HOST DEDENÍKU – Netopýr budečský: Moji noví spolubydlící (3) aneb když netopýr chladne…

Blíží se zima a netopýři se připravují na zimní spánek. Jak taková příprava vypadá?

 

 

 

Venku nastává listopad. Když se vracím domů z lesa, sundávám několik vrstev. Pak se navečeřím, obleču mikinu a pod tenký fleece nechávám vklouznout Mariellu. Je to náš společný večerní rituál. Občas sáhnu pod mikinu a pohladím hebkou srst. Mariella někdy hlazení vítá, jindy dá hlasitě najevo, že teď nemá náladu.

Sedíme takhle asi hodinu. Možná dvě. Sahám poněkolikáté a dotknu se drobného, hebkého, chladnoucího tělíčka.

 

Mariella v dece

 

Netopýři tráví zimu v torporu. Zpomalí metabolismus i životní projevy, jejich tělesná teplota se sníží na teplotu okolí. Do torporu upadají i během spánku. Šetří tím energii. Hluboce spící netopýr je na dotek studený a ztuhlý. Probouzí se pomalu a zahřívá třesem. Pro netopýra je takové probuzení značně náročné.

 

Mariella v klubíčku

 

Někdy se probudí jen napůl, zavěsí se hlavou nahoru, udělá to, kvůli čemu se probudil, a spí dál. Pokud ho něco vyruší, dokáže v napůl probuzeném stavu popoletět. Je-li vyrušován často, může se stát, že spotřebuje všechny tukové zásoby a nepřežije zimu.

A tak když cítím, že mi Mariella pospává na rameni, opatrně ji sundám a uložím do postýlky, tedy pověsím do ohrádky.

 

 

S postupujícím podzimem začali oba netopýři více jíst a méně se hýbat. Postupně přestali používat zadní a pravou stěnu ohrádky. Nakonec trávili čas pouze na jedné stěně — Julián na levé a Mariella na přední. Pak jsem poprvé našla nedojedenou misku.

Dřív jsem si myslela, že se netopýři na podzim vykrmí, pak odletí na zimoviště, tam usnou a probudí se na jaře. Chyba lávky.

Netopýři zazimovávají postupně. Poslední týdny před zimou jí méně a méně, na lov se vydávají jen jednou za pár dní a většinu času tráví v úkrytech. Tráví v torporu víc a víc času, až v něm nakonec stráví celou zimu. Na zimování si vybírají místa se stabilním prostředím, nízkou teplotou a vysokou vzdušnou vlhkostí. Nějakým způsobem poznají, kdy je venku příznivé počasí a dostatek hmyzu.

 

Hibernující netopýr velký

 

Mariella a Julián se před zimou chovají odlišně. Juliána čeká pátá nebo šestá zima, Mariella jich má za sebou mnohem více. Oba však vědí, co dělat. Jako první začala viset nízko Mariella. Hledala chladnější místo, při zemi, a když se oteplilo, zimování si prozatím rozmyslela a zase vyšplhala do výšin. Její spací polohy jsou čím dál zajímavější. Našla jsem ji viset na jedné noze, bokem opřenou o stěnu a s hlavičkou stočenou na prsa. Pak zavrtanou v televizní dece, kterou dostali jako matraci na dno ohrádky. Nakonec stočenou v poloze embrya.

 

„TO už je ráno???“ Julián čerstvě probuzený, ještě v torporu, tudíž zapomněl ukázal zuby

 

Pak začal viset nízko Julián. Mariella mezitím pravidelně spala zavrtaná ve fleecové dece. Miska s červy byla nedotčená, ale když jsem jim podala zophobáka k tlamce, rádi si chňapli. Přisunula jsem jim misku blíž. Do rána z ní ubylo. Je načase odstěhovat je do menšího. Není to jediná změna, která se s nimi udála.

Julián prožil celý život v lidí, u své první pečovatelky. Bydlel se svou mámou a aby s ní mohl zůstat, i když pohlavně dospěje, absolvoval kastraci. Jeho máma časem zemřela a od té doby žil sám a neznal jiného příslušníka svého druhu. Mariella prožila spoustu let v přírodě a poslední rok a půl sama v záchranné stanici, mezi mnoha netopýry jiných druhů. Dát je dohromady byl pokus s velkým otazníkem. Domluvené “manželství”.

 

Julián spící – detail oušek

 

O víkendu uklízím kolem netopýrů. Vytahuji z ohrádky větve, kameny, kousky kůry, misky, spoustu fleecu a plyše. Probíhá stěhování netopýrů do menšího. Ohrádka bude zimovat v komoře.

Oba velké obytné boxy se suší v koupelně, ale něco mi napovídá, že budu potřebovat jen jeden. Netopýři čekají v menším boxu ve společnosti síťky na visení, kousku plyše a fleecu. Chvilku se hašteří, pak je ticho. Mezi praním dek a čištění ohrádky nahlédnu do boxu a nadzvednu plyš. Netopýři spí na jedné hromadě.

Přesouvám je do boxu; chvíli slyším Mariellu brebentit, ale brzy je zase ticho. Chystám krmení, vytahuji cvrčky z lednice. Zvedám plyš. Mariella a Julián visí vedle sebe, oba vzhůru. Dostávají každý dva cvrčky.

Zaslouží si to, zlatíčka moje. Ušli dalekou cestu, a teď už nadále budou kráčet spolu.

Aktualizováno: 18.7.2022 — 14:55

63 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Omlouvám se, že vpadám do života netopýrů. Ale potřebuji vaší podporu.
    Zítra se rozhodne, jestli mohou vytrhat Pufikovi jeho zkažené zuby a uzdravit zanícené dásně. Měl špatné poškozené zuby už z Rumunska a po jeho příjezdu jsme dali velkou část vytrhat. A teď jsme tam kde jsme. Druhá alternativa je odeslání za Duhový most. Co nám zítra velmi vzdálený veterinář doporučí? V 11;00 zítra se to dozvíme. Všude měli volný čas až na konci ledna. Proto musíme jet zítra přes hodinu autobusem.
    Moc si přejí ještě s Pufikem chvíli pobýt. Můj poslední pejsek v životě a ten úplně nejhodnější.
    Prosíme o palečky. Bývají tak mocné. Děkujeme!!!
    .

    1. Neboj Velká kočko, budu na Pufíka i na tebe myslet. Kazanovi vytrhali osm zadních zubů naráz, když mu bylo devět let a zvládl to v podstatě bez problémů – horších bylo jen pár dní hojení. Věřím, že Pufík to ještě dá! (h)

      1. Tý jo.
        Bohužel, chápu ze svých potkaních dob :-/ často jsem dostala nemocné zvíře, které bylo naprosto zlaté a fakt to bylo někdy těžké rozhodování :-/

      1. Měl zuby zničené už po příjezdu z Rumunska. Podle veterinářky kousal kov a kámen. Byl v lágru smrti a asi se chtěl prokousat na svobodu. Tenkrát jsem mu dala hned spoustu zubů vytrhat.
        Zítra bude prohlédnut, já to nepoznám jen vidím rudé dásně a zahnědlé zuby.

        1. Betce taky vytrhali skoro všechny zuby, když jí bylo asi třináct. Dostávala granule namočené ve vývaru a žrala s chutí až do konce.
          Velká kočko, držím všechny palce a myslím na Pufíka (h)

  2. Také děkuji za všechna netopýří povídání. Čtu poctivě, jen obvykle v pravé netopýří hodiny v hluboké noci, tak málokdy chválím veřejně.

    1. Jů. Tebe vidím poprvé! Jsem ráda za každého, kdo se zajímá o netopýry.
      (Spoiler: Abych se nenudila, už mám doma první partu hubených na výkrm:)

  3. Netpýrko, takový krásný konec se moc hezky četl. Teď tedy jen škoda, že malí netopýrci z tohoto svazku nebudou. Ale hlavní samozřejmě je, že se sžití povedlo !!!

    Moje želvy venku už také přezimují a vždy, když se na to chystají, přestávájí postupně žrát. Ještě občas vylazou, vklouznou do cachtadla, vyjímečně něco malinko slupnou. Tuk na přezimování si musí nahromadit dost předem. Četla jsem o nich, že vlastně přezimuní dost na lačno, protože nechtějí, aby jim pak v žaludku jídlo kvasilo, prý to může být až nebezpečné, mohou uhynout. U nich pak po probuzení vidím jen takové pohublé krky, zbytek (asi vyhublého) těla je skrytý v krunýři. Možná netopýři jsou na tom podobně – tedy že nechtějí spat s plnými žaludky.

    1. Odeslala jsem moc brzy, chtěla jsem pochválit fotky, extra pěkná je ta poslední, detail Juliánových „plachtiček“ 🙂

      1. PS – malí netopýrci ne, na to už Mariella nemá věk 🙂 A v zajetí narození netopýři se špatně vypouštějí.

    2. Nemají plné břicha, zato mají plné tukové vaky 🙂
      Taky pro ně není dobré jíst v polospánku nebo s plným žaludkem. Jídlo jim pak v žaludku kvasí. Oni mají ale rychlý metabolismus, takže patrně jídlo stráví, uloží do tukových zásob a usnou.
      Když jsou hubení po zimě nebo během zimy (někdy týden nebo dva šmejdí po přenosce a nezaspí, a pak se musí vyndat a dokrmit – ostatně Tominy máma byla patrně vzhůru velkou část února a proto otěhotněla tak brzy), taky jim jde vidět krk

  4. Petro, je to opět zajímavá informace, jak se netopýři ukládají k zimnímu spánku. Předpokládám, že ti, spící v jeskyních se nebudí, neb by do jara nevydrželi bez potravy. Ale co ta děsivá, turistická návštěnost v jeskyních. Třeba si na ni zvykli, nebo se posunuli dál od prohlídkových tras.
    Jinak gratuluji k souputníkům ve Tvé domácnosti.

    1. Myslím, že prostě odletí jinam, anebo nepřežijí do jara, protože je neustále někdo rušil :-/ V lepším případě odletí lovit a dostanou se do záchranné stanice, kde je nakrmí a zazimujou.

      Ony některé druhy jsou tak rafinované, že jejich zimoviště vůbec nejsou známá. Nebo naopak se ví, kde zimujou, ale nikdo netuší, kde mají letní kolonie.

  5. Omlouvám se za OT, ale hledám zkušenosti 🙂
    Posílali jste někdo už něco přes Zásilkovnu? Nemyslím, že vám bylo doručeno, ale že jste byli odesílatel… 🙂
    Jak to dopadlo a srovnávali jste jejich ceny s Českou poštou?

    1. Zkušenosti velmi dobré. Jen je bohužel potřeba si stáhnout aplikaci do mobilu. Ale pak v klidu vyplníš komu a kam poslat, zaplatíš přes internet, doneseš do jakékoli Zásilkovny, nadiktuješ jim kód z mobilu a to je vše. Sami si vytisknou a nalepí etiketu a do pár dní dodají. 65Kč, jednotně za balíčky na jinou svoji pobočku a do určitých rozměrů. (Nevím přesně, ale je to poměrně dost, vešel se do toho např. i tlustý zimní fusak, co jsem prodávala po svých dětech. A na poště si za totéž řekli 220Kč!!!) Jen nevím, jak stíhají teď před Vánoci, některé pobočky prý momentálně zásilky nepřijímají.

  6. Áách happyend, to mám moc ráda! Tak manželům Netopýrovým přeju pohodovou svatební noc (rofl) , bude doufám dlouhá a klidná. Jo a nehádejte se, kde kdo bude spát 😀

  7. Dnes to bylo povídání s dlouho očekávaným happy endem:)) Já vím, nemuselo k němu dojít, ale trumbera Julián by konečně mohl přestat být tak ustrašený a život si víc užívat – když ho bude Mariella komandovat sem a tam:))
    Jo a je to moc hezkej čumáček, když zrovna necení zuby! 🙂
    Mariella je holka mazlivá! Myslím, že až na jaře zjistí, že pořád nosíš (kvůli ní) flísovou mikinu, bude radostí bez sebe – bude se moct zase přitulit (inlove)
    Jo a díky za informace o netopýří hibernaci. Teď už doopravdy rozumím tomu, proč ty ochránci dávají na vchody do netopýřích jeskyní mříže… (když lidé nerespektují zákaz vstupu, že jo)

    1. V zimovišti v jedné jeskyni. Myslím, že jsem o tom psala jen v komentářích k poslednímu článku. Odcestují tam i s boxem a pravidelně je někdo bude chodit kontrolovat.

      1. To mi úplně uniklo, já myslela že budou vyšoupnutí na balkón, aby byli v chladu

        1. To taky, dočasně 🙂 ale potřebují prostředí se stabilní teplotou. Třeba zrovna jeskyni.

  8. Petro, že nás to včera nenapadlo o čem ten dnešní článek bude 🙂
    Ale má to povídání krásné zakončení, držela jsem jim palce, že si na sebe zvyknou a budou mít společníka svého vlastního druhu.

  9. Nó, to je ale zprávička! Paráááda! Navždy spolu dokud to vydrží!:-) Konečně vím, jak to u netopýrů chodí přes zimu.Díky za podrobnosti,jsem tak nějak familierně nyní s nimi propojena. (h) Doufám, že nám to budou i nadále tolerovat.

  10. Nó, to je ale zprávička! Paráááda! Navždy spolu dokud to vydrží!:-) Konečně vím, jak to u netopýrů chodí přes zimu.Díky za podrobnosti,jsem tak nějak familierně nyní s nimi propojena. (h) Doufám, že nám to budou i nadále tolerovat.

  11. Detail oušek!? Dyť to jsou parádní slechy! Tak nepomlouvat, nic jim neunikne.
    Díky za další´osvětu a za tvou trpělivost a čas a um. Na jaře se k tobě vrátí? Poznají tě?

  12. Jéžiši, dneska to bylo přímo ťuťuňuňu! To je dobře, že velký spánek už stráví spolu (taky pro tebe, nemusíš se na zimoviště tahat s dvěma bednami), přece jenom ve dvou se to lépe táhne i spí.

    Dneska jsem obdivovala Juliánova ouška – takhle z vrchu vypadají jako dva rohlíky 😉 – a když necení zoubky, tak je velmi roztomilý.

    Tak dobrou noc, netopýrci, a sladké sny, plné zophobáků.

    P.s. taky díky za osvětu, jak je to s jejich zimním spánkem. Myslím, že nikdo z nás netušil, že usínají etapově.

    1. To ano, tahat se s jedním boxem je dost rozdíl, nemluvě o tom, že bude víc místa na policích.

      Julián je krásný, jen jsem ho dodnes pořádně neviděla 😀

      PS: Taky jsem to nevěděla, dokud jsem nezačala řešit, proč Mariella visí nízko.

  13. Tak ať jim to domluvené manželství vyjde a příjemné zimní spaní.
    No taky bych se zavrtala a spala do jara.

    1. Doufám! I kdyby se probouzeli, naštěstí umí oba jíst z misky a případně si doplní tukové zásoby.

      Přesně! Je to pěkně demotivující, když pracuji doma a vedle mě všechno spí, zavrtané ve fleecové dece 😛

    1. Trvalo, ale měla jsem trpělivost a naštěstí to nevzdala 🙂
      Měli by spát celou zimu až do března nebo dubna. Julián je ale zvyklý zimovat poblíž misky s jídlem, takže se občas probudí a nají.

  14. Hurá, happyend! Tak přece jsme se dočkali.Přeji oběma dobrou noc. jak ty se budeš nudit….

      1. Jsem zvědavá na novou skupinku 🙂 Počítám, že zpravodajství bude pokračovat! (inlove)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN