Když jsme někdy v zimě slíbily, že jako Dedivadlo budeme hrát na dni obce Lipnice u Dvora Králové, tak jsme se nijak moc nezabývaly tím, kde to vlastně bude. Potom se blížila ona sobota 25. května a my jsme začaly zjišťovat podrobnosti. A dostaly jsme zprávu, že budeme hrát na hřišti v kamionu. V kamionu? Vážně?

Žádný šok se ale nekonal, už proto, že na opravdovém jevišti hrajeme jen výjimečně. Konec konců na masopustu v Bílé Třemešné jsme hrály na vleku od traktoru, takže kamion je určitě krok vzhůru – doslova:)) A tak jsme se do Lipnice jely podívat večer před vystoupením, abychom zjistily, jak se věci mají. Zjistily jsme, že náklaďák bude stát na kraji hřiště, na jedné straně bude plachta odhrnutá a schody budou postavené z palet.

Originální prkna, která znamenají svět:))

To vlastně neznělo vůbec špatně! Samozřejmě budeme muset improvizovat, ale jsme zvyklé. Musím sama uznat, že pokud jsme dědici nějaké té divadelní historie, tak nezahrnuje ani tak Národní divadlo, jako spíš potulné komedianty v maringotce. Jen koníka nahradilo moje auto a pokud vím, slepice před námi také nezavírají:))

Bez trošky marketingu to nejde:))

Druhý den jsme se při pohledu na zaparkované auto nadchly – paráda! Velikost „pódia“ nám naprosto vyhovovala, ale neměly jsme žádné zázemí. No dobrá, na to jsme zvyklé taky, hlavně, aby přišli lidé. Přišli a bylo jich dost – muži i ženy. A pak… pak se stal jeden z těch zázraků, kvůli kterým člověk píše divadelní hry a leze na jeviště.

Připravujeme scénu

Lidé se chytli – napojili se na nás, bavili se a my jsme hrály jak o život. Kolik nových gagů a hříček jen za to představení vzniklo! Nikomu nevadilo, že kolem pobíhají děti se zmrzlinou a na druhé straně hřiště se točí pivo a griluje prase. Každý z diváků mohl kdykoliv snadno odejít a žádný to neudělal.

Gábina s Luckou 🙂

Uvědomila jsem si, jak takový bezprostřední kontakt s diváky miluju. Není to snadné – nic neschováte, nic neošidíte. Ale také nikdy nezapomenete na dar, jaký vám lidé dobrovolně dali. I bez jeviště, reflektorů a opony. Lidé, kteří vám jsou nadosah. A když vás potom v obchodě zastaví úplně neznámá žena a líčí vám, jaké to bylo báječné představení… co víc by člověk ještě mohl chtít?

PS: Fotky z představení nemám – my jsme fotit nemohly… 🙂

Dana:))

V sobotu hrajeme v Praze – od 16:30 v Dolních Chabrech. https://www.dchabry.cz/kalendar-akci

Těšíme se na každého, kdo si najde čas 🙂

Hotovo! 🙂