Na Velký pátek jsme vyrazili na výlet. Jeli jsme s Pralinkou hodinku autem na Oravu do vesničky Klin. Na parkovišti jsem se potkala s rodinou, která k mému překvapení mluvila česky. Pán se vyjádřil, že štěně vypadá jako plyšové. Pak jsme si vyšlápli kopeček k majestátní kopii brazilské sochy Ježíše Krista.
Pralinka se po cestě potkala s různými lidmi, kteří nad ní ťuťali a hladili a ona se mohla zbláznit radostí. Tak to šlo do půlky kopce. Na konci vypadala dokonce utahaně, ale to byl jen dojem, za pět minut dobila jaderný reaktor a už zas lítala a chtěla se s každým bavit. Také jsme poprvé vytáhli flexi vodítko, aby se trochu proběhla. Ještě jsem ji nepustila na volno, to naši plyšmyš čekalo o víkendu v Žabkách.
Plyšmyš je označení, které dala Pralince mamka a už jí zůstalo. Cestou dolů rozdala Pralinka ještě pár vlídných pohledů a v autě odpadla. Vyšlo nám krásné počasí po celý den a výlet splnil účel. Pralinka předtím odmítala sníst fuj granule a tak jí výlet pěkně vyhladověl a unavil. Doma vymetla misku bez řečí a spala celé odpoledne a celou noc.
Na Velikonoce jsme se rozhodli ukázat přírůstek rodině. V neděli ráno jsme sbalili Pralinku a pár věcí a vyrazili jsme. Pětihodinová cesta autem nám utekla. Pralinka pravda spinkala jen tři hodiny a zbývající dvě po mě lozila a zvědavě koukala. Párkrát jsme zastavili, aby se plyšmyš mohla vyvenčit.
Konečně jsme dorazili do Žabek. Vyřítily se na mě dvě obrovské psice, které jsem skoro ani nepoznala. Adélku jsem si spletla s Oriášem – strašně vyrostla, jen ty bílé ponožky neměla, ale to byl detail. Plyšmyš si psice očuchaly, ale pak se Pralinka trochu osmělila a začalo velké pronásledování doprovázené občasným vrčením Světlušky nebo Karamelky.
Je to vtěrka, ale jí prostě chyběla smečka a bylo to hrozně vidět na procházce do vinohradu. Dokonce poslouchala mamku, která kibicovala strakatice a Pralinka se rozhodla, že prostě já nejsem vedle mamky dostatečná alfa. Až mě to skoro urazilo. 🙂 Bylo to poprvé, co jsem ji pustila na volno.
Celou procházku se marně snažila stačit raketové Karamel. Odpoledne jsem odešla přebírat a balit věci do svého pokoje. Když jsem navečer přišla dolů, tak mi bylo řečeno, že jsem jí vůbec nechyběla. Aspoň že v noci spala se mnou. Na velikonoční ráno jsme šli znovu na prochajdu a tam měla i tendence mě občas poslouchat.
Pak chodily návštěvy a ona se musela věnovat prostě všem. Na oběd jsme jeli za babičkou. Odpadla už v autě. Po příchodu do bytu jsem dala psí tašku na zem a Pralinka se tam uvelebila a usnula na polovinu celého odpoledne. Po probuzení zvládla i malého bratránka Ondru, který si s ní chtěl hrát, ale vydržela vzhůru jen chvilku.
Navečer se jelo do Žabek sbalit věci a pak zas na cestu směr Slovensko. Mamka mi říkala, jo, to ti bude spát celou noc. Kdepak, prospala celé odpoledne a večer, když já jsem padala únavou, se Pralinka aktivovala a do půl jedné nechtěla spát vůbec….
Pralinka je – jak jinak – úžasně roztomilá! A má velkou výhodu, že má zajištěnou občasnou výchovu od starších kámošek Světlušky a Karamelky. Chchi, dokonce i Oriáš přiložil tlapku k dílu – ta fotka je boží! (inlove)
Nádherná pejska, a krásná majitelka. Sluší ti to moc!
Kačko,to je fajn, že u „Žabek“ má Pralinka možnost běhat „v psím chumlu“ (vedle hlavy Karamelky je vidět, o kolij je P. menší) a dokonce se kamarádit s Oriášem (to je krásná fotka). Moc se mi líbí ta psí taška – je to domácí výroba, nebo koupené ?
A ano, na fotkách ti to moc sluší.
Všechna štěňata jsou krásná, ale Pralinka je krásná na druhou!! Já ti jí snad Kačko i závidím 😀 Ale hlavně ti to psíče plyšový moc přeju (h) Protože život se psem je báječný, ale to ty víš! Tak si ten život moc a moc užívejte – obě!
Lído, máš pravdu,taky mne jímá tichá závist. Óóó, jen tak na chvilku štěně aspoň poňuňat,sladká, krásná Pralinka, ta se teda povedla! Moc to Kačce a rodině přeji. (h)
Děkuji mockrát. 🙂 Život se štěnětem opravdu není nudný. 😀 Pralinka vymýšlí jednu krávovinu za druhou. Nedávno trucovala, že jsem ji seřvala kvůli čůrání do pelechu a v noci jsem se vzbudila a štěně zmizelo. Zavřené dveře, takže nemůže být jinde než v ložnici. Až jako poslední možnost po lehkém infarktu mě napadlo se podívat pod postel. Spala přímo podemnou. 😀
Jo a ještě něco! Moc ti to, Kačko, sluší – nejen se štěnětem 🙂
Děkuji Dede. 🙂 Popravdě se trochu děsím jestli se Pralinka nepokaramelí. 😀 Teď jsem v Žabkách a pořád lítají jak Paka. 😀
Kačko, já bych se spíš vyděsila, kdyby nelítala jako pako.
Plyšáček! A krásnej. A Kačko, nediv se, že mladá poslouchá ve smečce (a mamku – ona mamka je fakt nepřehlédnutelná alfa:)) Ono to tak opravdu funguje, u štěněte – i proto se pejsek v dobře vedené smečce lépe vychovává. Než přijde puberta 😀
Pak záleží na štěněti i na věkovém rozdílu. Starší pes ustojí i mládežníkovu pubertu a obvykle mu je příkladem ke slušnému chování.
nebo… to dopadne jako u nás, kdy Ari přišla do puberty a ukázala vzorné tříleté Berry (vychované starším Kazanem), že existuje úžasný svět neposlušnosti – a ten starší pes nadšeně následuje toho puberťáka! (whew)
Být tebou, tak teď jsem v klidu, ale pak bych radši vzala v úvahu, že Karamel je živel a Pralinka může být nadšena jejím pohledem na svět 😛 Abys pak nezjistila, že tvoje sladké gaučové štěňátko honí slepice! (rofl)
Ó, to je sladké povídání. Karamelku jsem si pohladila a je to opravdu plyšmyš! A velmi kamarádská plyšmyš (nod) – je vidět, že si se svými staršími rodinnými psy dobře rozumí.
Jinak jsem se musela smát při větě „…prostě já nejsem vedle mamky dostatečná alfa“. Cheche – já myslím, že vedle maminky Matyldy není nikdo dostatečná alfa 😉 – hold paní markytánka, matka pluku!
Ygo, už jsem si zvykla. Prostě když jsme v Žabkách velí mamka a já z velké části jen koukám, jak malá šlape jak hodinky. 😀 Na Slovensku poslouchá mě, ale mrňa akorát vchází do puberty, takže mi doma teď momentálně předvádí mlsnou slečnu co nebude žrát fuj granule. Rozkousala zip na psí tašce (pššt je mamčina) Venku ji furt tahák z huby šutry.. a prostě kdyžtak něco zákážu Pralinka ví co je nejlepší pro ni a těžce mě ignoruje. 🙂 😀
Pralinka je nádherná. Ona je opravdu jako plyšová.
Koukám, že i můj oblíbenec Oriášek si s ní chtěl hrát.
A co Světluška s Karamelkou, zvykly si na ní ?
Eh, Míšo, Karamelka si s ní neustále hraje a skáčou si po hlavě, zatímco Světluška ji vždycky zvrčí na hromadu, aby jí dala pokoj (ale mává u toho ocasem, v podstatě neustále vychovává). Nemá nic proti dalšímu psovi v domě, ale skákat po hlavě jí teda nebude 🙂 Pokud jen tak fungují vedle sebe, tak naprosto v pohodě.
Jo a pokud jde o Oriáše- tak mu na té fotce už vylizovala ucho moc dlouho, takže ji popadl za hlavu a vysvětlil. Adelína taky nemá ráda, když po ní štěně skáče, takže ji zesyčí, ale jinak spolu vychází v dobrém.
Hurráá všechno funguje, jak má! 🙂
no to je slaďouš nádhernej…. (inlove)