Doba strávená v karanténě a izolaci kvůli covidu se poněkud podepsala na mém duševním zdraví, a tak jsem si občas zafňukala kamarádkám do messengeru. Místo projevené lítosti mi zakázaly internet, doporučily dobré kafe a dodaly další práci 🙂
Dostala jsem recept na chleba, údajně blbuvzdorný – ale neříkej hop, že 🙂
Námitka, že nemám tři druhy mouky a do obchodu nesmím, byla smetena ze stolu a mouka mi byla promptně doručena za dveře. Ještě dva dny jsem odolávala, protože chleba doma byl (kamarádky zásobovaly), ale pak jsem se na to vrhla.
Musím říct, že recept je poměrně přesný a popisný, ale asi jsem to nechala trochu překynout. Nicméně první den jsme ve dvou lidech sež… snědli půlku bochníku.
Poněkud problematickým se jevilo opatření rozprašovače. Naštěstí jsem našla jakýsi se zbytkem pleťové vody. Po osmnáctém vypláchnutí už nevoněl a mohla jsem ho použít na chleba.
Tak ten recept:
375 ml vody
250 g pšeničné chlebové mouky
250 g hladké mouky T 650
125 g špaldové mouky
2 lžičky kmínu
2 plnější lžičky soli
1 sáček suchých kvasnic
2 menší den dopředu vařené brambory – najemno nastrouhané
Všechny suroviny smícháme, vyhněteme těsto, dáme kynout do mísy zakryté igelitovým sáčkem, aby neosychalo. Po vykynutí na pomoučeném pracovním stole (polohrubá mouka) vytvarujeme chleba a dáme kynout do ošatky. Po opětném vykynutí pečeme v předem rozehřáté troubě na 250 °C s kastrůlkem vroucí vody 10 minut, poté chleba rozprašovačem postříkáme vodou, kastrůlek odstraníme, teplotu snížíme na 200 °C a pečeme takto další tři 10 minutové cykly, vždy mezi nimi chleba rozprašovačem postříkáme – celkem doba pečení 40 minut.
(h)
Tak to zkuste. Na chmury to zabírá 🙂
Dede: Děkuju Matyldě – počítám, že brzy nás bude péct většina 😛 A vzhledem k tomu, že dnes máme Martina, upečte s chlebem ještě pěknou husičku (ostatně, pečete doma husu?), když už nám nesněží:)) Dobrou chuť!
Milá Matyldo, gratuluji!!! Myslím, že se už od pečení chleba neutrhneš jako kdysi já. Jen stáří a bolesti mi nakonec zabraňují.
Péct chleba bylo tady ve Švédsku nutností. V roce 1968 tu ještě nebylo tolik cizinců a švédský oslazený chleba jsme měli potíže jíst. Dostala jsem recept od jiné přistěhovalecké rodiny a ten jsem postupně vylepšovala hrubší moukou (žitná vždycky převažovala) a různými semínky. Chleba kvasil na třikrát tedy tři dny. Ale ten byl! Snad se ještě zmátořim natolik (dostala jsem dnes na zkoušku tablety morfinu), abych se znovu pustila do pečení chleba. Moc se mi po té dobré chuti mého chleba stýská.
Letos jsem musela synkovi svatého Martina připomenout. Moje maminka husu vždycky pekla a prý i svatomartinské ořechové rohlíčky. Na ty se nepamatuji, ale třeba je začala péct když jsem odjela studovat. Já husu nikdy nepekla. S tou tradici přišel syn. Vaří i bramborové knedlíky a zelí i běžné i červené. On peče husu hlavně kvůli sádlu, které při vaření používá. Má teď v práci fofr, jeho podnik expanduje a pak má navíc starost o mně. Nakupuje mi a pere mi a tak. Je toho hodně navíc. Když jsem mu v neděli připomněla Martina tak husu fofrem koupil a honem upekl. Když jsem v pondělí k němu přijela oslavovalo se. Bramborové knedliky nestihnul, ale ještě je upečená husa v mrazáku, prý budou knedlíky příště. Mám prima syna a netrapim se pro těhotenstvím ztracenou roli Karol v Radokově představení Sestup Orfea.
Divadlo mi scházelo po celou tu dobu jako teď ten můj chleba. Ale už je to pryč!
Matyldo, chleba vypadá moc krásně a voní až sem. Chleba nepeču neb MLP ho spotřebuje tolik,že bych musela péct na tři směny a pokud by se mi povedl,ani nechci vědět,co bych musela poslouchat,jakože .. a zítra nebude? Myslím, že vyzkouším tak nějak natajňačku,až nebude doma. 🙂 Recept si píšu! Dík! (h)
Matyldo, tvůj chleba vypadá nádherně. Když „vedle“ do Mlsotníku Lika dala recept na chleba s brambory, vypadal též lákavě a slíbila jsem si, že ho zkusím. No a teď se mi tu sbíhají sliny u toho tvéhoe. Zatím jsem jen minulý týden zase pekla ty svoje žitné pro kamarádku, ale fakt se budu muset přinutit a zkusit tenhle recept. Já sama nevím proč se těch brambor do chleba bojím. Možná si myslím, že těsto bude mazlavé, ale na tvé fotce má krásné „lehké dírky“, ale jsou mé obavy jasně nepodložené.
Chlebové těsto po prvním kynutí v míse take přendavám na druhé kynutído oštek(kulatých) a z nich vyklápím rovnou na rozpálený pečící kámen. Trouba je na nejvyšší teplotu, takže chleby okamžitě vyběhnou, udělá se kůrka a těsto už drží formu. Po pěti minátách teplotu snížím a peču, dokud poklepáním na kůrky chleba „neduní“:) Jen se fakt musí člověk zařeknout a počkat, až ten lákavě vonící chleba vychladně, jinak se nakrojením udělá dole sražený „brousek“
ano, kachnička bude, s jablkovým zelím, jemným výpekem a variací knedlíků… podpoříme oblíbenou restauraci 🙂
to patřilo pod Renatu 😀
Já chleba ani pečivo nepeču, i když mě to začíná lákat stále víc. Jenže péct pro jednoho, hlavně pečivo, na které mám občas chuť, není jednoduché. Z minimální dávky aby člověk to těsto v míse pohledal. A pak to taky nějak vymyslet, stejně víc jak dvě housky nesním. Leda to nechat dovykynout v lednici.
Moje starší neteř se na pečení vrhla s plnou vervou, a taky mě do toho hecuje. Doma 3 mužští, to už je nějaká spotřeba.Zrovna včera mi posílala fotku rohlíků se zapečenými párky. Ona je doma, dělá z domova, kluci se učí doma, což je hlavně u prvňáka horor, a tak se stalo to pečení trochu i relaxací. Těsto zadělá pekárna, ale peče v troubě. Nasměrovala jsem ji na Pekárnománii a několik večerů se tím prokousávala. Chleba moc nepeče, jedí hlavně tousťák (nepochopím).
Nakupovat teď pokud možno nejezdím, a tak kačenka zatím nebude, i když chuť by byla. Upeču si kuřecí čtvrtku a la kachna. To mi taky chutná a i tak mi zbude na tzv. mišmaš z toho zbytku. Kachnu jinak kupuju chlazenou půlku a pak ji dlouho nemusím. Pomalím ji, naučila jsem to i sestru. To kuře pomalím jen chvilku, to je hned. Už mám chutě, ale bue to až o víkendu.
Ale ten chleba mě začíná lákat stále víc, vadí mi to dopékané ze zmrazeného, ale hlavně nedopečeného (prý aby byl měkký) polotovaru.
Tečko, nedopečená chleba je mor! Jak málokdy je vidět vypečenou kůrku, navíc takovou, která „zvoní“ 🙂
Jako Pražák mám výhodu dovozu nákupu až domů. Využívám firmu Košík. V posledních týdnech tam začali prodávat Antonínův chleba z Antonínova pekařství. Kdo znáte, dáte mi za pravdu, že je výborný. Je sice dražší, ale zato ho sníme do poslední kůrky. I po několika dnech je dobrý, sice má trochu tvrdší kůrku, ale nekysne jako chleba ze samoobsluh. I vnučka si tenhle chleba nemůže vynachválit. Taky pečou chleba se sušenými rajčaty (delikatesa) a s cibulkou. Ten jsem nevyzkoušela. Jinak já osobně bych si na pečení chleba netroufla.
K nám taky votí třeba Rohlík,ale nějak jem nepochopila jejich systém objednávání pečiva.
Nemáte někdo recept na slovenský chleba?
Úplně obyčejný, bílý, resp. na rozkrojení bělejší, než většina českých chlebů, co býval běžně k dostání v každém vesnickém obchodě, nevím, zda i dnes.
myslíte ten od maďarských hranic, podobnej konzistencí spíš vece?
Ani ne tak vece, jako spíš franc. bagetě – prostě velmi bílý, ale s chlebovými „oky“ od kynutí uvnitř. Kůrka nahoře lesklá, nepomoučená, jen malinko dole. Říkalo se, že do něj možná dávali brambor, ale nevím, jestli to je pravda, a jestli, jo, tak vařený? zasyrova? A geografické upřesnění – byl k dostání na celém Liptově, kolem Lipt. Hrádku a tak.
Každopádně budu vděčná za (vyzkoušený) recept anebo i za tip, kde jej v Praze sehnat 😉 Zatím lze řešit jedině dovozem :-))
ještě dodatek – myslím, že v něm není kmín, ani jiné koření…
možná nakoukne verenka, ta by mohla vědět…..
Tak takový si ze Slovenska nepamatuju,spíš třeba z Bulharska?
Na východě takový vždy byl 🙂
Chleba si pečeme – já svůj, manžel svůj. Manžel pšeničná a žitná mouka, droždí a sůl. Na můj vkus moc slaný. Můj je hrubší (a samozřejměj lepší). Ale mám dotaz. V českých receptech se vyskytuje chlebová mouka pšeničná, nebo žitná. Co to obnáší? Je rozdíl v mletí nebo v čem. Nějak jsem se nedopátrala složení.
V Norsku melou jinak, hrubou a polohrubou v té podobě jako v Česku nemají. Já peču z pšeničné hladké, žitné hladké, pšeničné celozrnné hrubé, žitné celozrnné hladké, nebo opačně, žitného kvásku a slun.a lněných semínek. Plus kmín.
Ten dotaz tedy. Co ta chlebová mouka vlastně je?
já zajíždím sem, rádi ti to mailem zodpoví..
http://www.mlynoudolen.cz/onas.php
ale je to podle hrubosti mouky
dál teta Wiki:
Obilí se nikdy nemele celé (krom celozrnné mouky), ale začíná se od obalu a zrno se postupně omílá k jádru. Kromě hrubosti mletí se tedy u mouky uvádí číselné označení, které znamená, kolik popela zbude po spálení 100 gramů mouky.
Vnitřní část zrna obsahuje nejvíce škrobů, oproti tomu je v obalu větší množství popelovin. Zjednodušeně tedy platí, že čím větší číslo, tím více bylo umleto z okrajové části zrna a mouka tedy obsahuje více minerálů a vlákniny. Ty jsou tedy z nutričního hlediska kvalitnější než například krupice. Oproti tomu nízkovymleté mouky s nižším číslem jsou chutnější a trvanlivější.
Sharko, děkuji, já jsem se ptala strýčka Googla a ten se moc nevyznamenal. Tak dík, asi to bude tím namletím.
Tak to vidíte! Že je Martina jsem vůbec nezaregistrovala, v rodině žádného nemáme a počasí na to vůbec nevypadá. Ale shodou náhod sice nepeču husu, ale mám v troubě půlku kačeny, která se peče na zelenině s divokým kořením. Za chvíli bude podlita červeným vínem a ve výsledku udělám omáčku a bude s knedlíkem. Mňam. My klasickou pečenou káču moc nemusíme.
Chleba nepeču, mají tady dobrý, ale Matyldo ten tvůj je naprosto úžasný, mám brouka v hlavě 😀
Husu nepečeme.
Naopak chleba peču pravidelně, dvakrát nebo třikrát v týdnu. Jak je potřeba. Recept mám podobný, po letech zkoušení jsem si vyladila jeden z návodu na pekárnu a už neexperimentuju. Mouky kombinuju pšeničnou chlebovou, pšeničnou celozrnnou (když se povede Předměřická jemně mletá jsem velmi spokojená) a žitnou celozrnnou. A kvasnice používám obyčejné, půl kostky. Možná by se našly ještě nějaké drobné rozdíly 🙂
Těsto dávám míchat pekárně, ale peču v troubě v hranaté chlebové formě. S hrníčkem vody a bez postřikování. Po upečení vyklopím z formy a potřu slanou vodou.
No, vznešený kváskový chleba to není, ale když přijedeme z delší cesty, kde jsme odkázáni na kupované pečivo, rádi se vracíme k našemu domácímu 🙂
Matyldo chleba vypadá krásně až se mi na něj sbíhají sliny.
Když jsem byla malá, tak babička také pekla chleba.
Já to ještě nezkusila.
Kupuju kváskový chleba u Malinové.
Je výborný a vydrží dlouho .
Tak samozřejmě že chleba většinou kupuju, ale tak změna je život 🙂
Jo ještě k té huse – obvykle ji doma nepečeme. Poslední roky jsme si ale zvykli se scházet nad pečenou husou s přáteli – v restauraci:)) Ale tak nějak mám pocit, že jsem tam chodila spíš kvůli těm lidem než huse, takže fakt nevím, jak to letos dopadne.
Martin rozhodně ke svátku přivítá spíš něco sladkého 😀
Tklivá vzpomínka na loňský svátek sv. Martina, kdy jsme ho slavili i s husou u švagra ve sklepě s kamarády… Tady jsou fotky
https://yga.rajce.idnes.cz/2019_Listopad_-_slavnost_sv._Martina/
Ygo, to muselo být moc fajn… a bez roušek! 😀
Moc hezké fotky máš, i ty sudokopytníci se ti povedli:))
tak mu nech udělat husu z marcipánu 😀
třeba jen stehýnko 😀
Dostal dortíky a moc si liboval 🙂
Matyldo, mě se moc líbilo i tohle „Místo projevené lítosti mi zakázaly internet, doporučily dobré kafe a dodaly další práci : “ Máš prima kamarádky, tohle byla dobrá rada 🙂
Pokud jde o chleba, tak ne, zatím jsem prostě neměla odvahu nějaký upéct! Je to tím, že jednak tady v okolí koupím dobrý chleba v malých bochníčcích (i když to není až tak jednoduché) a jednak Rožnov pod Radhoštěm je místo, kde se doslova líhnou vynikající pekařství a jen v mém oblíbeném (pekařství Lomná) mají tři druhy chleba v malých bochníčcích, které jsem ochotná doslova mlsat 😀
Nicméně pokud pravíš, že je to způsob, jak bojovat s trudnomyslností (virus a dlouhotrvající inverze jsou fakt moc i na mě:)), začínám o tom přemýšlet.
Jenže… ty tři druhy mouky! Já nakupuju obvykle jen v Coopu v Miletíně a třeba o hladké mouce T 650 jsem nikdy neslyšela 😛 Špaldovou tam občas mívají, celozrnnou mám doma… (ta jako na potvoru potřeba není)
Ok, když zvládnu mouky… kde jsi, prosím tě, vzala ošatku na chleba? My jsme je mívali kdysi na chalupě, ta veliké okrouhlé, ale doma nemám pochopitelně žádnou a marně přemýšlím, jestli by stačila mísa, ale v té to zase neupeču. Používáš snad místo ošatky železňák? (blush)
Jedinou věc mám nejspíš i bez přípravy – postřikovač bez přidané vůně 😀
Tak fakt nevím… Poraď aspoň tu ošatku! 🙂
Jo a vymazáváš nějak to, v čem chleba pečeš? 🙂
Dede – v ošatce chleba odpočívá, peče se jenom tak, bez formy. (rofl)
Takže může být v míse a pak ho vyklopíš na plech? Eh… tuším, že ošatka asi bude vysypaná moukou, ale stejně mi představivost maluje, jak se těsto zoufale drží ošatky a já na plech nakonec vykydnu nevzhledný zamotanec… (wasntme)
Je fakt, že katastrofické představy mi brání upéct chleba bezpečněji, než cokoliv jiného 😀
Chlebové těsto není konzistence litého kynutého, takže neteče tak, jak si představuješ….
Jen aby! 😀
Tak když vyjde chlebová placka, tak je taky dobrá… akorát to chce hodně dobré třetí zuby, je to samá kůrka 😉 Vím, co říkám, kdysi mamka takový placatý chleba píkala… ale neztvrdl nikdy!
T 650 je úplně obyč hladká 🙂 celozrnnou můžeš klidně dát, recept není dogma. Ošatku nemám, ale mám proutěný košík z pedigu od Jajky z jakési Akce- posloužil stejně dobře 🙂 Jelikož se píše, že uplácáš do podoby chleba na pomoučeném stole, tak je pomoučenej i ten chleba a na košík se mi nenalepil. Peč na plechu s pečícím paírem, samozřejmě bez ošatky.
No jo no. Mám košík nevelkej proutěnej kulatej.
Když tobě ale z toho vylezla málem profesionální šiška! 😀 Což se mi fakt líbí. Nemám ráda hranatej chleba (wasntme) Vím, že je to kapku hloupé, ale nemůžu si pomoct:))
Mám oválnej košík 🙂
Protože minule jsem místo chleba upekla dva diskoboly, ptám se zkušených pekařek – musí se použít to sušené droždí? Nejde tam dát klasické kvasnice?!
Jo a protože je Martina a na husy my moc nejsme, už je v troubě kačena – doufám, že se nic nezvrtne a než přijdu domů, bude už skoro hotová (jsem v práci jenom na chvilku – ani ne tak kvůli covidu, jako kvůli tomu, že v sobotu u nás začne řádit akce Kulový blesk – už včil su na nerf!!)
Ygo, držím palce na kulový blesk – zažila jsem to víckrát, než je zdrávo, tak umím politovat:))
Jinak jsem zvědavá, kam to bude – no, musím si počkat na další fotky, že jo:))
Tak ať je to s co nejmenšími nervy a škodami:))
Ále, vracíme se do města (rofl) … ale co já tam s tou zahradou budu dělat, to fakt nevím (shake) … asi seno pro koně 😉
Jinak komentář tu mám dvakrát, protože jsem se nemohla nějak propasírovat… (rofl) – už se mi to parkrát stalo.
Budeš mít větší zahradu, než máš? 🙂
Co takhle ovečky… kozičky… králíčky… 😛 😀
Doteď jsem měla dvorek, včil zahradu. Teda zahradu – spíš loučku 😉 – to víš, mne na pěstování moc neužije.
Jo a králíčky ne-e, to by mi jich bylo líto. Ale když se Terka rozhlédla po latifundii, toužebně pronesla „…no, a to by tady mohla být i ta lama, ne?!“ (rofl)
No vidíš, Terka si pořídí lamy a ty s Erníkem si hned budete mít s kým hrát! 8) 😀
No, u nás by to fungovalo tak, že „Marek -Terka si pořídí lamy nejméně 2, aby jim nebylo smutno, odjede, a já -ty se budeš o lamy starat a když přijede Marek – Terka bude si s nimi a Erníkem hrát 😀 😀 😀
žádný lamy, bude se tam hrát pétanque 😀
Ygo, tebe už turisti nebaví? 🙂
Tak tůristé mi lezou na nervy všeobecně, ale zas tak daleko jim neuteču – cca 5 km (chuckle) .
YGo, chtěla jsem navrhnout lamu, ale jak jsem se dočetla, už mne předběhla Terka. Lama má na těch svých kopýtkách polštářky, takže pastvinu nevydupe! A mohla by jsi s ní chodit na nákupy. Ona by ti je nosila, je to dobrý soumar. Nebo jenom do práce, to by ti mohla nosit kabelku…..
Alex, ty jsi prostě úžasná! S tou kabelkou jsi mě fakt dostala (rofl)
YGo, včera jsme měli k večeři tvůj recept se slepíčími stejnýnky (přesněji čtvrtkamï). Manžel jel koupit krabici sldkých brambor a návdavkem dovezl asi 4 male dyne. Myslela jsem, že to zkusím s nimi ale jednam byly tako hezky dekorativní, že jsem je raději přidala do dekorace co mám u domu. Stejně byly dost malé a tvrdé, takže po olopání by z nich moc nezbylo. Tak jsem se rozhodla zkusit použít sladké brambory. Chutí a kvalitou „masa“ jsou si stejně hodně podobné. Jen jsem je ještě troche posypala dalším kari (maso jsem kořenila jako ty den předem). No masíčko bylo krásně měkké, ale br. se přeci jen dost ve vzniklé šťávě rozvařily (já je jinak jen peču) a tak jsem se tu směs s cibulí rozhodla rozmixovat a zjemnila přidáním lžíce zakysanky (no jó, já jí vrážím do kde čeho 🙂 ). Pyré bylo velmi dobré, taková exotická chuť, i choť jí po olíznutí lžíce take znal za velmi chutnou. Jen jsem měla dilemma, co k tomu? Pyré bylo vlastně bramborové a udělat třeba rýži, br. navíc či těstoviny se mi nezdálo. Tak jsem navrhla (a choť souhlasil), že si dame jen pokrájenou bagettu. A fakt jsme si pošmákli, oba jsem chlebem vytřeli naše talíře dočista dočista 🙂 Protože jsem pekla rovnou 4 čtvrtky, dneska bude k večeři něco jiného, žítra si dáme repete! Diky za recept.
Jo s přeji úspěnou akci „kulový blesk“, dej vědět, jak dopadla, případně další podrobnosti (pro náš, kdo holt nemáme facebook 🙁 ).
Já facebook màm a stejně nevím,proč se Yga stěhuje zpátky do Břeclavi…
No – já jsem sice na FB, ale že se stěhuju tam nesdílím. Vědět dám, jestli nechcípnu, jsem z toho taková nějaká rozvrkočená. (rofl)
YGo, já samozřejmě měla na mysli jen zmínku se Zv. facebookové skupince, kterou před časem založila Dede. Občas je tu zmínka „už jsem četla na FB“ a pod. No hlavně, ať se přesun vydaří a jste dokonale spokojení – nejen lidičky, ale i zvířectvo 🙂 Po 12. přesunech (několik z US to Evropy) za prvních 25 let manželství vím, co to obnáší 🙂
Teda naposledy jsem nepekla chleba, ale diskobolos a tak se ptám místních pekařek – je nutné dávat ty sušené kvasnice, nemůžou se místo nich dat ty klasické?
Husa nebude, ale už je v troubě kačena – jsem teď na chvilku v práci, tak doufám, že se nic nezvrtne a že bude eňo něňo, až se vrátím domů.
Asi jo, mám představu, že s těmi sušenými to kyne pomaleji a jinak 🙂
Teda, nezávidím, ale ten chleba vypadá fantasticky a pokud i tak chutná, jsi jednička!
MLP má kamaráda, který je pekařem a má vynikající výrobky – chleba, koláčky aj., lepší banketky jsem nikdy nejedla! Takže v poslední době nepeču, chodíme nakupovat.
Poprvé v životě budeme mít Svatomartinskou husu – na víkend přijede Luzy s rodinkou a přiveze ptáka…
Vidíš, husu mít nebudeme,,, vidím to spíš na kačenu- to je podobnej fták 🙂
Doporučuju vyzkoušet i s chlebovým kořením (směs kmín, koriandr, fenykl) – prodává se už namíchané.
Husu nepečeme, ale letos jsem v pokušení si odněkud objednat a podpořit mé oblíbené restaurace.
No, tohle koření jsme doma taky neměla 🙂
Měla bych to zkusit, člověk nikdy neví, kdy bude potřebovat. Nechtěla bych dopadnout jako Robinson, dlouhodobě pokusy a omyly.
Dede, vyřiď i když se zpožděním, hezký sváteční den Martinovi.