LITERÁRNÍ LÉTO NA DEDENÍKU – Alešandr Veliký: Čtyři z tanku a pes – nové příběhy oblíbených hrdinů

Letos jsem se rozhodl psát DMD i já. Znáte mě jako AJ od JJ, ale na DMD stránkách vystupuji jako Alešandr Veliký. A rozhodl jsem se založit fandom Čtyři z tanku a pes.

 

 

Víte, kdo napsal knihu? Asi ne, ale seriál jste možná viděli. Čtyři tankisté tlačí Němce až do Berlína a vydatně jim pomáhá vlčák Šarik. Jenže Šarikovi autor slovo nedal a on má tolik co vyprávět… Vybral jsem tři příběhy a přeji příjemné čtení. A začněme neobvykle – u konce.

 

 

Po bitvě je každý…

Téma: Nejposlednější z posledních

 

Drabble:

„Tak odjíždíme! Dnes se fasuje munice a my to nestihneme!“
„Hele, tamhle z bunkru, jak jsme ho srovnali se zemí, čouhá něčí pozadí!“
„To je naše, nebo německé? Je od hlíny! A hejbe se!“
Čichám, že naše, ale jak to zjistí oni?
„Tak do toho kopnem a počkáme, jakou řečí to zařve.“
„Au!“
„Z toho moudrý nejsem.“
Ze suti se vyškrábal zaprášený Polák.
„Konečně jsem ho našel! Hrrr na ně!“
„Má granát! Pryč!“
Všichni jsme naskákali za vyřazeného tygra.
„Nech toho! Už jsme vyhráli!“
„To jsem tu zůstal zase poslední? Ještěže ten granát není odjištěný, schovám si ho na příště.“

 

Závěrečná poznámka: 

Po bitvě je každý… majitelem granátu?
Tygr samozřejmě nebyl živý, ale německý tank Tiger.

A víte co? Nejvíce se ušetří, když se vůbec nebude střílet!

 

My se nedáme a nedáme a nedáme!

Téma: My se nedáme

 

Úvodní poznámka: 

Než promluví zbraně, je lepší, když si promluví velitelé.

 

Drabble:

„Ta pevnost není moc velká, nebudeme na ni plýtvat střelivem, stejně se nám vzdají.“
Před opevnění přijely dvě divizní jednotky s tanky i pěšáky.
Gřeš zdvořile zaklepal na vrata hlavní tanku.
„Můžeme dál?“
Na ochoz pevnosti vystoupil feldvébl a vykřikl: „My se nedáme-“
„Tak si na vás zavoláme posilu!“
„Povídám, my se nedáme-“
„Taky to tady můžeme celé vyhodit do vzduchu.“
„Hergot, my se nedáme-“
„Teče vám do bot. A bude ještě víc, když překopeme hráz rybníka.“
„Sakra! My se nedáme-“
„Připravte plamenomety!“
„Nechte mě už konečně domluvit!“ rozčiloval se Němec. „My se nedáme zmasakrovat jako u Stalingradu. Vzdáváme se!“

 

 

Někdy je těžší nepřítele najít než porazit.

 

Šarik na detektoru citů

Téma: Detektor citů

 

Úvodní poznámka: 

Asi nikoho nepřekvapí že za WW2 i Poláci testovali své nové technologie… to byl zas jednou Šarik za hvězdu.

 

Drabble:

„Pes tankové brigády Šarik?“
Zde!
„Jeho psovod Jan Kos?“
„Zde.“
„Budeme testovat city vašeho psa.“
„Rozkaz.“
Mně se nezeptáte?
„Hodnej pejsek, tumáš!“
Mňam! Klobáska.
„Pište: cit – radost.“
„Kose, já ti jednu…“
Neubalíš, už ležíš.
„Jauvajs! Cit – vztek.“
„Sestři, hezky za ouškem…“
A po zádíčkách, a pod bradou… ještě!!!
„Cit: spokojenost.“
„Někdo šmejdí kolem stanu, pejsku.“
Vždyť je to Gustlík, to nevíte?
„Cit: nuda.“
„Ještě někdo.“
Vrrrr!!! Haf! Haf! Raf!
„Schei-au!“
„Správně!“
„Můžete ho konečně nechat? Co vlastně po něm chcete!“
„Testujeme jeho cit pro vyhledávání Němců. Pořád nevíme, jak to dělá.“
Stačí se zeptat. Cítím je. Voni se málo mejou.

 

Další příběhy najdete zde: http://www.sosaci.net/user/5058/moje-clanky (Pozn. Dede: Určitě se podívejte, stojí to za to. Nadchl mě třeba tenhle: Slyším vás jasně a čistě, akorát… http://www.sosaci.net/node/42517 )

 

Hezký den všem přeje Alešandr Veliký, čili AJ od JJ

Aktualizováno: 12.8.2020 — 16:37

45 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Milý AJ-Alešandře, moc hezky píšeš (clap) ! Široce jsem se usmívala u všech tří drabblat, ale u prostředního „My se nedáme“, je se už rozchechtala nahlas. Pravda, trochu jsem tušila, že k tomu zarputilému „my se nedáme“, asi patří dodatek, ale takovýhle jsem fakt nečekala 😀

    Přečetla jsem si i odkaz od Dede na „Slyším vás jasně..“, který mě také rozchechtal – nejen děj, ale jsem si v mysli utvořila obrázek :D. Jsi pašák, budu muset kouknout ještě na tvoje další kousky 🙂 Jen tak dál !!!!

  2. Moc hezké, milý Alešandře, pobavil jsi mě! A když uvážím, jaká témata byla zadaná, např. Detektor citů (chuckle) , tak musím pochválit tvoji fantazii a nápaditost. (y) Poradil sis na jedničku s hvězdičkou!

  3. I mně tenhle seriál pobavil. A docela mě překvapilo, že to i dneska někdo z mladých zná, abych řekla pravdu. A psané to bylo moc hezky, moc se ti to povedlo.

  4. Díky za chválení, já jsem jenom četl knihu, takže jména herců mi nic neříkají. Na seriál se kouknu také.

  5. Hezké. 😀 P. S. Fanfiction Asterix a Obelix se mi líbily víc, ale tohle je taky hezký. 😉

  6. Pobavilo velice,svět bez válek s plněnými dohodami,to by se mi moc líbilo. A hahaha, mluvící čouhající pozadí, no zase jsem měla plastickou představu. (rofl) Umíš!!! Výchova mladých mužů v Čechách a zejména na Moravě se daří! (f)

    1. Děláme co můžeme, Jenny. Začínám si uvědomovat, že děti je možné vychovávat tak do puberty, pak už jen prosíš pána boha o trpělivost.:-) Tak základ snad mají dobrý.

      1. Pravdu díš! Co tam bylo vloženo, to tam je! A s pubertou mám bohaté zkušenosti, naštěstí u syna a vnučky to na mne nezanechalo větší újmy než vzpomínky.(rofl)

  7. Milý AJ od JJ, alias Alešandře – velmi, opravdu velmi jsi mne pobavil. Jsi vtipný a umíš dotáhnout pointu do konce. „Gřeš zdvořile zaklepal na vrata hlavní tanku.“ – tak to jsem si představovala v barvách a chechtala se…

    Jinak seriál doporučuju shlédnout – ve tvém věku jsem ho hltala s vyvalenýma očima.

    P.s. páni kluci jsou opravdu vtipní psavci – včera Tom a dnes Alešandr. Ale že to máme šikovnou mládež mezi námi.

    1. Díky, Ygo. Těch šikovných děti je na DMD čím dál víc – letos tam psaly i dvě holčičky, kterým to doporučila KattyV. Najděte si Annie a Mary, píší fakt dobře.

  8. Tenhle seriálek mě na DMD bavil. Navíc zjevení téměř zapomenutého seriálu bylo fakt překvápko. My jsme si na to jako děti hráli 🙂

    1. to my taky, ve školce….a ještě pak venku na haldách na staveništi..až do třetí třídy…

  9. Ach, to jsou vzpomínky…
    Janek byl můj idol (velmi krátce: jen do doby, než jsem zjistila, že je tmavovlasý) a tenhle seriál jsem milovala.
    Líbí se mi, jak přesně zapadá styl psaní do stylu seriálu:“Gřeš zdvořile zaklepal na vrata hlavní tanku…“

      1. Blonďatého polského herce znám jednoho – Daniel Olbrychski, i když možná i Stanislaw Mikulski byl blonďák… oba dva fešáci! 😉

        1. Ba, ba Mikulski byl tak fešák, ale chyběla mu ta hravost a humor (myslím teď v S nasazením života. Knížky jsem měla ještě spoustu let doma…

    1. to my taky, ve školce….a ještě pak venku na haldách na staveništi..až do třetí třídy…

    2. Janek Kos – Janusz Gajos – dnes již 80letý herec, patrně nenáviděl tuhle roli ,podobně jako Brabec majora Zemana, prostě měl škatulku a na hodně dlouho….
      Marusja – Pola Raksa (79) byla-je skutečná blondýna…už nehraje, věnuje se modě….
      Gustík – Francisziek Pieczka, hrál otce Haliny Pawlovské ve filmu Díky za každé nové ráno
      Grigorij Saakadzešwili – Włodzimierz Press(81)
      Tomáš Čerešňak – Wiesław Gołas (89), jeden z nejlepších polských herců
      radistka Lidka- Malgorzata Niemirska (73) , stále hraje
      první velitel tanku 102 – tankisty pokřtěný na Rudý (tank) – co předpovídal počasí, padl – Roman Wilhelmi (ZEMŘEL V 55 LETECH V ROCE 1991)

  10. Alešandře bavil jsi mne… Moc! S chutí jsem si našla i další příběhy 🙂
    Máš smysl pro pointu i pro humor. Jen tak dál!

  11. příběhy polských a jednoho gruzínského tankisty, napsal Janusz Przymanowski…roli Šarika v seriálu, který miluju, hrály 2 feny – líp se ovládaly a poslouchaly…pes v záběru byl pouze kvůli detailu a psím ozdobám..můj Šarik se jmenoval právě po tomto psím hrdinovi..a pamatuju se, jak jsem díky němu,vzala svoje křestní jméno na milost…vždyť jsou si ta jména tak podobná 😀

    1. Fakt? Feny? Vždyť i na dálku je u vlčáků znát rozdílná stavba těla 🙂 Aneb něžné krky holčiček proti hřívě psů kluků 😛

      1. jednou o tom byl dokument- jak etočil seriál a tam o tom mluvili, , na roli Šarika, se v detailech a v tahání zátěže střídali 3 psi a ty mazlicí scény a kamarádské pobíhání mezi posádkou a jinými herci, to byly feny…

  12. Milý Alešandře, celý duben jsem se s tvými drabblaty dobře bavila a doufám, že i ty – aspoň jsi tak vypadal. 🙂 Tak jsem si zase ráda vzpomněla na DMD, díky.

    Co se mne týče, mám ráda třeba i Blesk a hrom v jednom balení – jednak kvůli způsobu, jak jsi naplnil šílené téma Prasečí tanec, jednak si vždycky vzpomenu na krásnou fotku tohodle přemisťovadla na hrázi Lesa království, kterou máme na kartách s vojenskými vozítky. Skoro bych nevěřila, že něco takového vůbec někdo vymyslel…

        1. Obdivuji se tvým klukům. Umí a hlavně to dělají ze své vůle, je vidět, že je to baví. (h)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN