Je zdravá, má nízký obsah tuku, snadno se připravuje, ale hlavně… rýže na stole nikdy nenudí! Kdo chce začít nový rok lépe a zdravěji, může se pro něj rýže stát dobrým spojencem na cestě k úspěchu. Jakmile vkročíme do světa rýže, ocitáme se na území, kde úcta k rýži jde ruku v ruce s úctou a láskou k přírodě.
Pěstování rýže je drahá záležitost a z jejích pěstitelů se asi nikdy nestanou milionáři, ale milióny lidí na planetě se k nim modlí, aby úroda byla letos lepší než rok předešlý. Rýže je pro ně totiž tou nejzákladnější potravinou nutnou k přežití.
Zvu vás na malý kulinární výlet za rýží na některá z důležitých míst, kde se s láskou již po staletí pěstuje v mnoha druzích a připravuje se v tradičních úpravách. Jen jednu rýži budu úmyslně ignorovat. Varný sáček je pro urozenou rýži opravdu nevhodným spojencem, proto věřím tomu, že i vy uctíte správný rituál vaření rýže a obejdete se bez konzumní rýže z igelitového pytlíku.
Historie rýže v Čechách
Do Čech se poprvé rýže dostala v 16. století ze Španělska. Dnes se do Čech dováží ze subtropických oblastí celého světa v mnoha druzích. Krom rýže můžeme na našem trhu najít i mnoho rýžových produktů, jako jsou např. rýžové nudle, rýžová mouka, rýžové pečivo, rýžové pufované chlebíčky, burisony, rýžový olej, rýžové víno saké, rýžová pálenka arak.
Největší producenti rýže
Největšími producenty rýže jsou Čína, Indie, Indonésie, Bangladéš, Vietnam, Thajsko, Barma, Filipíny, Brazílie, Japonsko, Pákistán, USA. Víte, kde můžete najít nejbližší rýžové pole? Ve východní části Maďarska. Největším evropským pěstitelem rýže je Itálie s 50 % produkce. Dále pak Španělsko, Portugalsko, Řecko, Francie. V malé míře Bulharsko a Rumunsko. V 50. letech byly pokusy pěstovat rýži na jižním Slovensku a na jihu Moravě. Rýže v našich klimatických podmínkách však nestihla dozrát.
Základní druhy rýže a oblasti pěstování
Rýže (oryza) má původ v tropických a subtropických oblastech Asie. Roste všude tam, kde se průměrná teplota ovzduší pohybuje stabilně kolem 29 °C, a to nejméně po 4 měsíce z celého roku. Pěstuje se ve stovkách odrůd, ale základní rozdělení můžeme stanovit na bílou a naturální hnědou. Z bílé rýže jsou loupáním odstraněny všechny povrchové vrstvy (plevy), které jsou důležitým zdrojem vlákniny, vitamínů a železa, proto se rýže natural z hlediska výživového pokládá za hodnotnější.
Arborio rýže je škrobovitá kulatozrnná odrůda rýže seté, vhodná k přípravě dokonalého italského risotta. Jméno dostala podle italského města Arborio v údolí řeky Pádu, kde se pěstuje.
Vialone nano je druh rýže pěstovaný v Itálii. Tak jako v případě rýže ARBORIO, se vyznačuje vyváženým poměrem škrobových látek, díky kterým rýže vsákne velké množství tekutiny, ale ponechá si na skus svou pevnost, čímž si tyto druhy rýže získaly věhlas při přípravě pravého italského risotta. Jinou rýži na risotto nekupujte!
Carnaroli rýže se vlastnostmi podobá druhu Vialone Nano a Arborio.
Basmati rýže je královnou rýže. Má nižší glykemický index, tzn. méně kalorií než jiné běžné druhy rýže a řadí se mezi přirozeně bezlepkové potraviny, čímž se stala vyhledávanou dietní potravinou zdravého stravování sportovců a nedílnou součástí dietních plánů na redukci váhy. Je typická pro indickou kuchyni a ve světě patří k nejvíce konzumovanému druhu rýže. Je považována za nejušlechtilejší. Pěstuje se na úpatí Himalájí, kde jí jedinečný charakter dává voda plná minerálů stékající z ledovců. Tuto rýži produkuje pouze Indie a Pákistán. Její zrna jsou dlouhá, štíhlá, světlá. Po uvaření je rýže kyprá, sypká a má příjemnou oříškovou chuť. Nejchutnější se stává až dva roky po sklizni, a to za předpokladu, že byla skladována v suchu a temnu.
Bhútánská rudá rýže je druh krátkozrnné rýže červené barvy s oříškovou chutí. Pěstuje se ve vysoké nadmořské výšce v Bhútánu ve východních Himalájích. Po uvaření má světle narůžovělou barvu a měkká rýžová zrnka jsou mírně lepivá. Rýžová políčka jsou zavlažována vodou bohatou na draslík a hořčík, přiváděnou tisíc let starým akvaduktem.
Thajská rýže jasmínová – Khao chao je prvotřídní dlouhozrnná rýže se pěstuje ve středním a jižním Thajsku. Není parfémovaná intenzivně jasmínem, její vůně a chuť je příjemně ořechová. Průměrná spotřeba rýže na jednoho Thajce za rok se odhaduje na cca 160 kg. Když se lidé svolávají ke stolu, říkají „je čas jíst rýži“. Rýže nechybí v žádném hlavním jídle.
Thajská černá klihovitá rýže – Kao niow dam je rýže se silným ořechovým aroma a připravuje se nejčastěji v kombinaci s kokosovým mlékem a medem. Na všech tržištích po celém Thajsku se dostane koupit klasický druh dezertu „Khao mow rang“ vyráběný z této rýže.
Thajská klihovitá rýže – Kao niow je vynikající druh lepkavá rýže pěstované ve středním až severovýchodním Thajsku, kde je také hojně používána.
Japonská nishiki rýže je rýže vhodná pro přípravu sushi. Její zrna jsou krátká a kulatá, lepkavé konzistence. Po přidání shushinoko (ocet a cukr), které se zamíchává do ještě teplé rýže, se její lepivost ještě zvyšuje. Takto připravenou rýži necháme vychladnout a pak z ní připravujeme suši. Japonci tvrdí, že bez rýže Nishiki by žádné suši nebylo pravé. Chuť a konzistence vařené rýže jsou u suši totiž prakticky nejdůležitější, proto je důležité dbát na správný výběr rýže. Než začnete cokoli dělat s touto suši rýží, je dobré namočit si ruce v roztoku octa a vody. S rýží se bude lépe pracovat a nebude se lepit na prsty.
Jasmínová rýže je dlouhozrnná příjemně aromatická rýže s měkkou strukturou zrn, která je nabízena v bílé i světle hnědé barvě.
Rýže z camargue je gurmánská specialita z oblasti Provence. Pěstuje se zde vynikající dlouhozrnná rýže bílá i červená, ale hitem posledních let se stala nádherně ebenová černá rýže Canavere, která pochází z Číny, kde se jí přezdívalo rýže císařská. Pro její úžasné vlastnosti ji začali s úspěchem pěstovat v Camargue a jejich úroda je srovnatelná s čínským originálem. Francouzští gurmáni dokonce tvrdí, že je jejich rýže ještě chuťově zajímavější. V čem tkví kouzlo černé rýže? Camargue je jedinou oblastí Francie, kde se rýže pěstuje. Předurčily ji k tomu naprosto ideální podmínky, které tu rýže má. Dostatek vláhy, kvalitní půda, sůl, vítr a slunce. Severní vítr zvaný mistral, který zde vane, rýži suší, čímž ji chrání před plísněmi. Prosolená země zase dává rýži zcela specifickou chuť, která po uvaření připomíná čerstvě upečený chléb.
Divoká indiánská rýže se často mylně řadí do skupiny ostatních rýží, ale ve skutečnosti se o pravou rýži nejedná. Jedná se o semena severoamerické vodní trávy, které se vyznačují dlouhým štíhlým a tmavě zabarveným zrnem. Také nutriční složení se od klasické rýže odlišuje. Obsahuje vyšší podíl bílkovin, vlákniny, vitamínů skupiny B a je bohatší na minerální látky (draslík, hořčík, železo, zinek, fosfor). Často se prodává jako směska namíchaná s dlouhozrnnou bílou rýží, aby se snížila její pořizovací cena, protože ve své naturální podobě jsou travní semena tzv. indiánské rýže dosti drahá. Pěstuje se na bahnitých plochách na východním území USA. Největšími producenty jsou Minnesota a Kalifornie.
Parboiled rýže si oproti bělené rýži uchovává většinu vitaminů. Tato vaporizovaná rýže se upravuje patentovaným technologickým postupem, kdy se neloupaná namáčí v teplé vodě 65 °C, kde se ponechá cca 4-5 hodin. Pod tlakem se dovnitř zrna vtlačí rozpuštěné vitamíny a minerály z povrchových vrstev rýže, takže se z výživového hlediska stává hodnotnější než rýže bílá. Tímto postupem se sníží obsah škrobu na povrchu a vařená rýže zůstává tvrdá a nelepí se.
Jezme rýži celozrnnou!
Celozrnná rýže je totiž tím nejlepším, co svému tělu můžeme dopřát. Obsahuje celá neloupaná a neleštěná zrnka, která v sobě skrývají více kvalitních živin, plnohodnotných bílkovin, vlákniny (důležité pro správnou funkci střev), mastných kyselin, vitaminů, minerálů a stopových prvků. Celozrnná rýže má vysoký obsah řady vitamínů B, má proto ochranné účinky pro náš organizmus, hlavně prospívá nervovému systému a upravuje trávicí problémy.
V obchodní síti ji najdeme pod označením rýže natural nebo rýže hnědá. Toto označení garantuje, že po sklizni již nebyla rýžová zrnka nijak upravována a rýže byla ušetřena chemických procesů čištění a nebyla odstraněna povrchová slupka, která má zásadní podíl na blahodárných účincích konzumace. Celozrnná rýže ve stravě prospívá imunitnímu systému, je považována za detoxikační zázrak a stabilizuje hladinu cukru v krvi, což stimuluje spalování tuků. Celozrnná rýže je ve stravě jedničkou.
Rýžové zajímavosti
Rýže je hlavní potravinou pro 60 % lidstva.
Při pěstování a sklízení rýže je vykazován nejvyšší podíl lidské práce.
Roční spotřeba rýže na osobu: Asie 150 kg. V Evropě jen 2,5 kg.
Konzumace rýže stabilizuje krevní cukr a inzulin, je tedy vhodnou potravinou pro diabetiky.
Rýžové recepty
Téměř všechny rýžové recepty závisí na tom, jak kvalitní rýži použijeme a zda ji správným způsobem připravíme. Z tohoto důvodu jsem vybrala pár receptů, jak správně uvařit rýži.
- Rýže z rýžovaru
- Jak správně vařit rýži Basmati
- Rýže vařená na plotně a poté v troubě
- Rýže dušená v troubě
- Rýže z mikrovlnky
- Rýže vařená v kotlíku společně s masem
Jak vařit tedy rýži?
- Rýže z rýžovaru
Rýžovar je v asijských zemích běžnou součástí kuchyně stejně jako u nás třeba rychlovarná konvice. Při vaření rýže nám rýžovar ušetří spoustu času a starostí. Jakmile rýži pořádně propláchneme a dáme do hrnce společně s daným poměrem vody, zapneme jej a už se nemusíte o nic starat. Rýžovar se sám vypne a po té rýži už pouze dohřívá. Příprava rýže nemůže být jednodušší.
- Jak správně uvařit rýži Basmati
Rýži Basmati je třeba umět správně uvařit, aby vynikla její dokonalá chuť. Odsypeme 1 díl rýže, na sítku propláchneme, vsypeme do hrnce se zesíleným dnem, zalijeme vodou ve správně odměřeném množství, tj. 1 a ¼ až 1 a ½ dílku vody. Vodu osolíme a přivedeme k varu. Poté teplotu snížíme na minimum a vaříme zvolna pod poklicí cca 15 minut. Rýži nemícháme. Hrnec s rýží sejmeme z plotýnky, rýži lehce prokypříme vidličkou a necháme pod pokličkou ještě 3-5 minut odstát. Takto upravená rýže Basmati by měla mít svou báječnou chuť, vůni, kyprost i barvu, pro kterou se právem stala královnou rýže a je obdivována všemi kuchaři i konzumenty na celém světě.
- Rýže vařená na plotně a poté v troubě
Při vaření rýže v běžném hrnci můžeme využít i horkovzdušnou troubu. Rýži uvaříme dle doporučení na obalu na plotně, a jakmile se voda z rýže odpaří, můžeme nádobu s rýží vložit do mírně předehřáté trouby, kde necháme rýži tzv. dojít. Rýži v hrnci pod pokličkou ponecháme cca 10 minut v troubě předehřáté na 80 °C. Za tu dobu rýže dostane správnou vláčnou konzistenci a nebude vysušená. Též předejdeme případnému přichycení rýže ke dnu hrnce.
- Rýže dušená v troubě
Jeden díl rýže vsypeme do ohnivzdorné nádoby, přidáme jeden a půl dílku vody, popřípadě vývaru a nádobu přiklopíme pokličkou. Vložíme do předehřáté trouby na 180 °C a dusíme cca 25 minut, dokud se všechna tekutina nevstřebá a rýže nebude dokonale měkká.
- Rýže z mikrovlnky
Když máte plné ruce práce a do vaření zase nejste takový fanda, možná dáte přednost rýži z mikrovlnky. Za předpokladu, že použijete kvalitní rýži, výsledek bude chutný a samotná příprava zabere jen minimum času.
Pro 4 osoby potřebujeme:
- 330 g dlouhozrnné rýže
- miska s víčkem vhodná do mikrovlnné trouby
- 500 ml horké vody
- ¼ lžičky soli
- 1 lžička olivového oleje
- 1 lžička másla
Postup přípravy:
Rýži před přípravou důkladně propláchneme, přemístíme ji do misky vhodné do mikrovlnné trouby a promícháme se všemi uvedenými přísadami. Po zalití vodou misku uzavřeme a vložíme na 3 minuty do mikrovlnky nastavené na plný výkon. Poté snížíme výkon na polovinu a mikrovlníme dalších 12 minut. Po skončení této doby necháme rýži ještě minutku odstát za zavřenými dvířky mikrovlnné trouby. Před podáváním rýži vidličkou několikrát promícháme, čímž se zrníčka rýže načechrají a hezky se od sebe oddělí.
- Rýže vařená v kotlíku společně s masem
Samostatnou kategorií jsou pokrmy připravované v kotlíku, kdy se rýže stává hlavní součástí jídla. Receptů je mnoho, rozhodla jsem se vybrat džuveč, který mám moc ráda a také ho poměrně často doma připravuji.
Džuveč
Džuveč je jídlo připravované v jednom kotlíku a připomíná rizoto. Pochází z turecké kuchyně, ale jeho příprava je rozšířená zejména po Balkáně. Receptů je mnoho, skladbou surovin i přípravou se mohou lišit, ale vždy základní surovinou zůstává rýže.
Pro 4 osoby potřebujeme:
- 250 ml rýže
- 400 g mletého masa (hovězího, jehněčí, vepřové nebo směs mletých mas)
- 3 cibule
- 4 stroužky česneku
- 1 lžíce sladké mleté papriky
- špetka pálivé mleté papriky
- 3 červené papriky kapie (možno i naložené v oleji)
- 1 lilek
- 1 malá cuketa
- 4 zralá rajčata
- 1 větší nastrouhaná mrkev
- 1 lžíce rajského protlaku
- hovězí vývar
- sklenička červeného vína
- sůl
- pepř
- oregáno
- tymián
Postup přípravy:
Na sádle nebo oleji zpěníme oloupanou a nakrájenou cibuli, přidáme nasekaný česnek a mleté maso. Za stálého míchání orestujeme ze všech stran a snažíme se jednotlivé kousky masa od sebe oddělit, aby vznikla zrnitá směs. K masu přidáme drobně nakrájenou zeleninu (na proužky nakrájené papriky, oloupaná rajčata, na kostičky nakrájený lilek a cuketu, nastrouhanou mrkev). Podlijeme malým množstvím červeného vína a dobře podusíme. Směs masa a zeleniny osolíme, opepříme, ochutíme mletou paprikou, oregánem i tymiánem a přidáme rýži. Krátce orestujeme, přidáme rajčatový protlak a zalijeme hovězím vývarem tak, aby rýže byla potopená. Dusíme cca 20-25 minut pod pokličkou do změknutí rýže. Je-li třeba, trochu vývaru během přípravy ještě přilijeme. Správně připravený džuveč nesmí plavat, ale tekutina se musí vsáknout do rýže, jídlo však musí zůstat stále vláčné a šťavnaté.
Pokud v rýži nenacházíte zdroj gurmánského potěšení, opatřete si alespoň pár zrnek rýže pro štěstí. Patří totiž k potravinám opředeným dávnou symbolikou, proto se např. věří, že novomanželům hozená zrnka pod nohy přinesou do vztahu štěstí a plodnost.
U nás doma nejvíce boduje rýže Basmati a thajská jasmínová. Krom těchto běžně dostupných druhů rýže jsem zásobena i rýží červenou a černou z Camargue (Francie, oblast Provence). Když ji vařím, tak v obyčejném hrnci s poklicí, se zesíleným dnem. Rýži připravuji na indukční plotýnce. Moje zásada je, že během varu nikdy rýží nemíchám. Výsledek je vždy perfektní 🙂
Kolik druhů rýže se najde ve vašich domácích zásobách? Který druh upřednostňujete a jakým způsobem ji nejčastěji vaříte? Co si myslíte o rýži ve varných sáčcích? Jaká jídla s rýží máte nejradši? Vaříte ji někdy na sladko?
Dobrou chuť přeje Šárka Škachová
www.gurmanka.cz / Kuchařka ze vsi
Jo, a někdy rýži barvím na žluto. Buď pomocí kari, nebo samotnou kurkumou. Jako dítě jsem byla vždycky nadšená, když to maminka obarvila, a ta záliba mi zůstala dodnes 😀 . Je to i další chuťová varianta.
Gurmanka milá,toľko som sa dozvedela o ryži!!Ja totiž mam rada ryžu a kupujem ju často.Ale kupujem ryžu-absolutne som sa nezaujímala o značky a pôvod.Myslím,že najčastejšie kupujem tú,čo má napísané SOS.
Na kamienky si spomínam tiež-mama nám dávala vždy ryžu preberať.
Ryžu vo varných sáčkoch poznám a občas užívam-vtedy ke´d ide o zasýtenie strašne hladného človeka.
Doma robíme ryžu vždy na masle/ mama nám hovorila,že je voňavejšia/,speníme cibuľku,nasypeme ryžu,opražíme,zalejeme vodou v pomere 1:1,5,osolíme,okoreníme,necháme zovrieť./ Už predtým rozohrejeme trúbu ado takej horúcej preložíme ryžu.Nikdy nemiešame.Neviem prečo,ale nikdy.Po 20 min. pri 160 st. vypneme trubu,a chvíľku neotváram hrniec-aby došla.Neviem kam má dôjsť,ale tak nám pred polstoročím mama povedala,a tak to dodržiavame.
K niektorým jedlám do stredu hrnca dávam celú očistenú cibuľu, v ktorej sú napichané klinčeky.Je to dobre k exotickým/ na môj spôsob/ jedlám.Tiež mám rada,ke´d s cibuľkou opražim aj na jemno pkrájanú papriku.A to je všetko,čo som o ryži vedela,teraz už budem pred kamarátkami za kráľovnú
verenka:
Rýže je královnou kuchyně, proto je fajn, když ji neopomíjíme a máme své cesty, jak si na dobré rýži pochutnat. Rýže vařená s půlkou cibule, předem vyšperkované několika hřebíčky, to je vždy dobrý způsob, jak si připravit rýži voňavou. A máslo rýži rozhodně svědčí. Díky za prima komentář 🙂
Verenko – a Gurmánko – také jsem podědila způsob přípravy rýže s cibulí a hřebíčkem:))
Verenko, ty jsi ale číslo… „Neviem kam má dôjsť,ale tak nám pred polstoročím mama povedala,a tak to dodržiavame.“ 😀 (inlove)
Půlku cibule dávám doprostřed a jen tak volně na hladinu poházím hřebíček a nové koření (na osobu 1 hřebíček a 1 kuličku NK), na hladinu udělám několik ok z oleje a dám dusit. Pravda je, že maminka kdysi dávala máslo, a ta rýže měla pak úplně jinou chuť, bylo to moc dobré. Musím to zase zkusit. Tenkrát se olej k takovýmhle účelům nějak nepoužíval.
Máti rýži taky tak vařila. Myslím, že primárně šlo o to, aby se přerazila zatuchlina. Ona ta rýže většinou docela smrděla „pytlem“.
Rýže je moje nejoblíbenější potravina vůbec. Ponejvíc používám obyčejnou bílou dlouhozrnnou rýži, ta mi chutná nejvíc, někdy basmati. Naopak parboiled ani natural nejím, ty mi nechutnají vůbec.
Rýži ve varném pytlíku jsem nedělala nikdy. Nevyhovovalo by mi, že nad ní nemám v tom pytlíku kontrolu – každá rýže je jiná a do toho pytlíku nevidím, jak moc už je uvařená. Navíc takhle (nasypat do vroucí vody) rýži nikdy nedělám. Dusím ji se solí, s kořením, s trochou oleje a někdy i s cibulí. Občas ji dělím i tak, jak píše Marička – nejdřív ji osmahnu do zlatova, pak ji zaleju vodou, okořením a dusím.
Souhlasím, že džuveč je superjídlo, moc dobré. Neméně dobré je i další „jihovýchodní“ jídlo s rýží – pilaf (pilav, plov, pulao,…). Často se do něj dávají rozinky nebo nějaké jiné takové drobné kousky sušeného ovoce (ale nemusí být), maso (jakékoli) není mleté, ale zpravidla nakrájené na kostky, zelenina podle místní nabídky. Jeho variant jsou snad tisíce, takže prakticky nemůžete udělat „špatný“ pilaf 😀 .
tapuz:
Přesně tak! Pilaf je skvělé jídlo, které se dá báječně obměňovat horem dolem. Kde je rýže, tam je spousta inspirace. Pilaf je téma, které by vydalo na samostatný článek 🙂
Gurmanko, tohle je skvělý článek, detailní historie o rýži a jejích druzích, netušila jsem, že je jich tolik. Já ze seznamu znám (tedy jedla jsem) použe basmati, jasmínovou a Arbotiu. Děkuji za osvětu!
Rýži máme moc rádi a jíme několikrát týdně (tedy v to počítám dojídání zbatků z předešlých večeří – nám zbytky ani trochu nevadí). Myslím, že všechna rýže, co se tu prodává je parboiled, ale samozřejmě jistá si tím nejsem. Kupuji vlastně jedině dlouhou New Orelanskou rýži „Zatarain’s“. Jeden čas jsem jen tak pro změnu kupovala i Basmati rýži, byla dobrá, ale nakonec jsem zase zůstala jen u té „své“. Ta se zde prodává i v různých směsích, tak občas koupím právě tu „Wild rice“, divokou rýži s černými semínky, což je také dobré.
Já často dělám „Fried rice“, co jsem se naučila od naší mexické kamarádky. Rýži nejprve na pánvičce na oleji trochu osmahnu a teprve pak zaleji horkou vodou. Přivedu do varu, přiklopím a podusím do měkka. To opečená zrnka jí dodají zajmavou chuť. Zde na Jihu je populrní „Dirty rice“ (špinavá rýže), což je troche jako ten popsaný Džuveč. Samostatně se podusí kostičky cibule, řap. celeru, paprika a mleté hovězí (nebo jiné mleté maso), okoření (zde Kreolským, ale možno jakékoliv). Pak se to smíchá s uvařenou rýží. A dobrá je „rice&egg“, kdy se do vařené rýže přidají a zamíchají „vedle“ udělaná tak 2 míchaná vajička (rozmíchaná na drobné části). Nebo se mohou vajíčka „prsknout“ rovnou do horké rýže a zamíchat, až ztuhnou.
Měla jsem kamarádku z Filipín. Byla z početných sourozenců. A říkala, že její maminka každé ráno uděla veliký hrnec rýže, která pak stála na rohu plotny a kdo měl hlad, tak si jen tak rukou hrábnul do hrnce, vylovil hrst rýže a jen tak bez ničeho snědl. Cukr vůbec z dětství neznala (však také měla náádherné bílé a zdravé zuby!). Jediná sladkosti byl kokos a „moučník“ byla třeba ta uvařená rýže smíchaná s kokosovým mlékem (nebo v něm uvařená).
Ještě jsem si vzpomněla. Pamatujete se někdo na přebírání rýže ? V mém dětství, když se maminka chystala vařit rýži, bylo třeba ji nejprve přebrat (a pak ještě dobře propláchnout). A velice často to dala za úkol nám dětem. To jsem si vzala misku, sedla jsem si ke stolu, hrnek rýže jsem po něm rozsypala,rozprostřela a misku na klíně jsem přišoupla k okraji stolu. A pak po částech rýži shrnovala do misky a při tom vyndavala různé nečistoty – často i malé kamínky, které by jinak určitě v puse při zkusu dokázaly zlomit zub. Někdy těch nečistot byla i menší hromádka. V té, co kupuji tady jsem zatím nikdy žádnou špínu, natož kamínek nenašla, zřejmě se kontrola rýže před belením hodně zlepšila.
Máš pravdu, vzpomněla jsem si na ty kamínky! Ty byly… když se tam nechaly… Minimálně jednou jsem do takového kousla – naštěstí bez velkých škod 🙂
taky jsem přebírala!!!
Také jsem si u tohoto článku na to přebírání vzpomněla. Dělali jsme to zrovna tak.
Taky jsme přebírali a proplachovali. Pamatuji se, jak babi měla hrnec s rýží v umyvadle a čůrkem do něj tekla voda. Hodně dlouho, spotřebu v té době nikdo neřešil a taky ta rýže nebývala nic moc a dlouhé proplachování jí prospělo.
Přebírala se nejen rýže, ale i čočka. A rýže nebo čočka pro čtyři, to bylo za trest.
Teď už to neznám, ale čočku stejně vždycky „projedu“.
Ano Tečko na čočku jsem zapomněla, ta se take přebírala (jen byla tenkrát nedostatkové zboží, takže rýže se přebírala mnohem častěji 🙂
Kamínky v rýži si nepamatuju, ale bývalo v ní hodně osin a neoloupaných zrníček a cosi, co jsem radši nikdy nezkoumala, jestli je to myší trus nebo kousky hmyzu, či co. I když dnes už bývá „čistá“, i tak ji proplachuji.
Přebírali jsme čočku, jak píše Tečka, v té bývalo hodně kamení a taky zrníčka čehosi jiného, než čočka. Dnes už ji nepřebírám tak bedlivě, bývá víceméně čistá, ale stejně ji vždycky alespoň zběžně prohlédnu. Představa, že kousnu do kamínku, mě děsí. Samozřejmě ji proplachuji. Ale to dělám se všemi těmihle sypkými potravinami – proplachuji i hrách, fazole, pohanku, jáhly, bulgur, prostě všechno. Ze skladů, kde se to balí, to asi moc čisté není, přinejmenším je v tom prach.
No tak proplachování všeho je samozřejmost.
Ta větší tmavé cosi… tomu jsem říkávala koukol (ať to bylo cokoliv:))
Maričko přesně takhle jsem jako dítě přebírala rýži já. Vysypat a rozprostřít na stole, a troškách sypat do kastrůlku na klíně, těch kamínků a smetíček a neoloupaných zrnek byla vždycky hromádka
Marička:
Co komentář, to spousta báječných nápadů a rad na úpravu rýže 🙂 Rýže s vejci je skvělá! Tu jsem jedla na mé cestě po Číně a byla velice chutná a báječně vláčná. Občas ji připravuji i doma ve stylu rcp na rýži kantonální. Je skvělé kolik zajímavých sladkých jídel se s rýží připravuje jinde ve světě. U nás v ČR je s pojmem „sladká rýže“ většinou spojen rýžový nákyp s ovocem. Ten se dá udělat naprosto skvěle, ale také se dá dost zkazit, takže co se jeho oblibu týká, nepanují tu jednotné názory. V Karibiku jsem jedla chlazený rýžový moučník se sladkým kokosovým mlékem a bylo to moc dobré. Pokud jde o rýži, existují daleké exotické kuchyně, ze kterých bychom si mohli brát spoustu inspirace.
A ještě – můj táta měl rád rýži sladkou, se zapečenými sušenými švestkami. Tu dělala naše babička, já už to nevařím, ale napadlo mně, že bych to mohla zase zkusit. Bylo to dobré…
Rýže je moje příloha ze všech nejmilejší. 🙂 Možná i proto ji mám ráda, že s ní není tolik práce jako s ostatními přílohami. 😛 Kupujeme parboiled, tak jsem si ráda přečetla, jak je zdravá.
Vlastně mám rýži ráda i jako hlavní jídlo – rizoto (tím myslím to naše české, nikoliv risotto) nebo dobrý rýžový nákyp. Ten ovšem nesmí být politý sladkou šťávou. Ať naslano nebo nasladko, nemám totiž ráda rýži rozblemcanou. 🙂
Hanča:
Je fajn mít svá zaručené recepty, kdy na rýži v kuchyni spoléháme. Já si dám s chutí jak rizoto, tak i risotto, proto se v kuchyni bez dobré rýže neobejdu a většinou mám doma vždy slušnou zásobu různých druhů. Česká kuchyně s rýží jako s dobrou přílohou vždycky počítala 🙂
Rýže je moje nejoblíbenější jídlo, na jakýkoli zpùsob. A přesně takový džuveč vařím taky, někdy s masem a někdy bez, ale s fetou.
Fallen DragonKin:
Džuveč je skvěklý. V podstatě nikdy nemusí chutnat stejně a můžeme si ho trochu obměňovat podle chuti a nálady. Sýr Feta si tam umím dobře představit 🙂
Ach rýže … moc hezky jsi o ní, Šárko, napsala. Čtení o rýži bylo pro mne něco jako Cesta do středu Země (rofl) .
Možná se budete divit, ale mám doma! Rýži!! A dokonce dva pytlíky (Basmati a Jasmínovou)!!! A dokonce ji vařím – akorát, že ji nejím (headbang) , tolik odvahy přece jenom nemám 😉 .
Jím rýži pouze v jediném případě (kromě situací smrti hladem) – když mi zbude pečené kuře, tak ho podusím na cibulce, přidám kari (popř. nasekaná sušená rajčata) a smíchám s vařenou rýží – ovšem maso a rýže je v poměru cca 50:50! A i toho si dám tak tři žičky, ovšem sním je s chutí.
Ygo, Ty nezklameš, příspěvek od Tebe přesně v tomhle duchu jsem čekala. 🙂
To Ti ta rýže opravdu tolik nechutná? Ani nevím, jestli mám k nějaké potravině takovou averzi, jako Ty k rýži, asi ne, jím skoro všechno, možná až na pajšl.
Nooo, na reakci od Ygy jsem čekala 🙂 Já teda podobně nesnesu dršťky. Každý máme něco 🙂
No, jasně, já vím, každý jsme jiný.
Já nezklamu s čočkou na kyselo (puke)
Tak já nemám ráda ani pajšl ani dršťky,
Jo – pajšl, dršťky, vemínko, mozeček – dělá se mi zle jen při té představě! Nechci vypadat jako barbar, ale já vařím rýži „po perském způsobu“ – tj. jako brambory (hrnec s osolenou vodou, vsypat rýži, po cca 20 minutách (podle druhu) scedit, v hrnci srovnat do komínku s otvorem uprostřed, a pod pokličkou nechat dojít. Má neutrální chuť, takže nepřebije chuť masa, nebo s čím se podává.
Ygo, víš co mě ale napadlo? Možná bys to mohla přece jen zkusit uvařit a dát místo rýže takovou tu těstovinovou rýži (orza), asi to znáš? Prý to tak dělají v Řecku a jmenuje se to (zcela překvapivě) giouvestsi (jak se to čte, to netuším, ale můžu se zeptat.
Chceš poslat nějaké recepty? Pár jsem jich našla, ale jsou hodně podobné jako tenhle Šárčin, tak to asi potřeba nebude.
Aido díky – ale víš, já už teď vlastně žádnou přílohu nejím. A Jeník naopak jí všecko.
No, ale tohle je komplet jídlo a dává se tam na půl kila masa tak sotva 20 deka těch těstovin. I jsem našla recepty, že se tam ty těstoviny nedávaly vůbec, zato se dalo víc zeleniny (kromě rajčat i třeba lilky, cukety, mrkev, řapíkatý celer, paprika apod.) – to už by šlo, ne?
P.S. Tady máš jednu hodně jednoduchou variantu s těmi těstovinami: https://www.bakaliko.cz/recepty/giouvetsi———————-
Aha, takhle je to myšleno. Na receptu se mi líbí, že není z mletého masa – mleté maso mi moc nechutná. A nahradit těstoviny zeleninou, tak to je moc dobrý nápad. Určitě tohle zkusím.
Jen P.S. – bez těch těstovin už je to spíš turecký (nebo i taky rumunský resp. moldavský) recept. Gůgluj güveç nebo ghiveci a uvidíš.
YGA:
Recept na přípravu rýžového pokrmu 50:50!, tak ten je přesně podle chuti mého muže 🙂 Má to se mnou někdy těžké, když já tu rýži miluji a tím pádem ji i docela často připravuji. Přesto si k ní v některých případech našel snadnější cestu. Je to vždy, když tu rýži trochu „upozadím“ a na talíři příliš nedominuje a nechá vyniknout i pestrosti chutí přidaných surovin 🙂
Rýže a brambory jsou naše oblíbené přílohy, takže jsem schopná ji vařit i třikrát týdně. Zrovna jsme se prožírali chilli noc carne a to si taky bez rýže nepochutnám. Pravé italské rizoto si Bimbo dá v pizerii, já to moc nemusím. Přiznám se, že po dlouhém období parbolky momentálně jedu v rýži dlouhozrnné, protože mám velmi dobrý zdroj. Naturalka mi moc nechutná, ale možná je to tím, že jsem se její přípravě příliš nevěnovala, pokusím se to vylepšit. Taky bych ráda do přípravy zapojila moji novou hračku – remosku. Prý je z ní rýže moc dobrá.
Nemáte někdo někde dobrý zdroju na rýže? Docela bych ráda zkusila černou a červenou a jiné….
Inko, my kupujeme rýži v Makru nebo na webu. Hmm, často dvacetikilové pytle, a nevydrží leta. Barevnou rýži má Country life,
My kupujeme rýži (Basmati nebo jasmínovou) na vietnamské tržnici, mají dobrou a celkem lacinou. Nějakou na risotto jsem si dovezla i z Itálie (dokonce jakousi černou, ale ještě jsem ji nevařila, tak nevím, jaká je) a v případě potřeby to jistí Lidl nebo nějaká „zdravá výživa“.
P.S. Teď mě napadlo mrknout se, co budou mít příští týden v Lidlu – a zrovna čirou náhodou budou mít Asijský týden a v nabídce mj. i tu rýži (basmati a jasmínovou, 2 kila za 119,-).
Nejsou špatné, ale ty co kupujeme v Makru, jsou podstatně lepší – víc voní, jsou balené přímo v zemi původu ( mikrotenový pytel vložený do dalšího pevného obalu. A bývají i v menším balení než dvacet kilo. To co se prodává pod Lagrisem, Gold menu, Lidlem, Kauflandem ,je podle mě, naprosto průměrná rýže, jen za vyšší peníz.
A samozřejmě se prodávají i TOP značky, ale to už je cena někde úplně jinde, polovina zrnek je zřejmě ryzí zlato.
🙂
Kupuju „parbolku“ (ahoj Inko!) a přidávám si do ní indiánskou rýži…peču ji v troubě, případně mám na ni spešl nádobku z porcelánu, do mikrovlnky. Rýži miluju k znojemské omáčce s hovězím, k játrům na slanině, k srdíčku na česneku a k španělským ptáčkům. S knedlíkama mi to prostě nechutná. Beaverské riziko patří k nejvíce vařeným jídlům a stojí se fronta i na přídavky….
Mám to podobně, jednak ta parbolka, druhak jídla, ke kterým mám rýži ráda, i když ne tak vyhraněně. Třeba k ptáčkům, dělám ty rozlítané, můžu i knedlík.
Rýži mám celkem ráda, je to u nás co do oblíbenosti příloha druhá v pořadí – za bramborami, které ale jasně vedou. přiznám se, že s ní moc neexperimentuju. Máda klasiku, basmati, jasmínovou a natural, ale v podstatě mi to je jedno, tak moc mi u nás samotná rýže nechutná.
Ovšem vzpomínám, jak na jsem teprve Taiwanu zjistila, jak neuvěřitelně lahodná může být samotná rýže… voňavá, plná chuti. To se mi tady u nás nikdy nepovedlo.
Na jihu mám ráda paellu, mívala jsem moc ráda kombinaci rýže, fazolí a zeleniny (ahoj HankoW! (h) ), ale nějak mi to poslední dobou nedělá dobře, tak to nejím.
Kde rýži opravdu miluju, tak to je v suši 🙂 Ale to je zřejmě tím, že prostě mám moc ráda suši jako takové:)) Už mě napadlo, že si někdy připravím suši rýži jen tak, jako přílohu, ale nějak jsem se ještě nedonutila 🙂
Díky, milá Šárko, za skvělý přehled – plno věcí jsem nevěděla (třeba o rýži z Camargue)
Dede:
Rýže z Camargue byla pro mě před léty také objevem 🙂 A když jsem poprvé přijela na sever Itálie a stála u rýžového pole v městečku Trecate, Provincie Novara, kde svého času žila má dcera, zjistila jsem, že mám zeměpisné mezery. Nějak jsem si dříve tu Evropu a rýži nespojila dohromady 🙂
U nas ted vede Basmati, ale mam v zasobe natural (hnedou) ryzi, ta byla oblibena pred Basmati, Arborio pouzivam na rizoto a jambalaya a tez mam doma divokou ryzi. Asi to neni idealni zpusob, ale ja ryzi varim jako brambory 😀 S varnymi sacky zadnou zkusenost nemam a ryzi varim pouze na slano. Asijska jidla si bez ryze nedokazu predstavit a nejvic ji miluju v sushi.
Tak sushi bez rejže, je divná představa 😀 , ale jinak mi k indické spíše jedou placky nebo Nan a k číně a vietnamské kuchyni, zase nudle a i ty nerýžové.
Nižší glykemický index neznamená, že má méně kalorií. Občas, Šárko, píšete blbosti. Znamená to, že po požití stejného množství potraviny se zvedne méně hladina krevního cukru než po požití jiné. Jako etalon je čistá glukóza, která má GI 100.
Iva:
GI pochopitelně neznamená, že má potravina méně kalorií 🙂 Ač sama nejsem diabetik, psala jsem asi 10 let pro časopis DIASTYL a vedla rubriku s vhodnými recepty právě pro diabetiky. To jenom na vysvětlenou, že blbost v textu nebude způsobena nevědomostí. Projdu si znovu a pečlivěji celý text, který mám v pc. Hodně jsem totiž textové odstavce zkracovala, neboť původní text jsem před lety psala právě pro časopis Diastyl.
Už jsem na to přišla:
V textu se píše:
Basmati rýže je královnou rýže. Má nižší glykemický index, tzn.(ZDE JSEM SE ROZHODLA VYPUSTIT POVÍDÁNÍ O GLYKEMICKÉM INDEXU, NEBOŤ BYLO DOST DLOUHÉ A DO ČLÁNKU O RÝŽI NEBYLO NEZBYTNÉ. PŘEHLÉDLA JSEM v TEXTU ZKRATKU TZN. a neodstranila ji.TÍM PÁDEM TEXT NAVAZOVAL HNED KALORIEMI) a méně kalorií než jiné běžné druhy rýže a řadí se mezi přirozeně bezlepkové potraviny, čímž se stala vyhledávanou dietní potravinou zdravého stravování sportovců a nedílnou součástí dietních plánů na redukci váhy.
Mea culpa!
To je občas problém dlouhých článků, když chybí někdo, kdo by to po nás přečetl 🙂 Jakmile odstraním „tzn.“, už to všechno dává jiný smysl. Poprosím dodatečně Dede, aby mi článek upravila.
Šárko, moc se omlouvám, měla jsem myslet! Já text čtu, ale jak je vidět, s ručením omezeným (blush)
O rýži ve varných sáčcích si myslím jen to nejlepší. Jednak jsou to jasně odměřené dvě porce na sáček, jednak začínajícího kuchaře uchrání od připáleného hrnce 🙂
V kredenci mám arborio na pravé rizoto, thajskou jasmínovou k různým variacím na asijskou kuchyni a pytlíkovou jako pohotovostní k čemukoliv. Pytlíků vařím o dvě až čtyři porce víc a druhý den je rýžový nákyp s meruňkami.
Pytlíkovou nekupuju, na sladko ji nemusím, to raději jáhle.Za odpor k sladké rejži a nákypům, může školní jídelna..polorozvařená rejže smíchaná s kompotem, a následně připečená v pekáči, zasejplá cukrem, to byla šlichta a hnus už od pohledu…a ten odpor prostě přetrval….
Sharko, poctivě udělaný rýžový nákyp je rozkoš jíst 🙂 Ale zaflákáš přitom spoustu nádobí (zvlášť šleháš žloutky s cukrem a máslem, zvlášť bílky, zvlášť vaříš v mléce rýži…) a určitě to není levné jídlo. Ale ta dobrota! Klidně i druhý den studené (pokud zbude:)) Já mám nejradši variantu se sušenými švestkami, i když umím i jiné. Jo a chce to kulatozrnou rýži… Mňam!
Pytlíky á rýže mě naučila kolik je porce 🙂 od té doby jí umím zvážit i sama. Máme rádi jasmínovou, basmati, tříbarevnou směs, samozřejmě i načůrala, ale ta hodina vaření mě trochu otravuje. Naopak nemám důvěru ke kulaté rýži. Ale protože pravé italské rizoto nevařím, nevadí to.
Ri, já tuším, že je to šotek automatických oprav z mobilu, ale o rýži načůrala jsem zatím neslyšela (rofl)
A já si myslím, že za to šotek nemůže. Zkus si to říct pěkně pomalu anglicky, uvidíš! (chuckle)
(rofl)
Aaaa. Umělá inteligence v mobilu…. Že já si nevzala brýle… No, už je to tam. Teď zkouším nový tablet, ten má větší písmenka 🙂
Jednou, slovy jednou jsem koupila rýži ve verných sáčcích, uvařila jeden pytlík a zbytek jsem z těch pytlíků vysypala a uvařila normálně. To nebylo k jídlu.
Já tedy předsudky proti pytlíkové rýži nemám. Ano, znamená to, že nebude dušená, ale vařená (jak psala moc hezky Caniva, jako brambory 🙂 ) ale takové té běžné rýži – parboiled, dlouhozrnné a tak – to podle mě nevadí. Pokud je špatná, myslím, že taková by byla i bez nasáčkování. Je ale fakt, že pytlíky používám jen když vařím pro jednoho, jinak se u nás dělá rýže dušená na kari. Pamatuju se, jak jsem ji jednou vařila hromadně asi pro třicet lidí – a oni si pak chodili přidávat samotnou rýži :O To jsem brala jako velkou poklonu 🙂
Rýži v pytlíku taky používám a nevadí mi. Když vařím jen pro sebe, je to rychlé a jsou to dvě porce.
Rýži na kari jsem jedla jednou, s kuřetem, což by jinak pro mě nebylo moc obvyklé, ale ta rýže mi moc chutnala. Nebyl by receptík, prosím?
Ona je to jen varianta na ty recepty, co se tu už objevily… V hrnci se na oleji osmaží cibulka, když začíná zlátnout, nasype se na ni kari koření (kari se musí dát na olej, do vody se z něj nevylouhují ty správné barevné a voňavé látky, ale snadno se spálí, tak jen rychle zamíchat a pokračovat), zasype se rýží (propláchnutou nebo cokoliv podle vlastní volby), zalije se dvojnásobným objemem vody, než bylo rýže, osolí a dusí se, dokud se všechna voda nevsákne. Může se pak nechat chvíli dojít. Množství kari bych odhadla cca lžičku na půl kila rýže, ale sypu odhadem, tak těžko říct.
RenataE:
Hezká obhajoba rýže ve varných sáčcích 🙂 Když jsem byla mladá a začínala s vlastní domácností, byla rýže problematičtější. Rýže v sáčku se musela přebírat, aby se odstranily nečistoty a často i kamínky! Rýže ve varném sáčku se často rozvařovala, ale protože jsem s vařením začínala, tak jsem ji brala na milost 🙂 Ale to už je hodně dávno. Tím se otevírá otázka, že vlastně nevím, v jaké kvalitě je rýže ve varných sáčcích dnes. Třeba není tak špatná 🙂 Ovšem osvojit si způsob vaření rýže bez igelitu, to rýži určitě prospěje. Rýžový nákyp s meruňkami je top! 🙂
Ze školních let nemám ráda obyčejnou rýži rozvařenou do podoby, aby držela v těch správně vykydnutých kopečcích. Mám moc ráda parboildku, páč i rizoto mám ráda sypací, zbytek rodiny preferuje basmati a jasmínovou. Arborio mám doma na risotto. Kdysi jsem si v Lidlu koupila kolekci rýží, byla tam i červená a černá. Bylo fajn ozkoušet nové chutě 🙂
Z rýže mám nejradši jambalayu od HanyW a jinak k pečenému kuřeti jedině rýži 🙂 A rýže na sladko mi moc nejede, dělávala jsem nákyp jen v době, kdy byly děti malé a chtěly i sladká jídla, dneska se bez nich v podstatě obejdeme.
Jambalaya podle Hanky W. Hani, i Tvé recepty jsou nezapomenutelné,mávám do nebeské hospody.
http://neviditelnypes.lidovky.cz/mlsotnik-jambalaya-a-red-beans-and-rice-dh1-/p_zviretnik.aspx?c=A080313_220701_p_zviretnik_dru
Tak jsem si tu krásu znovu přečetla a navíc i komentáře a opět mi zatrnulo, kolik krásných lidí se už stravuje U Kance. (h)
Mně taky , Ygo. Ach jo. (h)
budou to letos už dva roky, co od nás odešla ke Kanci….moc mi chybí….