HOST DEDNÍKU – Netopýr budečský: Probuzenci aneb co dělá netopýr v zimě?

Otázka je řečnická — všichni už určitě víte, že v zimě visí ztuhlý a studený někde v jeskyni nebo dutině stromu a spí. Pokud je v péči záchranné stanice, spí v umělé jeskyni.

 

 

Teoreticky.

V praxi se občas některý probudí, vzbudí rovnou všechny své spolubydlící a do příští kontroly zimoviště drží nucenou hladovku.

Po pár dnech hladovky vypadá asi takto:

 

 

Probuzenců bylo celkem pět a přivezla jsem si je zkraje prosince. Byli nervózní; přece jen, je zima, mají být pořádně vykrmení a spát. Místo toho jsou v pokojové teplotě, vychrtlí a vzhůru.

Před krmením jsem je obvykle nastrkala do látkového pytlíku, abych je mohla postupně vytahovat a krmit.

 

 

Látkový pytlík byl obvykle nervózní. Když v záchranné stanici dávali tuto pětku dohromady, spárovali nepravého s nepravým. Jakmile se probudili, začali si vyřizovat účty.

Vlastně stačilo, když byl vzhůru jeden.

 

 

První netopýr, který se toho večera probudil, byl extrémně protivný a neustále se zakusoval do utěrky, do které jsem ho zabalila. Jednou se mu povedlo trefit můj ukazovák.

Než jsem do něj dostala deset červů, ozvalo se křídlopleskání. Takže dokrmit Kousavce, vrátit, pořádně zavřít (kdy já se poučím?), počkat, až se Létavec usadí a začne podřimovat, odchytit, nakrmit a strčit zpátky do úkrytu.

První tři kroky bez problému. Odškrtnuto.

Třetí měl dvě podmínky. Jedna se naplnila. Létavec seděl na kuchyňské lince. Běžný postup je počkat tak půl hodiny a pak zpravidla už vytuhlého netopýra sebrat.

Mám v bytě dvě stojací lampy, několik horkých LED reflektorů, pár desítek ostrých rohů a mřížku na sporáku. Netopýr vlastní uši, hlasivky a echolokaci a všemu se dokáže vyhnout. Já však vyměkla a se štaflemi vyrazila do kuchyně. Jakmile jsem na ně vystoupila, létavec nakoukl přes hranu linky, roztáhl křídla a frnkl někam do zádveří.

Potěš.

Když výhružně echolokoval z botníku, hodila jsem na něj utěrku, sebrala ho a dokončila plánovaný postup.

Z třetího netopýra se vyklubal Pískavec.

 

 

Netopýři jsou jako jiná zvířata včetně lidí — někteří jsou inteligentní a učenliví, jiným není shůry moc dáno. Při předávání jsem byla varována, že tahle tlupa bude spíš patřit do druhé skupiny.

Tuto informaci hoši potvrdili, jakmile jsem jim vytvořila další dva úkryty – to aby se nemuseli tlačit a prát v jednom, když už se nemůžou vystát.

 

 

Výsledek: Všichni vlezli do nejmenšího úkrytu a hned nato se začali hádat.

Přesto jsem se pokusila je naučit jíst z misky. Jsem optimistka a taky mě nebavilo pořád vyprošťovat cípy utěrky ze zavilých netopýřích zoubků.

Dva netopýři nepotřebovali instruktáž k jezení z misky.

Kousavec umíněně ohryzával látku, do které jsem ho zabalila. Když měl štěstí, trefil i můj prst.

Pískavec a Létavec velmi dlouho přihlouple koukali do misky. Pískavec misce ještě vynadal. Létavec naštěstí neuletěl. Nakonec pár červů zbaštili. Oddechla jsem si.

Druhý den večer se na misku vrhli jen dva netopýři. Ostatní do misky jen koukali a tvářili se nechápavě.

Takže vyndat, zabalit do utěrky, pokud se jim utěrka nelíbí, vzít do holé ruky, jautohlebylkousavec, nakrmit, přendat do ubikace, ošetřit pokousaný prst, vzít dalšího netopýra a celý postup od začátku, jen tentokrát pozor na prsty.

Když jsem jednoho večera otevřela pytel s hladovými netopýry, vykoukly hned tři nedočkavé hlavičky. Podala jsem každé červa a dostala nápad.

Vytvořila jsem na stole krmicí mezistanici z přeloženého ručníku. Do té jsem každého netopýra usadila.

Oba ostřílení hoši se usadili na utěrce a čekali na krmení.

Pískavci se moc líbilo uvnitř utěrky.

Létavec se vydal na špacír a označkoval půlku stolu, než bych odchycen a nakrmen v ruce.

Kousavec se po přidání k ostatním promptně popral o místo k visení.

 

S přibývající hmotností klesala aktivita a nervozita kluků. Takto vypadali po čtyřech dnech dokrmování:

 

 

Po deseti dnech jsem vypravila na cestu do zimoviště pět spokojených chlupatých kuliček, které se na rozloučenou nechaly pohladit a nehnuly ani drápkem.

 

 

A na závěr dvě videa:  „Zuby“ a „Mně se v utěrce líbí“

 

 

 

Následují „Pískavec“ a „Vřískot“

 

 

Aktualizováno: 18.7.2022 — 14:58

34 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. To jsem ráda, že je tu zase netopýří článek! A jako obvykle zajímavý i vtipný. Díky za osvětu! 🙂
    Rozdíl mezi vyhládlými a napapanými kluky je fakt viditelný, ani se nechce věřit, že se tak pěkně zakulatili za pouhé 4 dny!

    1. Taky jsem zírala. Musela jsem si konečně udělat fotodokumentaci, jak vypadali „před“.

  2. To je opět kouzelné povídání, kdy se směji nahlas. To nemyslím jízlivě, ale je to fakt. To jsem netušila, že to může být i taková akční netopýří partička. Na posledních fotkách jsou pěkně zakulacení s vyplněnými bůčky. Jsi pečlivá ošetřovatelka. Díky za tebe a tobě podobným.

    1. Děkuji!
      To byla opravdu povedená partička. Prvních pár dní vypečení nesmírně. Ke konci už je i buzení na jídlo obtěžovalo, protože chtěli hibernovat.
      Teď už jsou pryč, možná na některém videu z letošních vypouštění.

  3. Krásné povídání.
    Kouzelné je souvětí :
    Pískavec a Létavec velmi dlouho přihlouple koukali do misky. Pískavec misce ještě vynadal.
    To bych chtěla vidět, jak nadává misce.
    A video jak Pískavec baští, to je teda něco.

  4. Bezva popis, taky mě dostalo, jak výhružně echolokoval z botníku. Krmení netopýrů mi přopomíná odčervování koček- některé kočky jsou inteligentní a tabletku po vstrčení do tlamky sežerou, některé jsou tupější, plivou kolem sebe, rvou se a nedají si to nacpat do krku. Případně to spolknou a následně vrátí, páč s postupem nesouhlasili, že, jako náš kocour…. ještě že takovýho netopýra nemáš!

    1. Nemáš pravdu, ty co to sežerou jsou naprosté trubky, ty ostatní vědí, že je to děsné svinstvo, které rozumná kočka nepozře. Zabije to sice červíky, ale je to tvrdá chemie.

      1. no,pak je tu ještě jedna varianta – výjimečná – když to kočka sežere jen proto,že jí to dáš Ty…od jinejch si to nacpat nenechá a vrací to buď vyflusnutím nebo vyblitím….

        1. Pak je tu ještě varianta, že kočka zblajzne vše co uvidí a pak to vyblinká. Netopýrům se stává taky.

  5. Umíš bezvadně popsat situaci a kouzelně netopýry polidšťuješ.
    Teď mě napadá, jak jsem zachraňovala toho netopýra ze sklepa kamarádky, jestli on vlastně chtěl zachránit! Když se tam dostal, tak by snad vyklidil sklep sám, ne? Utěšuji se, že bylo léto a mohl si najít jiný sklep a ne u mých kamarádů 🙂 !

    1. Jsou to maličké, zato výrazné osobnosti s egem převyšujícím jejich maličkost! 🙂

      Ten ve sklepě mohl být omylem zavřen nebo mohl zabloudit. Puberťáci rádi lezou v partách tam, kam nemají, ale někdy holt největší frajer vleze do průšvihu sám 😀

  6. Netopýrko, jako obvykle jsem se skvěle bavila, částečně i proto, že je doma nemám já – to se přiznám 🙂
    Odbourala mě tahle věta: „Když výhružně echolokoval z botníku, hodila jsem na něj utěrku, sebrala ho a dokončila plánovaný postup.“ (rofl) (rofl) Aneb mezi štaflemi a utěrkou 😀
    Miluju popisy jejich individuálního chování a tahle natvrdlá skupinka ti dala doslova literární rozlet (tři úkryty a oni se rvou v tom nejmenším – jak typické!:))
    Díky za to psaní a pokračuj! 😀

    1. Cizí neštěstí vždy potěší 😀 hlavně když je to vlastně zpětně docela legrace.
      Mezi štaflemi, utěrkou a blázincem 😀
      Jak jsme se shodly se správkyní „chovu“ – takhle natvrdlí netopýři se jen tak nevidí 😀

  7. Páni, prospat celou zimu jako vykrmený netopýr a jen občas pro ještě lepší spaní něco zakousnout, no to je snad sen!
    K tomu jako bonus, netopýr u Tebe, tak to bych brala jako vynikající karmu. :-)) Díky za videa,úžasní zalezlíci. (h)

    1. Ale pozor, nesmí zakousnout lidské maso, to je hnusné a nejedlé 😀
      Taky se tou představou často zaobírám a líbí se mi!

  8. U té první fotky jsem docela dlouho dumala u toho netopýrka na riflovině, kde má předek a kde zadek 😉 ! Jinak opět báječné povídání i videa!

  9. krmení netopýrů je moje oblíbené čtení…a charakteristiky kluků s křídlama jsou boží…a ta péče…jsi taky správně švihlá,jako spousta z nás….

  10. Děkuji! 🙂

    Krmím večer, tak jsem tam asi měla černý čaj Irish cream s mlékem, ale možná jsem fakt pila takhle pozdě kafe 😀

  11. Moc se mi líbí fotka „Svačina s netopýrem“ – servírujte šálek kávy a červy 🙂
    Super článek, jako vždycky!

    1. zkus to Renáto, třeba je to moooc dobrýýýý…(já odvahu nemám, ty jsi odvážnější) 😉

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN