Otevřený dopis ministrů Petříčka a Zaorálka a exministra Schwarzenberga Izraeli rozpoutal na české politické scéně podobný efekt, jako kdybyste do ní hodili ruční granát. Izrael je v Česku vzhledem k našemu dost exkluzivnímu spojenectví citlivé téma, zejména, ozve-li se hned od dvou našich ministrů vůči jeho geopolitickým záměrům kritika. Jenže jak celé situaci rozumět?
Důležitou souvislostí se současnými událostmi je takzvaná Dohoda století (DoC), tedy americký návrh na izraelsko-palestinské mírové uspořádání z dílny současné americké administrativy. O ní jsme důkladně informovali v tomto článku. Její hlavní výhoda proti těm předchozím je, že vychází z fakt, jaká jsou „na zemi“. Neplánuje přesouvat obyvatelstvo, zkrátka se snaží nakreslit hranici podle stávajících linií kontroly. Její hlavní nevýhodou je to, že se zatím nikdo nemá k jejímu podpisu, a to z obou stran. Pojďme se podívat na to, jak se k DoC dnes staví jednotliví aktéři:
- Izraelská vláda, a to i ta současná, ji podporuje. Chápe, že je to dobrá šance na mír, který zároveň by znamenal dodání rozsáhlým neformálním vztahům se Saúdskou Arábií (KSA) a jejími spojenci oficiální punc – KSA s Izraelem spolupracuje na mnoha úrovních, ale nechce vztahy formalizovat, dokud nebude tento konflikt vyřešen.
- Izraelská opozice, a to jak z řady liberální levice, tak nábožensky orientovaných nacionalistů, je proti. Levici vadí, že se legitimizují tzv. osady a vznikne roztříštěné palestinské teritorium, náboženští nacionalisté jsou proti, protože DoC „natrvalo“ znemožní jejich sen o „velkém“ Izraeli mezi údolím Jordánu a Středozemním mořem.
- Palestinská autonomie (PA) je absolutně proti.
- Hamás i Islámský džihád jsou absolutně proti.
- Obyčejní palestinští Arabové jsou otázka. Průzkumům veřejného mínění se nedá věřit, protože ze strachu odpovídají tak, jak chce PA slyšet. Moje osobní zkušenost s nimi i zkušenost mnoha novinářů je taková, že bývají, pod podmínkou anonymity, celkem smířliví a jsou ochotni akceptovat prakticky cokoliv, co bude znamenat, že budou normálně žít a nebudou muset žít mezi neustálými uzávěrami a neprostupnými či těžko prostupnými hranicemi. Volby na územích ovládaných PA nejsou, o Gaze nemluvě, a jak bezpečnostní služba PA, tak bezpečnostní služba Hamásu si nezadají ve svých praktikách se Stasi nebo rumunskou komunistickou Securitate; ostatně u Securitate se kdysi učil Jásir Arafat.
DoC počítá s tím, že by palestinský stát dostal ze Západního břehu všechny oblasti A a B (tedy pod dnešní kontrolou PA), jakož i rozsáhlé neobývané části oblasti C, které jsou dnes pod izraelskou kontrolou. Izraeli by zůstala kontrola údolí Jordánu. Všechny tzv. osady by se staly součástí Izraele a mezi oběma státy by byl takový trochu více hlídaný mini-Schengen.
Návrh, který teď nová izraelská vláda prosazuje, chystá anexi celého údolí Jordánu s výjimkou oblasti A v Jerichu a okolí, které by se tak stalo palestinskou exklávou uprostřed Izraele. Proč to izraelská vláda dělá? Návrh má podporu Američanů, nicméně ti položili tvrdou podmínku: pokud to Izrael udělá a bude chtít uznání anexe ze strany USA, musí se jinak bezezbytku podřídit DoC. Pravděpodobně tak ze strany Izraele jde o tlak na PA, aby začala jednat o DoC, protože pokud jednat nebude, může ztratit klíčové území, o které má zájem. Izraelská kontrola nad oblastmi C by tak zůstala, a ještě by došlo k anexi něčeho, co by pod DoC připadlo palestinskému státu.
Osobně moc nevěřím tomu, že k anexi skutečně dojde, protože by to pro Izrael v praxi znamenalo hodně problémů – nutnost aplikovat izraelské právo v dnešním stavu na oblasti C by znamenala dát občanství všem palestinským Arabům, kteří v oblastech C žijí, jakož i změnu správy oblastí C z částečně vojenské na civilní, což v situaci, kdy konflikt zdaleka není vyřešen, není úplně bezpečné.
Pokud izraelská vláda chce protlačit DoC, jakože by se jí to hodilo, musí vyvíjet tlak na PA mimo jiné skrze samotné palestinské Araby. Ti potřebují vidět, že se jim vyplatí přestat být loajální zkorumpovanému vedení, které jejich zájmy ve skutečnosti moc nezajímají. Taková jednostranná anexe je dobrá hrozba, ale pochybuji, že by Izrael chtěl tuhle potenciální páku na PA ohrozit.
Logo mapa 3
Mě by jen zajímalo, jestli se někdo z architektů státu Izrael ještě před jeho faktickým vyhlášením skutečně zamyslel nad tím, že tohle prostě nikdy fungovat nebude. Jsem přívržencem státu Izrael a mám pozitivní vztah k Židům, ale připadá mi nad slunce jasnější, že umístit oficiální židovský stát doslova doprostřed mezi arabské státy, znamená navěky umístit do oblasti sud se střelným prachem s doutnající šňůrou. Samozřejmě, že hned od druhého dne vyhlášení státu jsou neustále obrovské problémy, na jejichž „řešení“ si kdejaký cizí potentát honí politické body. Sem tam vypukne kratší či delší řežba následovaná nějakými drobnějšími gesty a ústupky z jedné či z druhé strany, za ta léta byly sepsány hromady nejrůznějších návrhů a dohod, které většinou zmizely v propadlišti dějin, a ani ty z nich, které byly nakonec podepsány a dokonce i nějak uvedeny v život, žádné pronikavé řešení nebo zásadní úlevu nepřinesly. Bezpochyby tak skončí i slavná dohoda století, která sice leží na stole, ale zjevně o ni žádná ze stran nemá nějaký zvláštní zájem. Obávám se, že situace prostě potrvá dál tak, jak je, s občasnými drobnými zlepšeními a zhoršeními, obě strany si celkem pochopitelně trvají na svém, za každou z nich stojí mocní přívrženci (občas dokonce přebíhající z jedné strany na druhou), kteří celou situaci využívají, jak se dá, a tak to podle mě nemá řešení. Alespoň já ho tedy určitě neznám. Jestli se mýlím, je to jedině dobře.
Díky za pohled z venčí na problém,pak se v tom všem lépe dá orientovat. Pořád si ale říkám zda vyřešení konfliktu je vůbec v zájmu světových mocností a kapitálu. Potřeba zbrojit a vyzbrojovat je velmi lákavá pro všechny.
Je slovo anexe namístě? Četla jsem již několik komentářů, které vysvětlovaly, proč v tomto případě pojem anexe nelze použít.
Dobrá poznámka. To, co to je, je „uplatňování izraelské suverenity a izraelských zákonů v oblastech C“. Anexe by znamenala změnu režimu vstupu, což zatím nevypadá, že bude.
Držím obyčejným lidem palce!
Jo chudáci obyčejné obyvatelé PA. Já bych hned šel pro izraelské občanství než tuhle banánovou autonomii.
Pro ilustraci. V hostelu v Hebronu (A) jsem vyfotil mapku těch zón na území PA (modrá je C, ta bledě žlutá A a B je taková nahnědlá).
https://1drv.ms/u/s!At6VqUP8tC89g4klZxBrq5Gm4D8VVw
Skoro lituju, že jsem ten plakát nesebral nebo nezjistil kde ho vzít, takovou mapku už jsem jen tak nenašel.
Nezoufejte, mapka je třeba tu:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e2/Westbank_Control_%26_Access_Restrictions_Dec_2012.png
Ono je to tam prostě opravdu zoufale zaseklé.
Když přijedou novináři ze světa, kde zkušenost s totalitou není, tak se zeptají vládnoucích: Proč to děláte takhle? A oni zlehka odpovědí: protože lidé to tak chtějí!
Tak jdou novináři na ulici a zeptají se náhodně potkaných lidí: Jste spokojení s tím, jak žijete? Souhlasíte s kroky své vlády? A oni řeknou: Ano.
Tím má novinář jasno, informuje svoji veřejnost, a jistá část světa má čisté svědomí – není třeba někoho podporovat nebo mu pomáhat, ti lidé mají to, co chtějí.
Málokdo přemýšlí o tom, co by se s daným člověkem a jeho rodinou stalo, kdyby řekl: Ne.
Ti, kdo zkušenosti s životem v totalitním režimu mají, vědí, že ten člověk nic jiného než „Ano“ veřejně neřekne, pokud to není přímo vládní agent provokatér 😛
Pravdu o tom, co si lidé doopravdy myslí, by se člověk nejspíš dozvěděl až za zavřenými dveřmi, nahlas puštěným rádiem a i to jen tehdy, pokud by byl uznán důvěryhodným.
Jak z tohoto ven? Věřím, že běžní lidé si přejí normální vztah s Izraelem, život bez desítek kontrolních stanovišť a v neustálé hrozbě. I nenávist časem unaví, když nenechá prostor normálnímu životu. Kolik generací lidí bude ještě vyrůstat v těchto pokřivených podmínkách, kdy z nich na veřejnosti mluví hlavně strach? Přála bych jim normální život, kde také všechno není růžové, ale člověk aspoň může svobodně myslet a podle toho jednat – beze strachu, že ho v lepším případě někdo za jeho názory (o možném činu se vůbec nemluví) zmlátí, v tom horším si už nikdy nic myslet nebude.
Pokud izraelská vláda DoC prosadí, naštvou palestinskou samosprávu, ale normální lidé by si mohli po desetiletích vydechnout.
Ta trapnost a pokrytectví západu je v oblastech A vidět skoro všude 🙁 Jeden by řekl, že to tak chtějí, aby měli nějaké zvířátko, o které mohou pečovat a dojímat se nad jeho neštěstím.