Letos jsem se opět, již sedmým rokem, zúčastnil literární akce Duben měsíc drabble, a tak si dovoluji zdejšímu obecenstvu předložit malý výběr z mé letošní tvorby. Začněme tradičním fandomem Šoustek-Šuk-Tydlitát.

Poněkud nepovedený dárek

Psáno na téma Naostro.

Úvodní poznámka:

Tydlitátovi slaví výročí svatby.

Drabble:

„A nakonec mám pro tebe ještě jeden, exkluzívní, dárek,“ praví Tadeáš Timee, když už byly děti uloženy ke spánku.
Timea zvědavě otevírá měkký balíček. Vytahuje dlouhé společenské šaty, ovšem opravdu extravagantní. Záda totálně odhalena až k místům, kde ztrácejí své kulturní jméno, rozparek téměř po celé délce nohy. Už natahujíc je na sebe, myslí si o nich Timea svoje.
„Tatínku, vždyť z toho mi budou vylézat každé kalhotky!“
„Nebudou, ty se nosí úplně bez prádla, ta modelka je tak měla.“
„A ty si, chlípníku, myslíš, že mě budeš vodit do společnosti polonahou?! Máš ještě lhůtu na vrácení? Sbal je!“
„Provedu!“

Závěrečná poznámka:

Jak se dál vyvíjel původně hezký večer, nechť si ctěný čtenář doplní dle své fantazie.

Někdy jsou témata vyhlášena tak, že se autoru podaří napsat dějově navazující drabble.

Dosti výbušné téma

Psáno na téma Některá témata by se měla zakázat.

Úvodní poznámka:

Navazuje na drabble Poněkud nepovedený dárek.

Drabble:

„Co oslava, Tadeáši?“ vyzvídá Jimram.
„Člověče, dopadl jsem jak čučkař! Věnoval jsem Timee tyhlety šaty,“ ukazuje příslušnou stránku katalogu, „a poslala mě s nimi… Prostě zpátky do e-shopu.“
„To se mně nestane, tohle žádný shop ve Scholastičině velikosti nenabízí,“ uculuje se Lev.
„Sis, vole, myslel,“ poučuje Jimram Tadeáše, „že zaboduješ? Naše ženský jsou úplně jiný nátury než tyhle modelky a celebrity! Nebo by tě rajcovalo, kdyby všem okolním chlapům zírajícím na tvou ženu vypadávaly oči z důlků? To už hraničí s deviací!“
„Co??!!“ vyskakuje Tadeáš ze židle.
„Dost, chlapi!“ zasahuje Lev, „některá témata si preventivně zakažme, nebo se tu pobijeme.“

Závěrečná poznámka:

Takhle to někdy dopadá. Člověk se chce svěřit kamarádům – spřízněným duším, a dozví se, že je vůl, ne-li něco ještě horšího… 🙂

V životě to nemají lehké ani další hrdinové fandomu, viz další drabble.

Vcelku neromantická epizoda

Psáno na téma Vítr ve vlasech.

Drabble:

Z cesty se ozval klapot kopyt. Lev zvedl oči od svého rýče a spatřil ji. Atraktivní dívku na koni cválajícím směrem k chatě. Šortky, přiléhavé tričko, dlouhé zlaté vlasy vlající v letním vánku. Nebýt toho, že kůň byl hnědák, by se dalo říci, že princezna na bílém koni. Lev se zasnil.
„Kam čumíš, Lve?!“ ozve se Scholastika.
Lev, uvědomiv si, že byl přistižen takříkajíc při činu, kamufluje:
„Tak mne napadlo, jak by se ti líbilo mít takového koně?“
„A měl bys na stáj, na podkoního? Neměl! Radši dál ryj, ruce ti stojí!“
Lev je zpět v realitě. Princezny se nekonají.

A na závěr této dávky drabblat něco existenciálního.

Carpe diem et noctem

Psáno na téma Spoutáni časem.

Drabble:

Lev jde hřbitovem. Obvykle jeho návštěvy stíhá jen o svátcích a rodinných výročích, ale říká si, že na zintenzívnění této aktivity je ještě mlád. Vzápětí mu dochází relativita myšlenky. Okolo vidí nejeden hrob lidí, kterým byl na světě vyměřen kratší čas než jemu.
Zazní gong a rozhlas vyzývá k opuštění hřbitova. A to si Lev uvědomuje, že civilizovaný svět ten čas neustále organizuje. I o dovolené ho Lev musí nějak měřit. Jinak by nevěděl, kdy se má vrátit do práce.
Míří k později zavírajícímu Méďovi. Neboť si vzpomněl na heslo carpe diem, vlastně teď, za soumraku, carpe diem et noctem.

Příště něco z dalšího tradičního fandomu Zlámaljelitovi.