GEOPOLITIKA: Nekoronavirové aktuality z Blízkého Východu – květen 2020

Zatímco koronavirus hýbe celým světem – i Blízkým Východem – dějí se kromě toho i jiné věci, které stojí za zmínku, třebaže koronavirus dokázal na nějaký čas standardní blízkovýchodní dění upozadit.

 

 

 

Turecko

Koronavirus Turecku – geopoliticky vzato – celkem silně škodí. Sebral mu kamery evropských novinářů, kterých se snažil mít co nejvíc na hranici s Řeckem, kam se prezident Recep Tayyip Erdoğan často velmi brutálními způsoby uměle snažil nahnat v zemi dlouhodobě usazené cizince. Plán byl uhranout Evropu pohledem na zástupy lidí, násilí jedněch a utrpení jiných, a přinutit ji k tomu, aby mu šla na ruku, zejména pokud jde o zvýšené „výpalné“ za hlídání turecko-evropské hranice.

Koronavirus v Evropě ovšem způsobil dvě věci: jednak sami přistěhovalci, kterým se do Evropy často moc nechtělo (byli už v Turecku celkem normálně etablovaní) dostali další podstatný důvod sem nechodit, a hlavně těžko uhranout Evropu pár desítkami tisíc migrantů, když Evropa řeší problém, který považuje za daleko horší. Z vydíracího potenciálu tak Turecku vůči Evropě nezbylo skoro nic.

 

Turecku se to ovšem daří-nedaří i jinde. V našem seriálu jsme psali o troufalých snahách zablokovat export izraelského a kyperského plynu dál do EU tím, že ovládne mezinárodně uznanou libyjskou Vládu národního porozumění, která pak vytyčí mořskou hranici mezi sebou a Tureckem. Idea byla taková, že pak bude Turecko za sebe i skrze Libyi blokovat snahy o vedení plynovodu do EU mimo ruské a turecké území. Jenže vypadá to, že navzdory turecké vojenské „pomoci“ libyjské vládě může tato brzy vytlačena vládou generála Chalífy Haftara, kterého podporuje Saúdská Arábie a její blok, Izrael, ale i Čína a Rusko.

Alespoň tak to vypadalo ještě na konci dubna, kdy Haftar ohlásil světu, že chce být uznán jako oficiální vládce Libye. Vítězství bylo na dosah, když se na začátku května karta obrátila, oficiální vláda dobyla tři Haftarova města a on začal v západní Libyi ztrácet půdu pod nohama. Aktuálně to tedy vypadá tak, že má Libye nejblíž k rozpadu na západní a východní část. Dojde-li k tomu oficiálně, turecká strategie padá. Vzhledem k precedentu z osamostatnění Jižního Súdánu po srovnatelné občanské válce není takový výsledek vůbec málo pravděpodobný.

 

Izrael

V Izraeli je konečně vláda velké koalice, v níž se spojil dosavadní vládní Likud s dosavadními opozičními Modrobílými. Pokud koalice bude schopná vydržet, zažije Izrael politickou stabilitu, jakou už několik let, charakterizovaných neustálými hádkami mezi Likudem a menšími koaličními partnery, neměl. Rozepře v nové koalici mají ovšem spíš personální, než programový základ: Modrobílí se – programově vzato – od Likudu moc neliší, ale situaci polarizují dvě osobnosti: dosavadní premiér Benjamin Netanjahu kvůli svým korupčním aférám a druhý nejvyšší muž Modrobílých, Jair Lapid, který jakoukoliv velkou koalici odmítá. Lapid se otevřeně obrátil proti Bennymu Gancovi, předsedovi Modrobílých, považuje ho kvůli spojení s Likudem za neakceptovatelného jako premiéra. Jestli koalice vydrží tak závisí na toleranci poslanců obou hlavních koaličních stran k oběma kontroverzním osobnostem.

Situace s palestinskými organizacemi a územími se od normálu liší v tom, že Palestinská autonomie s Izraelem celkem příkladně spolupracuje na zamezení šíření koronaviru; ovšem pokud jde o teroristické hnutí Hamás vládnoucí v Gaze, nic se nemění. Rakety jsou na Izrael sporadicky z Gazy odpalovány dál a Hamás požaduje výměnou za klid zbraní dodatečnou izraelskou pomoc v boji proti koronaviru, který se v Gaze šíří.

 

Írán

V Íránu se politický život bezmála zastavil kvůli koronaviru; země jím byla obzvlášť zasažena. Za zmínku stojí měnová reforma – riál, který dlouhodobě trpí velkou inflací, ztratí čtyři nuly – a další kolo eskalace výhrůžek mezi ním a Spojenými státy. Írán na konci dubna provokoval rychlými čluny americké lodě v mezinárodních vodách v Perském zálivu, na což Donald Trump reagoval hrozbou střelby, protože považuje činnost těchto člunů za ohrožování námořní nákladní dopravy. Navíc Írán vyslal na oběžnou dráhu svůj první vojenský špionážní satelit jménem Núr, jehož vypuštění vnímají Spojené státy a Izrael jako zástěrku k testování balistických střel. Neustává ani – izraelskými nálety průběžně mařená – snaha Íránu o upevnění svých pozic v Sýrii skrze hnutí Hizballáh a Revoluční gardy.

 

Saúdská Arábie

V Saúdské Arábii pokračuje pomalými kroky liberalizace země – byl zrušen trest smrti pro mladistvé a v zemi byl stvořen seriál ukazující v pozitivním světle Židy – účel je od vlády samozřejmě jasný, nechat obyvatelstvo si zvykat na to, že spolupráce s Izraelem bude do budoucna těsnější než doposud. Díky karanténě je kromě jiného dosah audiovizuálních děl větší než obvykle.

Z dalších zpráv: V dubnu se nechal Súdán slyšet, že nepovažuje již nadále Izrael za svého nepřítele a na vládě leží návrh na normalizaci vztahů s ním; vláda, která vznikla po svržení diktátora Omara al-Bašíra také konečně zakázala v zemi ženskou obřízku.

 

Celkově vzato, měli-li bychom měřit, zda se situace na Blízkém Východě posouvá během koronaviru spíš směrem k chaosu nebo ke spolupráci, tak je verdikt ten, že se posouvá spíše opatrnými krůčky ke spolupráci.

 

Logo mapa 3

Aktualizováno: 6.5.2020 — 21:43

7 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Ono to zase nabere na obratkach, len to trocha ustane. Hlavne ked bude po viruse nasledovat hlboka ekonomicka recesia.

  2. Vždy když čtu o těch chrastících kobrách zbraněmi, vytane mi na mysl :
    Každá vyrobená puška, každá válečná loď spuštěná na vodu, každá odpálená raketa je v konečném smyslu okradením těch, kdo hladoví, kdo strádají, kdo trpí zimou a kdo nemají co na sebe. Tento svět neutrácí ve zbraních jenom peníze. Utrácí pot svých pracujících, genia svých vědců, naděje svých dětí.“
    Dwight D. Eisenhower,
    a z toho je mi moc smutno. Nestačilo všechno, co už se stalo, musí ti diktátoři pořád s lidmi manipulovat jen k vůli svému egu? Jinak jsem velkým příznivcem Izraele,vážím si ho , jak umí chránit své občany, na základě vlastních historických skutečností.
    Andy, díky za shrnutí současnosti.

  3. Jak je vidět, vše má dvě stránky. Taky jsem si říkala, že covid Turecku vypálil rybník. Kdoví, kolik by bylo zapotřebí podobných covidů, aby lidstvo konečně přestalo blbnout a začalo se starat o to, aby nám ta planeta ještě chvíli vydržela.

  4. Během toho koronavirového blázince mě zaujalo, že po situaci na tureckých hranicích ani pes neštěkl. Tak aspoň čtu důvod.

    1. To na těch hranicích bylo naprosto umělé. Většina těch lidí se tam ocitla tak, že je policie brzo ráno probudila v bytě, dala jim pár minut na to se sbalit a autobusy je navážela k hranici s tím, že jim lhala o tom, že je Evropa otevřená a mají jít tam. Když tam dojeli a zjistili pravdu, turecká policie je začala nutit jít k hranici pod pohrůžkou střelby a když se potom někdo otočil zpět, tak ty lidi mlátila… A nešlo o žádné nové uprchlíky, takhle tam naháněli lidí, co už v Turecku roky žili a měli svoje normální živobytí. A všechno kvůli kamerám a nátlaku na EU.

  5. Díky za další várku novinek! Je vidět, že takový čínský virus umí zkrotit i hodně bojovné hlavy… 😛 S výjimkou Hamázu, samozřejmě. Potřebují pomoc s nemocnými, tak to řeší tím, že na možné poskytovatele té pomoci pálí rakety (devil) No co už s nimi.
    Jinak mě fascinuje víra Saúdských vládců, že když lidem nařídí, co si mají myslet (i když je to něco naprosto jiného, co si měli myslet doteď), že to ti lidé i udělají. Nejhorší je, že asi udělají – televize je pořád mocná čarodějka (nejen tam, samozřejmě).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN