LITERÁRNÍ LÉTO NA DEDENÍKU – MaRi: Na Cimburku

Prvotním záměrem bylo napsat něco jiného než texty vycházející ze žánru fantasy, začala jsem tedy psát o křesťanech žijících na začátku patnáctého století. V dětství jsem měla ráda knížku Pod cimburskou hradní věží od Jindřicha Spáčila. Cimburk stojí nedaleko mého bydliště, a proto jsem na něm „ubytovala“ své hrdiny.

 

 

Časem se drabblátka o Cimburku rozhodla, že chtějí být rozvedena do širšího příběhu, který má dvě samostatné, ale mírně se prolínající dějové linky. Není to ucelený příběh, spíše soubor samostatných povídek a povídeček, které vznikají postupně a na přeskáčku a zahrnují (zatím) přibližně patnáct let.

Do tohoto výběru jsem zařadila drabblata z obou linií a snažila se seřadit je chronologicky.

 

 

Název: Nelehké rozhodnutí

Téma: Karanténa

Úvodní poznámka: 

Jan Cimburský se ujal sestřiny dcerky Svatavy a její družky Dorotky poté, co jako jediné přežily horečku, jež zachvátila dvorec Svataviných rodičů.

Drabble:

Máří je neústupná.
„Jeníčku,“ opakuje poněkolikáté svému dávnému svěřenci, „musíš to udělat.“ Mluví nezvykle tiše.
„Chůvo,“ namítá Jan, „stejně si myslím, že dělám chybu, když tě poslechnu. Tolik dobytka! Tolik píce! Švagr měl všechno v nejlepším pořádku.“
„Jeníčku, vím, všechno to vím. Ale Michala, Svatavu, oba chlapce i čeleď zahubila horečka. Ve dvou dnech! Jen proto, že pod svou střechu přijali nemocného. Chceš všechno zavléct na Cimburk? Nákaza může být všude. I kůň toho cestujícího uhynul v Michalově stáji. Všechno, všechno musí shořet.“
Jan smutně hledí na spící Svatavku. „Děvenko moje, jdu spálit tvé dědictví. Kéž Pán aspoň tebe zachová.“

 

Název: Šošáky

Téma: Sosáky

Drabble:

„Dorotko, kde je Vítek?“
Dorotka se usmívá: „Sedí a upřeně hledí na Ctibora. A ten, rád, že má posluchače, vypráví o tažení na Turka.“
„Že se ptám,“ kroutí hlavou stará chůva. „Od země vidět není, ale boje ho zajímají.“

„Tak vám ho, ženské, vedu. Vítku, pověz Máří, co jsme dělali,“ přivírá šibalsky oči zbrojnoš.
Tříletý chlapeček se důstojně vzpřímí.
„Ctiboj leštil pánův šošák a já mu pomáhal,“ zašišlal.
„Co je šošák, Vítku?“ nechápala Máří.
„Nojo, žencká. Pseci taková … cepice,“ durdí se Vítek. „Aby bojovníkovi nesekli do hlavy.“
Ctibor se halasně směje: „Říkal jsem šišák, ale on stále mele šošák šošák.“

 

Název: Malý písař

Téma: Mrk smrk

Úvodní poznámka: 

Včera jsme byli na hradě, dnes v městečku nepříliš vzdáleném. Obě místa navštěvuje bratr Metoděj, hrnčíř a laický kazatel. Dnešní setkání se odehrává asi deset let po včerejším, a to v době před odchodem Jana Husa do Kostnice.

Drabble:

„Teto Majdaleno, jsem tak ráda, žes dnes přišla i s dětmi,“ posadila se Anežka vedle mladé matky. „Ukaž, vezmu Martičku, však už nemá moc místa u tebe na klíně,“ usmála se. Majdalena jí s úlevou podala dcerku a protáhla si ztuhlá záda. Děťátko v jejím lůně se již brzy chystalo na svět a Martička byla příliš těžká.
„Teto, než přijde bratr Metoděj a bude vyprávět o Pánu Ježíši, chci ti ukázat, jak Prokůpek pokračuje s psaním. Prokope,“ zavolala chlapce, „podej tabulku a pisátko, ukážeš mámě, jak už umíš R. Piš: hrk, mrk, brk, trk…“ „A ještě smrk,“ maluje chlapec písmenka.

 

Název: Trh

Téma: Trh

Úvodní poznámka: 

Metoděj využívá prodeje svého hrnčířského zboží i ke nesení evangelia.

Drabble:

„Metoději, to jsem rád, že jsme tě zastihli,“ přerušil rozhovor starší muž. „Tady sousedu Matějovi se líbila selata, co jsem dnes od tebe koupil, a rád by měl taky taková. Je dobrý hospodář, můžu jej doporučit.“
„Matěji, příští týden se chystám do vaší vesnice. Domluvil jsem se s jedním sousedem, že si od něj vezmu dvě kůzlata. Zastavím se i u tebe. Kolik selat budeš chtít?“
Dorotka s Vítkem udiveně hleděli na Metoděje. Hrnčíř prodává a kupuje dobytek? Zato Anna s Anežkou se na sebe chápavě podívaly. Dobře věděly, že nejde o selata, ale o zájemce o živé Boží slovo.

 

Název: Vyhrůžka

Téma: Masky
Drabble:

Starý kněz Bořivoj jen stěží vnímá rozčilený hlas kaplana Bernarda. Nemá ho rád. Bojí se ho. Neklidně propouští mezi prsty zrnka růžence.
„Matko Boží, pros za nás hříšné…“ šeptá.
„Proč za nás?“ nakloní se Bernard nad starce. „Někdo jiný potřebuje přímluvu, někdo jiný se musí, rozumíš, musí zbavit svého kacířství. Víš, co mi ten Jakub Cimburský řekl? Prý svatý Šebestián na našem novém oltáři poulí oči jako ryba na suchu. Je stejný jako jeho povedený bratříček na Cimburku. Myslí si, že nevím, že do kaple přicházejí jen se ukázat? Však já už najdu cestu, jak jim všem strhnout masky zbožnosti.“

Závěrečná poznámka: 

Svatý Šebestián podle legendy zemřel probodán šípy.

 

 

Název: Takhle zadarmo, ne?

Téma: Hlavně levně

Drabble:

Pekařka Žofie vchází jako pávice do skromného domku u hradeb. Pohoršeně krčí nos.
„Děvče, co okouníš, snad mě nenecháš stáát,“ protáhla. Anežka jí přisunula dřevěnou trojnožku. Pekařka se vrtí, hledá pohodlnou pozici pro objemné pozadí.
„Katuše, co je s výbavou pro moji Rozááálii,“ říká příkře Anežčině matce.
„Je hotová,“ ukazuje Kateřina bělostné plátno. „Dáš mi dohodnutých padesát grošů.“
Žofie vytahuje vyšívanou košili a umaštěnýma rukama ji roztřásá. Když uslyší sumu, její zálibný úsměv střídá lakotný úšklebek.
„Za tuto práci nedám ani třicet. Výšivky nejsou dost jemnééé,“ chytračí.
„Padesát nebo nic,“ neustupuje Kateřina.
„Tedy nic,“ čeká Žofie, že Kateřina povolí.
Marně.

 

Název: Bůh vás ochraňuj

Téma: Ženský úděl

Drabble:

Máří se šourá k ohništi. Každodenní povinnosti už splnila, zahrozila chlapům v čeledníku, aby neponocovali, zkontrolovala, že Ctibor zajistil závoru a sedí ve fortně. Usedá u ohně, aby si prohřála ztuhlé klouby, než se uloží ke spánku.
Modlí se. Za Jana, jenž odjel na sněm, a Vítka, který jej doprovází. Za rodinu Janova bratra Jakuba. Za novomanželky Svatavu a Dorotku, které se brzy stanou matkami. Za bratra Metoděje, jenž nedal jinak a vydal se vyhledat betlémského kazatele, o němž přinesl zprávu bratr Bartoš. V pokoře předkládá Pánu dávno ztracenou Kateřinu a malého Jindřicha. Odevzdává své odchovance do Boží ochrany.
Pláče.

Aktualizováno: 7.7.2020 — 21:53

19 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. MaRi, tak jsem konečně dočetla, moc hezké,mám ráda historii a ve Tvém podání je tak krásně veselá i smutnější, hlavně poetická a zároveň informativní, pochutnala jsem si, díky!

  2. Já se tady vykecávám zcela OT a úplně bych zapomněla poděkovat autorce – MaRi, moc děkuju za pěkné počtení.

  3. Paráda, ráda jsem tyto drabble četla, moc se mi líbily už na SOS. Jenže přes den nestíhám, proto až takhle pozdě. Jsem ráda, že jsi začala psát do SOS.

    1. Díky, tvoje uznání mě velmi těší. Letí to letí, letošní rok by – nebýt loňského koordinovaného kolapsu člověčího i technického – byl už pátý.

  4. Děvčátka krásná, moc se omlouvám za OT, ale – pokud můžu, zkopíruju sem můj odkaz, který jsem před chvílí dávala na Hadopasy:
    Dnes měla začínat Pohoda v Trenčíně. Od roku 2011 jsme tam s jednou nebo dvěma výjimkami byli, úžasná věc. Koná se to na tamním letišti, je to opravdu velké a trvá to vždycky od čtvrtka do neděle. I na letošní ročník jsme měli lístky a moc se těšili, bohužel ten čínský virus to zhatil (ale letošní lístky naštěstí platí na příští rok). Před chvílí začali vysílat živě z opuštěného letiště, právě zpívají Milan Lasica a Dorotka Nvotová písničky z alba Bolo nás jedenácť (vloni a před před 2-3 lety to byly úžasné koncerty s velikým ansámblem, publikem a atmosférou, dneska jsou tam skoro sami). Kdo chcete, podívejte se, je to moc pěkné a zároveň smutné, vysílají online, zde: https://www.pohodafestival.sk/on-air

  5. MaRi, moc hezká drabblata a v posledním jsi ta předešlá tak skvěle shrnula dohromady, že jsem si všechna přečetla ještě jednou, abych měla jasno za koho se stará věrná chůva Máří modlí!

  6. Děkuji všem za laskavá slova i za první komentář přibližující místo, kde se „můj“ příběh odehrává.
    Pokud by snad někdo chtěl číst víc na stránkách SOS, hledejte fandom Na Cimburku, neb se tam jmenuji jinak (chuckle)

  7. MaRi, z tvých drabblat dýchá autentická atmosféra středověku a dokážu si představit, že jsou součástí historické ságy, do níž bych se s chutí začetla. (y)

  8. „Jdu spálit tvé dědictví…“
    MaRi, to je velmi silná věta a člověk si snadno a rychle uvědomí, oč snáz a hlavně bezpečněji se nám dnes žije…
    Díky za ta drabblata, mám tvé povídání z Cimburku moc ráda a doufám, že dál pilně píšeš:))

  9. Moje oblíbené příběhy, mají úžasnou atmosféru. Děkuju za připomenutí, vidím, že nějaké kousky mi na DMD utekly

  10. Á, tohle mi uniklo! Moje milované Chřiby! Skvěle napsáno, to si musím dačíst celé.

  11. Tvá cimburská drabblata jsou úžasná. MaRi, máš skutečně nadání – v tak malém kousku textu vylíčit dávné životy našich předků… Jo, bylo to těžké živobytí.

  12. Konečně jsem se dostala k literárnímu létu (mám co dohánět)- a tady Cimburk! Prima, MaRi, jelikož rodiče mají chalupu kousek od Cimburku, tvoje drabblata mě vždycky potěší.

  13. Pro vzdálenější. Cimburk je hrad asi 10 kilometrů pěší chůze od Buchlova. Opuštěný od roku 1709. Staletí se rozpadal. Byl častým cílem mnoha turistů. Někteří i přespali ve sklepě. Kamarádce před dvaceti lety přijeli známí z Francie. Na vše dost času…. Vymyslela pro ně výlet na Cimburk a popoháněla je. Tak z legrace řekla, že by tam mohli zavřít. Došli k hradu a ona úžasla. Hrad má skutečně návštěvní dobu, neboť se o něj stará skupina Polypeje. Opravují ho pod dozorem památkářů. Přidali dřevěné schody, kovové zábradlí…. Doplnili informační tabule o dějinách hradu… Skvělé.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN