Letos jsem se rozhodl psát DMD i já. Znáte mě jako AJ od JJ, ale na DMD stránkách vystupuji jako Alešandr Veliký. A rozhodl jsem se založit fandom Čtyři z tanku a pes.

Víte, kdo napsal knihu? Asi ne, ale seriál jste možná viděli. Čtyři tankisté tlačí Němce až do Berlína a vydatně jim pomáhá vlčák Šarik. Jenže Šarikovi autor slovo nedal a on má tolik co vyprávět… Vybral jsem tři příběhy a přeji příjemné čtení. A začněme neobvykle – u konce.

Po bitvě je každý…

Téma: Nejposlednější z posledních

Drabble:

„Tak odjíždíme! Dnes se fasuje munice a my to nestihneme!“
„Hele, tamhle z bunkru, jak jsme ho srovnali se zemí, čouhá něčí pozadí!“
„To je naše, nebo německé? Je od hlíny! A hejbe se!“
Čichám, že naše, ale jak to zjistí oni?
„Tak do toho kopnem a počkáme, jakou řečí to zařve.“
„Au!“
„Z toho moudrý nejsem.“
Ze suti se vyškrábal zaprášený Polák.
„Konečně jsem ho našel! Hrrr na ně!“
„Má granát! Pryč!“
Všichni jsme naskákali za vyřazeného tygra.
„Nech toho! Už jsme vyhráli!“
„To jsem tu zůstal zase poslední? Ještěže ten granát není odjištěný, schovám si ho na příště.“

Závěrečná poznámka: 

Po bitvě je každý… majitelem granátu?
Tygr samozřejmě nebyl živý, ale německý tank Tiger.

A víte co? Nejvíce se ušetří, když se vůbec nebude střílet!

My se nedáme a nedáme a nedáme!

Téma: My se nedáme

Úvodní poznámka: 

Než promluví zbraně, je lepší, když si promluví velitelé.

Drabble:

„Ta pevnost není moc velká, nebudeme na ni plýtvat střelivem, stejně se nám vzdají.“
Před opevnění přijely dvě divizní jednotky s tanky i pěšáky.
Gřeš zdvořile zaklepal na vrata hlavní tanku.
„Můžeme dál?“
Na ochoz pevnosti vystoupil feldvébl a vykřikl: „My se nedáme-“
„Tak si na vás zavoláme posilu!“
„Povídám, my se nedáme-“
„Taky to tady můžeme celé vyhodit do vzduchu.“
„Hergot, my se nedáme-“
„Teče vám do bot. A bude ještě víc, když překopeme hráz rybníka.“
„Sakra! My se nedáme-“
„Připravte plamenomety!“
„Nechte mě už konečně domluvit!“ rozčiloval se Němec. „My se nedáme zmasakrovat jako u Stalingradu. Vzdáváme se!“

Někdy je těžší nepřítele najít než porazit.

Šarik na detektoru citů

Téma: Detektor citů

Úvodní poznámka: 

Asi nikoho nepřekvapí že za WW2 i Poláci testovali své nové technologie… to byl zas jednou Šarik za hvězdu.

Drabble:

„Pes tankové brigády Šarik?“
Zde!
„Jeho psovod Jan Kos?“
„Zde.“
„Budeme testovat city vašeho psa.“
„Rozkaz.“
Mně se nezeptáte?
„Hodnej pejsek, tumáš!“
Mňam! Klobáska.
„Pište: cit – radost.“
„Kose, já ti jednu…“
Neubalíš, už ležíš.
„Jauvajs! Cit – vztek.“
„Sestři, hezky za ouškem…“
A po zádíčkách, a pod bradou… ještě!!!
„Cit: spokojenost.“
„Někdo šmejdí kolem stanu, pejsku.“
Vždyť je to Gustlík, to nevíte?
„Cit: nuda.“
„Ještě někdo.“
Vrrrr!!! Haf! Haf! Raf!
„Schei-au!“
„Správně!“
„Můžete ho konečně nechat? Co vlastně po něm chcete!“
„Testujeme jeho cit pro vyhledávání Němců. Pořád nevíme, jak to dělá.“
Stačí se zeptat. Cítím je. Voni se málo mejou.

Další příběhy najdete zde: http://www.sosaci.net/user/5058/moje-clanky (Pozn. Dede: Určitě se podívejte, stojí to za to. Nadchl mě třeba tenhle: Slyším vás jasně a čistě, akorát… http://www.sosaci.net/node/42517 )

Hezký den všem přeje Alešandr Veliký, čili AJ od JJ