Nadpis není žádná novinka, na tohle téma se rozmáchl už i Neruda. Já bych chtěla vědět, kam s vytříděným šatstvem.
Charity často píší, že potřebují teplé bundy, ponožky a spodní prádlo. Jenže to je zrovna to, co člověk opotřebuje tak, že ho postupně odhazuje do odpadkového koše. Kalhotky s vkusným krajkovým vzorem od štěněčích zubů na inkriminovaných místech by nenadchly ani bezdomovkyni a ponožky jsou buď děravé nebo liché.
Teprve pak se jich zbavuji a to se ještě snažím je využít – nevěřili byste, jak se namočenou ponožkou navlečenou na ruce báječně stírají schody v domě, kde se pohybují zvířata – všechny chlupy na ni naberete a spolu s nimi odložíte do popelnice.
Teplé bundy obvykle skončí jako pracovní oblečení, případně ve chvíli odsunu už teplé nejsou.
Takže co zbude – pánské obleky, dámské kostýmky a košile. Košile ještě dokážu využít na patchwork, pokud nejsou jen bílé. Ale co s tím zbytkem? Je mi naprosto jasné, že žádný bezdomovec se do štrapáčního saka nenavleče, proč taky. Tak co s tím charita udělá? Dá se to vůbec využít? Podobné pochybnosti mám o vytahaných ožmolkovaných tenkých svetrech.
Máte představu, kam s tím?
Čtu až později – vřele můžu doporučit MOMENT OSTRAVA (nedejte se mýlit, mají i pobočky v Brně, Praze aj.).
Jednak pro ně děláme jednou za rok sbírku v práci (věci si odvezou, poděkují), jednak je v Ostravě dost jejich obchodů, kam občas zajdu, třeba právě s něčím, co je mi malé, nebo se nehodí. Berou i starší spotřebiče, hračky, kabelky apod.
Vše prodávají za symbolickou cenu, líbí se mi jejich projekt „kola pro Afriku“.
Zajímavé téma!
Už pár let dobrovolničím na výměnných bazarech (často nazývaných swapy, z nedostatku krátkých českých slov), a tam třídíme, co lidi donesli. Spousta věcí patří spíš do popelnice, takže je cpeme rovnou do pytlů, které si po akci odveze Potex.
Spousta charit má ze zpracování odpadního textilu jen provizi, jinak provozovatel to roztřídí, část prodá a zbytek asi hodí na skládku. K bezdomovcům se to často nedostane. Je třeba si důkladně prověřit, kdo ty kontejnery opravdu provozuje.
V Potexu zaměstnanci často mimo pracovní dobu třídí, co jde na recyklaci a co se ještě dá nosit. Většinou dostávají dámské oblečení, ale největší sháňka je obvykle po pánských fuseklích nebo bundách a svetrech.
Takže – obvykle donesu svých pár vyřazených věcí na některou z těchhle akcí (pořádají se ve větších městech aspoň jednou za měsíc), to nehezké dám rovnou do pytle, to hezké se pak rozvěšuje po regálech a stojanech a někdo si to odnese. Pokud ne, jde to na Potex. Má to své nevýhody – občas dorazí holubí letka, lidi často doufají, že stačí přinést věci na vyhození a odnesou si domů hezké věci, občas chodí hoardeři a holubí letky… Ale zatím jsem nenašla lepší způsob, jak poslat dál do oběhu věci, které nenosím.
V prvé řadě se ale snažím takové věci vůbec nenosit domů. Před lety jsem si udělala barevnou a stylovou typologii a důkladnou revizi šatníku, při které jsem mimo jiné sepsala, co mi v něm chybí, a pokud narazím přesně na tu věc, kterou chci, tak si ji přinesu domů. Zrovna loni mně došly roláky, a náhodou cestou z práce jsem nakoukla do second handu a našla tam parádní rolák. Jen lituji, že jich nebylo víc 🙂
Veľmi zaujímavá téma.U ns sú kontajnery na textil a oblečenie…ale neviem čo s tým ďalej robia.
Ja vlastne syslím-čo keby som schudla/teda zhubla/ bola vojna a iné tragédie…Občas niečo dám konkretne soc.slabším-ako ručníky,postelné povlečenie.Ale nerobím nič systematicky.
A potom tie panie v jednotlivých organizáciách sú pri odovzdávaní také komisné.Kladú otazky ako je to opraté,vyčistené chemicky …
Budem s tým musieť niečo urobiť.
No, dávám všechno do kontejneru na oblečení,který slibuje, že vše dál zužitkuje. Co však mne trápí, nějaké smysluplné využití pro kožichy. Mám po tchýni luxusní dubeňák, po mně pak krátký dubeňák s kapucí a králičí paleto,ach jo, co s tím!
Jelikož má cca do deseti let nastat malá doba ledová a v našich končinách má nastat skutečně festovní zima, tak si je pěkně nech ve skříni a včas si ověř, jestli ti padnou 😀 .
To jste mě potěšila, já jsem se bála, že se do dvanácti let globálně oteplíme k nepřežití.
Globální oteplování neznamená změnu každodenního počasí, to jsou dvě naprosto odlišné věci. Pořád může být aspoň několik studených dní ročně, jen průměrná teplota bude vyšší. A pořád se ty kožichy dají prodat někam na sever 🙂
Jenny, kožichy užijou šermíři 🙂
Dobrá,to jsi mne potěšila,beru na vědomí.:-)
V našem městě je rozmístěno několik kontejnerů na šatstvo, které obhospodařuje Farní charita, a ta také provozuje Charitní šatník v Lípě a několika menších městech v okolí. Oni to vytřídí, nepoužitelné věci posílají do firmy, která recykluje / likviduje hadry, použitelné rozdávají buď zadarmo nebo prodávají za (asi) symbolickou částku. Za výlohou jednoho toho šatníku jsou občas vidět docela použitelné věci, asi jako v sekáči. Šatníky neslouží jen pro bezdomovce, ale pro sociálně slabé – třeba maminky v azylových domech, takže já tam dávám všechno, o čem vím, že už nebudu nosit, klidně i kostýmek. 🙂 Berou i jiné věci denní potřeby, jako hračky, povlečení, funkční elektrospotřebiče, po domluvě. My jsme jednou darovali charitě kancelářský nábytek, dokonce si pán pro něj sám přijel.
Horší je, kam s textilem, který je už nenositelný a neupotřebitelný, jako ručníky a povlečení, které už nejsou dobré ani pro psa (chuckle) , psí pelechy, rozdrbané věci. Nezbývá nic jiného než komunální odpad, ale dost se mi to příčí.
To jo, moje mamka taky odvážela nějaké oblečení a knihy do azylového domu. Vzali rádi všechno 🙂
Když jsem likvidovala pozůstalost po našich, tak něco šlo do domova důchodců (upřímně řečeno hlavně si vzpomínám, že s radostí brali LP desky – to jsem měla radost, protože maminka je milovala a bylo by mi líto je jen tak vyhodit).
Hodně věcí jsem dala Karolíně, která se nabídla, že je pošle dál.
Nic z toho ale neodpovídá na otázku, že… Tak otřesné hadry jdou do kontejneru, zbytek do kontejneru Potexu nebo jak se ty různé organizace jmenují. Na nějakém jsem viděla rozpis, že tolik procent se použije jako textil, tolik na hadry, tolik na cosi… Snad to dokážou aspoň nepálit.
Sem četla, že textil, který se nemůže znovu použít se rozseká na cimprcampr a použije k produkci jiných materiálů. Jen namátkou průmyslový plast, izolační materiál, vegetační koberec pro rostliny, ale také rohožky, koberečky, cupaniny, ze semišových věcí kabelky apod. Škála je dost široká, výrobky využívané zvláště průmyslem. V podstatě by nic nemělo přijít nazmar a recyklovat se prý dá všechno. I děravé ponožky a použité spodní prádlo.
Mám podezření, že to valí do spalovny.
To spíš. Kompozitní materiály se nedají recyklovat. Možná tak čistý polyester apod.
Jo, taky si nejsem jistá, co s tím. Dřív jsem ty hezčí věci dávala buď do obecního bazaru (už nefunguje) nebo kamarádce pro jinou kamarádku, která měla sekáč. Teď to dávám do kontejneru a prostě doufám, že to někdo smysluplně použije. Někdy přitom jde i o velmi pěkné věci – takové ty, co jsem roky doufala, že do nich třeba zhubnu 😀
Takže úplně nevím, kam s tím.
No právě, co s těmi hezkými věcmi? V Praze nejsme a tady v okolí není nic…
ty, taková šikovná…uspořádej u Vás v kulturáku výstavu-prodejní, když se pár sousedek přidá,máte plno 😀 a prachy dejte na kočky do útulku,odkud j eoriáš a Adelína (třeba) 😉
Kulturák má termíny beznadějně obsazený… ono se bude něco pořádat v Sokolovně, tak se asi vydám tam.
Uspořádat s kamarádkami a známými výměnný bazar 🙂
U na sídlišti máme kontejner na textil.
Já se snažím 1 x za rok probrat skříně.
A dle hesla mojí švagrové : “ Co jsi na sebe rok nevzala, to nepotřebuješ „, třídím.
Hodně jeté věci jdou do kontejneru.
Ty zachovalejší jdou do kontejneru na textil.
Budu to muset zase udělat.
Foch s domácím oblečením mi začíná přetejkat .
Míšo, myslím, že mě to čeká taky- minimálně s prádlem a tričky.
Máma nedávno řešila opačný problém – hledala textilokontejnerovou firmu, co se vůbec snaží nějaké oblečení vytřídit a použít tak, jak je. I ten Potex, co se tím vysloveně chlubí, udává, že vybere něco přes 2000 tun textilu a z toho 50 vytřídí jako pro charity a nakonec se rozdá pět tun, tedy čtvrt procenta původního množství. Ten zbytek ovšem nepřijde vyhodit, jako vysoce vytříděný odpad má hodnotu a přijde dál zpracovávat.
Takže na základě toho mám podezření, že všichni, co takovéhle informace nepodávají, se prostě s vybíráním charitního oblečení neobtěžují, textil prodají velkozpracovateli (tedy skončí kdekoliv od sekáče po cupaninu) a na příslušnou charitu putují takto utržené finanční prostředky. Což mně nevadí – pořád lepší než to poslat do spalovny, že jo – a s obnošeností a tak si tedy moc hlavu nelámu…
No přijde mi to jako ten KlokTex, viz níž.
obleky a tak, jsem věnovala ochotníkům, byli rádi…zbytek šel do Azylu – když jsem to tam vyprané donesla, jestli by to neupotřebili,byly tam ty azylové pracovnice nadšené… Diakonii Broumov už nezásobuji, poté,co si nevyzvedla pytle s oblečením ani po 3 týdnech, jsem se na ně vybodla..takže Pavle do útulku hrnu prostěradla,ručníky, deky, trika… ze slabých vytahaných svetříků – zkusila jsi Pinterest? Jestli tam není nějaká užitečná „výroba“ – třeba by to mohli použít v chráněných dílnách,jako materiál…
Ručníky spotřebuju sama- ty jeté mám na zablácené psy doma a v autě. V Brně na trase mám snad kontejnery Klokánku a ti z každého kila použitelného textilu dají korunu na Fond ohrožených dětí. Jenže co se s tím fakt děje nikdo neřekne. Přijde mi to jako slušnej šolich…
Myslím, že některé charitativní organizace to oblečení dávají, nebo za malý peníz prodávají, i jiným lidem, než jen pouličním povalečům. Prostě lidem, kteří mají hodně hluboko do kapsy, ale pohybují se v běžné společnosti, takže se jim může dobře hodit třeba i to sako. Tam se pak uplatní i jiné věci, než jen zimní bundy a teplé ponožky. Některé organizace provozují i charitativní obchody pro veřejnost, nedávno jsem zrovna slyšela o nějakém obchodě Armády spásy, o který je velký zájem, hlavně džíny tam prý jdou na dračku.
V Brně o ničem takovém nevím- jeden klášter takový obchůdek měl, ale nevím, jestli ještě funguje.
V Praze je moc dobrá možnost tady
https://www.prestupnistanice.cz/
třeba se v Brně inspirují 🙂
Ten obchod AS taky není v Praze, je v Berouně https://prahatv.eu/zpravy/stredocesky-kraj/stredocesky-kraj/11889/armada-spasy-otevrela-novy-obchod
Ale je jasné, že není jednoduché něco takového provozovat.
V Brně dobře fungují charitní prodejny Baltazar, viz https://dchb.charita.cz/baltazar/charitni-prodejny/
Mám s nimi dobrou zkušenost, berou i věci denní potřeby, věnovali jsme jim při stěhování firmy spoustu věcí, za vše byli rádi a většinu jsem opravdu viděla v nabídce na prodejně.
No jo, kam s tím? Věci, které uznám za prodejné, věnuji do charitativního obchodu Sue Ryder. To ostatní hodím do některého kontejneru na textil (jen před naším malinkým supermarketem jsou dva) a předpokládám, že se s tím stane přibližně toto http://adinblog.cz/index.php/2017/12/29/vase-obnosene-obleceni-nikdo-nechce/
Zásadní pro mě je, aby proces byl jednoduchý a pokud možno pohodlný. Obchod Sue Ryder mám kousek a kontejnery také, dá se tam zaparkovat nebo aspoň zastavit. Jenom jednou jsem se vybičovala k tomu, abych pánské oblečení všeho druhu odvezla do Armády spásy v Holešovicích. Bylo to po nějaké jejich propagační akci, kde vysvětlovali, co pro klienty potřebují, a já jsem zrovna likvidovala pozůstalost. Bohužel se tam ale nedá legálně zaparkovat, takže jsem z toho měla jen stres, který násobně přehlušil pocit, že snad někomu trochu pomohu.
Kdysi bylo možné poslat bavlněné věci nějaké tetině na Slovensko a ta z nich udělala koberečky a za pár šupů poslala zpátky. Koberečky tkala jako metráž, prostě zpátky přišel třeba desetimetrový kus šíře 70 cm. Mám je dodnes, používám na chalupě jako předložky před postel a pořád jsem schopná identifikovat, co jsem jí tenkrát poslala 🙂
Renato, taky jsem vezla do Holešovic do AS pozůstalost po tátovi, spoustu oblečení všeho druhu. Zaparkovala jsem prostě na chodníku před tím jejich domem, rychle to vyložila a jela. Často se to tady jinak udělat nedá, člověk si s tím nesmí dělat hlavu, ale co nejrychleji něco vyložit/naložit a zmizet.
Oblečení po mamince jsem dala všechno do kontejnerů, máme jich tady kolem hodně. Nejradši do Diakonie Broumov. Stejně to dělám s oblečením po sobě. Jednou jsem vezla do kontejneru několik pytlů a zrovna to tam byl pán vybírat, tak jsem mu to přeházela z auta rovnou do dodávky.
Armáda spásy je v brně taky na nějakém nezaparkovatelném místě, byť jejich klienti to zas mají blízko. Jenže pokud to mám vléct 500 metrů, tak asi zas tak dobročinná nejsem.
Kromě Armády spásy dobře funguje organizace Naděje, pobočky mají po celé republice a je třeba se domluvit vždy s tou kterou místní pobočkou. Opakovaně jsem jim darovala pytle s oblečením, mišmaš hezčí i horší – že prý si sami vytřídí.
A dokonce mi z denního centra vždy přišli dva klienti pomoct s vykládáním z auta… telefonem jsem je navigovala, kde parkuju …
Web mi na naději vyhodil jen Prahu a okolí….
Nejspíš dále od Prahy jsou možnosti jak se zbavit nepotřebného oblečení menší. V našem okolí jsou kontejnery firmy Potex ( https://www.recyklujemetextil.cz/kdo-jsme ).
Je na nich napsáno, že jsou schopni zpracovat nebo vytřídit na zpracování i hodně opotřebovaný textil. Jinak máme v okolí kontejnery Diakonie Broumov, ale tam si nejsem úplně jistá, zda stojí i o hodně jetý textil.
nejhorší je, že do kontejneru vezeš slušný textil a pak přijede nějaký prase a narve tam hadry mokrý a špinavý. Nechce si asi plnit popelnici. To je jako s plasty, ,,lidi“ tam taky narvou s čím se jim nechce do sběrného dvora ačkoli to do kontejneru nepatří.
Jenže Potex má kontejnery asi jen kolem Prahy
No právě, tady na venkově jsou možnosti dost omezené, u nás v ekodvoře třeba oblečení jde do spalitelného odpadu a to se mi příčí.