Krájím na plátky malá rajčátka a raduju se, že se teď už přece jen dají koupit zralá a vonící. Když se talíř začervená, doplním barvy italské vlajky – bílé kousky sýru feta, čerstvou bazalku. Na chvilku zaváhám a přidám zelené olivy. Teď už jen maličko posolit rajčata, mírně opepřit, zacáknout dobrým olivovým olejem a ách… s kouskem celozrnného chleba nebo bagety to s radostí sníst.
Je to jen jeden z kvítků bohaté středomořské kulinární kytice, která svými jednoduchými i rafinovanějšími pokrmy okouzlila svět. Mám tuto svěží a většinou i zdravou kuchyni moc ráda. Co mi ovšem vadí, je snaha shazovat v porovnání s ní tradiční českou kuchyni.
To se nám to kriticky pohlíží na omáčky s knedlíky a husté jíškové polévky, když žijeme v dostatku a víc lidí spíš než hlad řeší problém, jak netloustnout! Jenže podívejme se, z čeho naše kuchyně musela vycházet. A nejde jen o rozdílné základní suroviny.
Naše země je prostě podstatně severněji a jídlo muselo nasytit a zahřát ve studených obdobích roku, což u nás znamená v průměru až osm měsíců. Za dlouhé a vyčerpávající zimy, s omezeným množstvím dostupných surovin, byly třeba omáčky a polévky založené na mléce a smetaně, pěkně zahuštěné moukou nebo jíškou, chutnou a především logickou cestou, jak nasytit rodinu. A nezapomeňme, že kvalita jídel české kuchyně je závislá především na způsobu, jakým ji kuchaři vaří – v receptech problém nebývá.
Samozřejmě i česká jídla se dnes dají uvařit zdravěji, než jak to dělaly naše babičky. Navíc si myslím, že dobré jídlo je stejně záležitostí šikovného a poctivého kuchaře, jako příležitosti, při které ho jíte. Když v zimě sundáte běžky před horskou chatou poté, co jste si dali pořádně do těla, tak taky možná radši sáhnete po voňavé husté bramboračce nebo chlebu se sádlem a se škvarkama, než po rajčatech s mozzarellou a bazalkou:))
Vzhledem k tomu, že jsme (z mého hlediska:)) v období, kdy se právě chutě překlápějí z období zahřívacího na lehké letní, tak se ptám – na jaká letní jídla se těšíte vy? Měníte v průběhu teplých letních měsíců nějak zásadně svůj obvyklý jídelníček? 🙂
Li, musím se pochlubit. Ač jsem už několik let bez své zahrádky, mám před naší bytovkou dosti velký záhon, který můj Jiří stvořil z dokonale uleženého kompostu, co zrál moc let.A na tom záhoně mám své milované bylinky)levanduli, 2 rozrostlé keře šalvěje, 2 už mohutné a olistěné řepíky, Jirkovu oblíbenou meduńku ,kopr, petrželku a ještě nyní už nádherně narostlou mátu peprnou. Můj Jiří stihl ještě zachránit kus arónie,terá má už docela velké, i když ještě zelené plody.. Můj Jiří taky dostal před třemi lety nápad, že tam zasadíme je lesní jahody. Moc se jim na záhoně líbí, a i když jim musím umravňovat a stříhat odnože, už denně, když nelije, slkízím víc jak týden docela velké a hodně aromatické lesní jahůdky. díte,protože i tady mírně zapršelo. I když nebyl déšť nijak dlouhý a vydatný, všechny rostliny rostou jak divé.zrovna předevčírem jsem vše prohlédla kypřičem nakypřila.Růží mám pomálu, ale vypadá to,že budou kvést. už to nejsou ty chudinky dušené všelikými plevely, které roky nikdo nepohnojil, neokopal, neodplevelil ani nezalíval.- Zeleninu před bytovkou nepěstuji, avšak už sklízím skoro 4. měsíc svá pidirajčátka cherry, která mám v truhlících na parapetu jihjozápadního okna. Jsou to opravdu nezmaři, kterým já říkám rajčátka perpetuum mobile, jelikož stále dokola kvetou a rodí malé ,červené a neskutečně chutné plody. Semínka těchhle rajčátek jsem kdysi dávala do trpasličího obchůdku. Mám jich stále přehršle a jsou vždy čerstvá,jelikož si je sama luštím z přezrálých plodů. Sice jsem neměla žádný ohlas od těch, kdo si je tehdy v obchůdku koupili, ale mně to nevadí.Když frajčátka přestanou kvést, usypu cca 2/3 zeminy a nahradím ji novou. Novou zem osiju těmi vyluštěnými semínky a běh pokračuje. Ještě se mi nestalo, že bych neměla nic na štěsdrovečerní nebo novoroční stůl.
Ten anoňoma jsem já, LENKA S!!
Tak to se, Lenko, máš, že ti to tak krásně plodí 🙂 Jsi šikovná!
Náš letní a zimní jidelníček se liší snad jedině polévkami. V zimě je jíme rádi, dělám husté a jako hlavní jídlo (tedy většinou sníme oba 2 polné talíře). V teplých měsících (a ty tu převažují) je nejíme vůbec. Jako Hanča, take v horku dělám často šopský salát jako večeři, když už mám vlastní okurky a rajčata. V době okurek pak kromě typického salátu, dělám často jako studenou večeři anglické okurkové sandviče (ty sníme každý 3 nebo I 4).
Zrovna teď, jak tu několik dnů za sebou lilo, vše na záhoně povyskočilo skoro dvojnásobně. Už jsou tam docela velké zelené papriky, rajčata zatím zelená, ale bude jich hodně a okurky už odkvétají. Před dvěma dny jsem mixovala první pesto a tak jsme ho měli rovnou čerstvé k večeři. Mám na záhoně 5 keříků, ale letošní sazenice co nabízeli jsou nějaký jiný druh. Keříky jsou nižší, „kompaktní“, takže spíše takové menší koule, než dlouhé rozvětvené stonky jako jsem kupovala dosud. Možná se ještě rozrostou, ale teď tam byla už spousta velkých listů, které bránily těm dalším v růstu. Tak jsem je otrhala a udělala pesto dříve, než kdy jindy. Tři kalíšky pesta jsem zmrazila, ten čtvrtý jsem vmíchala do těstovin. Bylo to mňamózní !
Maričko, tak ty máš teprve zelená rajčata… 😀 Ta moje mají zatím asi 25 cm a jsou zcela na začátku své cesty k plodům:)) No jo, šly ven až po zmrzlejch a ti u nás letos opravdu mrazili… 🙂
Jste tam prostě napřed a pesto ti přeju 🙂
Tyhle pestrobarevné saláty jsou potěchou pro oko i jazyk! 😛
Já dělám nejčastěji salát na způsob šopského – rajčata, okurky, papriky hustě prosypané balkánským sýrem. Pro sebe nedávám ocet ani olej, mám jej ráda jen tak. Dobré jsou i saláty se zakysankou – rajčatový nebo okurkový. Na letních jídlech miluju tu rychlost přípravy – uvařit těstoviny, vmíchat rajčata, papriky, olivy, příp. jinou vhodnou zeleninu, ochutit, zasypat sýrem a oběd je hotov! Wow!
Jé Hančo, ty se taky obejdeš bez ochucení? Já tedy musím zeleninu vždy posolit a často přidám aspoň trochu čerstvě namletého pepře (pokud v tom jsou rajčata a když jde o mě, tak tam na 90 procent jsou:))
Těstovinové saláty taky miluju, u nás vede salát ala Quido (cherry rajčátka, zelená cibulka, olivy, (žlutá paprika – nemusí být), mozzarella nebo feta, olivový olej, sůl, čerstvá bazalka, nastrouhaný parmazán. Podstatné je do připravené zeleniny se sýrem dát ty těstoviny hodně horké a okamžitě je posypat parmazánem a teprve pak promíchat se studenou zeleninou. Mňam! 🙂
Napsala jsem komentář, někde zmizel….
Při vzpomínce na Norsko se mi vždy vybaví jahody – nejlepší, které jsem kdy jedla !! Mňam !!
Nemáte náhodou zkušenost, zda tyto norské sazenice stejně úspěšně plodí zde v Čechách? Nebo je to dané podnebím, že jsou tak úžasné?
toto patřilo ke komentáři JanyBa..
Zkušenost s pěstováním nemám, ale děkuji, že jsi mi potvrdila můj dojem z norských jahod. Už jsem si kolikrát myslela jestli nejsem norštější než Norové. 🙂
Zrovna v neděli jsem dělala obloženou mísu neb jsme trošku slavili svátek. Byla tam motradella,mozarella, cherry rajčátka, rajčata s náplní, vejce s náplní, žloutky v nich byly rozmixované s kapkou majolky,petrželková nať, olivy. K tomu tmavé opečené teplé tousty a na zapití trochu Merlotu. Miluji italskou kuchyni ale i jiné a českou taky, tak v mém věku, co už, že ?! 🙂 Těším se na naše letní ovoce a v poslední době hodně chodím na špendlíky,či co to je, malé žluté slaďoučké plody a dělám z nich letní koláče, mňam.Po nich je pak dobrá jedna stopečka moravského léku ze švestek nebo meruňky, jen malinko, na dobré trávení.
Na špendlíky se taky těším, doufám, že letos budou. Kromě koláčů nebo bublaniny z nich dělám i marmošku, je dobrá, ne moc sladká, lehce nakyslá, to já můžu :-).
A rajčata a jahody jsou nejlepší domácí ze zahrady, hezky vyhřáté ze sluníčka. Zatím tedy sluníčka nět, ale zato krásně prší a prší, všechno roste, nejvíc tráva a plevel :-)) A musím se pochlubit (omlouvám se za OT), letos mi po asi 6 letech pokvetou pivoňky !!! Holt nemaj rády přesazování a trvá jim to. Ale jsou památeční, když se rušila asi před 28 lety zahrada u našich, pivoňky si vzala sestřenice – a i kvetly, a já je od ní dostala asi před 10 lety a několikrát jim změnila stanoviště…tak teď pokvetou, třikrát hurá 🙂
Špendlíků hafo, potvor. Když to potom padá, to je něco v tom chodit se psem…
Alimo, naprosto chápu tvoje pivoňkové nadšení! 🙂 Mám ho totiž taky – poprvé mi opravdu na plné pecky kvete pivoňkový kout, který jsem stvořila před třemi lety… 🙂
Zeleninu jím celoročně, syrovou i tepelně zpracovanou, protože mi chutná. Asi hlavní… optický… rozdíl je v tom, že v létě ráda nahradím polévku salátem, zatímco v zimě jsou husté a dobré polévky v podstatě ten pověstný grunt:)) Obecně léto znamená spoustu salátů a čerstvých bylinek do jídla. I když s tím, jak teplé teď jsou podzimy i zimy, mi na zahradě bylinky často vydrží čerstvé až do prosince 🙂
No a taky se v létě venku griluje… 🙂 přiznám se, že na letním grilování mám asi nejradši tu atmosféru, bez masa bych se často snadno obešla:))
To je asi tak podobné jako u nás, zeleninu (a opravdu hodně zeleniny) jíme celý rok, v zimě ve formě hustých teplých dušených jídel nebo polévek (často teda s masem), v létě ve formě salátů – na těch přes léto více méně přežívám, protože když je hodně teplo, nemám skoro hlad. A když v létě grilujeme, tak kolikrát taky tu zeleninu (cukety, lilky), taky mi maso moc nechybí.
P.S. Jen mi prozraď, kde jsi teď sehnala tak nádherná rajčata? Jak na ten salát koukám, hned bych si dala.
U nás prodávají velice dobrá cherry rajčata z Velkých Němčic.
Jako v obchodě (kamenném), nebo to nějak rozvážejí? Už jsem o nich taky slyšela, jen nevím, kde je koupit.
V samošce. To víš,já nakupuju pokud možno tady.
u nás je maj v lidlu a globusu….
Matyldo, Šárko, dík – ty asi znám, jako, nejsou špatné, taky jsme je během karantény párkrát koupili, lepší než ten španělský polystyrén, ale pořád je to skleníkové rajče, i když české (resp. teda moravské, že).
aido, se zpožděním, ale možníí si všimneš – internetový rohlik.cz má z Čerstvě utrženo někde od Zlína cherry Nelinka, Strabena, Hranáček a ještě cosi, samozřejmě ještě skleník, ale od letních k nerozeznání, újíždí na nich i pubertální vnučka, který i z letních domácích ráčí pozřít jen některá.
Jakej anonym, baty!
Aido, já většinou chodím do naší jediné dvorské zeleniny. Jejich Tomina (to jsou taková ta středně velká rajčata, co jsou pořád ještě „v hroznech“) jsou někdy dobrá, jindy skvělá, občas divná. Pak mívají taková menší, příšerně drahá a vynikající – odrůdu neznám.
No a jednou Martin odněkud přinesl naprosto úžasná rajčata (může to být tak tři týdny) – malá, u stopky taková… vroubkovaná? zprohýbaná? 🙂 Ta byla úplně nej a po ceně jsem se radši nepídila. Když jsem si je chtěla koupit znovu, už nebyla…
V zimě jím jako přílohu k masu zeleninu obvykle teplou- grilovanou nebo ze zmražených směsí lehce ovařenou a na ni položený kousek másla. V létě mám radši syrovou. To je asi hlavní rozdíl. Jo a v zimě nejím opékané špekáčky, ty jen v létě 🙂
Letní kuchyně je grilovaná – dosti zeleniny, kousek masíčka. Různé saláty z čerstvé zeleniny. Rajčata s mozzarelou a bazalkou nahusto.
Já mám DEDE trochu problém, že zelenina není zrovna šálek mé kávy.
Ale mám doporučeno ji jíst a tak se snažím.
V létě mi to až tak problém nedělá.
Máš pravdu DEDE, že kuchyně liší tím v jaké oblasti se daná jídla vařila. I Italové mají jinou kuchyni v Dolomitech a jinou na jihu v Neapoli.
Já miluju italské těstoviny všeho druhu.
A k tomu dobré toskánské červené víno a nemá to chybu.
Dala bych si ale prosím bez oliv 🙂
Maruško, já jsem na olivy náladová – někdy na ně mám chuť, jindy vůbec. Musím ale říct, že salát zachraňují v případě ne moc dobrých rajčat. U dobrých rajčat mi vůbec nechybějí 🙂
Moje období odlehčení jídelníčku začíná se sezónou tuzemského chřestu. Od konce dubna si cestou nad Dalmatinov uděláme odbočku do Hostína, koupíme si superčerstvý chřest zelený i bílý, cestou vymyslíme, jak ho zpracujeme a o víkendu si užíváme.
Zelený chřest nejčastěji jako přílohu ke steakům, bílý zapečený jako náplň quiche. Ze zbytků (odlámané stonky, slupky) jsem vypilovala chřestovo-bramborovou krémovou polévku.
Napiš recept, prosím, aspoň přibližný. Díky moc předem.
Veškeré zbytky chřestu (odlámané konce i slupky) a pár brambor uvařit v osolené vodě, rozmixovat nejlépe v klasickém mixéru. Při použití ponorného je potřeba polévku přecedit. Zjemnit smetanou na šlehání nebo zakysankou (už nevařit). Okořenit solí, mletým bílým pepřem a malinkou špetičkou muškátového květu, ozdobit porce spařenými hlavičkami zeleného chřestu (spařit a hned hodit do ledové vody, uchová se barva) a vypraženou slaninou, nalámanou na kousky.
Díky!
Chřest jsem kupovala a jedla v Anglii, kde byl v sezóně dobře k sehnání a ten zelený člověka ani finančně nezruinoval 😛 Ale… radši si radši zajdu na dobrý chřest do dobré restaurace 😛
I já. Mnoho let jsme si v květnu dopřávali zaject si do Berlína na bílý chřest. Po otevření Česka jsme začali létat do Prahy a na chřest už nezbyla dovolená.
Velké rozdíly v zimním a letním jídelníčku nemáme. Leda když se poštěstí teplý večer, dáme si na terase krevety a jahody s našlehaným créme fraîche, ochuceným Grand Marnierem a hnědým cukrem.
Hm, začala jsem slinit, trochu jiná záležitost než salát, ale když já rajčata neoblibuji. Ta skleníková, co se tady prodávala, byla bez chuti a bez zápachu. Teď už je tu spousta nových, ale už jsem jim nepřišla na chuť. Ale ty jahody… Norové mají kupodivu jedny z nejchutnějších, pořádně tedy drahých, ale chutnají jako jahody. To jsou jediné, které jím. Ty belgické a jiné, které jsou tu před sezonou, chutnají jako plast.
Pardon, už jsem se zase rozjela jinam.
To neva. Na jahody se už taky těším. Chodím je kupovat na trh v Králově Poli a mí oblíbení dodavatelé, rodina Ferbyova z Pasohlávek, hlásí, že zítra už budou mít první vzorky, tak jsem celá zvědavá a asi tam vyrazím hned na osmou, kdy přijíždějí, aby se na mě dostalo.
Ach jahody, to je vrchol jara (inlove) Ty si ale zaslouží zvláštní článek 😀
Já je nekupuju nikdy jindy než v plné sezóně, na trhu a po košících. U nás prodávají hlavně polské jahody, máme je tu za humny, že jo. Ty z trhu jsou skvělé – většinu z koupených sníme čerstvé, něco málo zpracuju na marmeládu a zmrazím. Ty plastové, co jsou i mimo sezónu, nekupuju 🙂
třikrát MŃAM! :-)za recept na poléffku se také přimlouvám 😉