Když jsem si minule plánovala návštěvu u našich mladých, tak mě napadlo, že jsem vlastně jako babička dost problematická osoba. Ne, nehádám se, nekontroluju jim pořádek ani necpu děti sladkostmi, ale vyskytuju se vlastně jen v provedení 1+2.
Jedna babička a dva psi. Ani to by nemuselo aspirovat na označení problematické, kdybych byla babička stylová a přijížděla třeba s jorky, bišonky, kavalíry nebo pudlíky. To jsou pejsci, jací dokážou zdobit i interiér pražského bytu. Ovšem já se vyskytuju s vlčáky, kteří mívají v menších bytech potíž se i otočit a z úzkých prostor musejí vycouvávat.
Vím, že holky jsou vychované a úmyslně žádnou škodu nedělají. Ovšem jsou velké (ne obrovské, naštěstí:)), padají z nich chlupy, a pokud někdo v jejich přítomnosti něco dobrého jí – což je při návštěvách babiček běžné – tak nekontrolovatelně sliní. Na hladkých plovoucích podlahách jim cvakají drápy a občas jim to uklouzne.
Foto: Marek Ruščák
Přesto mě dokážou mladí radostně vítat.
Řekla bych, že jsem mimořádně šťastná žena:))
Dnešní otázka je dost záludná – berou vás vaši nejbližší skutečně takové, jaké jste? I ve vícesložkovém provedení? 🙂
My jezdíme k mladým bez psových neb vnučka je těžká alergička a když přijedou k nám musím všechno v předstihu obrátit jak se říká horemnohama,taky praktikuji včasný ekologický postřik, zejména pod matrace a na ně, pak teprve dávám čistý přehoz,je to teda hustý a i tak musí vzít piluli, takže raději s vnučkou spolu bez zvířat někam, různě, letos jedeme v květnu po Itálii a pak ještě někam na víkend ať si ji ještě chvíli užiju. Vnučka naše zvířata miluje a je jí moc líto, že nemůže chovat a mazlit, tak jak by chtěla. Prochajda venku to jistí. Druhá babi má taky psovou,už asi třetí. Zvládáme to obě i mladí.
Vidíš Jenny, to je v praxi ono známé „když se chce, tak to jde“. (inlove) Jste dobří!
Ono to klidně mohlo dopadnout i tak, že by se mladí zatvrdili a dali ultimátum – dítě nebo zvířata, vyberte si, koho chcete mít doma. Stává se to.
Přitom rozumné „otužování“ alergiků obvykle vede dokonce k mírnému zlepšení jejich příznaků.
Máme zavedený systém, že na návštěvy jezdí naši mladí k nám a na hlídání jezdím já k nim sama, zatímco pes je doma s páníčkem. Tedy ne že bychom u nich nikdy nebyli všichni – jezdíme na první školní den, na besídky a tak, ale hlídat jezdím většinou sama. Je fakt, že na tmavé podlaze u mladých jsou psí chlupy viditelnější než na naší světlé. Ale snacha neřeší chlupy ani slinty, u náa ani u nich, protože pochází z rodiny, která vždy měla psy i kočky, a to nejen v jednom exempláři. To spíš syn občas – ne že by měl řeči, ale třeba při posledním Denisově línání mi objednal specielní rukavici. Vyčesávání s ní jde opravdu výborně! 🙂 Hodný synek, že? (chuckle) Příští týden je budu mít na povel, snacha bude celý týden na veletrhu. Už se těším! 🙂
Hančo, to je dobré řešení 🙂 A celý týden s dětičkama? Jsi skvělá babička! 🙂
U nás to skřípe na tom, že Martin je přes týden pryč a kluci už oba bydlí v Praze. ještě před dvěma lety jsem mohla klidně nechat psy doma na zahradě, ten den vydrželi, jsou na to zařízení oni i zahrada 🙂 Jenže co má Berry v horším stavu tu spondylózu, tak ji zima bolí, nemůže být moc dlouho venku. Takže mi nezbývá, než je brát do Prahy s sebou. netroufnu si je nechat zavřené v domě a odjet 130 km daleko… nikdy nevím, co se cestou může stát a pak tu není nikdo, kdo by byl po ruce, aby se o ně postaral.
Stejně jezdím i za taťkou. Jak bude teplo, budu zase moct nechávat psy za pěkného počasí na nějaký čas venku, ale když jedu přes noc, musím je brát s sebou vždycky – takže 1+2 🙂
Pozor na agenturu Wunderman! Spamuje s ,,výhodnými“ předplacenými SIM kartami od O2. První problém je v tom, že když tu SIMku vrazíte do telefonu, přestože je to předplacená karta, získají na vás telefonní kontakt, protože znají vaše číslo a začnou vás bombardovat nevyžádanými nabídkami s tím, že když jste kartu aktivovali, dali jste jim souhlas se zasíláním všemožného sajrajtu. Druhý problém je v tom, že ty SIMky mohou být infikovány nějakým SW svinstvem a odesílat jim, bez vašeho souhlasu a vědomí, data, která v mobilu máte. Takže pokud to dostanete, SIMku raději zahoďte, najeďte na jejich Web a trvejte na tom, aby vymazali vaše osobní údaje.
než ji zahodíte, tak ji buď mechanicky zničte, nebo strčte i v obálce, na minutu do mikrovlnky, aby ji nemohl použít někdo, kdo by se k ní náhodou dostal.
… a je poté jedlá ? 🙂
V žádném případě. Ale nedá se už nijak zneužít a to je, oč tu běží.
Tak u nás jsme v radostném očekávání – já tedy ne :-), ale sestra čeká prvního potomka, takže já budu poprvé tetičkou a máti poprvé babičkou. Vzhledem ke krcálku, který mají zatím mladí v Praze, předpokládáme, že minimálně léto bude ségra s potomkem u nás, kde máme dvůr a zahradu a možnost vycházek do přírody…s kocoury nebude problém, oba jsou plaší dost, takže se od malého nedají ani pohladit, ani chytit, takže tam nastane jenom čas pečlivého a častějšího odčervování ( potěš koště, už teď mám osypky ) ale bojím se u psa. Terina není vůbec zvyklá na děti, bojí se jich, v širší rodině nemáme mimino dvacet let, naše ulice je plná osamělých důchodců,takže ani tam nebylo kde trénovat, tak jsem na to zvědavá, jak budeme socializovat…ségry přítele vzala úplně v pohodě, asi že je to chlap, tak se kolem něj motá víc než kolem nás, ženských… bude jí letos šest let, tak jsem zvědavá jak to zvládneme…jestli to vyjde, tak to zapijeme na spřáteleném Setkání 🙂
Tak to se budeš muset domluvit s Kačkou a použít Anděla jako cvičný model
Díky za nabídku 🙂 já doufám že to pomalu půjde, poslední půlrok cíleně vyhledáváme akce, které z hloubi duše nesnáším kvůli davům, jako naposled tříkrálový průvod ve skanzenu v Kouřimi, tam bylo materiálu na socializaci hafo, jeden kočárek vedle druhého, po třech hodinách se nechala od batolat i pohladit…
Minko, odčervit se dá i pipetou za krk, jen je to řádově dražší než tabletka, ale je to kombinované s odblešením (Advocate, Stronghold)
Jo Stronghold už mám zamluvený, furt lepší než marný boj s plivajícíma kočičákama, posledně jsem takhle zlikvidovala 4 tablety Drontalu a stejně jsem do nich nic nedostala…
Minko, myslím, že psina rychle pochopí, že mimino je vaše, patří do smečky a při rozumném systému zvykání nebude problém. (inlove)
Moje psice cizí děti maximálně strpí, ale naše jsou prostě naše 🙂
Minko, jak moje psice venku děti milují a nechají se hladit, tak doma při dovezení batolete byly zaražené a došly si k tomu čuchnout, aby zas následně zdrhly a pozorovaly to z dálky- viditelně nechápaly, že to leze po čtyřech a dělá to divné zvuky, pak že se to potácí na toporných nožkách a dělá to divné zvuky a i teď je to pro ně podivnej tvor- ideální vzdálenost jsou tři metry a švagrová má tolik rozumu, aby kluka krotila….
Čertíkovi jsem v Drážďanech nakoupil různé kočičí pochutiny. když jsem doma otevřel první kapsičku, čuchl a okamžitě ztratil i poslední zbytky slušného vychování. ( mňááááůůůů, okamžitě dej, necourej se s tím, to je moje, a chytám tlapkou za ruku a pánečku, nepřekážej u misky, když mám hlad!)
Když chutná, tak chutná! 🙂 Možná si bere příklad z tebe 😀
To ne, na to je příliš svůj. Ale když vidí, že dlabu, jde zkontrolovat, jestli náhodou nemám něco lepšího, než on. A má rád smetanovou zmrzlinu, Smetanito se šunkou, krabičky od sardinek, (také jen těch německých, vylíže olej do sucha) a občas kousek masíčka. A baští jednou denně – od rána do večera s krátkými pauzami a běda, když zásoba v misce dochází. 😀
Myslím, že tchýni naštvu, hned jak zahlídne, že máme s sebou psy. Jiným částem rodiny to nevadí, jen Kubovu přítelkyni jsem ještě takto neotestovala 🙂 Ale jinak si myslím, že většina rodiny je toho názoru, že bych měla být víc pečující. Hlavně o ně, ale v současné době taktak stíhám dejchat, protože implementace nového systému v práci se moc nedaří- za něco jsou zodpovědní Holanďané a Francouzi, za něco Američané a celé je to komplikovanější, než by člověk řekl.
Matyldo, naznač, že teď potřebuješ, aby byli pečující oni – schválně, kdo pochopí! 🙂
Jinak lity lity, implementace nového sw je vždycky náročná a pokud není dokonale připravená (pak je množství chyb a omylů snesitelné), tak fakt bolí. Držím palce… (inlove)
no kdo,psice a kocour s kočkou…
Není nad to, když nějaký managor-blb, rozšťourá to, co fungovalo a pak se diví, že to najednou nefunguje a jak je to možné, když je to nový systém a ten PŘECE MUSÍ BÝT vždy lepší, než ten starý! (většinou je to naopak a platí: Když něco funguje, nešťourej se v tom, bude to rozbitý!) Zoufalci, kteří z W7 neuváženě upgradovali na W 10 by mohli vyprávět.
Nebo Lisabonska smlouva.
Tady bude asi hlavní problém, že je v tom zaháčkováno moc dodavatelů – čili všichni předpokládají, že za chyby může někdo jiný….
Zažila jsem, lituju.
Když něco funguje, nešťourej se v tom, bude to rozbitý! Jenže kdyby se této zásady managoři drželi, 90% by jich bylo zbytečných.
Já myslím, že tvoji potomci tě milují taky kvůli těm psům (rofl) .
Jinak já zatím babičkou nejsem (a jak to tak vypadá, taky ještě dlouho nebudu), ale taky se u Terky vyskytuju vždy v módu 1 + 2 (a minimálně tento rok to tak ještě bude). Ale jako pratetička chodím radši sama, přece jenom ti naši psi na mimí nejsou zvědaví. Jo, tuhle jsem hlídala ty mladší – praneteř i prasynovce – a víte, že mi to docela stačilo?! Kór když Terezka (ano, máme v rodině dvě Terézy) skoro celou dobu prořvala. Ale byla jsem vytrvalá a její maminku nevolala (neteře byly se staršími dětmi na karnevalu – však je mám někde vyfocené jako čučňáky) a pak jsem byla vyhlášená za tetu-hrdinku (vlastní babička to nedala!). Jsem na sebe byla pyšná!
A OTéčko – vidím, že máš vyfocené pejsky ještě v krajině v zimním hávu (chuckle) . Teda, u nás už jaro mocně buší na dveře, ale poslední únorový víkend jsem byla už Terky v Benešově a tam jsme ještě narazili na sníh a ledovaté lesní cesty. I když bylo docela teplo (v sobotu jsem propotila budnu, tak neděli jsem dávala jen v teplejší mikině a i tak mi bylo horko). Tady je cca 40 fotek o našich psích výšlapech do benešovských kopců.
https://yga.rajce.idnes.cz/2019_Okolo_Benesova_v_unoru/
To víš, Čechy nejsou ÚJM:)) U nás například dnes ráno mrzlo (-3 stupně) a teď je mlha. Slyšela jsem, že jsou místa, kde mají sluníčko… (sun)
Jsi úžasná tetička a věřím, že i hodně ceněná! (inlove)
Ano, u nás od rána slunce žblunce (chuckle)
Si někdo žblunčí! (rofl)
Jo, ale protože večer sprchlo, zuřivě jsem ráno škrábala led z auta… nepochybuju, že za hodinu by stekl dolů sám 🙂
Taky jsem škrábala – v půl osmé! To už led dávno nemusel být:))
jsme stálm apod stromem a neškrabala,jinak všichni kolem ano…
Tak nakonec po jedenácté se mlha rozplynula a měli jsme také sluníčko. Ale s ledovým větrem!
To v Hradci (Králové:)) bylo jiné teplíčko… 🙂
U nás oboje. Punťa svítí a venku bylo v sedm ráno -3.
To jsou ti privilegovaní 😛
Já pojedu až odpoledne, to už led na autě nebude. Nemám kam pospíchat. 😀
že bych jela na návštěvu s 9 kočkama?
to jsem já…zase si ten komp dělá co chce…
Sharko, to by bylo monumentální – nenapadá mě jiné slovo (rofl)
Už jen ta přeprava! Představuju si auto plné přepravek, protože předpokládám, že každá číča by chtěla mít na cestu svůj vlastní obytníček. A pak ten nástup! Ty vepředu a kolem tebe vějíř koček… tak na tři vteřiny, řekla bych. Potom by šly dělat to, co zvědavé kočky dělají:))
Jako kouzelník Žito! Jeho kočárek vozilo devět černých koček nebo kohoutů! (nod)
Hele, to by bylo, kdyby se to natočilo a pojalo, jako film, docela zajímavá groteska. Jen nevím, až bys tu smečku vypustila někde, kde to neznají, jak bys je pak dostávala zpátky. (rofl)
sundavala bych je z těch mrtvol, které by zvědavě ohlodávaly…..to by šlo rychle….(tedy kdybych je vypouštěla u nekočičích lidí v bytě)
Tak já i Čertík bychom návštěvu devíti kočičáků přežili bez problémů, je otázka, jak by se kočičáci vyrovnali s neznámým prostředím a černým panem domácím. Čertík je původem z útulku, takže množina koček mu problémy nedělá.
No, nevím, snacha má trochu strach z velkých psů a už vůbec nejásá, když Majda vítá Madlýše. A protože je Majda zvyklá od Anděla miminko vítat od narození, je to kapku problém. Anděl se většinou jen ožene a odvrátí hlavu, matka utře z dítěte přebytečnou slinu a jde se dál.
U velkých holek je to jednoduché, ty raději přijedou a když je potřeba je pohlídat doma, lépe řečeno bylo, tak to nastoupil dědeček.
Věřím, že to problém je.
Já mám kliku, že Ania, byť je nepsí, se dokázala natolik ovládnout, aby dovolila běžné rituály (díky kterým jsou pak děti se psy bezpečnější), jako je vítání a občasné olíznutí.
Já děti učím, jak se bránit nechtěné pozornosti (s Patrikem jsme cvičili pevné a jednoznačné „ne“ + princip odlákání pozornosti jinam:))
Mám fotku, jak Kačenka sedí v jídelní židličce a nabádavým hláskem a zdviženými prstíky dělá na psy „tytyty“. Psiny si totiž logicky zvykly kontrolovat podlahu pod stoličkou, protože co spadne na zem, je jejich – a od dvouleté stolující holčičky toho napadá podstatně víc, než od kohokoliv jiného:)) A když tak sbírají, mívá Ari ve zvyku olíznout pod stoličkou ty nožičky, co tam jsou na dosah, což Kačenka nemá ráda. A tak říká tytyty a holky se na ni s vyplazenými jazyky smějí… 😀
Jo, dětské nožénky jsou neodolatelné :-))!
Dede, holkám to moc sluší! A že pouští nějaký ten chlup? Pcháá, to není nic proti Darečkovi. Ten letos obrostl hustou srstí, naprosto neproniknutelnou a odolnou jakýmkoliv kartáčovým zařízením. Jak to z něho budu dostávat až začne, to nevím. To teprve bude u nás bílo od chlupů. Ajvi je nelínací, protože ji průběžně srst udržuji takovými trimovacími hrabičkami. Včera měla 6 let. Bože to letí!
U nás se zase musí tolerovat kočičáci.
Pamatuji si, že jsem x z prázdné Samíkovo autosedačky vyndávala kocoura a autosedačku čistila odchlupovacím válečkem.
Samík od malinka ví, že na kočičky musí být něžný.
Jako batole ho lákaly kočičí hračky, ale ty mu byly vzhledem k značné oslitanosti vždy odebrány.
Kočičáci ho berou a nechají se i pochovat.
Jinak jsem babička hodná a pečující, ale nemám ráda, když se Sam vrtá v jídle.
Nejsem na to zvyklá. Jeho táta i strejda jedli dobře, ale Samík je na tohle fakt hrozný.
Chichi Míšo, u nás je to naopak. Moji kluci dělali s jídlem potíže – Andy na něj nikdy neměl čas ani trpělivost, Marek se snažil žít z prány či co, ten nechtěl jíst skoro vůbec. Bylo to na nerf:)) Zato vnoučata jedí dobře a já vidím, oč je pak život snazší:))
Potvrzuji, jedí! Zvláště holčička. Sbírá i drobečky. 🙂 .
Já to taky říkám – je to požehnání, když jsou děti „jezáci“. Z nás tří byla Mánička labužník, Danuška nejedlík a já přežila na chlebě se sádlem (:o))).
Já jsem papal sice dobře a hodně, ale ne všechno. Taková domácí telecí pečeně s dvaceti brmaborovými knedlíky nou problem, (pak jsem okamžitě vypadl ven a přišel až večer) a nikdy jsem neměl problémy s obezitou, protože získané kalorie jsem vyběhal. Ale zeleninku nééé a rajda, nebo koprovka znamenala okamžitý útěk od stolu a nutkání na zvracení.