HOST DEDENÍKU – Alex: Plošné trávení hlodavců

To, co momentálně probíhá v české kotlině (plošné trávení škodlivých hlodavců) mne nenechává lhostejnou. Abych se přiznala, tato blbina mi totálně nadzdvihla můj už tak vysoký krevní tlak. Nebudu popisovat ten strašlivý dopad na přírodu, ten už tady působí ze strany socialistických zemědělských podniků přes 70 let. O koloběhu jedu v přírodě se už veřejnost dověděla z internetu a medií také dost. Já mám s jedy bohužel pro mne dost tragickou, i po 40 letech stále bolestnou zkušenost.

 

Nikdy jsem nemohla mít vlastního psa. Kdysi dávno uměli rodiče své děti vychovávat a když dítě zakňouralo: „Já chci pejska!“, tak dokázali razantně odolávat. U nás to naši ustáli až do mé dospělosti, kdy jsem sama pochopila, že naše rodina (tatínek těžce nemocný, maminka stále v práci a já na školách) nemá na to, aby se psovi věnovala. Nakonec jsem se jako malá holka už dávno přizpůsobila a chodila jsem venčit, a hlavně si hrát s cizími pejsky. Začalo to dogami, přes NO a skončila jsem u pudlů. Nijak mé psyché tímto neutrpělo.

I přes to jsem byla nesmírně šťastná, když jsem si dovezla ve svých třiceti letech své první štěně, do vlastníma rukama postaveného domečku – Bessy z Likarty. Jejího chovatele jsem potkala na Mezinárodní výstavě psů v Brně, kam jsem každoročně chodila brigádničit jako vedoucí kruhu. Bessynka rostla do krásy, bohužel koncem sedmdesátek se kupírovaly jak uši, tak ocásky. Já byla tak pitomá, že jsem byla u kupírace uší a tam jsem se zařekla, že žádný můj další pes už mít kupírované uši nebude! Ach, kdybych tenkrát tušila, jak brzy se můj slib vyplní.

Bylo to posledního listopadu, když jsem byla s Bessy naposledy venku. V noci dostala strašlivé křeče, a než jsme v pyžamech s manželem s ní dojeli na brněnskou veterinu, zemřela paní doktorce Bumbálkové na stole. Už nestačila ani natáhnout tu poslední injekci do stříkačky, aby její utrpení zkrátila. Zhroutila jsem se rovnou u stolu.

Bessinčino tělo jsme nechali na pitvu, kde nám po týdnu pan doktor oznámil že to byly kumarinové jedy na trávení hlodavců. Mimochodem do dnešního dne se prodávají v drogeriích a v „bauhausech“. Protože našel malé zbytky myše, tak usoudil, že nástup jedu byl poměrně časově dlouhý, že Bessynka musela na poslední vycházce snít otrávenou myš. Chodíme do lesa okolo neoplocených chatek, kde, jak jsem později zjistila, jeden majitel umístil návnadu na myši, aby mu nesežraly uskladněná jablka. Víc už popisovat nebudu, je mi i teď dost těžko, ale musela jsem se k tomuto tématu vyjádřit!

Hned první den jsem podepsala na FB petici proti tomuhle použití jedů. Ti rádoby zemědělci se musí postarat o půdu jinak, stejně jako se starali naši předkové. Už nás trávili plošně Roundopem a teď tohle. Lidská chamtivost v České kotlině opravdu nemá hranice. Včera jsem se dočetla, že budou povoleny výjimky. Říkám tisíckrát ne, ne, ne. Těm dutým mozkům, když se dají do rukou výjimky, jakoby zákaz nebyl. Jsem i proti výjimkám!

 

Co si o tomto problému myslíte vy?

Aktualizováno: 14.12.2019 — 23:29

44 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Na Jižní Moravu se slétají hladoví čápi. Takže škody, které hraboši způsobili, už sice nikdo nenahradí, ale snad se jim podaří hraboší kalamitu zredukovat, pokud nebudou chytat a žrát ty otrávené.

    1. Zrovna jsem chtěla dát na ten článek odkaz. Ornitologové tvrdí, že taková čapí hejna snad ještě neviděli. A pak že to příroda nedokáže řešit sama!
      To jen lidi už dávno zapoměli, že s přírodou se musí žít, ne ji vnucovat svou vůli (a své jedy). Ona nám to příroda jednou vrátí, jestli ji nebudem respektovat.

      1. Respektovat přírodu znamená vzdát se růstu zisků, což je pro ekonomiku naprosto nepřijatelné. A protože byznys má absolutní přednost před vším, nevidím to do budoucna moc růžově.

  2. Nedělám si iluze o lidech pracujících v zemědělství jinde, jsou opravdu lidé takoví i makoví. Ten zemědělec v Holandsku nebyl zrovna zářným příkladem. Jenom mám pocit, že u nás je to v opačném poměru a nakonec ti tupí úředníci na ministerstvu, kteří na tuhle blbost s jedy přišli jsou toho důkazem.
    Nejsem proti užívání techniky, to bychom se mohli vrátit k ruchadlu bratří Vaverkových, ale jsem proti jejímu zneužití vůči půdě a přírodě. Člověk by se měl k přírodě obracet s pokorou a ne s ní bojovat a ničit ji. To jde sám proti sobě.

    1. Nojo, to všechno je sice moc hezké, ale menší výnos znamená menší výdělek a to je to, o co jde dnes především, a tím, že zemědělství se zmocnili soukromníci, kteří jsou, až na vzácné výjimky, ochotni jít v rámci vyšších výnosů doslova přes mrtvoly, nastává dilema: Buď ,,demokracii a svobodu“ čili ať si každý dělá co chce, podle hesla: můj dům, můj hrad, s tím, že příroda se nám pak pomstí, nebo místo cochcárny zavedeme systém, který stanoví jasná pravidla a bude je přísně a nekompromisně vymáhat, načež se okamžitě najde nemálo idiotů, kteří začnou ječet nesmysly o totalitě.

  3. Vůbec se nedivím, Alex, že tě zpráva o povolení plošného trávení hrabošů vytočila, po tak strašlivém zážitku s pejskem. Ale i mně se takzvaně otevírala kudla v kapse, když jsem v TV viděla vyrovnanou řadu otrávených ušáků. (devil) Co způsobí podpis nějakého úředníka z ministerstva, který bůhví jestli někdy na tom poli vůbec byl…

    1. Někteří viděli pole nejspíš poprvé v životě, když si služebně vyjeli na Moravu. Samozřejmě, že nevyřešili vůbec nic, jen se s místními zhádali. Inu, kdo umí a je pracovitý, ten pracuje, kdo neumí a je na obě ruce levý, sedí na ministerstvu a přemýšlí, jak těm pracujícím co nejvíc zkomplikovat život. To, žese hraboši přemnožili, znamená, že naše zemědělství funguje špatně, jenže na druhé straně změna, která by vedla k tomu, aby tyto jevy nenastávaly, by znamenala značné snížení výnosů a neefektivní pracovní postupy, čili zdražování a ztrátu konkurence schopnosti. Takže teď je dobrá rada drahá, zejména, když na místech, kde se dřív hospodařilo jsou dnes satelitní sídliště, fotovoltaiky, sklady a nákupní centra. Nicméně včera jsem na jednom místě v Českém krasu, (Karlické údolí nad Dolním Roblínem), viděl hejno cca patnácti krkavců, kteří se živili ve venkovním výběhu prasat a nijak moc se nebáli. (U Dolního Žandova jsou v lese také, ale jsou jen občas slyšet).

    1. Technika je dobrá a potřeba. Jen je třeba mít ohled na půdu. Věřím, že se to dá vyladit 🙂

  4. Podepsala jsem hned, jak Alex dala odkaz na Zvířetník, a taky jsem k tomu připsala pár poznámek. Tohle už přesahuje všechno! Kam se poděl zdravý rozum? Peníze ho sežraly.
    Vyrůstala jsem na malé vesnici, kterou později pohltila Praha. Pole jsme měli skoro za plotem, a proto si pamatuju, jak byla opečovávána. Střídalo se obilí, chodily jsme jako děti s babičkou na klásky, po sklizni kukuřice paběrkovat pro slepice a králíky. A oralo se! Z nedalekého Xaverova se tam rozhazoval hnůj, a obilí se střídalo, to vím, protože jsme vždycky hledali pole, co si babička poručila.
    A dneska? Jedno pronajaté pole mám pár metrů od domu. Pole se svažuje směrem k domkům, takže tam byla kukuřice zakázaná. Ale přesto tam 3 roky vesele rostla, až při jednom vylejváku začalo bahno letět až k nám. Nezažila jsem na něm opravdu hlubokou orbu, vždycky jen přijela ohromná příšera, začala podmítat a hned za ním se táhl hovnomet s kejdou z prasečáku. Naposledy minulý pátek, a do neděle jsme byli ubednění doma. Ale aspoň ta kejda, a ne chemie. Už jsem psala do těch připomínek, že tehdejší sedláci věděli, jak se o pole starat a nedoháněli to jedy. A s otravou koček mám taky smutné zkušenosti. Dvě se po otravě snažily dojít domů, ale došly jim síly a našla jsem je už mrtvé. Třetí, mladá kočička ještě domů došla, ale vet už jí nedokázal pomoci. Odvezla jsem si ji domů spolu s další kapačkou, ale nepomohlo to. Ten nářek slyším ještě dnes.
    Rozepsala jsem se moc, ale dodneška vidím otrávenou umírající ježčici, kolem které se batolili tři mrňousové. Později se o ně snažila starat známá ze zahrádkářské osady, kde jsme je našly. Prostě, bojím se jedů, a pokud se dostanou do rukou blbce, je to katastrofa. Nejen pro přírodu. Je to utajená hrozba i pro lidi. Proto jsem zásadně proti tomuhle řešení! Tady na poli loví káňata, teď jsem viděla přiletět poštolku. A taky moje kočky tam chodí. Běžně přineou za den 3 nebo čtyři myšky. Moje zahrada už je bezmyšová dávno, tak chodí lovit tam.
    Omlouvám se, trošku se mnou mlátí emoce. S chutí bych popadla klacek…

  5. Tak jsem nakoukla na úřední desku ministerstva zemědělství, kde jsou veškerá povolení k použití těchto jedů a prováděcí předpisy. Při plošné aplikaci se muselo ošetřené pole označit cedulemi, zato při současném použití aplikace do nor se to cedulemi označovat nemusí, prostě to z toho povolení zmizelo…

  6. Nesouhlasím s plošnou aplikací jedů, ale když vidím ta pole, tak se jim nedivím. U nás myši sežraly na poli i vojtěšku, vyžraly obrovská kola. Na louce nad naším díra vedle díry, dokonce už jsme měli myši v baráku, po patnácti letech… Před pár lety zatloukali zemědělci do polí bidýlka pro káňata, letos nic, káňata jsou jaksi nedostatkové zboží, díky kůrovci a neschopnosti kalamitu řešit včas, nemají kde hnízdit, protože lesy už kolem nejsou, jen vyprahlá poušť.

    1. Jed ovšem krajině nepomůže… možná teď vyhubí pár desítek hrabošů (a dalších zvířat), ale pole zůstanou suchá a nehostinná. Nejdřív by se měli starat o půdu… to jed nezajistí.

    2. Ivo,vojtěška se sklízí několikrát (takže 2 x to jistě dali), u nás na BEAVERU TO STIHLI 3x, máme tu hraboše, loví je tu poštolky jižní (vyvedly tu na dvou hnízdech mladé) a piliši tu lítají v počtu 6 ptáků..nosí je i Kamil a malinké hrabošíky a myši, loví i slepice … jedy žádné,vojtěšku sklízí a v zimě jí krmí anguse…jedy si do „masa“ náš osvícený soused nenasype..když tu byli zemědělci, neměli jsme ani pitnou vodu,bylo to samej dusičnan..od té doby, co to koupil „farmář“, za 3 roky vyčištěná voda, na hranici kojenecké…co víc si přát..aby takovejch lidí bylo víc a víc…a ne ty zabedněné palice!!!! a bidýlka zatlučená má….

      1. Pokud se studna „vyčistila“ za tři roky, tak to není asi moc hluboká a jedná se v podstatě o průsak dešťové vody.

    3. Káňata raději sedají na stromech podle silnic a čekají, až nějaké auto něco přejede. Mají to bez námahy a dostanou se i ke kořisti, kterou by živou ulovit nedokázali. Proč se namáhat s lovem myšek, když si můžu sebrat přejetého zajíce, nebo bažanta, či srnčí?

  7. Já už jsem to psala nedávno na Zvířu. Dnes, kdy se polovina úrody (a nejen kukuřice) spaluje v bioplynkách, si zemědělci stěžují, že jim úrodu žerou hraboši. Takže nejde o to, že by bylo málo obilí na chleba, ale bude míň peněz!
    Říká se: „Koukáš jak vyoraná myš“ Dneska se neoře, jen podmítá a tak mají myši pré. Při orbě se přeruší myší chodbičky, myši se dostanou na povrch. Malá myšata to nepřežijí, velké sežerou dravci. Příroda si poradí, když jí v tom nebudeme škodit, spíš jí trochu pomůžeme. Ale NE jedem!
    Petici jsem podepsala hned a rozšířila, kde jsem mohla. Jen nevím, jestli to pomůže.

    1. Lído, naprosto jasně jsi to zdůvodnila. Prostě pracovat a starat se o půdu tak, jako dříve. Nejenom plácat hubou, mít nastavené ruce na dotace a spalovat všechno v bioplynkách. Proboha, vždyť tady jde o potraviny, o soběstačnost se uživit. Práce na polích byla vždycky velmi těžká, žádná legrace, ale dnes mají k ruce technologii, kterou zneužili, jak píše Matylda stroje jsou čím dál těžší a obrovské. Matylda, i když bydlí na vesnici teprve krátce, tak si všímá. Kdysi, když jsem byla malá, tak sovětské zemědělství byl náž vzor a pamatuji si na fotku v nějaké učebnici na pásák jak rozorává celiny. I ten tehdejší pásák působí proti dnešní technice jako dětská hračka. Mimochodem, kde je dnes sovětské zemědělství?

  8. Všechno je to postavené na hlavu. I proto možná stále nemáme psa. Pominu-li svou alergii, tak mám dojem, že zde na sídlišti by ho sežrali nevychovaní cizí psi a v přírodě jedy. Ach jo…

  9. Petici jsem podepsala hned, jak jsem se k ní dostala. Na polích stejně už není co zničit, většina je sklizená, takže je to tzv. s křížkem po funuse. Teď se hraboši a myši začínají stahovat k domům, takže plošné trávení na polích je úplně k ničemu a začneme vykupovat pasti na myši.
    Navíc si myslím, že si za tu kalamitu do značné míry můžeme sami- na polích se nedělá hluboká orba, obrací se jen horní vrstvička hlíny, která je už úplně mrtvá, takže na ni vesele sypeme hnojiva a herbicidy, a pod ní je utužený beton plný myších chodbiček. Traktory a veškerá technika je čím dál větší a těží. No a řeči politiků o tom, že se kvůli nedostatku vláhy nedá dělat hluboká orba- to jsou kecy moudrých kancelářských hlav. Do té tuhé hlíny to totiž nevsakuje, po deštích na poli stojí voda. Takže je to zase o penězích, on totiž traktor s pluhem má větší spotřebu a co s těma zásobama chemie- však ono tam něco vyroste…

    1. Ano myslivci a rybáři. Včera v TV to jeden (záběr na nohy) řekl jasně. Byl to myslivec naštvaný na to co se v jejich honitbě stalo a hádám, že jeden z mála těch opravdových myslivců, které naše krajina potřebuje. Nechtějí si to rozházet se zemědělci…..
      O dnešní technice, která spolehlivě udusává půdu k nepoužitelnosti, o tom netřeba mluvit. Stačí chodit na výstavy jako Techagro a pod. Totéž platí pro techniku v lesích. Kůrovec byl ještě v nedohlednu, když už před lety lesáci (státní podnik) vesele ničili u nás les. Dnes se mají na co vymlouvat, hurá, máme kůrovce to on, my nic.
      V Moravském krasu, kde jsou rozesety pomníky všem významným mužům-lesníkům, je jeden pomník nějakému profesorovi z brněnské lesnické fakulty a na něm je jeho citát o tom, že základem práce lesníka je starat se o půdu, ta dělá les lesem. No ty lesní cesty, zvlášť po letošních slejvácích, díky lesákům už neexistují. Půda je v háji, vymleté rýhy hluboké přes půl metru až na podloží. Ale za to také nemůžou lesáci, to ty lijáky ……

  10. Alex, mluvíš mi z duše. Už tak se u nás plošně aplikují jedy ve velkém, třeba takový roundup – podívej na to, jak se v něm pole doslova koupou! Je to šílené a přitom, pokud zemědělci skutečně žijí z dotací, proč se prostě nenastaví dotační politika jinak? Inu, sleduj peníze – komu se to takhle asi hodí? Kdo na tom vydělává?
    Proděláváme my všichni.
    A další věc – i za to přemnožení hrabošů si do jisté míry „můžeme sami“ – kohopak střílejí myslivci na potkání? Lišky, kočky, dravce. Kdo se živí převážně hraboši? Ano, občas uloví zajíčka, kterého si ovšem chtějí střelit sami myslivci… Včera napsal Daniel Pítek (sedlák z pod Milešovky, který se s poměrným úspěchem snaží správně hospodařit na půdě a ejhle, jde to), že našel z brokovnice postřelené mládě orla mořského. Uhynulo. Mládě! Co kdyby někdy ulovil zajíčka, nebo rybu… a jsme zase zpátky.
    Také jsem podepsala petici v okamžiku, kdy jsem se k ní dostala a šířila ji dál po FB. Jenže to je strašně málo – a já nevím, co by se dalo dělat víc.

    1. Tak a teď musím napsat smutnou pravdu. Rozlišuji mezi sedlákem a zemědělcem. Zemědělec je pohrobek socialistického zemědělstv,í různých JZD a Státních statků atd. Ti budou kolem sebe roundopovat rozhazovat jedy ve velkém „jen aby ušetřili“. Klidně nechají stát obrovský lán přenice až zešedne a potom s klidem podmítnou (schválně neříkám zaořou) a polijí roundopem a s klidem opět zasejí. Za ulicí Žilkova v Brně, je takový obrovitý lán s pšenicí. Neptejte se mě jak to, že na tom zemědělci netratí. Zřejmě v tom hrají roli dotace nebo pojišťovny. Ale pšenice je přece budoucí jídlo! Takových „sklizených“ polí je v republice víc. Už si jich pár let všímám. Bohužel většině občanů je to šumafuk.
      A teď k mnou pojmenovaným sedlákům. To jsou soukromníci. Ti se snaží uživit v potu tváře. Nikdy by nedokázali zasvinit svou půdu jedem. Každý rok provádějí hlubokou orbu a dodávají do půdy to co je třeba, prostě se o ni starají. Tak jako naši předkové. Takový dnešní sedlák má a nemusí mít titul před jménem, ale hlavně má v hlavě mozek a vztah k přírodě. Ta ho totiž živí.
      A nyní ta nejsmutnější kapitola. Je to prostě politika, dokud se k této problematice, jak uživit lidi v tomto státě nepostaví politici čelem, tak se to bude sypat dolů dál a dál. Kde to skončí – nevím.

      1. že to sežere zvíře, to o tom neví,ale že to pak žerou lidi,co vědí…tomu nerozumím, vyhyneme Alex a příroda zajásá….

      2. Alex, moc si to idealizuješ, i soukromí zemědělci používají chemii ve velkém, jinak by se neuživili. Roundupem se stříká obilí (nelíbí se mi to, ale je to tak), aby dozrálo a uschlo zaranu, ne kvůli plevelům. To tebou zmiňované pole – obilí mohlo být porostlé, zaplísněné, mohla na něm být sněť (nedá se pak ani jako krmné), nevíš, takže můžeš klidně spřádat teorie o pojišťovně… Mmch, většina soukromníků si nějaké pojištění proti neúrodě, kroupám, atd neplatí – je to drahé a pokud nepřijdou pohromy více let po sobě, tak se jim to „neoplatí“

        1. Říkáš to správně, soukromníci-sedláci si nemohou dovolit platit pojištění. Socialističtí pohrobci zázrakem ano.
          Měli jsme ustájené koně v jednom takovém zařízení. Krávy na mlíko, telata ještě mokrá odváželi na kolečkách do teletníku. Ještě dnes vidím tu nožičku právě narozeného telete, jak jej vezou na kolečkách. Kdepak máma s sláma. To bylo koncem devadesátých let. Předseda tohodle zařízení bývalej předseda JZD.
          Omarodila kráva, nevstala, tak ji vyvlekli traktorem ven a nechali umírat tři dny na slunci a dešti. Vidím tu rozhrabanou hlínu od paznehtů jak okolo sebe mlátila. A ne a ne umřít. Kamarádka od koní šla za tímhle zemědělcem, ať ji zastřelí, ale nenechá ji trápit. A on odpověděl zlatá slova, kdy jsem poprvé pochopila, že pojišťovna je guru. Když bude mrtvá sama od sebe, dostane za ni víc pojistného, než když ji odveze na jatka nebo zastřlí. No, donutili jsme ho vzít flintu, pod pohrůžkou policajtů, TV Nova a nevím čeho ještě. Šel a jako správný soc. zemědělc vlastnil i kulovnici a krávu zastřelil. Musely jsme se šupitopresto okamžitě s koňmi odstěhovat, jak zuřil.
          Ano, bohužel mám s těmito zemědělskými pohrobky víc než špatné zkušenosti. Já pamatuji ještě krávy, které měly nad sebou černé cedulky na něm křídou jméno, Malina Bělka atd, datum připuštění, poslední datum otelení atd. A stály na slámě a česaly se takovým zvláštním hustým hřebílkem. Proto jsem na tyhle „inženýry“ tak naštvaná, protože pokrok šel dál, práci jim usnadil a oni ho naprosto zneužili.

          1. Ještě dodám. Když jsem po nástupu do důchodu nastoupila na veterinu na U3V, kulila jsem oči, jak se doba pohnula a jak wellfare hospodářských zvířat hýbe zemědělským světem. Ale kolik je takových zařízení? Minimum. A začíná tenhle kolotoč právě na polích a na pastvinách. Ale to je už o něčem jiném. Jak říká sharka, zabedněné palice.

          2. Doporučuji knihu Zvěrolékař a spol. Napsal ji anglický veterinář Luke Gamble, je to ze současnosti, žádný herriotovský dávnověk. Účelem je samozřejmě pobavit čtenáře, takže celkově se kniha nese spíše v optimistickém duchu. Ale nechybí ani příběhy velmi smutné, až odporné, kdy například britští farmáři nechávají pojít nemocné padlé krávy bez pomoci až do posledního dechu, aby získali více peněz od pojišťovny. A jiné příklady naprosté lhostejnosti k chovaným zvířatům. Jistě ale nejde o žádné socialistické pohrobky. To jen abychom to měli vyvážené a nepodléhali dojmu, že u nás je peklo, zatímco jinde panuje idylický ráj na zemi. Ono je to tak všude, lidé jsou takoví i makoví na celém světě.
            Jinak, aby nebylo mýlky, tu krutost, lhostejnost a vychytralost v žádném případě neschvaluji. Jenomže světu vládnou peníze, a to čím dál víc, v poslední době až téměř absolutně.

            1. Kdysi napsala Emteska článek o tom, jak byli na exkurzi v nějakém holandském kravíně – narodilo se akorát telátko, býček, a ten majitel statku s ním praštil o zem, že k čemu býk, z toho nebude mít užitek. Takže je to všude, a nedělejme si iluze, že s těmi postřiky, hnojením a těžkou technikou (ty stroje i chemie se dováží) je to jinde jinak. V zemědělství pracuje zlomek práceschopného obyvatelstva (mám pocit že 4%), který musí vyprodukovat potraviny pro zbytek populace…

  11. Milá Alex! To je otřesná zkušenost s účinkem jedu a stále tě to trápí.

    I já petici podepsala v okamžiku, kdy jsem se k ní dostala, přestože se jinak k různým petičním archům stavím více než prozíravě. A velmi mě potěšilo odvolání plošného trávení, a následně mne nasraly – ano, takhle hrubě to musím říct – zprávy o otravách polní zvěře na Brněnsku. Doufám, že právě tato otrava bude vyšetřena, viník zjištěn a citelně finančně POTRESTÁN! Klidně bych dala takovou pokutu, že by se onen hospodář vypenězoval i k podnikatelské smrti. Takový člověk může jít dělat do parčkarně, tam si může vesele pracovat mezi drůbežími mrtvolkami.

    Takže stejně jako Alex volám – ne žádným výjimkám! Takové výjimky známe – já na bráchu, brácha na mne!!

    1. Dutohlavci na Jižní Moravě bleskurychle využili několika dnů povolení použití jedů. Výsledky už proběhly v TV. Tragické na tom však je, jak se jeden obhajoval tím, že ONI nepřekročili zákon, že jed rozházeli v dny, kdy nebyl zákaz. ONI opravdu nepochopili o co jde, a to má před jménem titul.

  12. Milá Alex,
    i po těch letech to bolí, jak Ti rozumím a ten jed bych nasypala těm, co ho používají, s ledovým klidem do kafe…aby si ty bolesti a dlouhý umírání užili !!!!
    I já jsme pro používání selského rozumu předků, kdy žádné jedy nebyly a určitě měli nějaké jiné vychytávky, kterými se populace hrabošů a myšek, eliminovaly….ale tady tvrdé zemědělské palice, hodlají použít to,co je pro ně nejjednodušší- jed a je jim jedno,co způsobí…když mají škodu oni,proč by ji neměli mít i další… mlátila bych je klackem, aby se vzpamatovali!! S hubením pomocí jedů nesouhlasím…přírodě se má poháhat,má se šetřit a ne decimovat!!!!!

    1. Šárko, aby se lidi dřív uživili, tak dělali na těch polích od nevidím po nevidím. Vychytávky neměli, když se přemnožili hraboši, přišlo sucho, mokré léto, kroupy…, tak nesklidili skoro nic. Z čeho myslíš, že byly hladomory, proč války o nová území (Švédové)?

      1. za to dneska na polích lidi nevidíš… jen techniku a jednoho – dva řidiče….tehdy technika nebyla..a úhyny? Ivo, regulace musí být…lidí je na světě jako sraček a k čemu???

        1. Neboj, příroda si poradí se vším a lidé nejsou výjimkou. Je jen otázka, jestli to odskáčou právě ti, co nejvíc škodí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN