Představuji vám nový přírůstek do rodiny. Tentokrát ne do Žabek, ale na Slovensko, konkrétně do Liptovského Mikuláše, kde teď bydlím. Celým jménem se malá strakatá blenheim kavalírka jmenuje Cherry Lady Darling Daisy, tedy od stejných chovatelů jako Světluška. Kdo zná aspoň trochu naši rodinu, tak ví, že Cherry ani Lady by k nám nezapadla.

Proto jsem jí dala jméno Pralinka. Ve výchově štěněte jsem opravdu zelenáč. S žádnou z našich psic jsem se neúčastnila nějaké větší výchovy, buď jsem byla na střední nebo vysoké škole, u Borůvky jsem byla dokonce na základce, a to jsem ještě nic moc neřešila.

Přišel den D, kdy jsme si jeli pro Pralinku do Svitav. Cesta domů proběhla až moc hladce, hrozně jsem se divila. Byla hodná, spinkala mi na klíně, jen na zastávkách se nechtěla vyvenčit. Netušila jsem, že vydrží celých pět hodin bez vyvenčení nebo počůrání.

Vzali jsme Pralinku do bytu a tam začala kníkat, že je v tom velkém novém prostředí ztracená. První noc proběhla ukázkově, nechala mě spát celou noc a vydržela až do půl osmé ráno. Nechala jsem se unést, jak je šikovná, ale později bylo všechno jinak – přece jenom měla jen tři měsíce, co jsem mohla čekat.

Od druhé noci jsem vstávala pravidelně jednou až dvakrát. Párkrát jsem to nestihla a musela převlíkat postel, protože v pelíšku spát nechtěla a skočit dolů z postele se bála. Ale dnes je šikovná a v noci už spinká. Maximálně jdeme jednou v noci a to už přesně vím, kdy se probudí.

Hned druhý den jsem ji nechala na pár minut doma samotnou. A teď jsem celý den v práci, jen v době oběda ji jdu nakrmit a vyvenčit. Ve výsledku je moc šikovná a jsem hrdá panička.