LITERÁRNÍ LÉTO NA DEDENÍKU – Chrudoš: Šoustek-Šuk-Tydlitát a Zlámaljelitovi – Karanténa

I v tomto roce jsem se zúčastnil literární akce Duben měsíc drabble. Letošní ročník byl specifický v tom, že se odehrával v době koronavirové epidemie, a to se promítalo do tvorby mnohých autorů. V tomto výběru si dovolím zdejšímu čtenářstvu přiblížit, jak dobu tvrdých opatření prožívaly postavy z mých tradičních fandomů Šoustek-Šuk-Tydlitát a Zlámaljelitovi. Například protagonisté prvně jmenovaného fandomu se letos ani jednou nesešli ve své oblíbené hospůdce u Médi, protože prostě nemohli. Své příběhy proto prožívali jednotlivě. Začněme tedy Lvem Šukem.

 

Kdo zaváhá

Psáno na téma Zachovejte paniku.

Drabble:

„Mám vše, jen droždí neměli. Ani kostky, ani sušené,“ hlásí z nákupu se navrátivší Lev.
„Vidíš, už je to tady,“ konstatuje Scholastika. „Onehdy ses divil, proč několik kilo mouky a proč další brambory, když máme ještě ve sklepě. Za ty roky blahobytu sis odvykl myslet na zásoby.“
„To chce klid…“
„Houby zachovat klid, naopak zachovat paniku! Tedy na ni zavčas reagovat. Kupovat, když ostatní prodávají a naopak, to platí jen u burziánů. Však to znáš, sero venientibus ossa.“
„Co?“ zareaguje Ota.
„Pozdě přicházejícím kosti,“ edukuje synka Scholastika.
„Nebo také, Otíku, hezky česky: kdo zaváhá, nežere!“ doplňuje Scholastiku lidověji založený Lev.

 

V době karantény mohou Šukovi jen vzpomínat na příjemnější zážitky…

 

Vzpomínka na sklep

Psáno na téma Historky z podsvětí.

Drabble:

„Nasáváš lahváče, Lve?“
„Co mi zbývá. Točený by bylo lepší, ale když Méďa nemůže fungovat…“
„A což kdybychom si dali někdy něco kultivovanějšího,“ zasní se Scholastika, „jako loni na podzim.“
„Myslíš v tom podsvětí?“
„Podzemí, žádný podsvětí.“
„Co ty víš, zda si tam nedávají dostaveníčka mafiánské a jiné podobné struktury.“
„Moc fantazíruješ, Lve. Určitě jsme tam byli jen mezi normálními milovníky dobrého moku.“
„Tak dobře. Ale výlet to byl pěkný.“
„To byl. Škoda, že v blízké době nic podobného nepodnikneme.“
„Škoda. To sladký víno opravdu chutnalo. Mám se při příštím nákupu po něčem podobným poohlédnout, abychom si dali do nosu?“

 

I hrdinové fandomu Zlámaljelitovi prožívali to, co jindy neprožívají.

 

V časech nestandardních

Psáno na téma Ženský úděl.

Drabble:

Jenovéfa si telefonuje s někým z kolegů:
„…takže teď mám ještě i další povolání: učitelka základní školy, kuchařka; jen z pozice uklízečky jsem se už propustila, to fakt nedávám,“ nemůže přeslechnout Pankrác.
Uvědomuje si, že je to smutná realita v těchto dnech mimořádných opatření, kdy je Jenovéfa na home office a on v práci dle překopaného systému. Ne, že by doma neudělal pranic, včera dotáhl proviant z hypermarketu, jeho žena má však mnohem těžší úděl.
Pankrác se rozhoduje. Odpoledne umyje všechny podlahy. A zítra i záchod. Snad to Jenovéfu potěší. Byť bude přesvědčena, že k tomu svého chlapa musela nakopnout.

 

A k profesím uvedeným v předchozím drabbleti přibyla Jenovéfě ještě jedna další…

 

Stříhali (téměř) dohola…

Psáno na téma Ohleduplný sobec.

Úvodní poznámka:

https://www.youtube.com/watch?v=AMOVsU8H6mw

V čase nuceně uzavřených kadeřnictví se i postřižiny provádějí v domácnosti svépomocí…

Drabble:

„Tak se dáme do těch postřižin,“ praví Jenovéfa.
„Já jdu první!“ vykřikuje Zdirad.
„Víš co, prvně vezmu tatínka. Nemusíš sobecky všechno dostávat jako první,“ rozhoduje Jenovéfa.
Pankrác usedá na balkón na stoličku a zapůjčený strojek v rukou Jenovéfy se dává do práce. Kadeře, tedy spíše části zbývajících Pankrácových vlasů, padají k zemi a zmírají jako v oné klasikově básni. Za chvíli má Pankrác na hlavě slušivého ježka, nic jiného strojek ani neumí.
„Zdirádku, jsi na řadě!“
„Mami, nechceš raději ostříhat ty? Mnou či tatínkem,“ zdráhá se Zdirádek při pohledu na Pankrácova ježka.
„Najednou jsi ohleduplný, ovšem já se opravdu nestříhám.“

 

Ani letos nemohl chybět tradiční crossover mezi fandomy Zlámaljelitovi a Šoustek-Šuk-Tydlitát.

 

Na dálku

Psáno na téma Karanténa.

Drabble:

„To je blbý, že nemůžu jít vymrskat Tabitu, tak jsem se na to těšil…“ smutní Zdirad.
„Tak jí zavolej. Určitě ji potěšíš. Lepší videokontakt, než žádný kontakt,“ radí Pankrác.
„Ahoj Tabito, tady Zdirad, můžeš si zapnout videohovor?“
Za okamžik již mává mrskačkou do kamery:
„Hody hody doprovody…“
„Jé, škoda, že ti nemůžu nějaké vajíčko poslat virtuálně.“
„Moje mrskačka také nešlehá dálkově, takže jsme si kvit.“
„Co děláš celé dny, Zdirade?“
„Tak různě. Učím se a cvičím na flétnu. Ty taky?“
„Taky.“
„Co kdybych ti někdy takhle zavolal, Tabito, a zahráli bychom si na dálku spolu.“
„Tak jo, třeba hned zítra.“

 

A závěrem se vracíme do fandomu Šoustek-Šuk-Tydlitát, neboť i Tabitin brácha Tobiáš je nucen uskutečňovat kontakty pouze pomocí moderní techniky.

 

Uschi, jež má hezké uši

Psáno na téma Splynutí uší.

Drabble:

„S kterou slečnou sis teď skypoval, Tobiáši?“ táže se zvědavě Timea.
„To byla spolužačka Uschi.“
„Bizarní jméno…“
„Jmenuje se Uršula, ale užívá variantu Uschi, jak jí říkají doma. A to jméno se k ní náhodou hodí, neboť má hezké uši!“
„Ale z obrazovky to nebylo poznat, jak měla nasazena sluchátka,“ poznamenává Tadeáš.
„Já je měl taky, takže to bylo splynutí uší.“
„A snažili jste se o splynutí duší…“ naváže poeticky Timea.
„Bacha, Tobiáši,“ reaguje Tadeáš, „klidně se jí dvoř, avšak manželství jí neslibuj!
Nejenže máš na to čas, ale pamatuj, že správný Tydlitát si hledá nevěstu se jménem na T.“

 

V příštím výběru zabrousíme do obecnějších fandomů a nebudeme se držet pouze doby koronavirové.

Aktualizováno: 26.7.2020 — 19:21

14 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
    1. LJ v prvním komentáři jsem zapomněla napsat, že u drabble „Na dálku“, moje oči při čtení slov „vymrskat Tabitu“ viděly to písmenko „s“ přeskočit za „y“ 😀 Jsem napjatě četla, co tahle Zdiradova schopnost přinese 😀

      JJ – „Padesátka“ se mi móóc líbíla, fakt jsem se skvěle bavila. Máš bezva „praštěnou“ 🙂 fantazii a klobouk dolů, žes to dotáhla až do konce :)))

      1. Díky moc, Maričko. Najdi si ještě padesátky od Tory a Aries nebo Neviathiel, ty jsou taky moc povedené. A klobouk dolů před Regi, ta Padesátku sice vzdala v průběhu roku pro nával práce, ale dopsala ji v dubnu v drabblících. Tomu říkám vytrvalost. 😀

      2. Díky moc, Maričko. Najdi si ještě padesátky od Tory a Aries nebo Neviathiel, ty jsou taky moc povedené. A klobouk dolů před Regi, ta Padesátku sice vzdala v průběhu roku pro nával práce, ale dopsala ji v dubnu v drabblících. Tomu říkám vytrvalost. 😀

  1. CHBŠ velmi vtipně jsi se ujal nelehkých témat zadání 🙂

    Jen mi prosím někdo vysvětlete o čem přesně je ta přidaná Mišíkova písnička – tedy její pointa ? Do hola snad stříhali nastupující vojáky, vězně… ale malého chlapečka (s bandaskou) ? (tedy tenkrát, dnes je to dobrovolná móda!) Jestli je v písni ukrytý politický či jiný podtext, tak jsem ho fakt nepochopila a tím pádem mi její smysl zcela unikl (a to jsem si písničku poslechla 2x).

    Ale ráda se nechám poučit, opravdu mě to zajímá !

    1. Maričko, to je zhudebněná Kainarova báseň – mimochodem moc hezky zhudebněna. Asi takhle – kdysi se chlapečkové stříhali poprvé tuším ve dvou letech a šli dohola. A jak už to tak u básní bývá, jedná se zde asi o básnickou licenci a básník tím chtěl říci (rofl) , že odstřihnutím prvních kadeří končí bezstarostné dětství 😉 – ano, já milovala ona „co tím chtěl básník říct“ velice velmi!

      P.s. další super text v podání Karla Štědrého – tuhle písničku fakt miluju.
      https://www.youtube.com/watch?v=hC7rIsViRCQ

      1. YGo, vřele děkujúú za vysvětlení, no jo, Kainarovu báseň jsem neznala !

        Tuhle Štědrého písničku jsem kdysi znala, díky za připomenutí

  2. Jo, příhody z doby koronavirové jako zdroj inspirace dobrý, ale další v realitě už neeee!
    Tiše jsem se zasnila nad Pankrácovým rozhodnutím umýt všechny podlahy – tak to bych taky jednou chtěla zažít! 🙂 Jen jestli mu ta svatozář vydrží i do příštího znečištění podlahy! 😛

  3. Myslím, že mě těší připomínka toho, že nemám školní děti, páč v době korontény bych je asi roztrhala na kousky, po čemž toužila spousta rodičů v mém okolí.
    Bydlení na venkově mělo své výhody i v tom, že vyprodané obchody, nebo aspoň droždí, se tu nekonaly, páč by se všichni rychle dozvěděli, kdo byl ta krkna- anonymita je vlastní spíš městu, tam lehko býti krknou 🙂

  4. Musím říct, že na tomhle fandomu opravdu oceňuju ta jména!:))
    Jinak jsi koronténu vystihl poměrně přesně 🙂 Chybějícím droždím jsem zásobovala naše pražáky, protože u nás v jedno krámku mají vždycky čerstvé vážené a to nikdy nedošlo:))
    Díkybohu jsem nemusela stříhat nikoho jiného než sebe 😛 Kadeřnice se pak smála (když mi správně zastřihovala šešuli:)) a říkala, že ji příjemně překvapila míra schopností, s jakou si zákaznice po ty koronaměsíce samy upravovaly vlasy 😀

  5. Bezvadná drabblata, moc se mi líbila. Ona už ta jména člověka potěší… jako bych slyšela tetičku Grejgrovu „Ná, šak sú aj horší ména!“ 😉

    Jo kvasnice – nikdy by mne nenapadlo, že zrovna tato komodita by mohla býti někdy nedostatková. Co se týká vzpomínek na sklep – a nenasávali tenkrát burčák? To by Lev v dubnu těžko sháněl!

    Jinak je vidět, že ani Pankrác to v karanténních časech neměl lehké, i když Jenovéfa to měla určitě těžší! Ale toho ježka si mohla nechat láskyplně ostříhat! (rofl)

    Jinak pámbuzaplať za moderní techniku – i když ani šlahačka ani splynutí duší přes monitor není to pravé ořechové!

  6. No jo, letos bylo DMD hodně specifické. Ale odpozoroval jsi dobře, někteří čtenáři/čtenářky se v drabblících určitě poznají. 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN