Jak jsem tu už psala, milujeme s manželem město Řím. Letos jsme tam měli jet už popáté. Vzhledem k situaci jsme to museli zrušit. Sledujeme Řím doma alespoň na webové kameře.
Chtěla bych vám napsat, jak to dnes v Římě vypadá.
Ten, kdo v Římě už byl, ví, že je to celoročně město plné turistů. Od rána do noci chodí městem davy. Na těch nejznámějších památkách si doslova s ostatními šlapete na paty.
My už se snažíme chodit tam, kde ty davy tolik nejsou.
Coloseum
Když jste se ale v březnu a dubnu dívali na Řím přes webkameru, nevěřili jste vlastním očím. Všude bylo prázdno. V ulicích postávali jen italští policisté a vojáci, kteří kontrolovali římské občany. Museli se totiž prokazovat kam jdou a za jakým účelem.
Španělské schody jsou prázdné. Nikdo po nich nechodí, nikdo se tam nefotí.
Pantheon
Campu de Fiori vévodí pomník Giordana Bruna, který zde byl upálen. Náměstí Campo de Fiori v centru Říma je známé díky svým trhům, kde seženete čerstvou zeleninu a ovoce. Náměstí bylo plné stánků po celý týden mimo neděle. Nyní socha Giordana Bruna smutně hledí na prázdné náměstí. Od minulého týdne se tu už objevilo pár stánků, ale předchozího stavu to ještě nedosáhlo.
Na náměstí Piazza Venezia se střetává několik největších dopravních tepen Říma a je zde několik hlavních tras autobusových linek. Kousek od náměstí můžete vidět Památník Viktora Emanuella II a renesanční palác Palazzo Venezia. Bývá tu opravdu čilý dopravní ruch. Nyní je tu prázdno. Jen pár policejních aut stojí při krajích silnice.
Piazza Navona
Piazza Navona je náměstí tří kašen. Na tomto náměstí je plno kavárniček a restaurací. Prý tam dostanete nejlepší zmrzlinu v Římě. Na náměstí postávají malíři se svými obrazy. Teď je náměstí celodenně prázdné a kavárničky zejí prázdnotou. Jen ráno tu pár Římanů venčí svoje psy. Tady totiž nejezdí auta, tak se pejskové mohou proběhnout.
Pantheon je starověký kruhový chrám v Římě . Normálně tam postávají kočáry tažené koníkem a čekají na své turisty. Teď je tu pusto a prázdno.
Vatikán
Tyhle pohledy na prázdné ulice Říma budou jednou jistě vzácnost. Ale teď mě při pohledu na ně bolí srdce. Mám Itálii moc ráda a přeju jí, aby se znovu dostala do normálního stavu. Doufáme, že se příští rok v květnu do Říma podíváme.
Resisti in Italia e resisti a Roma.
Vydrž Itálie a vydrž Říme.
Ritorneremo.
Vrátíme se.
Dede: Míšo… tohle jde ze srdce (inlove) A já se ptám – jaké plány jste měli vy? Také vám pandemie zavřela cestu k místům, která vám jsou drahá… nebo na která jste zvědaví? 🙂
Já vím, že se na mě budete zlobit, ale když je tu řeč o Římě (a potažmo i o Itálii), právě jsem dočetla tenhle článek, dost si u něj pobrečela, ale musím se podělit: https://www.dailymale.sk/articles/obrazky-z-talianska_5326
Mně je to tak strašně líto.
A ta písnička zmiňovaná v článku je tady: https://www.youtube.com/watch?v=D5DhJS5hGWc
Zcela OT k té události u nás v domě – údajně se tam vařil pervitin a údajně se hlavní aktér přiznal. Hlava mi to nebere, je to opravdu slušná rodina, fakt to nechápu a přijde mi to moc smutné. No, hlavně, že jsme nevyhořeli, nebo ta řacha nebyla větší a dům nespadl.
Hlavně maminka té rodiny je moc fajn, říkáme jí doma „paní Krtečková“, šila totiž toho krtka, co letěl do vesmíru. I pejska mají a dobře se o něj starají, fakt tomu nerozumím.
Inu, za domovními dveřmi se toho hodně schová…
No, je to smutné.
To je ale pech! Široko daleko o tom, jak je vidno, neměl nikdo kromě zákazníků ani potuchy a pak jim bouchne varna! Štěstí, že tam nebydlí nějaký amatérský pyrotechnik, to by to nemuselo skončit jen akustickým efektem.
Amatérský pyrotechnik a hledač kovových „pokladů“ bydlel nad náma, ale naštěstí se odstěhoval.
Jinak, potuchy jsme o tom fakt neměli. My jsme velký dům, 65 bytů, na každém patře 4 třípokojové byty a jedna garsonka, to je na počet lidí jak menší vesnice. Že tady máme blázna, to víme, že tady máme pár feťáků, to víme taky, ale vařiče jsem fakt nečekala. A ta maminka je fakt tak slušná paní, je mi divné, že by o tom nevěděla.
Byt je teď prázdný a ani bych se nedivila, kdyby se sem už znova nenastěhovali.
Ještě pro vysvětlení, nebydlíme v žádné sociálně vyloučené nebo jinak deprivované oblasti, ale na jednom z nejhezčích a nejžádanějších sídlišť tady.
Možná proto se tam vařilo – předpokládali, že tam varnu nikdo hledat nebude.
Jo, tma pod svícnem a tak. Hlavně, že to dopadlo v podstatě dobře.
A lidem za dveře nevidíš…
Míšo, je mi líto, že jste se museli vzdát Italie, vím, jak ji mate rádi.
Na vylidněná velkoměsta, jindy naopak celoročně přeplněná vypadají téměř strašidelně. Z pozitivní stránky je to možná trochu profoukne, pročistí řeky co městem protékají, městské parky si odpočinou. Ovšem finanční dopad vylidněných měst určitě bude katastrofální.
Je mi líto vás všech, kteří – jak čtu – jste měli naplánované dovolené hodně dopředu a nakonec vám odpadly. To musí být velké zklamání.
Za sebe jsem ráda, že s loňskou cestou do Prahy jsem problém neměla, letos už by to možná bylo horší (tedy hlavně s letem). My jsme žádné opuštění domova neplánovali, naopak tři různé jarní návštěvy bohužel cestu k nám kvůli viru museli zrušit. Londýnská kamarádka se o to znovu pokusí na pozdim, snad jí to vyjde.
My máme zamluvenou dovolenou s vnoučaty v srpnu v Krkonoších, ta by snad měla vyjít. Doufám, že tam nebude hlava na hlavě.
Na letošní jaro jsme s mladším synem měli naplánovanou Floridu, naši příbuzní nás zvali už na podzim, ale tenkrát se nám to zdálo moc narychlo a tak jsme cestu odložili na jaro. Smůla, nevím, jestli se ještě uvidíme se starým pánem, je mu už přes 98 let a moc si přál nás ještě vidět. Sice je, zdá se, fit, duševně rozhodně, ale v jeho věku jeden nikdy neví. Jediné plus na věci je to, že jsme nestačili koupit letenky. Ale bylo to o fous!
Miso, preji Ti, az se vratis do milovaneho Rima, aby byl zas takovy, jaky ho znas.
My jsme meli mit docela rozjezdeny rok a vrcholem mela byt svatba nasi nejstarsi dcery v cervenci v Provence…
Ale to je smutné. Jak to budete řešit?
Az pristi rok.
OK, v současnosti se asi nedá dělat nic jiného.
Tak my letos nic neplánovali, předěláváme domek a netušíme, kdy skončíme.
Ale Terka měla být slavnostně v půli března dekorována za 3. místo ve Fegentri 2019 v Paříži – letenku si musela zakoupit hodně dopředu a stejně tak zamluvit hotel. Hotel naštěstí stihla odhlásit na poslední chvíli, letenku si může vybrat do roka a do dne (rofl) – tak doufá, že to bude možné. Co se závodů týče, to je všechno ve hvězdách … v Čechách by se snad mohlo začít už v červnu, ale kdo ví.
My jsme hotel odhlásili včas a peníze se nám vrátily všechny.
A na letenky také voucher s platností rok.
Snad to příští rok v květnu už půjde.
Měla jsem v plánu patchworkovou výstavu v Praze, jednu z mála akcí, kam jezdím s kamarádkou. V dubnu. No nic. A v květnu jsme chtěli Dubaj, tak taky nic.
Ja koncem února , na „poslední chvili“ stihla navštívit kamarádku v Saint Louis, moc zajímavé město . Největší zážitek jsem měla z Gateway Arch https://en.wikipedia.org/wiki/Gateway_Arch
Pak jsem ještě stihla navštívit kamarádky v Portlandu a úžasný víkend v horkých pramenech Breitenbush https://breitenbush.com/
Taky jsme plánovali koncem dubna jet na Habří u Mitrova, zdravím Šárku, ze kterého se stává náš český domov. Máme tam úžasně milé sousedy, moc jsem se na ně těšila.
Řím se mi líbil, i když jsem tam byl, tak kromě těch úplně nejvýznačnějších památek jsem tam necítil takové davy jako třeba v některých ulicích Prahy.
Měl jsem jet do Slovenského ráje. Bylo to za vouchery na leo express platné do 31.3., takže prostě smůla. To je jediná menší finanční ztráta. V plánu pro jaro bylo Španělsko, Ukrajina a Azerbajdžán s Gruzií, ale to jsou země, kde nic neplánuju, věci včetně dopravy mi stačí řešit pár dní předem, tak jsem tam žádné rezervace neměl.
Míšo, díky! Taky přeji Itálii lepší časy! Mám ji ráda a dění v Itálii mám z první ruky, jak s říká,moje italská kamarádka mi podává čerstvé zprávy,přímo z lidu. My, tady u nás nejsme až tak družní jako Italové,pro ně je to moc těžké,emoce vyplouvají vzbouřené na povrch. (h)
Míšo, je snadno znát, kde jsi nechala kousek svého srdce:))
My jsme letos nechystali nic zvláštního, když nepočítám druhý pokus o návštěvu Izraele 😛
Loni jsem měla propadlý pas, letos přišla pandemie. No, třeba se tam jednou podívám – na Ameriku to chtělo skoro pět pokusů, než mi to vyšlo! 🙂 To mělo být příští týden.
No a v létě jsme chtěli vzít auto a psy a prostě se vyjet jen tak toulat – pro radost a pro poznání, patrně někam na sever Evropy. No, tak to taky asi letos nevyjde.
Netrápí mě to, dokud z téhle země vyjet můžu.
Měli jsme letět příští týden 6.5.
My taky 6. května 🙂
Tak daleko jsme se nechystali. Měli jsme jet do Prahy na výstavu karavanů. Ta snad bude v říjnu. A chystali jsme se zahájit sezónu na Branžeži a v Potštejně na Vochtánce. No co naděláme.
Nejezdíme ani na výlety. Spousta parkovišť je zavřená a nechce se mi zjišťovat, co kdo kde zakázal. Přijďte pobejt, my k vám taky nelezeme. Český turismus v kostce :/
Ale má to i svou světlou stránku. Letos máme zahradu vykartáčovanou a přichystanou na sezónu jako už dávno ne. 🙂 Jen kdyby pořád nebyla taková zima .
My máme zahradu taky v podstatně lepším stavu než v minulých letech touhle dobou. A doma nachystanou hromadu sazenic „z vlastní výroby“.
Co zima, ale to sucho 🙁
Jj, dneska ale naštěstí aspoň na chvilku pršelo. No ale chtělo by to aspoň týden bez přestávky, nejmíň, aby to k něčemu vypadalo.
u nás už od včíra prší,tak pěkně,zahradnicky…..
U nás začalo pršet v noci a pořád ještě prší (h) Slabě, ale zase to tak ta přesušená půda dokáže lépe vsáknout. Díkybohu! (inlove)
U nás spadly tři kapky pěti řadama…
U nás ani ty tři kapky a podle radaru ani nespadnou. U nás ani neroste tráva, nepršelo víc než měsíc, do prasklin v zemi se už dá strčit ruka 🙁
My jsme na vodě, takže sucho zvládáme. Ale dnešní noc je první, která se nad ránem nepřiblížila nule. Skleník je nacpaný sadbou, jen vyrazit ven. A v noci abychom tam přitápěli. Že zmrzly květy meruněk ani nekomentuju.
Prostě jsme v mrazové kotlině. Spodní vody dost, ranních mrazíků víc než dost 🙂
A od noci krásně prší. Teplá fronta. Drobný déšť. Všechno se leskne 🙂
tady neprší, jen ráno trochu mrholilo.
jsem se zapomněla přihlásit
tady je popsaný vylidněný Jeruzalém a pocity blogera, myslím, že to také stojí za přečtení… https://firla.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=750434
Díky za odkaz na římské webkmery, hned jsem se tam v duchu vrátila.
Jinak pokud jde o dovolenou, letos jsme ji naštěstí na přelomu ledna a února ještě stihli, takže mě ten zarach až tak nemrzí, a co bude v létě a později, to se ještě uvidí, zatím jsem optimista.
I za heydrichiády byli lidi v ulících, řekla moje mamka, když viděla prázdné ulice měst, kterými jindy nejde projít..a lidi na balkonech nebo za okny a dodala, ještě, že nemusí být to zatemnění…až mne zamrazilo,co to v ní vyvolalo za vzpomínky.
Já si vzpomněla na Františka Halase a jeho Já se tam vrátím, řekl to za mne, vždyť popisuje krajinu,která je blízko Beaveru, místa, kde jsem zapustila kořeny…
http://home.tiscali.cz/ca076586/texty/digi/fhalas.htm
Dík za text. Také mám místo a krajinu. víkendu jsem byla v rodném domě. S dětmi jsme zvládli spoustu dobré práce. Za námi zbyl odplevelený záhon, zasazená kanadská borůvka, přeházený kompost, zátiší jednoletek. Zkoumali jsme žížaly, malé kompostní i velké z hloubi hlíny. Pozorovali sýkorky, holuba, hrdličku, slyšeli jsme strakapouda. Dcera trénovala lezení po třešni.
Já se tam vracím…
to já taky, kdykoli to jde, se tam vracím…já při jízdě tam, mám pocit, že jedu !domů! ….
Sharko, díky za připomenutí,krásné vyznání,básníka i Tvoje. (h) Já si dala pro letošek plán,pokud vyjde Podmitrov, zajedu i do města Svratky, kde je rodná chalupa s pamětní deskou mého praděda.
Víla měla jet v dubnu na týdenní studijní cestu do Portugalska. Druhá záloha se měla platit den před uzavřením škol, tak tu už jsem nezaplatila. S napětím čekám, jestli se povede z aerolinek vypáčit první zálohu na letenky. Dost mě zarazil optimismus profesorky, která zájezd organizuje. Ještě 10.3., kdy už snad každému muselo být jasné, že rozhodně nikdo v dubnu nikam nepojede, opravdu věřila tomu, že to je záležitost na pár (rozuměj dva-tři) týdnů. Ona je to taková trochu zasněná bytost, ale že je takhle odtržená od reality…
Nakupovací Drážďany si snadno odpustíme, ale chtěla jsem jet s Vílou na pár dní do Vídně po galeriích, tak snad za rok.
Hřívnatcův Erasmus, plánovaný na podzimní semestr, je taky ve hvězdách.
Hihi, my si v zimě chtěli na letošek koupit roční členství v klubu návštěvníků Albertiny a Umělecko-historického muzea, nakonec na to nedošlo.
Ale řada vídeňských muzeí je dostupná i on-line, třeba zrovna ta Albertina tady: https://sammlungenonline.albertina.at/#/query/cac33451-ff00-4b0f-8f0e-1bcd2610edd7
A tady: https://artivive.com/albertina/
A Umělecko-historické muzeum je taky dostupné on-line, hromadný odkaz je zde: https://www.khm.at/ a tam si pak najdeš, co Tě zajímá, třeba ten Bruegel (nebo jak se to píše) je docela dobrý.
Tady je: https://www.insidebruegel.net/
A už přestávám spamovat.:-D
Měly jsme s vnučkou naplánovanou Vídeň,chtěly jsme na výstavu od Moneta k Paicassovi,no uvidíme. Achjo, mé toulavé boty už na mne i mrkají. 🙂
“ Picassovi“ opravuji nechtěné….
Jéé – já myslela, že se tak jmenuje nějaký vídeňský palác 😉
Od 27.5. otvírají, tak pokud to nějak pořešíte s těmi potvrzeními apod., taky byste to možná daly.
Upoutávka zde: https://www.albertina.at/ausstellungen/monet-bis-picasso/