Letos jsem do poslední chvíle nevěděla, o čem vlastně budu dubnová drabble psát. Hotel U devíti koček si vzal oddechový čas, zbyla v něm doma poslední samotná Rozárka a vzadu v dílně Sofie s Bonnie. Tobiáš, Jája i Čeněk vloni k naší velké bolesti přešli za duhu, Barbucha se vydal kamsi do širého světa.
O kočkách mi psát opravdu nešlo. Až někdy ke konci dubna jsem dokázala napsat čtyři kočičí drabble, takže na kočky nakonec přece jen také dojde. Ale začneme jinde.
Začala jsem psát vlastní fandom – příběhy z mnou vymyšleného světa strážců rozhraní. Jejich hlavními aktéry jsou Sheila (Šejla, Šej) a Riaggon (Gonny), jeji učitel, patron a posléze i kolega. Drabble vás postupně seznámí s těmito zvláštními lidmi, kteří díky svému nadání střeží náš svět před tvory z jiných dimenzí.
Doufám, že se vám střípky z jejich životů budou líbit.
Začneme tím, že i strážci se musí učit. A hodně učit…
Na poslední chvíli
Téma: Desátá hodina odbila lampa ještě svítila
Do tmy svítilo jediné okno. Mihotavý plamínek ozařoval Sheilu, která přecházela po místnosti a drtila mezi zuby:
„Křídlatci. Gronghové. Rewanijské bestie. Všichni po zásahu zmizí. Vlastně bestie nemizí. Nebo jo?“
Sedla si. „Létavci. Dušežroutky. Ghomini… Kdo si to má pamatovat?“
„Ty,“ řekl Riaggon, který právě vešel. „Dalas přednost jízdě na koni, střelbě, šplhání, uzlování. Teď nic neumíš, vyletíš od zkoušky a do terénu zas nepůjdeš.“
„Ale Gonny!“
„Jdi spát, Šej. Je po večerce. Stejně už to nedoženeš.“
S touhle jsem to vyhrál, pomyslel si. Talent, osobnost – a nezkrotnost.
Bude z ní skvělý strážce rozhraní.
Sklonil se a foukl.
Lampa zhasla.
Téma: Můj nejlepší přítel zrcadlo
Proslýchalo se, že se někteří nevrátili, jiní změnili, další zešíleli.
Stojím před komisí, v duši strach.
„Vejděte dovnitř a zůstaňte v místnosti do odvolání.“
Dveře zaklapnou.
Kam až dohlédnu, jsem já. Mé odrazy jsou všude. Udělám pár kroků, spatřím další a další Sheily. Otáčíme se, smějeme, tančíme – stovky Sheil. To má být těžká zkouška?
„Vyjděte ven.“
Světlo pohasíná.
Zpanikařím. Kudy? V bludišti zrcadel jsem ztracená, jedno jako druhé…
Zoufale se zadívám na Sheily kolem sebe. Pomozte!
Strnou, ale pak se pomalu otočí a ukážou směr. Úlevou se málem rozpláču.
Děkuji, sestřičky!
„Obstála jste na výbornou. Zrcadla nikdy nebudou vaším nepřítelem.“
Nebylo to nejhorší…
Téma: Naostro
Jdeme lesem, Riaggon tiše našlapuje první. Sleduji díry v rozhraní, srdce až v krku. Než se vzpamatuji, oblohu protne zelený paprsek wigitoru a rozpůlí temný stín, padající na nás shora.
Strach mě přikove k zemi. Nedokážu se pohnout, utéct, nic.
„Střílej,“ slyším. Křečovitě nahmatám wigitor.
„Ke mně zády! Namiř! Střílej!“
Konečně stisknu spoušť. V té chvíli ztuhlost povolí.
Ledově klidná likviduji vetřelce.
Ledově klidná zahlazuji díry v rozhraní.
Pozvracím se, až když je po všem.
„Nebylo to nejhorší,“ zhodnotí Riaggon. „Boty sis nepoblila, do gatí nenadělala, to každý po první ostrý akci říct nemohl. Jo, s tebou to nejspíš půjde.“
Myslím, že není na škodu připomenout, že všechna stoslůvka jsou z letošního DMD, tedy akce Duben měsíc drabble, kdy je každý den vyhlášeno téma (mnohdy pěkně vypečené) a na napsání drabble máme celých 24 hodin. Den co den, jedno drabble, celý duben.
Strážci rozhraní se ti opravdu hodně povedli. Můžeš v nich naplno rozehrát fantazii, pro kterou, když se rozdávala, sis šla hned několikrát. 🙂
Ten anonym jsem já, Regi 😉
Díky:)
Páni – ozvaly se další osvědčené autorky, takže budeme v létě zásobováni originální literaturou – mám radost 🙂
Jak to tak vypadá, budeme mít literární o pátky (když už nemáme mlsotníky). To bych nechala na drablíky – a soboty nejspíš budou patřit povídkám.
Literární léto na Dedeníku nám tedy přinese plno zajímavého čtení – jak to má být 🙂
Tak to je bezva.
Super superior! (nod)
Zcela OT, včera jsme byli celá rodina včetně Šišky na návštěvě u tohohle pána, znáte ho tu některá? A tu jejich kapelu? Jsou celkem fajn, na koncertě roztančí snad každého.
https://www.youtube.com/watch?v=BEpqvsaDDv0
(mmch je to syn Vlasty Švejdové, kterou tu asi znáte všechny)
Aido neznám, ale je to pěkné 🙂
Oni mají těch písniček pěkných moc (a hlavně ty texty, ty jsou ze života). Před několika lety jsme na jejich koncert vzali naši úhlavní kamarádku Martu, docela se i ošívala předem (má ráda kapely typu Folk Team apod.), pak i skákala a ptala se nás, kdy zase hrají. 🙂
Pak jsme na jejich koncert vzali naši kamarádku Ditu, spolumajitelku realit (máme spolu napůl zahradu) a taky se jí to zalíbilo, teď už si s Rudolfem tykají.
Taky neznám, ale dobré.
Hej, tak pojďme na koncert, hrají 27. 6. na Špilasu, nešla bys? My jdeme určitě.
Teď jsme tam byli minulý týden na mladém Burianovi (synovi písničkáře Jana Buriana), aka Kapitánovi Demo, bylo to bezvadné.
To akorát přijede dcera s rodinou, to nemůžu odhetz, bohužel… Třeba někdy příště.
Toro, moc pěkné, jsem ráda, že jsi se zas rozepsala. A moc gratuluju k novému přírustku do rodiny!
Díky moc
Strážci rozhraní! To je fajn. Sice si je z DMD pamatuju ještě skoro nazpaměť (tím chci říct, že to dobré se hned tak nezapomíná), ale i tak si je ráda zopakukuju.
🙂 díky. Jo, duben ještě není tak daleko 🙂
„Křídlatci. Gronghové. Rewanijské bestie,Létavci. Dušežroutky. Ghomini….“
Toro, to tedy jsou jména, já je sem musela „přelepit“, protože zapamatovat a z hlavy napsat bych si možná dokázala tři z těch šesti – možná ! 🙂 Jinak velmi zajímavá drabblata a těším se na pokračování. Tedy i proto, že, mi vždy u sci-fi (či fandomu – jaký je v tom rozdíl?)chvilku trvá, než „mě děj vtáhne“, jelikož to normálně není žánr mé domácí četby. Ale tohle vypadá slibně. Máš obrovský talent fantazie a „její převedení na papír“.
Jinak jsem si na Hadech s potěšením všimla, že u vás zase bude veselo a snad nám dáš možnost sledovat jak trojka poroste 🙂 A jména jste jim dali moc hezká !!!
Maričko, moc děkuji. Ono sto slov je prostě na rozehrání pořádného příběhu málo, je to jen takový výtah. O to víc jsem ráda, že i tak téma zaujalo.
Doufám, že se budou líbit i další. Časem – až zjistím, jak dopadly povídky, co jdou do soutěží, se tady určitě octne i delší text o strážcích.
A koťata… jsou prostě kouzelná.
Maričko, já myslím, že Tora nepíše ani sci-fi (pohled do budoucnosti), ale fantasi (pohled do jiných světů). Fandom je konkrétní svět, například dneska to je svět pátračů na rozhraní – tedy aspoň já tomu tak rozumím (rofl)
Jo, Ygo, díky, to jsem přehlédla. Ano, fandom je v podstatě svět. Fandom je třeba svět Harryho Pottera, nebo klidně Jamese Bonda či malého prince. No a já si vymyslela vlastní svět strážců.
Svět strážců rozhraní – to je zajímavý nápad a první ukázky jsou více než slibné. Že ty sis šla, Toro, dvakrát, když se rozdávala fantazie? 🙂
Hančo, moc děkuju :). Já tvrdím, že ty příběhy prostě někde jsou, a já je jen tahám na světlo. To tak zatáhnu za růžek – první větu – a pak už se sypou samy, většinou. A když se sypat přestanou, počkám, a o no časem se někde otevřou dvířka a dosype se zbytek 🙂
Mně to vždycky chvíli trvá, než se sžiju s námětem, ale pak se mi to moc líbí. To víš, že kočičí drablata se mi líbila nejvíc. Tak snad taky nějaká budou, příhod bude brzo docela dost.
A nad Mainkou netruchli, třeba se ještě dostaví. Taky to byl můj sen.
Kočičí budou na závěr, jako tečka. Mezitím bude ještě plno jiných. A jsem ráda, že líbí. Opravdu mě to těší.
Moc pěkné, tajemné, záhadné. Také jsem nakoukla na SOS, jen tak narychlo, zběžně, neměla jsem teď čas to procházet podrobně, ale je mi jasné, že se máme na co těšit 😀 .
A věřím, že Hotel má teď jen takovou sanitární pauzu, jak už to v hotelích občas bývá, a časem znovu otevře, jen co ho osídlí a zabydlí noví hoteloví hosté. (Já vím, je to těžké, ale co se dá dělat, život jde dál. Jája, můj zvláštní oblíbenec, jistě kamarádí tam v té jiné dimenzi s naším Pepčou, který ho o pár let předběhl. Vypadali stejně a Pepča byl taky takový bohorovný starý černý tulák, který byl rád, že na stará kolínka našel laskavý a pohostinný domov. Už je to řádka let, přesto si na něj skoro každý den vzpomenu.)
Milá Tapuz, Hotel má už nové nájemníky. Koukni na Hady.
Toro, už jsem nakoukla. Ti jsou!!! Heboučké žížalky, kterým čertovina kouká z očí. Pěkná rychlá rota! Moc jim přeju ten krásný domov, jaký vyhráli (party) . A v Hotelu je zase veselo!
Je 🙂 bylo na čase.
OTéčko – po včerejších bouřkách (u nás byly až tři!) se NOTNÉ ochladilo (rofl) – tak tady je 28 sobotních fotek, kdy ve stínu bylo hodně nad 30 °C!
http://yga.rajce.net/2019_Horka_cervnova_sobota
Jinak drabble moc pěkné. Tajemné a napínavé.
Děkuji, jsem ráda, že líbí.
Toro, tenhle fandom se mi moc líbí, nakoukla jsem na SOS. A spoustu radosti s malými novými mazlíky.
To jsem ráda, fakt. A díky
Milá Toro, těším se na další střípky ze světa strážců rozhraní. Odrazy v zrcadlech byly pro mě vždycky záhadné, jako malá jsem chodila do dětského kadeřnictví, kdy byla zrcadla proti sobě a moje odrazy se opakovaly v nekonečné zmenšující se řadě. Často jsem přemýšlela, kam až vedou… A mám radost, že hotel U devíti koček rozšiřuje prořídlé řady 🙂
Díky moc. Trochu jsem se bála, že to moc nezaujme. A koťata… Bylo na čase. Bylo smutno.
Tohle chápu Toro, nám už to budou 2 roky odešli 2 kočičáci Fousek a Hepinka. Vydrželi jsme bez koček 2 měsíce a bylo moc smutno. Pak jsme si pořídili kotíka Daníka. Už jsou mu 2 roky.
Dokud to jde, tak je to fajn. Smutno doma bez zvířat.
Viď, jak to někdo může vydržet? Ale jsou tací, já k nim tedy nepatřím. Moje sestra pro to vůbec nemá pochopení, mladší neteřka by si dala říct, ale panelák je panelák a pracovní doba všelijaká. Takž zatím ne.
Nezaujme? Jeden z mých oblíbených fandomů! Čekat vždycky celý týden co jim zas provedeš při padesátce je strašný. A teď obzvlášť nevím co bude dál po tom polokonci.
Jo tak to potěšilo moc!
Já se sem s dovolením přílípnu. Série se strážci se moc povedla, ať už na DMD, anebo na Padesátce. Takže se těším ještě na spoustu hodnotného čtení a držím ti palce, aby ti psaní dělalo jen radost.
Moc děkuji, JJ.
Milá Toro, strážci rozhraní jsou tuze fajn a těším se na jejich pokračování.
I mně je moc líto, že se váš Hotel U d.k. (U devíti koček) tak vyprázdnil a kromě Rozárky a squaterů jeho hosté odešli na dalekou cestu ;( – věřím, že Barbucha se rozhodl oblažit svou společností lidi, kteří ho potřebují (h) . A těším se z nových nájemníků – určitě budeš mít zase o čem psát! Možná, že budeš mít v dubnu pěkný fofr, protože budeš denně psát drabblata dvě 😉 – z rozhraní a z hotelu.
Díky, Ygo, tak to chodí. Akorát u nás všem doběhl čas téměř nastejno a byl to bezpochyby co se tohoto týká, strašný rok. No a psaní, to se uvidí, jak to půjde
Letos jsem taky nepsala jen strážce, myslím, že se podíváte, kam se taky dostaneme…
Podivíte, kruci, ty automatické opravy…
My se nejprve podíváme a pak se i podivíme (rofl)
To asi ano 🙂
Toro, děkuju! Už jsem se na drabblení těšila 🙂 Líbí se mi tvůj nový fandom, četla jsem to už v dubnu. A tak jsem zvědavá, co všechno s těmi dvěma zažijeme.
Mimochodem myšlenka, že odrazy v zrcadlech poradí… S tím jsem se zatím nesetkala. Obávám se, že v mé povídce by se asi pohádaly 😛
A těším se na vyprávění o koťatech (inlove)
Mám už z toho světa dvě hotové povídky, jedna už odeslána do soutěže, druhá zatím ne. Pak je rozepsaná třetí, a poslední je vydávána na pokračování na SOS, tam jak je DMD, jako Padesátka, s týdenním cyklem. Co s ní dál se uvidí. Díky, jsem ráda, že se fandom líbí.
Dede a co tvoji draci? Alžběta a drak byl vynikající fandom, nebude pokračování? Nebo… něco…?
Bude něco, doufám já.
Já taky moc doufám, třeba v něco pěkně uceleného. 🙂
Doufám, že ano – aspoň se snažím 🙂
No konečně, jak já se těšila, až už tady budou!!!
Je mi líto, že tolik kočiček odcupitalo za duhu, ale tak to holt s sebou život nese.
Díky. Takový je život. Už zas přicupitaly nové…
A bohužel je stále více adeptů, než bydlíků. U nás se pomalinku usazuje čtvrtý okupant. Bimbo mu každé ráno říká -Ty nejsi náš- a kocourek se na něj dívá a říká mu – co ty víš –
My máme taky jednoho „přeshraničního“, zrzka… Ale už pár let. Občas bývá vzadu se squatterkami.
No tak Mamimami už sídlí na skříni, kde se u nás vydává menáž a spí v obýváku, on se s tím moc nemazlil. Ale to fikyfiky, co mu slibuje Bimbo, to bude muset být.