Dovolte mi, abych vám představila jeden krásný zámek, ve kterém nežije pan král s princeznou, ale pár desítek obyčejných lidí, kterým se ze života snaží pár lidí udělat pohádku… Ať už na standardním oddělení pro seniory nebo i na Slunečnici, kde jsou lidi se sníženou schopnost soběstačnosti z důvodu chronického duševního onemocnění. Moc se mi líbí a vážím si toho, že o nich personál mluví jako o lidech, že to jsou pro ně stále lidi…
Je to Mitrov. Zámek jako z cukru. Kde by se mohly točit nádherné pohádky, ale i příběhy ze života těch, kteří tímto místem prošli. Že se za zámeckou zdí a okny, neodehrávají žádné snové příběhy, jsem si uvědomila, když jsem zjistila, že je to Domov pro seniory. Ale i tak, obyvatelé zámku mají důstojný život. Je o ně postaráno. Dny jim naplňují setkání s ostatními obyvateli, vycházky, výlety, drobné činnosti a terapie, návštěvy a skvělá kuchyně a představte si, mají tam i svoji kavárnu.
http://www.domovmitrov.cz/index.php?nid=4164&lid=cs&oid=1179866
Vnímat víc tento domov, jsem začala ve chvíli, kdy se jedním z jeho obyvatel, stal i náš dlouholetý kamarád, kterému se říká Červotoč. Pravda, není vzorným klientem, je to takový živel a rebel, takže s ním personál musí mít velikou trpělivost a pochopení, však jen zasvěcení vědí, kdo to tam s nimi žije a bydlí, ale o to víc, si jejich práce vážím.
Pokud by byl jeden polštářek s výjevem tabákových výrobků nebo zlatokopeckou tématikou, věděla bych, komu ho dát. Jedna příhoda z Červotočova života, pro bližší seznámení: když byl v místech, kde probíhala zlatá horečka, dostal se společně se svým zlatokopeckým průvodcem a opatrovníkem do míst, kde bylo upozornění Pozor medvědi! Jejich přáním bylo nějakého „míšu“ vidět.
Když se jim to podařilo, místo aby nehnutě stáli, rozběhli se k němu, že si ho musí vyfotit z blízka. Míša se vyděsil, asi se mu čeští zlatokopové zdáli nebezpeční a místo, aby poodběhl, vylezl před nimi na strom. A co si myslíte, že Červotoče napadlo? Ano, správně! Že vyleze za ním… (tímto sdělujeme, že nebylo ublíženo ani medvídkovi ani těm dvěma cvokům). My se téhle příhodě už řadu let smějeme, ale když nám to líčili po návratu, do smíchu nám nebylo.
Tohle je Bedřiška – zlatokopka, hlavní cena patrona Poháru Jendy Červotoče (zlatokopecká soutěž)
Uprostřed – Jenda Červotoč
https://tandemicek.rajce.idnes.cz/o_pohar_Jendy_Cervotoce_-_2014/#
(fotky – souhlas se zveřejněním autor – L. Skořepa –Tandem)
Když se letos hledalo místo, kam směřovat nádherné polštáře, ušité našimi piškvorkovými dámami, navrhla jsem Mitrov. Nejen kvůli Červotočovi, ale všem jeho obyvatelům, kteří tam bydlí.
V každém takovém domově, žijí lidé, kteří nikoho nevyhlíží, protože vědí, že za nimi nemá kdo přijít. Možná jsou na tom v tomto ohledu lépe než ti, za nimiž, má kdo přijít, ale nepřichází. A právě těm, co jim udělá radost jakákoli drobnůstka, změna nebo zajímavá činnost, bych ráda předala polštáře našich piškvorkových dam. Aby se i oni měli o co opřít, když budou unaveni, aby jim ty polštáře prozářily cestu, po které jdou…
Vaše Sharka.68
Tenhle Domov pro seniory vypadá moc pěkně, koukla jsem do fotogalerie a líbí se mi jak příjemný interiér, tak i okolní park. Doufám, že se tam lidem žije dobře a věřím tomu, že jim polštářky udělají radost. (h)
Sharko, hezky napsané. Věřím, že polštářky udělají radost všem osamělým srdcím. (h) (h)
Jsem ve věku,kdy se moje generace do takových zařízení chystá a stáří je zde. Kdysi člověk tajně doufal, že to snad nepřijde a že jeho prarodiče,rodiče a kamarádi jsou nesmrtelní.
No,jo, no, přátelé, jednou to přijde a je možné to zvládat s respektem a s humorem,taky s tolerancí ke stáří,ale je to nevyhnutelné. proto vítám každou takovouto iniciativu,díky moc milá Sharko a díky piškvorkové dámy už dopředu neb já vás znám a vím, že se zhostíte krásného úkolu se ctí a s entuziasmem vám vlastním.
Je hezké, že do seniorských domovů přichází éra českých hipíků a rebelů. snad tam bude veselej.
Vzhledem k tomu, že do podobných zařízení občas docházím, tak vím, že osamělých lidí tam jsou mraky a personál je obvykle neskutečně trpělivý i s exotičtějšími klienty 🙂 Tak doufám, že potěšíme.
Taky se těším, až budu ty nádherné polštáře předávat…na tu radost v očích obdarovaných….
Milá Sharko, děkuju moc za představení Domova, který se snaží být opravdu domovem… Vím, jak důležitá tato zařízení jsou ve chvíli, kdy člověk přestane zvládat život samostatně. Je skvělé, pokud mají důstojnou alternativu. A všechna čest personálu – není snadné nevyhořet a zůstat laskavým člověkem při takové práci (a za takové peníze 🙁 )
Doufám, že si lidé polštářky užijí a budou z nich mít radost.
Ještě jednou díky za zprostředkování! (inlove)
Jo a Jenda Červotoč je nepřehlédnutelný! Doufám, že mu humor vydržel i v novém domově:))
Ovšem s tím medvědem to bylo na Darwinovu cenu, co si budeme povídat 😀
Dede, on měl takových záseků hodně a všechny přežil…s odstupem let,se už tomu dokážeme opravdu smát, ale když jsme s ním některé situace prožívali, tak nám do smíchu většinou nebylo…je zvláštní, že se smáli všichni,co se toho neúčastnili,jen o tom slyšeli….
Někdo prostě má nad hlavou tu šťastnou hvězdu 🙂 Třeba si ji vysloužil v minulém životě (angel)