Než jsme se rozloučili s barevným Zionem, vyjeli jsme si do kopců za jeho zády, tedy nahoru po Kolob Terrace Road, kde jsme se z rozkvetlého máje vyšplhali až do časného předjaří.
Cestou do nadmořské výšky 2 475 m jsme minuli les suchých, pravděpodobně ohořelých stromů stojících v bujně zelené trávě, jedno rajské údolí, kde se v krátkém kaňonu skrývaly svěže zelené pastviny, kvetoucí kaktusy (Sharko:)) mezi lávovými kameny, projeli borovými lesy, kde keře teprve pomaličku rozvíjely pupeny s novými lístky, až nahoru k jezeru, kde ještě ležel sníh a jaro si teprve vyhrnovalo rukávy. Skoro nikdo tam nebyl a bylo to celé nesmírně krásné. A ten sníh byl po všech těch pouštích úžasně osvěžující 🙂
Když se lidé nevyskytují v davech, bývají hovorní, což se potvrdilo i tady – nejen se tu lidé navzájem zdravili, ale častěji jsme si s někým povídali. Musím přiznat, že Američany na nás asi nejvíc fascinuje fakt, že máme dva týdny dovolené v kuse. To má většina z nich na celý rok.
Tak se podívejte na moje mobilfotky 🙂 Martinovy budou někdy později (wave)
Je tam opravdu nádherně a úplně jiná krajina než u nás, člověk opravdu cítí že je daleko od domova
Objevila jsem pokračování teprve nyní. Mně se sníh líbí, i když jsem se vrátila s Ajvi z procházky řádně zmrzlá i přes zimní oblečení. Je to zajímavé jak se střídají pásma a fotky mobilové jsou výborné!
Krásné fotky – líbí se mi ta kůra a zasněžené hory v dálce. Zblízka mne ten sníh až tak nebere (vzhledem k tomu, že se u nás ozimilo). Jak rozličná je ta země americká 😉
Ygo, ono bylo krásně teplo, takže nastal stav, který znám z hor, ale ne (po mnoho let)u nás – pálící sluníčko a jiskřivý sníh. Tehdy krajina krásně voní a po těch piuštích to byl prostě úžasný zážitek, už tím kontrastem 🙂
Ten sníh je značně překvapivý po sérii sucha z pouště 🙂 Kvetoucí kaktusy jsou krásné.
Kvete toho překvapivě moc, dokonce i tady v poušťovatjší poušti než byla tam u Zionu – časem udělám kytičkové album 🙂
Ono by se jich mezi těmi kameny našlo víc, různé druhy. Ale často tak malé, že by to chtělo opustit cestu, což se nejspíš nesmí.
Stále je co obdivovat ! Kouzelná příroda
Díky, snažím se vás nezahltit, i když sama jsem trochu zahlcená – jak psala Marička, scenic overload! 😀