Dovolte, abych se představila: Ježibaba Perníková. Možná si mě pamatujete z vánoční pohádky od Regi. Od které Regi? Přece té s ukecanou border kolií Indy. A pak je tady ještě jakási Dagmar Lachmanová. A to je zase kdo?

Teď tedy vážně. Ježibaba Perníková, Regi i Dagmar Lachmanová jsou jedna osoba, která se už nějakých dvacet let živí perníkem (a přesto dodnes dokáže projít dveřmi).  Hmm, takhle asi taky ne, že?

Tak ještě jinak. Přes dvacet let se živím tím, že peču, maluji, a pak samozřejmě prodávám perníčky. Kde a jak jsem k tak parádní práci přišla? Tak nějak se to přihodilo.

Maminka, vystudovaná „propagační výtvarnice“ ještě hluboko v minulém století před revolucí sebrala odvahu, praštila s prací a vrhla se do neznámých řemeslných vod. Perníkářským bacilem za pár let nakazila i mne, takže jsem podobně jako ona jednoho krásného dne opustila bezpečné zaměstnání a udělala stejnou udatnou pitomost.

A víte co? Ani na vteřinu jsem nikdy nelitovala. Krásná tvořivá a voňavá práce, kdy není člověk shora popoháněn šéfem a na druhou stranu nemusí mít zodpovědnost za zaměstnance. Ta svoboda… A ta radost, když vám někde v rožnovském skanzenu lidé, co vám koukají na ruce, zatímco na ukázku malujete perníčky, řeknou, jak jste šikovná a jak krásné je máte. Že je až škoda je sníst.

Jasně, že se nad perníkářkou neklene celoročně modré nebe. Nepředstavujte si, že nikdy neprší, nemrzne a větřík nezafouká. Přeneseně i doslova. Víte, kolikrát se mi stalo, že jsem balila stánek v průtrži mračen, vichřici i sněhové vánici a svým tělem chránila ošatky s perníčky před zničením? Kolikrát se stalo, že byla nějaká akce postižená hrozným počasím nebo organizátorskou impotencí, takže o ní lidé moc nevěděli, přišlo jich jen pár, a náklady na nájem a projetý benzín přesáhly výdělek? Kolikrát jsem byla zoufalá, protože stávkovala trouba, nebo se mi bůhvíproč dělaly na upečených korpusech nevzhledné puchýře… No, mockrát.

Přesto vím, že jsem přesně tam, kde jsem vždycky měla být, a dělám to, co jsem dělat chtěla: Vyrobit těsto se spoustou dobrého medu bez jakýchkoli konzervantů, rozválet ho, vykrájet všechny možné tvary, upéct je, umíchat glazuru z cukru, bílků a trošky octa, část obarvit šťávou z červené řepy, a pak už jen sedět a malovat. Bílou a jemně růžovou…

Zajímalo by vás, jak vypadá můj pracovní rok? Trošku neobvykle. Už v lednu mi začínají Velikonoce, takže se krabice v mé perníkárně plní kraslicemi, zajíčky a beránky. Poté, co se vrátím domů z Velikonočních slavností v Brně, okamžitě propukne léto s folklórními slavnostmi a řemeslnými jarmarky. A to znamená, že maluji srdce, zvířátka pro děti a figurky v krojích. No a už začátkem prázdnin mi nastanou Vánoce. Opravdu. Takhle brzy musím začít, abych měla po celý advent plný a nazdobený stánek.

Už hromadu let jezdívám koncem listopadu do Brna na Zelný trh neboli Zelňák. Je to jeden z nejhezčích adventních trhů, jaké si dovedete představit. Malebné dřevěné stánky s tradičními řemesly, usměvaví lidé, žádný spěch a shon, spousta dobrot… Po dlouhé době, kterou moc ráda trávím pečením a malováním prakticky o samotě, jen ve společnosti audioknih, přichází ta druhá stránka mé práce, kterou mám ráda neméně. Živá a zábavná, kdy si s chutí povídám se stálými zákazníky, kteří mou Perníkovou chaloupku nevynechají při žádné procházce, i s těmi, kteří se u mne zastaví úplně poprvé.

Jenže tohle všechno letos bohužel nebude. Zatracený koronavirus! A nejen na Zelňáku bude nejspíš prázdno. Vypadá to, že se tento rok na žádném trhu nenadechnete předvánoční atmosféry s vůní punče nebo svařáku, neochutnáte medový perníček a nedovezete domů dětem malovaného Mikuláše, čerta, anděla, nebo pár drobností na stromeček. Co se dá dělat.

I když… snad by to nemuselo být tak zlé. Doma si prostě pustíte koledy, zapálíte voňavou svíčku, uvaříte punč přesně podle vaší chuti… a perníčky? Ty si přece můžete objednat u Ježibaby Perníkové.

Jak? Nejlépe z katalogů na Rajčeti:

https://darkal.rajce.idnes.cz/

Všechny informace potřebné k objednání najdete v popisu každého alba. Skladem mám perníčky z katalogů DÁRKY nejen DĚTEM, SRDCE a VÁNOCE

Ježibabu Perníkovou můžete navštívit také v její virtuální perníkové chaloupce na FB:

https://www.facebook.com/jezibabapernikova

Dede: Tohle je první díl z nového koronavirového seriálu „Adventní trhy na Dedeníku“, kde se snažím udělat místo k prodeji těm, komu protiepidemická opatření vzala možnost provozovat svou živnost. A Vánoce bez perníčků? To by byla škoda:)) Tak se u Regi hezky namlsejte!

A ještě něco – který z Regiiných perníčků se vám nejvíc líbí? 🙂