POLITIKA IDENTIT: Co nám hrozí v Česku?

Dosud jsme se na politiku identit, woke ideologii a další věci s tím spojené dívali především jako na fenomén, který se týká anglofonního světa. Ale co u nás? Jaká je šance, že zasáhne tenhle trend i naši kotlinu?

 

 

Na úvod je potřeba říct, že není pravda, že by u nás lidé, kteří se takhle projevují, nebyli. Není jich zatím úplně moc, to je pravda, ale organizují se – zejména na Twitteru – a snaží se kopírovat vzory z anglosaského světa. Poslední příklad, který nás o přítomnosti woke ideologů ujistil, se stal minulý týden, kdy Petra Pecková (STAN), nová hejtmanka Středočeského kraje, dala na svůj Twitter fotografii „knížky, kterou našla na sedadle v autě svého řidiče“. Paní hejtmanka se chtěla pochlubit, že je její řidič, kterého zároveň v tweetu pochválila, sečtělý, ale kniha, o kterou šlo, byla od amerického politického komentátora Bena Shapira.

 

Ben Shapiro je velmi pozoruhodná osobnost. Ekonomicky je prakticky libertarián, politicky je v etických otázkách konzervativní (je proti potratům a manželství pro všechny) a je ortodoxní Žid. Přesto není žádný extremista ani „fašista“, jak zní oblíbená nálepka, které se mu od tzv. Social Justice Warriors (SJWs) dostává – ostatně mezi jeho přátele a blízké spolupracovníky patří třeba další politický komentátor, který je u woke ideologů na indexu, libertarián Dave Rubin, který je gay, což nijak Benu Shapirovi nevadí.

 

A strhla se na českém Twitteru mela. Na paní hejtmanku se sesypali lidé volající po tom, aby, na základě toho, že tam měl takovou knihu, řidiče vyhodila z práce. Řidič byl dehonestován všemi možnými nálepkami a paní Pecková se s tím samozřejmě svezla také. Paní Pecková ovšem udělala jedinou správnou věc, která se v takové chvíli dělat dá, a sice že se za řidiče postavila a neuhnula tomuhle twitterovému davu ani o milimetr – protože to bylo právě uhýbání a neochota „mít skandál“, která vedla k poměrům, jaké z anglosaského světa známe dnes.

 

Říkáte si jistě – ale přeci česká společnost je relativně uměřená, konzervativní, těžko bude mít chuť na podobné „kulturní revoluce“, a jistě budete mít pravdu, protože se naše společnost takhle jeví teď. Ovšem je to hlavně proto, že český establishment, ať už politický, kulturní, mediální nebo do velké míry i byznysový, je plný lidí, kteří se dostali – demograficky vzato – v devadesátých let do vyšších funkcí takříkajíc „mimo pořadí“; daleko dřív, než by se tam kdy dostali v „normálních“, netransformačních podmínkách. To způsobilo, že se nám tu na třicet let prakticky zabetonovala veřejná debata, nějaký společný úzus a způsob nazírání na svět, místo aby se to všechno obnovovalo přirozeným tempem postupně.

 

Výsledek je, že čím déle tahle prodlužovaná realita z devadesátých let je natahována, tím odtrženější je od reality mladých, o nichž, protože se s nimi z establishmentu málokdo baví, „nic“ nevíme. Mladí lidé dnešní nebo ti, co dosáhnou na volební právo během následující dekády, nejsou jednolitá masa, ale ať jsou jejich postoje jakékoliv, pnutí mezi jejich hodnotami a hodnotami „devadesátek“ začíná být čím dál větší. A protože je „devadesátková“ garda celkem bezpečně usazená ve svých pozicích, vyrůstá jí tu pod rukama něco, co nechápe a tím pádem ani nemá moc pod kontrolou.

 

Výše uvedený mechanismus vytváří potenciál pro rapidní generační a společenskou obměnu, v zásadě ne nepodobnou samotné Sametové revoluci – minimálně v tom duchu, že tu najednou, až to „praskne“, během několika let dojít k velmi zásadní personální obměně ve funkcích, na kterých záleží. A to je přesně ten moment, kterého se budou snažit chopit tihle woke radikálové a zastánci politiky identit, protože vycítí, že to bude dobrá příležitost k nastolení nového normálu.

 

To je něco, na co je potřeba dávat pozor, a je to také odpověď na to, jestli nás tahle ideologie musí nebo nemusí zajímat, když se „zatím“ projevuje „jenom“ za oceánem.

Aktualizováno: 25.11.2020 — 20:48

34 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Ta „kauza“ mně přijde jako ukázkový projev popcornového odpadu. Nějak jsem nezaznamenala, že by se dotyční nějak ke knize vyjádřili, zda s ní zcela souhlasí nebo ne, zda o ní diskuzujou… protože to už by bylo moc složité. Potřebujeme jednoduchý černobílý svět, a kde je šedá, tam to podpoříme citovým vydíráním…

    Přesto taky vyjádřím nějaké city – devadesátková garda je přesně to, co asi leckoho deprimuje, a to nejen vyjukané teenagery a dvacátníky. A je to právě tahle garda (i ty její části, které se tváří jako „boj proti dinosaurům“), která právě tu mezigenerační propast podporuje.

    V předposledním odstavci ti asi vypadlo slovo – myslíš, že k tomu dojít „musí“, nebo „může“? Nebo možná k tomu dojde, až ta stará garda „vymře“?

  2. i kdyby si řidič slečny Daisy, četl Vergilia v originále, je to jen jeho věc! On ví, proč to dělá…a pokud nečte při výkonu své práce, může to bejt všem jedno…a když to hejtmanka pověsí na Twitter, čeká co? Odezvu ..a ta může být jakákoli..bejt řidičem, literaturu si uklízím i kdyby to byly Pohádky Boženy Němcový..za chvíli bude řešeno i to,jestli měla právo to bez jeho souhlasu, fotit.

  3. Jak říkáš – i když se u nás woke ideologie tak často neventiluje na veřejnosti neznamená, že není! A bude stále těžší se jí ubránit. Začínám být v tomhle podivném světě různých identit a jejich ochránců poněkud ztracena…

    1. Taktéž! A díky za článek. Jsem ráda za náš život tady a teď. Už na to fakt nemám nervy! Je to jako „Proletáři všech zemí, spojte se! Odpověděla bych jim hláškou z „Pelíšků“.

      1. jenny, kdysi byl v Dikobrazu kreslenej vtip. Byla schůze nejvyšších představitelů KSČ a na ni přiběhl uřícený soudruh a křičel na ně: JE ZLE SOUDRUZI !!! PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ, SE DOOPRAVDY SPOJILI !!!
        nechápala jsem, jak to mohlo projít cenzurou…

  4. Dnes mě v článku nejvíc zaujal postřeh o zabetonovaných devadesátkách (a jo, je to pravda! To byla doba osmadvacetiletých ředitelů a oni vesměs ve funkcích stále drží) a nové generaci, kterou vládní garnitura vůbec nezná. Když pominu vlezlou otázku, co tahle vláda vůbec zná, tak musím uznat, že sama netuším, jaké pocity mají vůči současnému světu třeba teenageři, lidé kolem dvaceti let… Co když jim přijde politika identit se všemi (pro mě) negativními dopady jako rozumný nápad? Co když jim přijde normální vyrazit dobrého řidiče z práce (že je dobrý, říkala paní hejtmanka) za to, co čte, když to není zrovna Hitler? Kdyby ho už měla za něco vyrazit, tak by to bylo třeba předjíždění na plné čáře nebo jízda na červenou, že jo. Pro mě to rozhodně není totéž – ale co když pro ty mladé ano?
    Myslím, že o těchto věcech by se mělo hodně, hodně diskutovat a to dokonce i ve školách, ne jen v určitých bublinách na FB nebo na Dedeníku:)) Jenže následuje další otázka – jak a kdo by to učil? Netuším, jestli starší učitelé vůbec tuší, že nějaká politika identit existuje! A pokud se o těchto věcech mláďata dozvídají jen z emotivních výkřiků woke aktivistů, tak potěš…

    1. Většina univerzit je hodně nalevo, tak bych se docela děsil, jak by ta výuka probíhala. Cesta je stejná jako v USA. Independent content creators, kteří se vypracují. Joe Rogan ma dnes 3 miliony views na každý rozhovor. Takový člověk už se těžko zakazuje.

      1. No, já jsem myslela, že by se to mělo učit mnohem dřív! Ideálně v posledních ročnících základních škol a pokračovat na středních. I proto, že univerzity bývají „toxicky“ nalevo, je dobré, aby na to měli mladí lidé názor mnohem dřív. Navíc na univerzitách, na humanitních oborech, je vlastně jen pár lidí – sice mohou hlasitě křičet (což i dělají), ale tohle je věc, která se týká každého. Takže deváté třídy a dál. Hm, kolik znáte učitelů základních škol, kteří by byli schopni tohle rozumně učit?

        1. No, milá Dede, jestli máš na mysli, ty byrokracií umlácené kantory, tak na tohle asi taky nebudou mít nervy. Navíc každé děcko vedené dle dnešních trendů,pokud s výukou nebude zajedno,znectí úču na sociálních sítích tak,že ji zbudou síly akorát tak na špagát.

          1. Když mluvím o učitelích, obvykle si představím svoji kamarádku, takže vím, čemu čelí:))
            Ale povídat si s dětmi o tom, jak různí mohou být lidé, že v různosti není hrozba, o právech i povinnostech, o historii společnosti i z hlediska genderových záležitostí a podobně… Věřím, že by to děti bavilo (aspoň ty, které nejsou na konci základky úplně otupělé). Dovedu si představit, že by to mohlo být ohromně zajímavé a užitečné! Proč v dějepise (který není historií) nevypustit pár kapitol o chlupatých (znalosti o pravěku dnes děti nevytrhnou a pokud budou chtít, najdou si je) a nevěnovat se radši ze všech úhlů posledním řekněme dvěma stoletím? A nejen data (ta se najdou), ale všechna fakta o společnosti, způsobu života v různých zemích a jaký vliv to mělo a má na současnost. Něco takového bych si šla klidně poslechnout i já:))

    2. Nesmíme zapomenout, že v Praze, Chomutově, Luboměři pod Strážnou a Hrušovanech nad Jevišovkou mohou být úplně jiní dvacetiletí stejně jako v LA, NY, Austinu, Minotu v Severní Dakotě a Birmminghamu v Alabamě.

      Tady je spíš otázka, kteří dvacetiletí budou mít tu moc měnit tyto společenské postoje a jak na to bude reagovat většinová společnost.

      U nás to zatím na internetu vypadá, že generační nůžky jsou rozevřené už absolutně nejvíc, protože důchodcům se dává za vinu tato vláda a mladým zas virus, woke progresivismus a „nic nevydržej“ a další moudra co na internetu padají od starší generace…

    3. Jestli jim to přijde jako dobrý nápad, tak se historie bude opakovat (ostatně to není nic nového, móda a historie se opakuje pořád dokola a dokola, protože lidé jsou pořád stejní) a oni si zažijí určitou variantu toho, co si ve své nejhorší podobě zažili naši rodiče a prarodiče a v méně brutální podobě i my. Byly doby, kdy se fízlovalo, kdo co čte, říká nebo poslouchá, a vyhazov z práce byla ještě varianta, při které si mohl dotyčný oddychnout, že se zase až tak moc nestalo. Někteří skončili třeba i na šibenici, před popravčí četou nebo v plynové komoře. A v historii se taková doba opakovala s železnou pravidelností, tak asi není důvod, proč by tomu teď mělo být jinak. Díky globalizaci proběhne tentokrát asi celosvětově a díky rychlé a masové komunikaci asi velmi efektivně.

  5. Naštěstí na Twitteru se jí taky dost lidí zastalo. Zatím jsou v ČR takový lidé spíš k smíchu nebo hůř vedou masu k volení populistů a nenávisti.

    Mám teda ještě jeden příklad. V podcastu „U Kulatého stolu“ byla Eva Burešová, tuším sedmadvacetiletá celkem oblíbená herečka. Tam pkrom problémů se lžemi(tyjo nevím jak skloňovat :)) bulváru mluvila o tom s čím se herci setkávají v té politice identit. Začíná to tím, že se pokaždé snad 3x omluví, než řekne něco jako, že necháme černou britskou královnu ve filmu apod., pak mluví o tom, jak dostane herec sodu, že hraje černocha (tvoje tvář má známý hlas) nebo homosexuála. O tom jak pořádně ani nesmí zpívat písničky, kde se používá f*** nemluvě. To je tak smutný to slyšet, dostáváme se do strašně zvráceného světa a nedivím se, že většina lidí nechápe o co jde a bojuje proti tomu snahou zachovat status Quo a skočí pak na lep dezinformátorům.

    U vyrůstající generace: Tady by mě zajímala jedná věc, trochu OT. Cca od rozmachu levných Smartphonů, tak 2013 se dají koupit různé GPS sledovací náramky pro děti. U nás to snad takový rozmach nezaznamenalo, ale v anglosaském světě určitě jo (o Asii nemluvě). Trochu se obávám co bude takto vyrůstající generace požadovat, když pro ni „být sledovaný“ bude vlastně „pocit bezpečí“.

    1. Hm, tak o sledovacích náramcích vím, ale netušila jsem, že se masivně používají. ty jo, to může být jednou hodně šílená společnost, pokud budou lidé chtít být sledováni, aby měli pocit bezpečí!

    2. Za tu situaci s Burešovou může i bulvár, který z ní titulkem udělal bojovnici za bílou rasu. A už to jelo

    3. Když to tady tak čtu, mám v hlavě ještě větší zmatek. A stále více myslím na slova jednoho staršího (je ale mladší než já) pana architekta, kterého si vážím. Mluvil o tom, že jak tak sleduje dění na Zemičce, je docela rád, že se jeho život chýlí ke konci. A já s ním nemohu nesouhlasit.

      1. Alex, nebuď zbytečný pesimista 🙂 Obyčejný život je pořád ještě většinou hezký – podívej se na svůj, aktivní, se zvířaty a v přírodě.

        Jen je třeba se dívat kolem sebe a pořád tak trochu sledovat, co hýbe světem. Aby tě manipulátoři nevodili kam potřebují pomocí promyšlených lží a kampaní. A taky nebýt vůči společnosti lhostejný, protože potom o tobě rozhodují ti druzí:))

        1. Musím s Alex souhlasit. Ne, že bych se chystala skočit šipku do rakve, ale našim dětem a zvlášť vnoučatům vůbec nezávidím. Možná si to idealizuju, to tak bývá, ale my měli sice komanče, ale život byl tak nějak klidnější a přes všechna negativa čitelnější. Žádný x množství různých pohlaví, černoch byl prostě černoch – bez nějakého jiného významu – ježišmarjá, vždyť je černej jako já jsem bílá, to není zásluha, to je fakt, on za to nemůže, já za to nemůžu… atd. atd.

          1. Takhle, ono to zase tak špatné není. X různých pohlaví je spíš jen X různých genderových rolí, naprostá většina toho seznamu popisuje akorát muže nebo ženy, co se úplně nevidí v úzce vymezených rolích, nic víc. A černoch je černoch třeba tady v Česku, protože tady „žádné“ nemáme, tak pro nás nenese politickou identitu, zatímco v zemích jako jsou USA to naopak s sebou nějakou politickou identitu nese.

            Nic z toho by nebyl problém, a nebyl by problém to ani nějak akceptovat; problém je, když si z těch všech lidí udělá skupina trockistických aktivistů beranidlo proti systému a jednotlivým lidem, kterým upírá i prosté právo na omyl a hrozí jim ničením kariér.

            Jinak podle Talmudu, který je, z principu věci, staršího data, je třeba pohlaví taky šest 🙂

            1. Proč se vlastně nepoužívá pojem genderová role místo pojmu x pohlaví? To je okamžitě jasnější, ne?
              (Eh… tak mě napadá… možná se to nepoužívá právě proto 😛 )

              1. Já si myslím, že je to prvotní zjednodušení v angličtině a pak jeho neopatrný překlad do češtiny.

              1. Podle mě je to vlastně taky „role“ – navazující na historii. Pojem černoch znamená společensky ještě něco navíc než prostě jen barva kůže. A platí to právě v USA, kvůli otrokářství. Aspoň tak to chápu já.

              2. Černoch v USA – konkrétně vzato Afroameričan – je člověk, který má nějaké kulturní predispozice postavené na tom, že jeho předkové byli uneseni z Afriky, jako otrokům jim byla kompletně vymazána vlastní identita a ještě dlouho po zrušení otroctví byli vážně diskriminováni, což z nich udělalo „národ v národě“, protože mají jinou historickou zkušenost. Proto třeba Nigerijec, který se naturalizuje v Americe v roce 2020, nebo jeho děti v Americe narozené, nebudou tuhle identitu nejspíš mít. I když budou černí.

                    1. Ale ano, řeší. Takovým tím divným způsobem, kdy se hanobení ostatků a vykrádání hrobů říká „kulturní inapropriace“, místo aby se to nazvalo pravými jmény…

    4. Možná budou požadovat svobodu nebýt sledování svými helicopter parents i na vysoké?
      Anebo si zvolí nějaký jiný projev pseudosvobody?

Napsat komentář: alimo Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN