MOTO: Sedí sokol na javori… To už bude víc jak dvacet roků, kdy jsme se domluvily se sousedkou a vyrazili s dětmi na novinku lednického parku – dravčí šou! Sedělo se na provizorních lavičkách a Terezka vyhrála hod hadem. Ovšem krutě záviděla Nelince, která vyhrála přistání dravce na ruku (:o)).
Na další představení jsem se dostala před několika roky s rodinou JJ. Areál v parku, kde se odehrává letecké představení, se vylepšil – diváci už sedí na stupňovitých tribunách. Chudák Aleš vyhrál puštění a přivolání luňáka a myslím, že z tohoto zážitku měl určitě dlouho noční můru (:o)) – což o to, vypuštění bylo na jedničku, ale přivolat ho zpátky – tak to ani náhodou. A pan sokolník všem vážným hlasem vysvětlil, kolik takový cvičený dravec stojí a že jestli se nevrátí, tak ho, bohužel, budou muset Alešovi rodiče zaplatit.

Karancho
Zničený Aleš odešel za námi na tribunu a myslím, že ze zbytku vystoupení už mnoho neměl – sokolník ho totiž měl pořád v merku, a když se zazdálo, že chlapec pookřál, okamžitě připomněl, že se milý luňák stále nachází na oběžné dráze, a tudíž je třeba pomýšlet na to, jak se schrastí korunky. Tak si myslím, že chlapeček byl přesvědčený, že touhu podržet si dravce na ruce zaplatí celá jeho rodina zadlužením do pátého kolena (:o)).

Supi
Na tuto příhodu jsem si vzpomněla, když mi letos na jaře při psí procházce kroužil orel nad hlavou a já měla trošku obavy, aby mi nechtěl ulovit některého psa (:o)). No, a když mi vybylo volné sobotní odpoledne (Jeník se rekreoval v termálech), vyrazila jsem na dravce sama.

Výr velký
Tak už u pokladny bylo překvapení – platí se po ukázkách lítání a tolik, kolik toho uvidíš. Celá produkce (cca hodina) stojí dvě sta, půl produkce stovku, čtvrt hodiny pajcku a prohlídka dravců (odchod do deseti minut) zdarma. Takže jsem zaparkovala kolo pod tribunou, sebe usalašila na lavečce a celá natěšená očekávala, jak se dneska ptáčci předvedou.

Výr velký západosibiřský
A bylo to zase krásné. Téma bylo orli, sokoli a supi, okořeněné krahujcem a zde už zmíněným luňákem „…a luňák nám stále krouží a nechce se mu zpět…“. Letecké ukázky byly velice dobře provázeny mluveným slovem, kdy nás páni sokolníci seznamovali humornou formou s jednotlivými dravci.

Puštík obecný
Většina ukázek byla leteckých, až na vtipálka karancha, který rád běhá po svých a křídel po hříchu nevyužívá. No, nepotřebuje to, jest sběračem a dojídačem (tedy spíše mrchožroutem). Proto také pánové ze Zayferusu upozorňují, že udělat fotku letícího karancha dokáže jen velký fotograf, jenž má velké štěstí – mně se to opět nepodařilo, i když tentokrát se přece jenom na pár metrů vznesl – což jsem nečekala (:o)). Jinak je to veliký fešák. A pro pobavení obecenstva hraje skořápky se stoprocentní úspěšností.

Výreček malý
Dalším vrcholem odpoledne byl lov robo-vrány sokolem šahinem – bylo to úžasné, jak vystoupal nad vránu a útočil na ni shora. Po něm následoval krahujec a supi. Jako bonus pro velký úspěch úplně nakonec ještě jednou sokol šahin a motorová vrána. A mezi tím ještě losování tomboly (o malý a velký kalendář či o dosednutí supa na ruku) a samozřejmě – „Vrať se, luňáku, vrať!“ a sto tisíc ve vzduchu (:o))

Poštolka obecná
Po ukončení letecké produkce jsme se mohli procourat okolo všech dravců a udělat si spousty krásných fotek i těch, kteří se tentokrát neprezentovali letecky – sov, poštolek, orlů… všichni byli nebezpečně krásní. A taky se dalo pokecat s pány zayferáky o jejich… jak to nazvat? Práce, koníček, poslání?! Neumím to vyjádřit… takže, dalo se s nimi pokecat! (:o)) Já se tam tak zapomněla, že jsem málem nestihla děvčata v pokladně – a ráda jsem přidala i něco navíc, protože ta hodina za to stála.

Orel bojovný
Co jsem si zapamatovala:
- Orli jsou chytří ptáci, ale taky líní. Moc dobře vypozorovali, kde končí naviják se zajícem – tak proč by lítali cik cak nad loukou, když si na něj mohou počkat na konci šňůry, až k nim doběhne (:o)). Tudíž se teď pánové dost naběhají, aby tu šňůru pokaždé jinak natáhli.
- Orli jsou většinou rybolovci, ale najdou se mezi nimi specifické exempláře.
- Orlík kejklíř je krásně zbarvený a loví i sprintující mamby (:o)) – což nám ukázal.

Sokol šahin (patrně:))
- Orel bojovný, nová akvizice, která se ještě neukazuje v letu, je lovec opic. „Ještě ho nemůžeme pustit, to by nám lovil děti v první řadě.“ (:o)) Je to opravdu překrásný pták s péřovou korunkou a připomíná harpii.
- Nejimpozantnější zobák má orel kamčatský (nebo taky východní). Ukázku jeho letu má na starosti muž s maskou (:o)) – prý bez nosu či rtu by už to nebylo ono.
- Výchova jednotlivých dravců trvá i pět let!

Sup mrchožravý
- Nikdy, opravdu nikdy se nevolá dravec, když sedí na stromě – vždy, jen když letí (okamžitě by pochopil, že je zbytečno lítat po čertech, ďáblech, když si stačí posedět a pak si sednout na ruku, a to kuře stejně dostane).
- Úvaz za pařátky je technika stará tisíciletí. V klecích si dravci dokázali pošramotit peří, že nakonec ani lítat nemohli. Navíc, pařáty u dravců mají velkou sílu a udrží pořádný tah, protože je používají k lovu.
- S dravci se cvičí denně a za každého počasí, proto jsou stále v kondici.

Orlík kejklíř
- Dravec, jenž je v dobré kondici, musí být dostatečně krmený (ne překrmený). Sokolník je v podstatě výdejník syrového masa – nejčastěji kuřecí stehýnka (zdravím Matyldu).
- Jedni z nejchytřejších jsou supi. Ví, že na programu jsou až na konci, tak co by se namáhali se seděním na bidýlku. Klidně se natáhnou na zem a dřímají – až vidí, že už přijdou na řadu, tak si na to bidlo vylezou.
- Při produkci je zakázán lov živé návnady – ono by se asi diváci moc netvářili na to, kdyby se k nim plazila pravá mamba (nehledě na finanční stránku, mamba nebude asi za pět korun) nebo kdyby před očima dětiček přišel o život mazlivý ušáček s pohyblivým nosíkem.

Orel bělohlavý
- Dravci se nehladí – nejsou to domácí mazlíčci a navíc by se jim zamastilo peří
- Většina ukázkových dravců lítá s anténkou na ocásku – to je vysílačka, kdyby si náhodou pták zaletěl na delší výlet.
- Na podzim chodí se sokoly na lov – naopak orli se k lovu nehodí vůbec, poněvadž jsou líní (jak jsem napsala už prve) a loví hlavně ryby, což není běžná lovná zvěř. I když, před Vánocemi… (:o)))

Orel východní
Poznámka: fotila jsem hodně a moc. Přesto, že jsem taky hodně fotek vyškrtla, tak jich bylo tolik, že jsem udělala alba dvě. Jedno je statické (bidýlkové) + jsou tam fotky z parku – je tam i kvetoucí liliovník tulipánokvětý (abych ukázala Zaně, že ho tu fakt máme).
Druhé dynamické (letecké) jsem fotila při ukázkách. Pokud byste se chtěli podívat na opravdu kvalitní fotky či na letecké ukázky, jdete na FB na stránky Zayferus https://1url.cz/OMf8r

Orel mořský
Přeji vám, abyste měli pohodu a vězte, že na ptáky jsme krátký. Vaše YGA

Luňák (stále krouží:))
http://yga.rajce.net/2019_Dravci_letecky
http://yga.rajce.net/2019_Dravci_staticky_park_zacatkem_cervna

Muž a maskou a orel východní
Dede: Ty fotky si nenechte ujít! Ty v článku jsou zmenšené a z lítacích tam mám jen jednu – zase problém se zmenšením, moc by nebylo vidět. Jsou to úžasné fotky, já jsem jimi prošla při zpracování několikrát a stejně jsem vždycky našla něco nového:))
YGo, nádherné fotky, jsem jimi primo okouzlená ! Už dávno vím, že „umíš detaily“ u zvířat a kytek a teď i ptáků. Muselas při foto-výuce být velice pozorný žák, protože výsledky jsou vidět na první pohled! Všichni dravci na fotkách jsou krásní, nedovedu se rozhodnout, který je ten NEJ a díky za popisky, co jsou za druhy a jména (tedy orel východní má impozantní zobák, asi bych si také zakryla obličej!). Moc hezky jsi o tom napsala, včetně toho „co sis zapamatovala“ – a je toho hodně :). Třeba to, že se dravec nepřivolává za letu, nebo, že se nesmí hladit.
Orli a supi musí být na sokolníkově ruce docela pěkná váha! A řekla bych, že k tomu sokolník potřebuje i dostatečně dlouhou ruku, když vidím to jejich roztažení křídel. GPS na hřbetě dává smysl, nejen vzkledem k tomu, kolik takový dravec stojí (chudinka Aleš od JJ 🙂 !!!, já bych se asi v jeho věku po takovém „postrašení“ asi rozbrečela, co jsem to provedla). Převelice se mi líbí ty jejich čepičky! Vypadají z kůže a tak si představuji, co to musí být za titernou práci nejen je ušít (recite ručně), ale ještě vyzdobit a udělat jim „kokardičku“ 🙂
My tu (na FL) viděli podobnou ukázku létání dravců 2x, ale v obou případech šlo jen asi o 5 dravců a ani ten am. orel tam nebyl (sovy, menší dravci a myslím že sup) ! Takže tahle vaše by se mi určitě moc líbila.
U ptáků – ať u obyč.,u dravců nebo kachen, mě fascinuje jejich zabarvení peří! Nechápu, jak je v ptačím DNA naprogramováno, že šedobílému chomáčku peří každé pírko na určitém místě naroste do té a té barvy. Pták a jeho potomci jsou pak stále stejně žíhaní, nebo mají přesně ohraničenou, krásnou různobarevnost. Nebo z šedivého ošklivého kačátka vyroste majestátná bílá labuť. No stejné je to samozřejmě i u zvířat, ale ptáci bývají přeci jen barevnější (no vlastně ryby též)!
„Dravá Lednice“ opravdu po víkendové povídce od Tory může vyvolat i jinou představu. YGo, až příště budeš procházet kolem lednických budov, drž se raději(i se psy)uprostřed cest 😀
JJ – četla jsem drabble dodatečně, téz moc pěkné !!!
Děkuju Maričko za krásný komentář. Nevím, kolik celkem mají dravců a sov, ale je jich opravdu moc – od kulíška po orla bojovného. Je mi jasné, že když je mají všechny prolítat, tak má den málo hodin
Děkuji moc, Maričko.
S tou vahou to není tak hrozné, nejtěžší orli mají pět kilo, ostatní míň, protože ptáci jsou lehcí, aby se jim dobře lítalo (duté kosti, plicní vaky, nemají zuby,…), spíš je problém držet ruku pořád stejně, aby se dravci dobře sedělo.
Jo, dávají tady ty články pěkné dvojsmysly – dravá L(l)ednice. 🙂
JJ díky za objasnění! Že mají duté kosti jsem nevěděla. No zuby sice nemají, ale ten jejich zobák mi přijde těžší, než celý chrup 🙂 Pět kilo na natažené ruce je i tak docela dost, to je jak zvedat činku! A máš pravdu, že udržet ruku nataženou po chvíli musí bolet (a ta dlouhá paže přijde vhod). Však se říká, že je snažší zvednou deset kilo jedinkrát, než jedno kilo desetkrát 🙂 Jestlipak si sokolníci střídají ruce? A pozná to dravec, že sedí a vrací se na jinou ruku (stranu) ?
To je otázka, Maričko, tolik tomu zase nerozumím. 🙂
Ygo, to jsou nádherné fotky, umíš a máš asi nějaký šestý smysl pro fotografii. (h)
Děkuju Maruško.
Krásné fotky a pěkně napsáno ! Letos jsem viděla předvádění dravých ptáků v průhonickém parku pod zámkem u rybníka. Bylo to taky skvělé a komentář pánů sokolníků vtipný. Legrace byla, když jedna ze sov měla asi dost denního světla a zalezla do hustého keře. Protřásání keře trvalo docela dlouho a myslím, že to nebylo nahrané.
Mě zaujal konec, kdy přinesli velikánskou bednu, a že prý je v ní dravý pták, který sedá lidem na hlavy a klove ap. No strašili s ním dost. Ovšem když bednu otevřeli, vyletěl z ní ptáček zvící kosa. Na hlavu ovšem lidem sedal, to zas jo. Kdybyste se chtěli zeptat, tak ne, nikoho nepo….
A to je hezké, s tím ptáčkem! Co to asi bylo zač?
OT – konečně na nás vyšel déšť! Nejdřív včera večer, dnes v poledne pokračování (vydatné:)) a od té doby co chvilku přicmrndne:)) Nádrž na vodu je plná, jupí!
Ovšem venku je nesnesitelno – tedy pro mě. Marička v Alabamě by si nejspíš řekla, ještě dobrý, ale já padám na ústa. Déšť je skutečně teplý, jak zajde mrak, okamžitě pálí slunce, takže prádelna jako vyšitá – mám dojem, že se v tom ani nedá moc dýchat, i psiny jsou rády zavřené. Úplně cítím, jak se plísně všeho druhu radují! 😀 Ale třeba se raduje i podhoubí 🙂
Jak je u vás? Taky u vás teple prší? 🙂
Hurá, u nás taky zase prší – krásný pohodový déšť. A taky se trošku ochladilo – však mám všechna okna otevřená, aby se vyvětralo.
Milá Dede, představ si, že tady nic, a to jsme momentálně několik kilometrů vzdušnou čarou od sebe. Ještě jsme si špekáčky stihli za sucha. Ale prádelna taky visí ve vzduchu.
Děkujeme moc za krásný výlet, rádi jsme tě zase viděli. Varování pro ostatní – necourejte s Dede po pamětihodnostech místního kraje. 😀 To jsou sice i vyhlídky, procházky a dokonce exkurze do podzemí, ale taky miletínské modlitbičky a ručně dělaná zmrzlina na Pecce – už jen z té vzpomínky přibylo další kilo. 🙂
Moc jsem si to s vámi užila a taky si říkala, že vás snad ten přívalový déšť minul – pro zahradu dobrý, pro výletníky méně:))
A ta zmrzka za to kilo stojí 😛
Dede, my jsme od oběda měli tři silné průtrže, které přeoraly všechny polňačky (už poněkolikáté), stejně jako u vás je neskutečně parno, 90% vlhkost! A stále jsou přepršky. Hi,hi, ty plísně i podhoubí mne už také napadly. Ale jsem za to ráda.
A to prosím zapomněl MLP zavřít okno v ložnici (já byla pryč). Za čtyřicet let jsme nebyli tak vyplavení jako dnes.
U nás je sucho, sucho a sucho. Jak píše na NP Xerxová, nočník Evropy vyschnul. Tady jen voda ubývá. Na splachování jde voda po opláchnutí nádobí a pod. Tráva je vyschlá i když se neseká. ACH JO ! A to vedro k nesnesení.
Díky, milá YG za další, krásnou, propagaci ÚJM!
Početla jsem si, početla.
Zrovna dnes je také, o štrapácích obou sokolnických skupin v Lednickém areálu, psáno v Břeclavském deníku. Tož, dva kohúti na jedném smetisku, to nikdy nedělá dobrotu. Ale, návštěvníci se to (asi) ani nedozví a domácí si to musí pořešit sami.
O tom, že jsou v Lednici dvě skupiny,vím – ta druhá je směrem k chrtímu závodiště. Na nich jsem nebyla, mně se líbí v parku. A dík za upozornění, teď jsem si to přečetla.
Oni ti druzí se v Lednici „uhnízdil“ poslední roky navíc se pojmenovali nějakým velice podobným názvem. Mně osobně to připadá jako nefér podraz, že se snaží parazitovat na slavném konkurentovi – a nehraju na neviditelnou ruku trhu. Spíš by mě zajímalo, kdo z radnice přišel na tento nápad a povolil to. Kdyby alespoň měli naprosto odlišný název.
Přesně. Přijde mi to jako… ok, já to napíšu, vychcanost
Páni, když se sejdou tak prudce fotogeničtí zástupci ptačí říše s nadanou fotografkou, to je pak radost prohlížet výsledné dílo! Jednoduše nádhera!!!! Takový kejklíř například, ach ach, ten je nebezpečně krásný!
Jednou jsem zažila ptačí leteckou show, seděli jsme v amfiteátru a někteří ptáci startovali z nejvyššího patra za našimi zády. Když nám nečekaně přelétali nad hlavami, z toho větru a svistu křídel běhal mráz po zádech.
P.S. V první chvíli jsem pochopila, že muž s maskou měl zakrytý obličej, aby svým vzhledem – jsa bez nosu – neděsil diváky. (chuckle)
Chichi – no vidíš, to mne nenapadlo! Ale jelikož na jedné fotce je kompletní … i když možná má nos stříbrný, jako jistý Tycho!
Tady taky mezi diváky prolítával sup – to bylo hezké. A minule se tuším přidala i sova – možná si JJ vzpomene
Vzpomínáme až moc dobře. 😀 Sup letí jako bombarďák – rachot a svistot, až se přikrčíš, sova, to je taková tichá smrt – ta myš ji nemá šanci slyšet, protože jí ani vítr v peří nehvízdá. Jo, fakt si to někdy budeme muset zopakovat.
YGO, skvělé! Jak povídání, tak fotky.
Program pánů zayferáků znám z Lednice, asi tak před dvaceti lety. A přede dvěma na soukromé předváděčce pro klienty Domova. Tenkrát ji platil sponzor. Mám z ní i krásnou fotku maminky se sokolem na ruce.
Jsou to senzační chlapíci. Mají humor, ale i obrovský kus zodpovědnosti a tuny nadšení pro dravce. A umí a znají!!! Přeju jim, aby to jejich svěřencům stále dobře lítalo a dařilo se jim s chovem a výcvikem. Jsou to odporníci každým coulem.
A navíc – jsou to fešáci (chuckle) .
A víš, že jak jsem s nimi strávila jeden půl den, tak je na těch fotkách poznávám. Vzpomínám si, že se ke starouškům moc hezky chovali a ti jim důvěřovali.
Ygo:-) vždyt já ti ten tulipanovnik věřím! Ale na fotky kouknu až doma, na mobilu to není ono.
My na dravce chodíme na Český Šternberk, taky už jsou tam léta. Byly časy, kdy jsem tam na prohlídku hradu chodila každý rok 🙂
Já ti věřím, že mi věříš – ale přesto, kdyby byly nějaké malilinkaté pochyby (rofl) … Ono skupin, co předvádějí dravce, je určitě povícero (jenom v Lednici dvě) – ale tady je to krásné v tom, že ptáky nic neomezuje – vysoké zdi či dráty elektrické vedení. Ale na hradě to musí být taky krásné, zase jiná atmosfera
Ygo, skvělá portrétní fota, mnoho nových informací, dík. Ale ještě jednu bych prosila – co je to hod hadem? 😀
Hod hadem je – hod hadem (rofl) . Terezka dostala do ručičky (bylo jí pět) gumového hada, toho odhodila na vzdálenost cca 2 m (stále pět roků) a z nebe se snesl dravec a ulovil ho! A děkuju za pochvalu fotek.
YGÓÓ, koukala jsem na fotky včera v noci. Nyní musím pryč, tak se ozvu jak přijdu. Už se těším.
Milá Alex – hlavně lítej pomalu a při zemi 😉 .
Yvetko, to jsi mi měla připomenout minulý týden, když jsem na přeschlém písku s kamením, NA CESTĚ, v dobrých čundr botách ujela a odřekla si koleno, jako malá holka!
Fotky krásné, ale zaráží mě ten majitel luňáka. Trochu přes čáru děsit děcko, že rodiče budou muset fógla zaplatit. Asi bych toho borce inzultovala.
To se musíš zeptat JJ, jestli to bylo na inzultaci 😉 .
No, AJ včil tvrdí, že doufal, že se ten zatracenej pták vrátí, protože doma má jednodušší přístup k žrádlu. No řehtali se všichni aji my, tak mu to snad časem došlo. Přes čáru mi to nepřišlo.
Teď jsme se dostala k fotkám a jsou skvělé! Jednak máš asi i dobrý foťák, ale hlavně umíš!
Hlavně jsem se s tím foťákem trošku naučila fotit – díky fotokursu s Patrikem Staňkem v brněnské ZOO. Ještě bych potřebovala nějaký kurs na úpravu fotek (rofl)
Ygo, i přesto, že neoblibuji drezury divoké zvěře, (vím ale že… atd), tak musím uznat že skrze tvé fotky je na co se dívat. Fotografuješ tradičně veleúspěšně, výsledek imponující. Nejvíc se mi líbí portrét do občanky výra velkého a útočícího sokola šahina. To jeho soustředění při letu za kořistí jsi zachytila výtečně!
Hmm – tak tady to asi není drezúra ála tygr v cirkuse. V podstatě, kdyby se ti ptáci nechtěli vrátit, tak se nevrátí – ve vzduchu je nikdo na špagátku nedrží (shake) . Tady se jde přes jejich instikt „dostat se ke kořisti s co nejmenší námahou“ (rofl) . Už Dede jsem psala, že právě ten den jsem viděla lovit divoké luňáky – hodinu jsem je pozorovala (byla jsem venku se psy) a za tu hodinu si žádný nic neulovil (to psi měli daleko lepší skóre – každý dva až tři hraboše).
A moc děkuju za pochvalu fotek – je to moje velká záliba a zároveň i slabost (rofl) .
Moc krásné a obsáhlé. Jinak pokud má někdo daleko do Lednice a blíže do Žlebů, tak krásné ukázky cvičení dravců jsou v zámecké oboře i s krmením bílých jelenů. Podle fotek mi připadá, že tam létají stejní sokolníci. Mají to moc hezké a pro děti nesmírně přitažlivě udělané představení
Děkuju Inko – a tak já si myslím, že Lednici MUSÍ vidět v životě každý (jako Hradčany a Hlubokou (rofl) ), takže i na ten Zayferus by mohlo dojít. Jo, to se mi to mluví, když je mám co by kamenem dohodil a zbytek doběhl.
No, ty Žleby se dají vidět i s malým dítětem, to ta Lednice ne. Když jsem čekala Kubu, byli jsme se na zámku podívat a do rytířského sálu vběhl malý chlapeček, zastavil se před medvědí kůží – ostatně ohromnou – a pronesl památně: „Hele tati, vyfouknutej medvěd!“
Tedy Inko, už dlouho jsem se tak nahlas nerozesmála. Vyfouknutej medvěd 😀 .
I malé děti si přijdou na své – máme tady muzeum hraček a výstavu historických kočárků 😉 (ani v jednom jsem ještě nebyla, jsem ostuda).
Ó ano, tyhle dravce jsem viděla! Jejich jednatel mě kdysi s dětmi vzal na prohlídku i na procházku po parku s luňákem (pronese, se potvora 🙂 ) a moc se nám to líbilo. A ano, jsou to jedni z našich odběratelů mrtvých jednodenních kohoutů, máme na ně v podstatě pořadníky- záchranné stanice, zoologické zahrady… ve světě je tlak na to, aby se vynašel způsob, jak kohouty vyselektovat už ve vejci, aby se nevylíhli- v tom případě chci vědět, jak budou dravce přeučovat na granule…
Možná, že pak budou používat fakt ty živé mamby (rofl) .
A co na to mamby a jejich welfare???? 🙂
Ech – prve jsem si to musela najít ve Slovníku cizích slov (rofl) . Asi takhle – ti diváci sedí velice blízko a navíc si s sebou vodí děti a psy (chuckle) – to by bylo, aby si ty nejšikovnější a nejrychlejší mambičky své welfare nevylepšili (rofl)
(rofl) Ygo!!!! (rofl)
Milá Ygo, užila jsem si vtipně napsaný text plný zajímavých informací a ty fotky! Ach… nemohla jsem si vybrat. Nejelegantnější mi přijde sokol, miluju sovy!, orel mořský je krasavec, ten bělohlavý taky… východní má děsivej zoban – k němu ani s maskou!:))
Viděla jsem všechny fotky několikrát (jen si být jistá s popisky, že 😛 ), ale stejně na ně znovu kouknu.
A jistě, kdybych náhodou zavítala v létě do rozpálené Lednice, určitě bych si to nenechala ujít. Jen kdyby u vás nebylo tak děsné horko! (wasntme)
Já měla štěstí, že ten den, kdy jsem se šla kouknout, bylo velmi přijatelné počasí – já měla původně strach, jak budou vypadat fotky v plném poledním slunku, ale místy bylo pod mrakem, takže celkem vyšly.
Jinak sovy, myslím, létají právě v poledne (jsou dvě produkce – ve 12.00 a ve 14.00).
Mně se asi nejvíc líbil krahujec – ta je vlnkovaná náprsenka! A jestřáb je velmi elegantní – ale toho se mi nepodařilo vyfotit. Naprosto impozantní je orel bojovný – na té fotce to tak není vidět, ale ve skutečnosti je to velká osobnost.
Vidíš, díky za super článek a námět na výlet, až tu budu mít potomstvo. Už jsem o nich moc slyšela, tak jsem dost zvědavá.
Jsou bezvadní a o svých dravcích toho ví opravdu hodně – inu, však to je už roků, co v Lednici účinkují.
Milá Ygo, díky, že sliby plníš a tenhle krásný článek jsi sepsala a nafotila. Na té vaší obrovské louce je to opravdu skvělé. Jo a AJ si to opravdu začal užívat až ve chvíli, kdy mu spadl kámen ze srdce, protože se dozvěděl, že za cizím luňák prostě nepůjde. 🙂
Aby TJ nepřišel zkrátka, tak vyhrál přistání dravce na ruku a pohrdl nabízenou poštolkou, že prý chce supa. 😀
No stál za ním celou dobu sokolník, kdyby sup náhodou tenhle mladý stromek vyvrátil z kořenů. 😀
Jinak, jak píšeš, mají zas nějaké inovace, myslím, že bychom se měli opět do Lednice vypravit.
Jdu se ještě pokochat fotkami.
Jo, kluci byli bezvadní a Aleška mi bylo opravdu líto. To klučina, který tentokrát volal na luňáka, byl už otrlejší a tak moc si to nebral 😉 – navíc tvrdil, že s sebou žádné peníze nemají „Cože, vy jedete do Lednice a nevezmete si s sebou peníze?! To snad není možné!“ (chuckle)