JJ: Literární léto – Trocha vědy mezi experimenty

Letošní padesátka byla hodně zvláštní. Dala jsem si výzvu – každé drabble bude v sobě obsahovat domácí experiment (na co člověk přes den myslívá, o tom se mu v noci snívá). Tyhle dva kousky se však rozhodly, že se vymknou:

 

 

 

Pan Pes vypravuje – zakopej se a hlídej!

Napsáno na téma Zakopaný pes

Fandom:

Věda ve sto slovech

Úvodní poznámka:

Věnováno chudákovi hodnotiteli/chuděře hodnotitelce, který/-á se tím bude prokousávat. Souvislost s tématem snad bude jasná ze závěrečné poznámky.

 

Drabble:

Nejsem jen tak obyčejný pes. Jsem PAN-PES. A dostal jsem obtížný úkol.

„Podívej,“ řekl mi šéf laboratoře. „Co umí pes nejlíp? Hlídat. Potřebuju, abys mi ohlídal pohyb iontů síry a lithia. Zakopej se do pozice a buď bdělý.“

Takže lithio-sírové baterie. Prima kandidát na energetickou revoluci, protože mají krásný poměr uložená energie – hmotnost. Jenomže: to krásné číslo vydrží jen několik nabití, pak už je to horší. A kdo za to může? Nedisciplinované atomy síry, které si z katody difundují k lithiové anodě.

To jim zarazím! Ponořím se do elektrolytu a budu hlídat. Neprojdou! Nezničitelná Li-S baterie vítězně vyrazí do světa.

 

Závěrečná poznámka:

Li-S baterie jsou nástupci Li-on baterií, ale zatím neopustily brány laboratoří. Důvod je v tom, že velmi rychle degradují a nesnesou mnoho nabíjecích cyklů. Degradaci by mohlo zabránit použití nové separační membrány z polyakrylonitril-polyethersulfonu. Prostě zakopaný PAN-PES. 😀

Něco málo o těchto bateriích: http://www.osel.cz/7282-celostni-lithium-sirove-baterie.html a https://oenergetice.cz/akumulace-energie/problem-nestabilitou-slibnych-l

a článek, který píše o membráně: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2468606918302685

S domácím experimentem je to horší. Myslím, že už jsem sem dávala odkaz na domácí elektrické články, jenže ty rozsvítí tak nejvýše LED diodu. Ale pozor – možná zvládnou napájet hrací přáníčko! http://fyzikalnisuplik.websnadno.cz/fyzika/hrajici_jablka.pdf

 

 

Při přečtení dalšího tématu jsem jen zavyla. Ale pak přišel Nápad a šlo to úplně samo…

 

 

Aby bylo jasno, pracuji především pro sebe!

Napsáno na téma Ohleduplný sobec

Fandom:

Věda ve sto slovech

 

Drabble:

Kdo se stará, ten má. Nikdo pro mě nic zadarmo neudělá, všechno si musím obstarat sám.

Kořeny, zaberte! Táhněte ze země vodu, spoustu vody! Litry a litry, až nahoru k listům.

A vy, listy, pořádně lapejte oxid uhličitý, je to potřeba. Na každé dvě molekuly vody molekulu oxidu uhličitého, prosím.

A ty, sluníčko, pěkně sviť.

A ty, chlorofyle, šup šup, katalyzovat reakci.

Dělám to pro sebe, jen pro sebe.

Já potřebuji získat energii, já potřebuji získat glukózu a odkládat si ji na horší časy.

Cože, že produkuju odpad? Vodní páru? A kyslík?

Víte co, budu grand. Tak si ho vemte!

 

Závěrečná poznámka:

Jak všichni víme, rostliny zásobují naši planetu kyslíkem. A přitom je to pro ně jen poměrně nevýznamný odpad.

Krásné video o fotosyntéze najdete v rámci cyklu AV ČR Nezkreslená věda: https://www.youtube.com/watch?v=zxhgNmaCVAM

A chcete vidět chlorofyl? Není nic lehčího. Potřebujete zelenou rostlinu, líh (nebo něco líh obsahující, třeba Alpu) a filtrační papír, anebo alespoň kuchyňskou utěrku. Rostlinu rozdrťte a zalijte lihem. Do roztoku namočte jeden konec proužku z filtračního papíru. A pak tomu dejte čas. Na proužku se objeví tři typy barviv, to zelené je chlorofyl. (O chromatografii, metodě, která separovala barviva, zase někdy příště).

Aktualizováno: 26.7.2020 — 19:16

16 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Literárně pěkné, moc pěkné.
    Jen od prvního ranního přečtení uvažuju, jestli onen šikovný a oddaný PAN-PES udělá „pouze“ takový plot, kterým nedisciplinované atomy prostě neprojdou, ať se snaží, jak chtějí, anebo jestli je uváže tak pevně, aby se nemohly uškubnout a přivinout se ke kýžené anodě.
    Dík za další poučení.

    1. Díky, MaRi. Pročetla jsem si ten citovaný článek ještě jednou – podle výsledků je to spíš ten kvalitní plot: je dokonale smáčivá, takže elektrolyt se po ní rozlije a zafunguje nejspíš jako protisněhová zábrana – prostě nepustí dál. Navíc to vypadá, že „membrána má silnou asorpci vůči polysufidům“, čili že se na ni sloučeniny síry nalepí a neprojdou. Autoři jen konstatují chování, nevysvětlují tak úplně příčiny.

  2. JJ hezké a ten chlorofyl bych také mohla zkusit

    Do mého prvního velkého Canonu jsem kupovala obyč.baterie (byl na 4). Používala jsem hodně zoom a tak se rychle vybíjely. Tenkrát jsme ještě občas vyjížděli na cesty, tak jsem koupila nabíjecí NiMH (podle popisu niklové), že déle vydrží. Prvních několik nabití byla trvanlivost dobrá, pak začala klesat, přestože vložené do foťáku ukazovaly “plné”. Asi po desátém nabití jsem cvakla sotva 20 fotek (některé ze zoomem) a bylo vybito, musela jsem koupit nové. Naštěstí sice nestačily na kameru, ale ještě šly použít třeba do menší baterky. V malém digitálu mám už druhý “Li-battery pack” a vidím, jak i ten se rychle vybíjí. Jen jsem doteď netušila, že za to mohou “nedisciplinované atomy síry” 😀

    Koukla jsem na diskusi pod prvním odkazem.. četla jsem, ale jakoby to bylo v jiném jazyce, nic jsem nechápala, jen žasla.

    1. Maričko, musím říct, že tohle téma mi dalo zabrat, protože to není úplně můj šálek čaje – s polymery mám občas co do činění, ale s bateriemi ne. Taky jsem se s tím pasovala poměrně dlouho.
      Můj foťák umí taky pěkně vysát baterku, to znám dobře. 🙂

      1. Li-ion a dříveli-pol baterie jsou součástí života modeláře,takže pto mě žádná novinka 🙂 lionky se aspoň při nárazu nezahřívají,takže je není třeba chladit v kýblu s vodou…

  3. Moc se mi líbí nápad doprovodit každé drabble domácím experimentem! Až přijedou dětičky, ukážeme si spolu ten chlorofyl! 🙂 A už teď se těším na další pokusy. Jak říká klasik – I dospělí si mohou hrát. 🙂

    1. Hančo, ona to byla z nouze ctnost – rozjížděli jsme domácí výuku a dělat praktika bez praxe… tolik jsem prošla kvůli práci domácích experimentů, že jsem jimi zásobovala jak ty své dva dárečky, tak večer drabblisty. 😀
      Přeji příjemné hledání chlorofylu – čím zelenější rostlina, tím líp, obvykle se na to bere tmavozelená tráva nebo špenát.

  4. Tak baterie a jejich nabíjení, to je můj problém od doby co jsem kdysi v prehistorii začala s analogovou videokamerou, tam byly ještě staré baterky a také řádně těžké a velké! Brrr. Když jsem brala jednu náhradní, tak se v ruksaku notně pronesla. Óbr kamera byla ta lehčí část vybavení.

  5. Co se týká baterií a jejich životnosti, tak to jedna z vlastností, co po nich všichni chceme – aby byly dlouho svěží, rychle se dobíjely a vydržely věčnost… pravda, a ještě aby neškodily životnímu prostředí.

    A stromy! Jen pracujete pro sebe a vytvářejte hodně odpadních látek. Jenom kdyby se vám do toho pořád nemontovali lidi…

    Hezky napsané – díky JJ

  6. Zakopaný pes je pořád nad moje chápání, ale chlorofyl chápu a zrovna tenhle drablík mi myslím utekl, takže díky.

  7. JJ, neustále obdivuju tvoji fantazii, s jakou dokážeš zpřístupňovat věděcká fakta nám, obyčejným smrtelníkům:)) Nedisciplinované atomy síry! 😀 jsi číslo – a ty domácí experimenty jsou fajn. Musím s dětmi něco podniknout, až přijedou. Ten s barvivy bychom mohli zvládnout:))

    1. Já děkuji, Dede, za možnost publikování. A myslím, že tvoje vnoučata si to se svou skvělou babičkou moc užijí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN