Když jsem byl malý, dělala nám máma každou sobotu ke snídani nejen rohlíky mazané máslem, ale také bílou kávu. Tehdy jsem netušil, že nejde o skutečnou kávu, ale svařenou a scezenou Meltu s mlékem a cukrem, ale i tak jsem se cítil nesmírně důležitě, že jako dítě piju kávu. A jak voněla!

Jak šla léta, nikdo mi na studiích už bílou kávu nedělal, skutečnou kávu jsem rovněž nepil, a objevil vše až daleko později, když se mnou jedna slečna chtěla chodit na kafe si popovídat… Ale to je jiná historka. Od půllitrových hrnků kávy s mlékem jsem časem přešel na espressa bez mléka, a tak si o skutečné kávě můžete počíst i zde na blogu. Avšak nostalgie je nostalgie, a tak neškodí občas zavzpomínat a dát si nějakou dobrou kávovinu, tedy náhražku kávy.

Mně se tak stalo ve chvíli, kdy místo automatu na kávu instalovali ve škole našeho syna automat na Caro. Samozřejmě jsem si hned dal, ale nebylo to ono. Teprve dalším hledáním, které výměna automatů inspirovala, jsem zjistil, že se dnes kávoviny dělají také – a pravděpodobně především – instantní. A jak to u těchto okamžitých, rozpustných verzí bývá, nikdy nechutnají jako o něco déle připravovaný originál.

Kávoviny v českých zemích

V českých zemích jsme minimálně do 16. – 17. století o pravé kávě moc neslyšeli, a pokud se sem dostala, šlo o tak exkluzivní zboží, že kam se hrabou automobily Tesla. Prostý lid si na ochutnání skutečné kávy musel počkat až do 19. století, kdy se stala částečně cenově přístupná. Do té doby pil právě to, čemu dnes říkáme náhražky kávy nebo kávoviny.

On je totiž ten postup přípravy stejný. Základem je vždy pražení zrn, a potom jejich rozemletí a zalití horkou vodou na tři až čtyři minuty, a případně následné filtrování, pokud nechcete při pití mezi zuby drtit zrníčka.

V českých zemích – skutečných kávových zrn zde nemaje – pražil lid žito, ječmen, pšenici špaldu, čekanku nebo žaludy. Asi nejznámější byl pražený kořen čekanky, jenž se prodával pod názvem cikorie čili cikorka.

Epigram českého humoristy F. J. Rubeše na tuto skutečnost reaguje: „Nač nám třeba Orientu, celé Arábie, vždyť my máme Mochtín, vivat česká cikorie.“ Inu, kde je dnes Mochtínu u Klatov sláva…

Dělení kávovin

Moudré hlavy dělí kávoviny podle složení, a to na cikorkové kávoviny z kořene čekanky, obilnou kávovinu z praženého ječmene, pšenice, špaldy nebo žita a na kávoviny sladové z nejprve sladovaného a teprve následně praženého ječmene, žita nebo pšenice.

Dokonce existuje i kategorie fíkových kávovin a určité rarity, jako kávoviny z mrkve, mandlí, chřestu, kukuřice, hrachu, pampeliškového kořene, a dokonce i z bramborových slupek. A ve výčtu nesmíme samozřejmě zapomenout i na směsi, kdy se ke kávovinám přidává skutečná káva.

Dostupnost kávovin

Kávoviny jsou dnes běžně v obchodech k sehnání, žel nejčastěji právě v rozpustné verzi. Méně často, ale také, najdeme v nabídce naštěstí i „zrnkové“ verze.

Půlkilovka Melty je k dostání za třicet korun, cikorku dnes koupíte pod názvem Karo (s písmenem K na začátku, nikoliv C), kdy čtvrt kila stojí kolem 35 korun. Půl kilogramu kávoviny Žitovka se dá sehnat za 25 Kč. A 300 g špaldové kávy seženete kolem 40 korun.

Zcela nejdražší v této kategorii je pak Žaludovka, kdy se 200 g prodává za 85 – 100 Kč, ale na přípravu zase stačí jedna čajová lžička, takže teoreticky připravíte 200 šálků.

Zdravotní výhody kávovin

Asi nejhlavnější výhodou pro mnohé konzumenty kávovin je skutečnost, že neobsahují kofein. Skutečně, ani trošku. Takže vás nijak nepovzbudí, to jen tak mezi námi.

Zase na druhou stranu třeba špaldová káva obsahuje bílkoviny, vitamíny a minerály (B1, B2, hořčík, vápník, fosfor, zinek a další) a také má vysoký obsah vlákniny.

Cikorka z pražené čekanky navíc nabízí inulin, který podporuje celkovou imunitu organismu a tvorbu zdravých bakterií v tlustém střevě, pomáhá prý rovněž při ledvinových kamenech, onemocnění močových cest nebo zácpě. Inulin nezvyšuje hladinu krevního cukru, ale přitom je sladký, takže se dá použít jako náhrada cukru.

Moje z dětství oblíbená Melta, o níž jsem mluvil na začátku, patří mezi směsi. K čekance je zde přidána ještě cukrová řepa a trochu drceného a praženého ječmene a žita. Přitom řepa například brání kornatění tepen, podporuje činnost jater, zpevňuje stěny vlásečnic, dodává pružnost pleti, nehtům a vlasům, a má vliv na dobrou náladu.

Zdravotní nevýhody kávovin

Kávoviny nijak neocení celiaci, protože pochopitelně zrna obsahují ve valné většině lepek. S výjimkou žaludovky, která je bezlepková.

Rovněž škrob a sacharidy nedovolují při pokusech o zdravou stravu pít kávoviny na litry. Mají totiž zhruba trojnásobnou energetickou hodnotu oproti instantní kávě.

Třeba 100 g Melty má 1240 kJ a 60 g sacharidů – ale také 25 g vlákniny.

Cikorka, tedy Karo, jde ještě dál a na 100 g dodá 1530 kJ a 78,6 g sacharidů.

Žaludovka pak má 1350 kJ na 100 g.

Takže opět platí klasické zlatá střední cesta. Stejně jako je zbytečné zcela vyloučit kávu nebo alkohol z našich jídelníčků, podobně není od věci si sem tam nějakou kávovinu připravit. A třeba přitom zavzpomínat na dětství a dobu her a malin nezralých.

Text byl původně publikován zde: https://blog.kaloricketabulky.cz/2019/03/kavoviny-misto-kavy-pit-ci-nepit/

Dede: Děkuju Honzovi, že mi dovolil přebrat jeho článek a hned se ptám – máte rádi kávoviny? Pili jste je? Pijete je stále? Jaké? Patří kávoviny k nějakým vaším vzpomínkám?:))