GLOSA: S radikály to dál nejde

Byl jsem nedávno na jednom inspirativním obědě, kde jsme řešili zejména obavy z celosvětového nástupu politiků, jako je třeba členka americké Sněmovny reprezentantů Alexandria Ocasio-Cortez (hlavně známá jako AOC) nebo britské radikální hnutí Extinction Rebellion. Dlouho jsem pátral po tom, co je společným jmenovatelem těchto dvou, jakož i mnoha dalších elementů dnešní světové politiky, které budí největší obavy.

Jsou to:

– Radikalita s cílem zvrátit status quo bez zatěžování se „nudnými detaily“, „vedlejšími účinky“ nebo „třískami při kácení lesa“
– Veřejně deklarovaná naštvanost a naštvanost jako záměrný způsob podání určité myšlenky; často symbolizovaný na transparentech i jinde zdviženou pěstí (doplněnou o kontext).

Je vcelku jedno, jaká je za tím konkrétní ideologie, kdo dotyčný je, může to být muž, žena, jedno jakého věku, jedno jaké etnicity, rasy, náboženství, sexuální orientace, cokoliv. Je to vcelku jedno. Protože si uvědomuji křehkost naší civilizace i fakt nesamozřejmosti toho, že můžeme jít po ulici, aniž by nás někdo zavraždil za to, kým jsme, jsem citlivý, a se mnou i mnoho dalších lidí, na projevy, které vedou davy k černobílému fanatismu a touze bořit s tím, že potom přijde nějaké mlhavě definované Možná.

Když se podívám kolem sebe, nevidím porážku, vidím úspěch. Vidím svět, který byl ještě před dvaceti lety v pozitivním slova smyslu nemyslitelný; o padesáti či sto a více lety nemluvě. Jinými slovy: vyvíjí se to dobrým směrem tak nějak samo. Naopak, historie revolučních hnutí od husitských válek přes francouzskou revoluci po prakticky celé dvacáté století nám ukazuje, jak destruktivní je pokus proces vývoje lidské společnosti nepřirozeně urychlit.

Jistě, nejspíš se nedočkáme splnění naší vysněné společnosti hned, za deset let, nebo možná i za našeho života – ale ostatně on i ten Mojžíš, když přinesl Izraelitům to, co tak hezky norští antisemité v 19. století nazvali „židovskou Ústavou“ – tedy Desatero – to nedělal pro sebe, ale pro ty, co přijdou po něm. S podobnou nadějí byly zakládány Spojené státy a podobnou troškou do mlýna přispívali i jiní úspěšní reformátoři, kteří věděli, že pomoct organickému rozvoji je lepší, než usilovat o revoluci; je to ostatně i jedna z hlavních myšlenek Tolkienova Pána Prstenů („zachránili jsme Kraj, ale ne pro mě“).

A nebudu zastírat: radikálů a naštvaných lidí se bojím. Když vidím, že budí v jiných lidech radikalismus a naštvání, přichází tradiční dilema: útok nebo útěk.

Jediný způsob, jak s těmito lidmi nimi efektivně bojovat, je ten, nepustit je k větší části veřejného prostoru a veřejné diskuse, než jakou jsou schopni si sami urvat, protože když je necháme bez odpovědi, urvou si všechno. To hlavní poslání tedy spočívá ve vyvažování – je to úmorná, nepěkná, otrocká dřina, kdy člověk plní veřejný prostor alternativou k jejich výzvám už jenom proto, aby to nevypadalo, že těmi jedinými ve veřejném prostoru jsou revoluční radikálové.

Jedno z hlavních poučení z holocaustu, které jsem si vzal, totiž zní, že za špatné časy nemohou jen ti, kdo je tvoří, ale zejména ti, kdo k jejich tvorbě mlčí. Takže pokud někomu připadám v některých ohledech, například na sociálních sítích, radikální – vězte, že bych nejradši nebyl. Ale přenecháme-li naštvaným revolucionářům diskusní arénu, bude to vypadat, že společnost jsou oni. A nejsou. Většina lidí žije své hezké, pro revolucionáře „nudné“ a „přízemní“ životy, které je třeba za každou cenu chránit.

Aktualizováno: 5.9.2019 — 10:33

55 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
      1. Jinak – jak se Ti vaši kluci vzájemně snáší? Pro Marka to asi taky docela dost musí být opruz? U nás doma – každý si našel to své, Honza vesmír, Any rostliny. Starší

  1. OT: Taky vás to odhlásilo na Zvířetníku resp. Lidovkách? A chce to ověřovat mail pro nevím už co?

    1. No, odhlásilo minulý týden. Dala jsem tam telefonní číslo, které jsem použila k registraci – jednorázově pořízená sim karta v Tescu, která je momentálně nefunkční. A včera červená hláška, že mám málo „íček“ k diskutování a tudíž můžu mít maximálně tři komenty za den. Nějak nechápu, proč to tak je.

      1. Tak se mi to nakonec povedlo – ale až na podruhé, protože to mělo dvě kola otázek. Naštěstí nechtěli heslo… to jsem úspěšně zapomněla a zná ho už jen můj prohlížeč 😛

      2. Taky jsem právě narazila na nějaká íčka a nemám chuť to luštit. Co je to zase za buzeraci? (fubar)

        1. Po mně to chce ověřovací email, ale já jsme se registrovala přes SMS… tak jakože nevím, co tam mám vlastně napsat?

          1. Tak i po mně to chce dneska mail, po zadání čísla se objeví toto:
            Lidovky.cz, iDnes.cz a Óčko.TV mají společný účet
            Nedávno jsme sloučili účty na serverech Lidovky.cz, Óčko.tv a iDnes.cz. díky tomu mezi nimi budete moci plynule přecházet a zůstanete stále přihlášeni.

            Pro převod je třeba k vašemu účtu přiřadit a autorizovat Váš email, kterým se následně budete přihlašovat k Vašemu účtu.
            Spíš než buzerace bych řekla, že je to takové špiclování, protože tě můžou paralelně sledovat na více místech a vědí, že jseš to ty, i když jsi někde měla nick. Nejsem paranoidní, ale tohle už dost smrdí.

            1. Lidově se tomu říká cenzura. A aby to jako cenzura nevypadalo, tak se to takto maskuje. Cílem je získat co nejvíc informací o diskutujících a moci je následně rozškatulkovat na ty s ,,povolenými“ názory, kteří budou moci diskutovat dál a na ty ostatní, kterým je nutno v rámci ,,demokracie“ zacpat hubu.

    2. No, děvčátka krásná, a nechcete se na toho Neviditelného psa úplně vybodnout? Kdysi to byly opravdu dobré stránky, jedny z prvních na českém internetu. Ale co se z toho postupně stalo…, smutné je to, moc. Kdyby tam nebyl Zvířetník, už tam ani nejdu, ty ostatní články/příspěvky tam jsou fakt hrozné. Ani jsem se tam už z principu kdysi znovu nepřihlásila a divila se, kolik z vás ano.

  2. Děkuji za článek. Cítím to stejně, ale neumím to tak říct. Dotaz-nebo spíš nešťastné zvolání: proč jsou média, tisk a televize tak levicové a radikální a povrchní? Nejen u nás, ale asi i v USA?

    1. Uroven americkeho tisku ilustruje dva roky stary vtip: Trump a papez vesluji na lodicce na jezere. Poryv vetru sfoukne papezovu cepici. Trump vstane, kraci po vodach, prinese cepici zpatky. Washington Post pise: Trump neumi plavat.

      Vetsina tisku neprinasi zpravy, ale nazory. Prestal jsem odebirat i Christian Science Monitor. Zatim jakz takz jde Wall Street Journal. Je vetsinou o financich, ktere nemusim, ale ma asi dve stranky zprav.

      1. Nemůže to být ovlivněno tím podivným duchem anglosaských univerzit? Posledních… no hodně let mě přijde, že se tam dokonale zbláznili nebo žijí v jiném světě než většina ostatních lidí.

        1. Nemusite chodit tak daleko. Pan Petr Pavlik, cerstve vyhozeny namestek ministra skolstvi, a predseda prazske CSSD, vyucuje genderovou problematiku na Fakulte humanitnich studii UK.

          Nemci kdysi vyucovali na univerzitach teorii o nadrazenosti germanske rasy. A pak ji uplatnili v praxi.

            1. Bohužel. A ještě horší je, že se tomu nikdo nebrání a pokud se bránit chce, tak je ihned umlčen. Za socíku se tomu říkalo totalita. Jak tomu budeme říkat teď?

  3. Někdy mám pocit, že jde jen o to naštvat lidi. Pak se s nimi mnohem snáz manipuluje pro lepší zítřky, ať už jsou jakékoliv.
    Taky si myslím, že se máme zatraceně dobře. Materiálně. Jen ta duchovní stránka čím dál víc uvadá a mě je to líto.

    1. Matyldo, nemyslím si. Oni někteří lidé duchovně prospívají, případně rostou, jiní prostě ne – podle mě se to nelišilo ani v době, kdy se chodilo do kostela. Já znám spoustu myslících a cítících lidí… a pak vím o těch druhých. Ti byli a budou.

      1. Jenže ,,těch druhých“ hrozivě přibývá, díky zmanipulovanému školství a ,,korektním“ sdělovacím prostředkům.

  4. Dobře napsané.
    Revolucionáři si užívají svůj okamžik slávy, kdy jim lidé z jejich názorové bubliny radostně přitakávají. Nepřemýšlí o detailech, oni mají IDEU. Oni mají PRAVDU a drží ji pevně za krk…

  5. Díky moc za tento článek … vyvažování, hezky řečeno.
    Potěšilo mě i Vaše „Dětské hřiště velikosti kontinentu“
    moji vnoučci díky svým rodičům zažívají něco podobného.

  6. velke podekovani za jasne shrnute informace a jeste vetsi za tu angazovanost. to je ta potiz pro vetsinu (i pro mne). je to hrozna drina. pamatuju se, kdyz jsem pracovala v EK v dg comp a pokousela se vyvracet medialni vykriky typu: eu nam zakazuje ohnuty okurky/banany – pomazankovy maslo apod. ne ze bych to uz vzdala uplne ale sezere to hodne energie a casu kteryho neni nazbyt. proto znovu obdivuju a dekuju za tu praci pracnou (clap)

    1. OT: padla tu zminka ze Vas Patrick ma odklad, jsem zvedava kvuli cemu, jestli se tedy mohu zeptat? Vim ze v Cesku je to bezne, ale podle vseho je to moc sikovny kluk, neni skoda ho pripravit o rok?

      1. Je víc důvodů. První – byl by suverénně nejmladší a byl by ve věcech jako pozornost, roztěkanost, atd., poměřován se staršími a hlavně s dívkami, které vyspívají vždy rychleji. To by ho hodně znevýhodnilo. Druhý důvod je ten, že se teď úžasným způsobem učí, v podstatě je, efektivně vzato, na kombinaci školky a homeschoolingu, o který se starám já. A chci, aby si toho zažil co nejdřív, než půjde do školy, která má tendenci děti semlít. Bude na ni lépe připraven a snad se pak nenechá demotivovat.

            1. Důvody k odkladu jste popsal výstižně, stejně jako před mnoha lety dr.Zdeněk Matějček dětský psycholog. Říkával…u děvčete bych s odkladem váhal, chlapci narozenému v druhém pololetí bych ho doporučil.

              1. No, náš kluk je narozený 8. 7. (MLP dokonce 14. 8.) a oba šli do školy v čerstvých šesti, ten odklad asi nemá smysl.
                Jak to měl manžel, to netuším, ale u syna to nakonec šlo. I když, jak on sám říká, k nějakému vzdělání se dopracoval našemu školství navzdory.
                On byl takové to dítko typu Patricka – nejdřív se ptal, pak paní učitelky opravoval a nakonec i něco vysvětloval místo nich. 🙂 Hodně rádi se ho ze základky zbavili, fakt je tam otravoval – pak šel na osmiletý gympl, a tam už to pak bylo relativně v pohodě, byli tam v té jeho třídě stejní magoři všichni. 🙂
                Proč to píšu – podle mě tyhle děti do školy jít mají, do dobře vybrané. A když by se nenašla, asi bych zvolila domácí vyučování, pokud by to bylo možné. Tenkrát jsme tu možnost bohužel neměli.

                1. Náš je 27.7., šel o rok později, ani ho u zápisu nechtěli vidět. Uměl číst, počítat, psát tiskacími písmeny, ale do školy nechtěl ani náhodou.No to ani v těch sedmi…

                  1. No, my toho našeho záměrně číst neučili, asi se to nějak naučil sám, nevím. Na prvním stupni z něho „pančelky“ vyloženě šílely. Pořád nás posílaly do pedagogicko-psychologické poradny, když s ním mají tolik práce. Jediný výsledek byl, že mu tam zjistili IQ vyšší než 150, no.

                    1. My jsme ho neučili číst taky, speloval si jména ulic a tak nějak se mu spojilo. Stejně se naučila číst neteř i synovec.

                    2. Ona se to ta děcka holt nějak naučí, no. 🙂 Jako já se kdysi sama od sebe naučila azbuku, fakt nevím jak (no, vím, jako malé, hloupé a ze základky, vedené kovanou soudružkou indoktrinované dítě jsem donutila svou máti, aby mi v Ruské knize na Svoboďáku koupila „bukvar“).
                      Jetě se vrátím k synovi – co mi už před těmi 20 lety přišlo hrozné, bylo to, že někteří spolužáci byli až o 2 roky starší, to podle mě nebylo dobře.

                    3. Tak v Honzově třídě bylo odložených asi tak třetina, na osmiletém gymplu většina.

                    4. A to je, když většina kantorů na takové IQ ani zdaleka nedosáhne, vždy průšvih. Dodnes si pamatuji, jak moji rodiče dostávali ve škole sodu za to, že jsem plynně četl v době, kdy ostatní děti pracně slabikovaly, že: E-ma-má-maso. (rofl)

              2. Jo, nic nezmešká. A Andy má pravdu – čím víc si zvykne se sám učit cokoliv, tím spíš v tom najde zalíbení a snad mu to škola nevezme. A ono to funguje – učí se a má výsledky. Po svém. Třeba i bez znalosti matematického aparátu je schopný si po výletě do USA odhadnout (velmi solidně) třeba přepočty z km na míle nebo ze stupňů Fahrenheita na Celsia. O jiných znalostech včetně orientace v mapách nemluvím. Odkladem povinné školní docházky nemá co ztratit, protože se učí pořád:))

                1. to je urcite fajn ze se nauci zjistovat veci sam. preju mu at s tim pak v ceske skole nenarazi, nebo preju vam at mu najdete nejakou ‚jineho typu‘;)
                  jen si myslim, ze by vycnival z prumeru jiz ted, a co teprve za rok… :O

                  1. Narazí, pravděpodobně. Andy samozřejmě hledá vhodnou školu, ale… vždy záleží na konkrétní učitelce, aspoň v první třídě. Moje zkušenosti s mými dětmi jsou příšerné. vyčnívali oba, i když každý jinak. Ani jeden nebyl grázl, ale škola je deptala ze všech sil. Ne škola, různé školy… s výjimkami lepších učitelů. Pokud jde o Patrika, tak se ráda nechám příjemně překvapit, pokud se věci změnily k lepšímu. Pokud ne, bude v sedmi trochu odolnější.

                    1. rozhodne drzim palce at padnete na dobrou ucitelku, at na jakekoli skole. kamaradka, kterou za dobrou povazuji, sla ted radeji ucit do nemecka, kvuli vseobecnym pomerum na skolach (tlak shora ap).

          1. Tak šanci tomu dáme a uvidíme. Ostatně to je hlavní důvod, proč jsme se stěhovali do Dejvic, protože kdo má adresu tady, má (byť je to blbé, o tom žádná) šanci na dobrou státní školu trochu lepší, než na mnohých jiných místech.

  7. Díky za článek s úvahou o radikalismu.Pro mne osobně je jedno z největších zel manipulace. A ten,či ti,kdo s lidmi manipulují jsou většinou psychopaté,mají charisma a vůli se prosadit za každou cenu. Bohužel se dostávají příliš snadno k moci a to i v mediální sféře a nenaletět jim je hodně těžké. Povrchnost internetu a sociálních sítí tomu jen nahrává.

  8. Děkuju za tuhle úvahu – je opravdu potřeba.
    Revolucionáři milují odletující třísky a ti, kdo jim tleskají, si málokdy uvědomí, že těmi třískami se klidně mohou stát i oni. Jenže revoluční řvaní je snadné – nepotřebuje fakta, stačí hesla. Naštvat lidi je přece tak snadné!
    Stejně platí, že spousta lidí si uvědomí, co má, teprve tehdy, až to ztratí. Až když leží s rozbitými ústy v bahně, po krku jim šlape šťastný revolucionář, a oni zjistí, že velkolepé myšlenky boje proti „nim“ jim zlámaly vaz, protože „oni“ došli.
    Je třeba si uvědomit, že revolucionáři z duše nesnášejí to, po čem většina normálních lidí touží – slušný život v poklidu. A o ten se v rámci revolucí nejdřív přijde. A je skoro jedno, jakého typu ta revoluce je…

    Ještě na závěr zajímavý fakt z knížky Faktomluva od Hanse Roslinga – největší práci na zlepšování světa nikdy neodvedli revolucionáři a velkolepá prohlášení, ale trpělivá (možná nudná) a poctivá práce tisíců úředník a dobrovolníků. Například prosté zákazy a uzavření oblasti by nikdy nezastavilo šíření viru ebola, protože lidé by se vždy snažili utéct, neprozradili by ohrožené členy rodiny – jen snaha vysvětlovat a pomáhat přímo v místě nákazy dokázala pomoci. Revoluční přístup by nemoc rozmetal po světě…

    I na tohle by si člověk měl vzpomenout, až zase někdo bude kázat se vztyčenou pěstí, že něco se musí udělat HNED a ZA KAŽDOU CENU, bez toho že by se zajímal, kdo tu cenu zaplatí.

    1. No, zase na druhou stranu, je prevence většinou lepší a levnější, než odstraňování následků, zřícením hrozící most je lepší opravit, než čekat, až se doopravdy zřítí a někdo to odnese. Jenže k tomu, aby takto mohl být jakýkoli systém spravován je potřeba mít skutečné odborníky, ne blbce se spoustou lejster s kulatými razítky. Bohužel z dnešních škol leze 99,9% těch blbců.

  9. Ona celá doba internetu je pro lidstvo hrozně nová věc. Internet v použitelné podobě tu je tak 20-25 let, většinová společnost se začala připojovat tak před 15 lety a to si našla 3 oblíbené stránky + email, později nějaký kecálek a tím to haslo.

    Většina lidí se do té jak píšeš „veřejné diskuse“ zapojila až po rozmachu sociálních sítí a smartfonů a to tak po roce 2012. To znamená, že teprve nějakých 7-8 let tu máme svět, kde se každý hádá online s každým. Chudák s miliardářem, katolík s ateistou, milicionář s pacifistou. Psané slovo je navíc nebezpečné v tom, že každý si musí domyslet ten tón, který pisatel použil. A pokud pisatel není bravurný spisovatel, pochopí se ti dva většinou špatně. Až se ti komunikující nesnesou a uzavřou do bublin obklopeni lidmi se stejným přesvědčením.

    Novináři, majitelé sociálních sítí a vyhledávacích systémů se na tom snaží vydělat, protože čím víc senzace, tím víc sdílení, tím víc reklam. Zpráva musí jednu bublinu naštvat a pak se pod jejich články bubliny utkají v dalším online boji. Celý systém je rozjetý jak v nebezpečné rychlosti. Ale všechno to je tím, že tenhle styl komunikace tu je strašně krátce a myslím si, že nás v tom čeká ještě hodně evoluce. A pokud to nějaká lidská či přírodní katastrofa nepřeruší lidstvo nakonec k nějakému vzájemnému porozumění snad dojde.

    1. Evoluce? Hihihi, tady jde, ostatně, jako vždy a všude, jen a jen o byznys a pokud by jakákoli evoluce znamenala ohrožení byznysu, bude rázně a okamžitě zaříznuta. Uvědomte si, že 90% všeho, co na planetě je, náleží cca 10% těch nejbohatších a ti mají jediný cíl: mít úplně všechno a cokoli, co by jejich snahy zkomplikovalo, prostě nestrpí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN