupační vládě. Dnes, třicet let od konce okupace, většina Finů říká Viro a Eesti proniká mezi mladé Finy, kteří už tam tu okupační ruskou konotaci nevnímají.

Podobným způsobem ovšem říkají Estoncům zase Lotyši – lotyšsky se řekne Estonsko Igaunija, tentokrát podle jiného estonského kraje (Ugandi), kterýžto název si Lotyši rozšířili na celou zemi.

Nutno podotknout, že pokud jde o riigipiir (estonsky: státní hranice), její velká část je stále ještě z obou stran de facto držená Ruskem; část Estonska je Ruskem dodnes okupovaná a Rusko se samozřejmě nijak nemá k tomu, tuto část země vrátit.

A pokud jde o Virumaa, kraj, který dal Estonsku finské jméno; z jeho historie tam mnoho nezbylo. Místní Estonci byli většinou Sověty vyvražděni, místní Švédové a Finové vyhnáni do Švédska a Finska, podobně, jako z ostrova Saaremaa. Dnes tam žijí ruští kolonisté a jejich potomci (nutno podotknout, že mnozí byli nedobrovolní kolonisté, prostě je SSSR vyhnal z jejich domovů a poslal tam), většina z nich nemá estonské občanství, protože si o něj nezažádala. Místo toho mají status tzv. „neobčanů“, tedy osob bez státního občanství s právem trvalého pobytu v Estonsku a volného pohybu po Evropské unii. Historické město Narva, tedy jádrová oblast kraje Virumaa, bylo, kromě hradu, prakticky beze zbytku zničeno a nahrazeno Chruščovovými činžáky a sousední estonské město Jaanilinn je Ruskem dodnes okupováno.

Estonsko je dnes často považováno v mnoha ohledech za modelovou zemi; zejména pokud jde o digitalizaci nejen státní správy, ale všeho, co digitalizovat lze. Země je jednou z nejméně zkorumpovaných na světě a nato, že začínala v roce 1990 z podstatně horšího standardu, než kde jsme byli my, jsou dnes na tom z hlediska občanského komfortu, životní úrovně, platů a zkrátka všeho toho, co určuje kvalitu života, daleko blíž sousednímu Finsku, než nám.

Jinak samozřejmě Estonci jsou národem příbuzným Finům; rozdíl mezi finštinou a estonštinou je podobný tomu mezi češtinou a polštinou. Za komunismu bylo v Estonsku zvykem sledovat finskou televizi, kterou bylo možné naladit a země má takový hodně severský charakter. Rozhodně má smysl ho doporučit na dovolenou – je už sice trochu „skandinávsky“ drahé, ale příroda, památky (gotické centrum města Tallinnu rozhodně stojí za to), bezpečnost i charakter místních z něj dělají velmi příjemnou destinaci, zejména v létě.

Platí se tam eurem (mimochodem průměrný plat v Tallinnu je v přepočtu zhruba 75 tisíc Kč, v celé zemi pak zhruba 42 tisíc Kč měsíčně), místní umějí zpravidla perfektně anglicky, často i finsky a švédsky. Moře je – v rámci možností – v létě na koupání, infrastruktura je velmi dobrá. Estonci jsou, podobně jako Češi, většinou bez vyznání, ale kulturně a (zhruba z jedné pětiny) jsou země luteránská. Charakterem jsou takoví typicky severští; spíš si drží zdvořilý odstup, mívají problém uznat chybu a jsou hodně precizní. Mají (podobně, jako třeba Izrael) silnou start-upovou kulturu, takže zemi táhnou nahoru zejména technologické inovace všeho druhu.

Ne nadarmo se jejich celonárodní program, na který se posledních třicet let jako stát soustředí, jmenuje e-Stonia, coby narážka na co největší digitalizaci všeho. V případě Estonska jde o strategickou záležitost; když pomineme Sověty vyvražděné obyvatelstvo, největší škoda, která se jim stala, byla přerušená kontinuita dokumentů. Katastru, matrik a všeho, co je nějakým způsobem ke své zemi váže – stát zcela vážně uvažuje takovým směrem, že pokud celý svůj obsah nahraje do cloudu, který rozdistribuuje po různých zemích na světě, bude schopen fungovat i v případě případné ruské okupace a po opětovném osvobození „obnovit zemi ze zálohy“.

Zatímco my se tady celou dobu ještě taháme o to, jestli státní správu vůbec elektronizovat, a jestli náhodou něco senioři zvládnou nebo nezvládnou, v Estonsku tento krok provedli už před více než patnácti lety. Dnešní senioři jsou tak na digitální svět daleko lépe připraveni, než naši a země má potenciál, na který u nás, jak se na to tak koukám, budeme ještě hodně tvrdě pracovat.

Aktualizováno: 14.1.2021 — 21:48

38 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Máme v Estonsku příbuzné. Informace o životní úrovni uvedené v článku na nás působí jako informace z úplně jiné země, než kde žijí naší příbuzní. Při naší návštěvě Estonska v roce 2011 smrděla voda z vodovodu po naftě.

    1. Ve které části země to bylo? Protože to, co znám já, je Tallinn, Tartu, Pärnu a Saaremaa a tam to je právě čisté, bohaté a uklizené. Nebydlí Vaši příbuzní na severovýchodě země? Tam je to skutečně nic moc (Narva, Sillamäe, Kõhtla-Järve, atd.)

        1. To mě právě vůbec nediví. Je to hodně zanedbaný kraj právě kvůli své historii – a nedá se úplně srovnávat se zbytkem země.

          1. Co se týká Sudet, tak ty vnímám skrz město Opava, kam občas s manželkou zavítáme do divadla. Uznávám, že kdybych Sudety vnímal např. skrz Šluknovský výběžek, byl by to rozdíl.

  2. Tak jsem potřetí babičkou (inlove)
    Davídek se narodil dnes odpoledne, 3,9 kg, 52 cm.
    On i maminka Ania jsou v pořádku 🙂

    1. Gratuluju, je ho teda pěknej kousek (inlove)
      Přeju mamince i Davídkovi hodně štěstí a zdraví !

    2. Připojuji se k zástupu gratulantů, mamince i chlapínkovi hodně zdraví, celé rodině fůru radosti.

  3. Estonsko je pro mne velmi sympatická země, takže moc děkuji za rozšíření obzorů. Je mi líto, že to u nás nefunguje,tak jako u nich, potenciál jistě máme ale ten výběr a byrokracie požírá téměř všechny dobré nápady i vize. Achjo, čím to je?!

  4. Díky moc za rozšíření „obzorů“. Dobře se čteš a dá se to zapamatovat. Ano, zůstáváme pozadu 🙁 .

  5. moc zajimave cteni, dekuju.
    perlicka: se synem chodi do tridy estonec a vzdy mi prijde uzasne, ze si cecho-francouz s estoncem povidaji nizozemsky 😀

  6. V mládí jsem měla dva velké cestovatelské sny. Jeden se mi před mnoha lety splnil (Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán), druhý – větší – se mi už nesplní. To je sever Evropy: Skotsko, celá Skandinávie a Litva, Estonsko a Lotyšsko. Tak aspon o těchto místech ráda čtu. Díky za možnost dozvědět se něco o místech, po kterých jsem toužila.

    1. Zrovna tyhle země (mimo Skotsko) jsou asi reálněji splnitelné v dohledné době než cokoliv mimo EU

      1. Milé číslíčko, vzhledem ke zdravotnímu stavu není pro mne splnitelné žádné cestování. Jó, to bych musela být taková ta englická lady se společnicí oddaně snášející její rozmary. Na to však nemám finance a hlavně ani povahu (wave)

        1. To pak je pochopitelné. V tomhle je vždycky nejlepší si říct, co ještě splnitelné je a je jedno jestli to je okraj obce, Brno nebo Vídeň a vždycyky to posunout o maličko dál (a pak mít z toho radost 🙂 )

  7. Díky za osvětu – přiznám se, že z Estonska znám jenom název. Možná je na čase si naplánovat cestu kolem baltských republik:))
    Mimochodem ten stav občanství/ neobčanství je fakt divnej. kdo s nimi má problém jako s občany – oni sami (jako Rusové, byť žijící v Estonsku) nebo Estonsko (jako občané nepřátelského státu)?

    1. Eh, je to dětinské, ale když jsme u těch map… všimli jste si názvu jednoho z měst? (wasntme)

      1. A v tej mape je tiez chyba. Estonsko na juhu nehranici s Litvou, ale Lotysskom. (ano, je bezne ze si ich ludia pletu, pricom napriklad v polstine, su si ich nazvy este podobnejsie Litwa-Lotwa)

    2. V Estonsku můžete žít a nemusíte umět Estonsky. Rusky se mluví prakticky všude, na východě více než Estonsky. Ke získání občanství musíte, kromě jiného, složit zkoušku z estonštiny a zaplatit poplatek. Mnoha lidem se ani jedno z toho nechce, zvlášť když tím pro každodenní život nic nezískají. Troufám si tvrdit, že nemalá část Rusů žijících v Estonsku by preferovala obnovení SSSR v nějaké podobě. nechtějí se stát Estonci, natolik jsou hrdí na to, že jsou Rusové. Do Ruska se stěhovat nechtějí. Míra korupce v Estonsku je přece jen na zlomkové úrovni ve srovnání s Ruskem.

  8. A mají nejvíce modelek na počet obyvatel na světě 🙂

    Velmi zajímavou památkou je bývalé sovětské vězení, které bylo pádem SSSR opuštěno a díky neúdržbě jej zaplavilo moře. Můžete tam plavat chodbami, potápět se do cel, občas objevit nějaký artefakt. Je to volně přístupné, běžně si tam i hrají děti

  9. Mapka „Estonsko v Evropě“ trochu nesedí,male jinak pěkný článek. Estonci jsou machři. A když na ulici potkáte Estonsku, která se na vás usmívá, je to zpravidla místní Ruska.

    1. Ta mapka je z wiki… přiznám se, že já nepoznám, jak dobře je (tak málo toho o Estonsku vím)
      Jo, dala jsem ji tam já (blush)

Napsat komentář: Marska Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN