Tohle téma mi navrhla Sharka, když mi poslala odkaz na článek, kde se autor zaobíral myšlenkou, zda ochucovat či neochucovat psovi granule. Napadlo mě, že s granulemi se váže víc podobných otázek, takže vám vlastně dnes nabídnu zvířecí mlsotník:))

Já jsem se s granulemi potkala v červnu 2001, kdy jsme si z chovatelské stanice dovezli maličké Nazgúly s pytlem granulí – tehdy to tuším byly štěněčí Chicopee. V té době jsme měli už jedenáct let jezevčíka Maxe, kterému jsem – jak bylo tehdy zvykem – vařila. Občas dostal nějakou konzervu, to když jsme byli na cestách a jeho nadšení bylo velmi střídavé. Vzhledem k tomu, že to byl mlsný mizera, mě vůbec nenapadlo nějaké granule zkoušet.

Ovšem pak se doma zabydlela chodská štěňata a rázem bylo všechno jinak – co měla ona, musel mít Max také! A k mému úžasu mu granule vysloveně prospěly – i když jsem mu časem pochopitelně obstarala vhodnější typ pro jeho věk i velikost. Vylepšila se mu srst a přestaly občasné průjmy, kterými trpěl snad celý život. Navíc je jedl s chutí! To pro mě bylo první plus pro granule – tedy pro ty kvalitní.

V té době se vzhledem ke krmení granulemi doporučovaly dvě zásady: za prvé – pokud pes žere granule, měl by jíst jen granule, prý kvůli zažívání. Za druhé se doporučovalo granule namáčet – vodou či vývarem, prý by to mělo chránit před torzí žaludku. Zásadu č. 1 jsem se rozhodla pominout. Psi dostávali ke granulím tvaroh, jogurty a kefír, stejně jako příležitostně syrové maso a syrové kosti. Prospívali velmi dobře. Granule byly vždycky večeře, snažila jsem se, aby měli po jídle klid. Z Chicopee jsme přešli na Acanu, časem i na jiné značky. V Norsku a v Anglii žili většinou na Hill´s nebo Purina Pro Plan. Jediné, které opravdu nesnesli a načatý pytel jsem musela dát pryč byla Eukanuba.

Zásadu č. 2 jsem zkusila aplikovat jedinkrát. Namočila jsem granule, chvíli počkala a výsledek nabídla psům. Podívali se na mě, jako bych jim nabízela už výsledný produkt trávení a po tak dvou soustech to odmítli vzít do tlamy – oba. Ok, to bychom měli – nebudu zbytečně vyhazovat jídlo. Granule jsem jim nikdy nezkoušela ochucovat kousky masa, vývarem nebo později kapsičkami. Psi mi granule ochotně jedli suché, neviděla jsem k tomu tedy důvod.

S Berry jsem dostala zase nějaké jiné granule (štěněčí) a nějaký čas jsem je s Kazanem (kterému tehdy bylo devět) držela každého na jiných granulích. Bylo to dost o ničem, oba totiž měli jedinou snahu – ukrást ty druhé:)) Tak jsem po čase našla nějaký kompromis, kdy Kazan dostával granule pro mladé psy, ale dostával jich méně. Problémy jsme neměli.

Vzhledem k tomu, že jsme tou dobou žili v Anglii, kde je jehněčí běžně na pultech obchodů, dostávala mladá Berry poměrně pravidelně na kousání jehněčí hřbety, které mi pro ni balili v místním supermarketu. Vyhovovaly jí náramně. Kazan je dostával jen málokdy, přece jen už byl starší pes, a ne vždy mu kosti dělaly dobře. Jak byl Kazan ještě starší, zavedla jsem pravidelné krmení dvakrát denně. Ráno psi dostávali maso z konzervy, večer granule. Vyhovovalo to oběma a já si říkala, proč jsem to nezavedla dřív. Jenže pořád tu byl ten strašák torze, že… Nakonec jsem se sama se sebou dohodla, že dvě menší porce denně s tím, že ta ranní nejsou granule, jsou v pořádku i z tohoto hlediska.

Potom k nám přišla Ari a s ní granule Royal Canin. Opět jsem se snažila sjednotit granule pro štěně a staršího psa (Berry byly tehdy 3 roky) co nejdřív, protože si opět snažily tak jako tak granule krást. Jenže pak začala mít Berry problém s extrudovanými granulemi, strašně ji nadýmaly, bez ohledu na značku. A pak měla torzi sleziny (což s tím prý nesouviselo, ale kdo ví?) a já se rozhodla pro změnu – začala jsem oběma holkám kupovat granule za studena lisované. Jedí je – jak jinak – suché. Funguje to, zatím:))

Momentálně je to tak, že ráno dostávají maso z konzervy, večer granule. Když jsme na cestách, dostávají maso z konzervy ráno i večer. Co je Berry devět let, střídám čistě masové konzervy s těmi, co obsahují i nějakou přílohu. Stále jim občas dávám syrové maso, ale už méně často kosti. Berry to už nedělá úplně dobře (je jí devět) a Ari se s menší frekvencí celkem snadno smířila. Pořád mlsají jogurty, kefír a acidofilní mléko. Berry jí nadšeně cokoliv, Ari si vybírá a zásadně nejí sladké:))

A tak se vás dnes ptám: Jak krmíte vy? Psy i kočky? Jedí vaše zvířata granule? Musíte jim je ochucovat? Kombinujeme granule s jiným krmením? Překvapila vás vaše zvířata nějakou nečekanou nesnášenlivostí jinak běžného jídla? Dáváte syrové maso a kosti? 🙂