HOST DEDENÍKU – Helena: Voda v poušti

V Izraeli teď končí zima. A zima, to znamená období dešťů. Každou zimu se v poušti stane zázrak, někdy menší a někdy větší. Suchá vádí ožijí vodou a stanou se z nich zurčící řeky. Ne každý rok ožijí všechna vádí. U některých k tomu dojde jen jednou za několik let. Letos se stal ten větší zázrak – ožila i místa, kde bychom to ani nečekali. Jen pár příkladů, abyste si udělali představu.

 

Podívejte se na fotky přehrady v Jerucham a vádí Revivim v obvyklém stavu. Jedná se o umělé jezero uprostřed pouště. Přehrada je většinou suchá, žádná voda dolů nepřepadává, někdy po deštích je maličko vody pod ní, jako zde na fotografii, většinou ani to ne.

Přehrada v Jerucham v obvyklém stavu

 

Vádí Revivim je většinu času suché, bez náznaku jakékoliv vody.

Vádí Revivim v obvyklém stavu

Letos, na krátkou dobu, se stal zázrak. Podívejte se na video. Stav trval jen pár dní. Nyní je tam už jen malý pramínek, ale i to stojí za to.

https://www.facebook.com/663947100725570/posts/860413307745614/

A tady máme Červený kaňon (Red canyon), známá turistická lokalita v jižním Negevu. Obvykle to tam vypadá, jako na přiložené fotografii.

Červený kaňon v obvyklém stavu

 

Podotýkám, že zde se nejedná o vádí, jen prostě průrvu mezi skalami. Ale byly vydatné, neobvyklé deště, někteří říkají až stoleté. A najednou, asi před třemi týdny, to tam vypadalo takto:

https://www.facebook.com/663947100725570/posts/863879894065622/

A nyní něco z Judské pouště. V údolí Jordánu, na tzv. Západním břehu, se nachází obec Al Auja, se starým vodním kanálem, který je většinu roku prázdný, po deštích jím protéká menší množství vody.

Al Auja v obvyklém stavu

 

A v únoru, po velkých deštích, je tam najednou plno vody, která přetéká a nevejde se do kanálu.

 

Příkladů by mohlo být mnohem víc, ale pro představu to stačí. Vrchol byl v únoru, nyní již voda opadává a nastává pomalu jaro, období bez dešťů. Ještě měsíc dva bude všechno pomalu vysychat, až začátkem léta již bude všude sucho a po vodě ani památky. K zázraku dojde nejdříve zase za rok.

https://drive.google.com/file/d/1EfH2UsytR3uRiux3ijBgmWziBmbR_1IE/view

 

Aktualizováno: 16.3.2020 — 19:46

20 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Jojo, je to malý zázrak, a teď prší znovu, i když už jsme na konci zimy, tj. období dešťů.

    1. Jojo, je to malý zázrak, a teď prší znovu, i když už jsme na konci zimy, tj. období dešťů.

      (ještě jednou a se jménem)

  2. Zcela OT – tak co, jak bojujete s virem? Šijete? Nebo děláte něco jiného?
    Já se zapojila do brněnské části akce Šijeme roušky (před chvílí mi přivezli materiál na prvních 50 kousků), dcera vylepuje u ní na ulici informativní letáčky pro důchodce (tam, kde bydlí, je důchodců tak 80 % a většinou spíš starších) a pomáhá jim s nákupy apod. a syn vymýšlí jakýsi projekt pomoci lékařům a jiným zdravotníkům (až budu vědět víc, napíšu). Co vy?

    1. Jestli se mohu zeptat, zajímají mě ty roušky – šiješ je z jedné vrstvy nebo více vrstev a používáš do nich něco jako filtr?

      1. Víla šije ze dvou vrstev, zatím bez filtru, ale zítřejší várka asi bude s kapsou na filtr a s drátkem na vytvarování kolem nosu.

  3. Opravdu to vypadá jako zázrak, když se najednou voda valí korytem! Zvláštní krajina! Ale je na fotkách je vidět, že i v suchých obdobích tam nějaká ta vytrvalá zeleň je.

  4. Heleno, to je povzbudívé! Voda je dar! Zvlášť,když respektujeme přírodu a umíme s ní hospodařit. (h)

  5. Voda do krajiny vždycky přináší život, je to radost už na pohled 🙂 I my máme trochu vlhčeji než obvykle, když jsme tenhle víkend makali na zahradě. Teď bych potřebovala trochu deště, ale holt se jeden nezavděčí 🙂

  6. Jo a ještě něco (kdybych ten odkaz našla!)
    Četla jsem na FB o jakémsi pokusu, kdy tuším někde v Brazílii vyvážela továrna na výrobu pomerančového džusu ty organické zbytky (slupky od pomerančů) na místo vykáceného zdevastovaného lesa. Vyvezli toho strašně moc, pokryli tím pár čtverečných kilometrů pusté půdy. A nechali to být.
    Po nevím kolika letech bylo vidět, že se tam vrací život – dokonce časem i stromy a k nim i zvířata. Příroda je úžasná a možná fakt přežije i lidi… (h)

  7. Mimochodem ono se ledacos podobného děje i u nás. Třeba i ty šílené strašlivé paseky po řádění lesáků se časem vzpamatují a nebývají to vždy vysazené stromky, které přinesou do těch těžkou technikou zdevastovaných oblastí život.
    Musím se něčím potěšit, protože jsem včera byla po několika měsících v lese na Zálesí a byl to fakt strašný pohled. Zničená cesta, z mých milovaných míst nebylo prakticky nic. Ani Ari nepodnikala svoje výzvědná kolečka – mezi pařezy a klacky nebylo proč. Vím, že za dva tři roky to nebude tak strašné, ale teď je…
    (Nebyla jsem tam dlouho, protože jsou tak zničené cesty, že nelze projít – troufla jsem si po třech dnech bez deště a ani tak jsme musely mnoho úseků rozježděných cest složitě obcházet)

  8. Zajímavý článek – tolik vody v poušti je určitě malý zázrak. A stejně jako Dede bych chtěla vidět rozkvetlou poušť – prý je to barevný koberec.

    Kupodivu, u nás je letos mokrá půda! Sázíme teď nějaké stromky a maliny a zem se lepí na rýč – to už jsem nezažila minimálně tři roky. Doufám, že ještě nějaká ta vláha přijde (a mrazů bude málinko).

  9. Vždycky jsem chtěla vidět, jak rozkvete poušť 🙂 Četla jsem o tom, viděla fotky… ale být tam a sledovat to… to musí být úžasné 🙂
    Nejde ani tak o ty aktuální rostliny, spíš o tu tvrdohlavou naději semínek vydržet, dokud nebude správný čas a pak urychleně stihnout všechno – až k novým semínkům (které si zase počkají:)) Člověka to nutí se zamyslet… aspoň mě jo. 🙂
    Díky, Heleno, za článek, o který jsem tě až nezdvořile uháněla (blush)

Napsat komentář: Hanča Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN