Co by to bylo za povídání o netopýrech bez hororového příběhu? Tak tady ho máte!
Desátá hodina odbila, zapomenutá lampa ještě svítila, a velká děsivá křídla stále marně čekala. Klíče v zámku ještě nezachrastily, hlad cenil velké děsivé špičáky a hnal lovce z úkrytu. Tiše čekají zavěšení na víku, aby jim neušel sebemenší pohyb.
Velké děsivé zuby
Tři hodiny zpoždění!
Klíče v zámku chrastí pět minut po desáté, drápky se zatínají do mezírek ve víku, člověk přichází, cvakne pinzetou a otevírá krabičku s živým jídlem, lákavá vůně zalévá hladové nozdry, víko se zvedá a a je odloženo stranou, člověk nadzvedne látku úkrytu a…
Kde jsou?
Veliká děsivá křídla…
Prošla jsem byt, hledala zavěšené temné stíny. Prohlédla znovu všechny úkryty.
Moment… co když visí ve víku?
Byly tam. Ani nepíply. Ťukaly by na hodinky, kdyby nějaké nosily. Přesadila jsem je do úkrytu, nasypala jídlo, hop-hop-hop-hop-hop, ham-ham-ham-ham-ham, PÍSK („Šláplas mi na hlavu!“)…
Vrrrrrrrrrrrrrrzzzzzzzz. Významné pohledy.
Dosypáváš moc pomalu!
Velká děsivá křídla vs. velká děsivá větev
Více o hrdinkách tohoto příběhu najdete v mém předchozím článku 🙂
Čím hlasitější tím lepe 🙂
vedle :)))
Takže další zajímavý, poučný článek. S baštou se člověk nesmí opozdit ani o minutu. Ajvi se hlasitě dožaduje jídla a my se ani nemusíme dívat na hodinky .
Netopýři se taky umí dořadovat, a to rafinovaně. První stupeň je zvýšená aktivita, častá žuchnutí dolů z úkrytu (čím déle jsou v péči, tím hlasitější žuchnutí), pak aktivita kolem PRÁZDNÉ misky, a nakonec vrzání 😀
Však jsem si na hladové netopýřice vzpomněla před hodinou… Bylo 16:57, když se Berry zvedla z pelechu, přišla ke mně, významně se na mě podívala, pak naznačila cestu do chodby, kde jsou misky, a znovu se na mě významně podívala. Kdyby měla hodinky, ťukala by na ně se sdělením: Když teď začneš servírovat maso, bude večeře akorát v pět. A ty víš, že my jíme v pět… 😛 Ari stála za ní s nadějí v očích, ale vyjednávání zjevně nechala na šéfové 😀
No, vyhověla jsem jim, přestože s delším dnem se začne čas večeře posouvat, až někdy v květnu dojde na letních 7 večer. Ono to souvisí s denním režimem a v zimě jsem ráda, když jedí dřív – totiž i večerní venčení je dřív 🙂
A protože nejedí granule, nevadí, když se potom ještě hýbou a něco aktivně podnikají 🙂
To zas bude vyjednávání, že 😀
No, to bude! 😀 Sice neumějí vrzat, ale hlasité kvílení se taky počítá 😛
No jo, oni ti lidi jsou natvrdlí a musí se na ne nahlas 🙂
Tak budeme mít výluku internetu o den delší, protože někdo ukradl část rozmontovaného stožáru… (devil)
To určitě nebyli havrani ani kaloni, ale jinej roztahovačnej druh..
😀 Tak v tom máš rozhodně pravdu!
Že by hnědočeši?
Nikdo neví. Provider vypsal odměnu 😛
Aby mu to nedonesli a nechtěli ještě odměnit 😉
No, to už je na nich, jak to zvládnou 🙂
Každopádně jsou to chudáci, co sem vtrhla Sabina, ještě nepřestalo foukat a tak pořád něco opravují…
My máme zatím letos kliku, fouká, ale zase žádná hrůza. Na Kyrila to nemá, to nám tu foukalo v nížině v nárazech skoro stodvacet.
Kyrila pamatuji taky, málem na koleji vyrazil naše okno. Od té doby vždycky zavřu, kdyý se blíží nárazový vítr.
Tady zatím žádné katastrofy, ale každou chvíli mi cvaká v digestoři zpětná klapka, jak vyrovnává rozdíl tlaků – když je venku vichřice, je pak ve ventilaci nižší tlak.
Milá Netopýrko,
dostala jsi ode mě kontaktní mail- ad errata?? Nevím, zda jsem to pochopila správně. Případně to pošli Dede, má na mě kontakt. A moc a moc děkuji za ochotu.
Netopýři jsou krásná stvoření. Občas u nás v domě bývá u vchodu paní, která s nimi přijde. Spolupracuje s podnikem, který je vedle. Jsou heboučcí. Jde jí o představení těch tvorečků, a když se jim přispěje, tak se nezlobí. Samozřejmě jsem pár korun přispěla.
Co to je za podnik? Paní bude z Nyctalu nebo ČESONU.
Email jsem dostala.
Podnik zde nemohu jmenovat, ale je to taková malá kavárnička na Dejvické – bez stolečků a židlí, protože to místo nemá záchod pro hosty. Ale schází se tam příjemná společnost, mladí a příjemní lidé, často i s dětmi a asi 2 – 3 x jsem viděla tuto paní. Ale už je to delší doba. U ní jsem si netopýrka poprvé velmi opatrně pohladila. Jsou tak jemní a křehcí, že se člověk bojí, aby nějak neublížil. Paní možná bude z Nyctalu, ale nejsem si vůbec jistá, jen že mi ten název něco připomíná než, že bych věděla.
Nyctalus je latinsky netopýr večerní. Tak tuhle paní asi neznám, nevzpomínám si na nikoho z téhle lokality.
Já myslím, že je v kontaktu s majitelem kavárny, se kterým se domlouvá, proto se tam občas objevuje. Někdy se na ni zeptám.
Mívá tam přednášky?
Ne tak úplně, dala si tam stoleček (máme vchod do domu zakrytý, takže tam neprší), má netopýry(podle jejího tvrzení zachráněné) v takovém terárku zachumlané do nějakých měkkých materiálů (nepamatuji se jakých) a lidi s netopýry seznamuje a příležitostně přijme nějakou korunu na provoz. Ale majitele kavárničky se určitě mohu zeptat.
Takhle to zní dost zvláštně, něco mezi stánkem s netopýry na akcích a prezentací domácího depozitu 🙂 netopýři jsou ale chránění zákonem, takže abyste je měli doma, je třeba výjimka.
Tohle nevím, v každém případě netopýři byli v pořádku. Zeptám se kavárnika. Také se objevuje jen zřídka, nějakou dobu jsem ji neviděla.
Tak jestli byli zachránění, patrně jsou handicapovaní, jinak by měli být v přírodě. Ale docela mě to zajímá.
Já už jsem hledala zvířata různě po domě, teda netopýry ještě ne, což bych si vzhledem k počtu psů a koček v domácnosti snad nechala i ujít 🙂
To by pro netopýra nedopadlo 😛 Ale zvířata někdy umí být opatrná, tuším někde v USA je kočka, která nosila záchranné stanici na práh netopýry, co se ocitli na zemi. Teď je tam na trvalém bydlení 🙂
Jsou překrásní..no co, že dělaj kravál,páchnou a kálej..aby nekáleli,když jsou to kaloni… (chuckle), ale mají tu své místo, stejně tak,jako netopýři u nás…a vůbec nejsou strašný ani strašidelný,jsou to andílci v kožíšcích….a příště krmit včas! 😉
Každé zvíře smrdí, vřeští a kálí, včetně člověka 🙂
Víš Netopýrku, to mě naštvali Australani,když si začali stěžovat, že se jim při požárech stahujou kaloni do měst a dělaj binec (smrděj,vřeštěj a kálej),jestli by se neměli vyhnat nebo zredukovat…to jsem byla skoro běsná… jenže mě nevadí ani ta naše zimoviště havranů a že je to skoro totéž…a mám to v přímém přenosu… a argument jsme obě použily stejnej …
Pamatuji si a bohužel to vidím často na videu. Používají pro zvířata nebezpečné sítě, protože by jim sežrala ovoce ze stromů, a to přece nejde, a to se musí, protože tam mají kaloně. WTF.
jednou jsem zkusila síť, když jsem měla dojem, že po letech pěstění bych mohla i ochutnat naše kanadské borůvky… vždycky je sežrali ptáci dřív. pak se do sítě zapletl kosák… Takže už zase ochutnám jen ty ne úplně zralé 😛
To chce síť, kterou neprostrčíš ani malíček.
Měla jsem takovou… ale ten blboun se zamotal tam, kde jsem nepředpokládala, že vůbec vleze. My tu vůbec máme dost hloupé kosáky, obávám se. Už mě napadlo, jestli to není tím odchovem bez přítomných koček (psi je sem nepustí) – prostě bývají v myšlení takoví pomalejší (wasntme) (kluci, kosice jsou obvykle o něco bystřejší:))
Vrána by se tam asi nezamotala 😀 ale viděla jsem to i u netopýrů, někteří jsou chytří, a jiní jsou, ehm, no aspoň hezcí
(rofl) (rofl)
Milá netopýrku, tak tohle povídání se povedlo 😀 Ne, nechtěla bych chodit po bytě a přemýšlet, kam se mi schovali netopýři! (bat)
No a hororovou stránku celé příhody (hlad… HLAD!!!) hluboce prožívala Berry – ta je ohrožena vyhynutím, když se večeře zpozdí o hodinu… a dostat najíst až po desáté večer, to by byla na vyhynutí už i jako celý druh! 😡
Fotka je krásně hororová – takhle si představuju Drákulu na cestách:))
Zubiska v mikině (či co to je) jsou odrazující, ale přistihla jsem se, jak mi na vteřinu prolétlo myslí… ten čumáček! (wasntme) Jsem nenapravitelná:))
Kaloni jsou prostě hezcí! I když mít ruku a křídla v jednom… vede to ke zvláštnímu způsobu pohybu a vidět je za šera, tak asi nedůstojně zaječím strachy 😛
Oni mají rádi mezírky a šterbiny, takže v nejhorším případě bych odstavovala nábytek, pračku a lednici 🙂
To není mikina, je to látkový sáček na rýži. Osvědčily se na transport netopýrů, a já je vždycky nastrkám do jednoho a postupně je vytahuji a krmím, abych věděla, kdo už je po jídle. Kolegyně v práci se přely, zda je video roztomilé nebo děsivé! Nevím přesně, co netopýrek dělal – jestli otevíral tlamu pro případ, že půjde kolem červ na pinzetě, zíval nebo ukazoval zuby 😀
To zvláštní kývání patří k „big scary wings“, jak říkají Australané, a slouží k ujištění nepřítele, že má před sebou hodně velké sousto.
Video je roztomilé. Mezi strašidelné řadím upíra, co se právě přeměnil v hromadu krys. Viz Dracula od Coppoly.
Toho bych se neobávala. Popravdě, jakmile se upír změní v hejno zvířat, tak docela riskuje. Netopýry v zimě odletí hibernovat do nejbližší jeskyně, případě na podzim se začnou oplodňovat navzájem (což krysy rády dělají po celý rok), a ty následky musí být zajímavé.
(rofl) Tedy netopýrko, teď jsi to fakt rozsekla! To si budu pamatovat… (rofl)
:)))
…já je vždycky nastrkám do jednoho a postupně je vytahuji a krmím, abych věděla, kdo už je po jídle…
prostě si umíš udělat život opravdu zajímavej 😀
Zatím jsem viděla jednu zkušenou paní používat metodu dvou přenosek 🙂
Hůů – to je opravdu hororové vyprávění (rofl) . Chudinky malinký, hlady trápený – Kubišovou na tebe. Video s kaloni pobavilo – jsou to překrásná zvířata, ale chápu, že mohou trochu nahánět strach – to ty světlé oči a nepřehlédnutelná křídla. Jinak jsem si nemohla nevšimnout, že na rozdíl od našich hmyzožravých puclíků mají krásná štíhlá těla – a potom, že v ovoci je hodně cukru, co se ukládá do tělesného tuku (rofl) .
Nepotřebují se vykrmit na zimní hibernaci a kromě toho, prostě ten cukr vylítají 🙂 To video je v protisvětle, jinak mají hnědé oči. Zrovna tihle jsou odrostlá mláďata odchovaná člověkem, která měsíce místo na větvích visela na sušáku na prádlo, a tak jsou z větve krapet na větvi 🙂
Jo, po dalším shlédnutí videa jsem si uvědomila, že ty oči nejsou žluté, ale je to odraz světla v nich.
Ten odraz vypadá trochu divně, to jo