Jako dítě jsem toužila po tričku s nápisem jakéhokoli druhu a mám podezření, že kdyby to byla reklama na německý prací prášek, brala bych i to. Nedostatek tohoto druhu na socialistickém trhu mě šíleně mrzel, pak jsem nosila trika různě popsaná a dneska se hodně rozmýšlím, než na svůj drobný hrudníček něco vyvěsím.
Byla jsem v obchodě (pravda, spíš pro mladší ročníky) a zastavila se u trička, které mělo přes prsa nápis (Dramatic Pause). Na mně by to vyznělo zvláštně se závorkami i bez nich, neb pauza se v tomto prostoru nekoná. Nápis Fashion Icon byl taky nic moc, módní ikona nejsem a nebudu i přes usilovnou snahu svůj vzhled vylepšit třeba i nákupem u nich – jak jsem zjistila, jejich mikiny nejsou projektované pro mou velikost ani ve velikosti XL (co je velikost XL???). Jiné tričko mě pobavilo – Dear brain, shut up! (Drahý mozku, drž hubu!) – jenže u mě se jisté mozkové funkce už předpokládají… no tak nic.
Od kamarádky jsem dostala tričko s nápisem, se kterým jsem se plně ztotožnila, a nijak mě neurážel – V nebi mě nechtějí, v pekle se mě bojí, tak jsem tady. Rodině se líbil taky a tvrdili, že mi to sluší 🙂
Zásadně se vyhýbám tričkům s hodně vtipným nápisem, naopak se mi líbí trička místní – tedy s natištěným krojovým vzorem, ale ani vyšitý by mě neurazil 🙂 Pobavilo mě jedno triko tohoto druhu, kde stálo oblíbené místní rčení Večer šohaj, ráno šohaj. Je to něco, co říkají skorodospělým synům maminky. Znamená to večer si dělej co chceš a vypij co chceš, ale ráno budeš čilý a makat 🙂 Na dědině je prostě spousta věcí jinak…
Vlastně jsem pořádně nenarazila na tričko s kavalírky, jen na jedno, a to pravilo anglicky „Nejlepší přítel dívky jsou diamanty a kavalír king charles španěl“. Plně se s tím ztotožňuji!
Přemýšlela jsem, jestli jsem někdy nějaké tričko s nápisem měla, a asi neměla (kromě trička z Rumunska s číslicí 12), i když jsem po něm za mlada hodně toužila. Poslední tričko s nápisem, které se u nás objevilo, jsem přivezla před dvěma roky MLP z Keni – je to něco jako stručný kurs svahilštiny (s anglickým překladem a obrázky), docela vtipné (já fakt nevěděla, co mu odtama přivézt, a tohle bylo první, na co jsem natrefila). Větší úspěch ale asi měly čaje, co jsem tenkrát odtud přivezla. Už jsou skoro dopité (přivezla jsem jich opravdu hodně, tam prakticky nic jiného nebylo ke koupi), ale naštěstí jsem objevila zdroj u nás, v M&S, dobrý je a za dobrou cenu.
Jejda, taká krásna téma aj senzačná diskusia, a ja som tu zas po funuse, no čo už 😉 . Moje prvé tričko s nápisom som si kúpila (sama z vreckového!) v 8. triede ZDŠ na výlete v Nitre, obchodnom dome Prior v centre, bolo biele a na hrudi malo oblúkový nápis DISCO v dúhových farbách. Ideologicky asi až tak závadné nebolo, aspoň si nepamätám na žiadne problémy s ním, bola to ale čistá nepriedušná umelina a nenosilo sa dobre. Ďalšie 2 tričká s nápisom mi priviezla mamina z ROH zájazdu do Rumunskej Mamaie, asi začiatkom 80-tych rokov, lebo som mohla mať tak 13 – 14 rokov. Jedno bolo staroružové a druhé bledo tyrkysové a nápisy Mamaia boli na nich v takom pop-art štýle, spolu so štylizovanými obrázkami pobrežia, fakt vyzerali dobre, neviem kde sa to v tom čase v Rumunsku zobralo. Nosila som ich do rozpadu, viem že to ružové som mala ešte na vysokej. Ďalšie pamätné tričká s nápismi začala tvoriť moja sesternica sama po revolúcii, hneď ako sa na trhu objavili farbičky na textil. Moje najmilšie bolo biele s véčkom a vpredu malo veľkými tlačenými písmenami, takého typu ako robí písací stroj, pod sebou nápisy SEX, DRUGS, ROCK&ROLL, COFFEE, pričom všetko okrem „coffee“ bolo preškrtnuté 🙂 . No a časom sa mi už tiež tie nápisy na hrudi deformovali, tak už ich nenosím, škoda no… A ešte zmienim jedno moje obľúbené, z koncertu Pearl Jam v Prahe v roku 2000, vpredu má obrázok hmloviny „Presýpacie hodiny“ (Hourglass Nebula, známa snímka z Hubblovho teleskopu, https://1url.cz/NMq1m), ktorú mali na obale albumu, s názvom albumu Binaural a vzadu sú zastávky ich vtedajšej koncertnej šnúry. Základná čierna farba už vyšedivela, ale tričko si aj po 18 rokoch stále drží tvar a látka vôbec nie je zodratá ani nepúšťa očká. No ale už je súce leda tak do lesa…
Jednou,ještě za hlubokého totáče jsem se vrátili ze zájezdu z vinného sklípku přimo do práce. Měla jsem narůžovělé špičky bot a na sobě tričko US Army, musela jsem se celý den schovávat před bdělými zraky místních soudružek. Soudruhům to asi nevadilo a na mém pracovišti byl pouze jeden a ten chlastal,takže neviděl nic. Nakonec mne stejně někdo práskl a měla jsem polízanici za nevhodný oděv. Pak jsem si taky jednou zakoupila v prodejně Luxus,triko s vyšitými „dvojčaty“ od firmy Majestic, neví jak jim ten dovoz mohl projít,při osloveních, zda na tom triku mám Manhattan, jsem odpovídala, že nééé, že jsou to paneláky v Praze.
Paneláky v Praze!!! Jenny, ty zvíře (rofl) (rofl)
Trika s nápisy miluju, ale bohužel jsem si jich v době, kdy bych to fakt ocenila, neužila…
Dneska se to projevuje tak, že fakt čtu, co kdo má na sobě. Onehdy v hospodě k nám naběhl číšník, ačkoliv před námi stála dvě polovypitá piva… tak divně koukal, my taky divně koukali… až mi to docvaklo a povídám: Pardon, já na vás tak nezírám proto, že něco chci, ale protože se snažím přečíst, co máte na triku.
Popsaná trika se v mé garderobě nevyskytovala. V první polovině šedesátek snad ani neexistovala – a pak, od nějakých 12 let, jsem se svůj hrudník snažila spíš maskovat než zdůrazňovat.
Ještě doplním: slyšela jsem vyprávění o tom, jak napajedelská děvčata striktně odmítla mít do spartakiádního průvodu trička s nápisem identifikujícím jejich domovský tělovýchovný oddíl.
Napajedla ježiši, jsme se tu zbořila…no,taky bych v tom nešla…..
Kojetín taky nebyl špatný. 🙂 Obé jsem viděla na vlastní voko.
To je skoro stejný jak Areál snů Vysoké Tatry 🙂
jo,to jo…. (chuckle)
V dobách kdy se kde kdo pyšnil trikem s logem nějaké význačné americké university (Boston University, Harvard, atd.) vyrobil si můj kamarád tričko s nápisem Zvláštní škola Mělník. Nesmáli se akorát ti „absolventi“ a nositelé výše zmíněných trik. 😀
skvělýýýý 🙂
Kdysi před lety jsem kdesi na obrázku viděla někoho, kdo měl na tričku napsáno Zvláštní škola Kardašova Řečice.
Tento můj kamarád byl v tom Mělníku ředitelem oné zvláštní školy. Možná pak přesídlil do Kardašovy Řečice. 😀
Možná. A možná by nám to mohla zítra nebo pozítří říct „vařicí“ Šárka, ta někde odtamtud je.
Osobně si ale myslím, že to byl jen vtip a ta škola tam není.
Trička s nápisem jsem nemívala – nebyly k sehnání a za tak moc jsem po nich netoužila. Ta touha jaksi přišla později a o to silnější:)) Potíž je v tom, že nápisy, které mě oslovují, jsou většinou jen na pánských tričkách a ty jsou ke krku, což mi velmi vadí, takže smůla. O to radši je vybírám klukům. Marek má sbírku pěkných matematicko fyzikálních. Moc se mi líbí nápis „I am engeneer… enginere… engenere… I am good with math 😀 Ty pokusy o slovo inženýr jsou přeškrtnuté, to tady nesvedu.
Další nápis, který mě velmi oslovil (taky jsem to triko pro Marka koupila) je Normal people scare me (Normální lidi mě děsí:))
Moc se mi líbilo triko s tlustou kočkou (typ kresby jako Simon cat) a nápisem: Big girls don´t cry, they eat (Velké holky nepláčou, ty jedí:))
No a prvně v životě jsem si koupila triko pro sebe, protože mi mluví z duše. Je na něm nápis „This is my humane costume“ – pak vlčí hlava a pod tím „I am really a wolf“ 🙂 (Toto je můj lidský převlek, ve skutečnosti jsem vlk)
No, čím starší tím dětinštější, že:))
Normal people scare me jsem dovezla Kubovi z Anglie taky- kupovaly jsme je tehdy spolu 🙂
to s tím vlkem musí být náhodou fajn – barva????
Koukej… https://www.miaprintspro.com/campaigns/page/2/tags/Wolves/wolf-costume-nnn-tn-dnmm?retailProductCode=2D9A8C89C6E1A2-A161B555DD37-GS4-TC0-NAV&ase_source=tag
Mně by se taková trika taky líbila, akorát bych prosila v češtině, protože starší větve rodiny by tomu neporozuměli … a mladší se nám beztak smějí i bez vtipných triček!
tak to by se ti hodilo tričko, co jsem na výslovné přání obstarala dceři kamarádky – stojí na něm “ JSEM ZLOBIVÁ HOLKA“. následně mladou přešla odvaha a tričko se posunulo k mamince, která ho naopak nosí hrdě a často 😀
Ano, takové polopatistické vzkazy jsou přímo pro mne. Kampak na mne s filosofií typu Quo vadis? (rofl)
Náhodou, Dede, dej si na tričko tohodle vlka a všichni padnou do vývrtky (je Roalda Dahla, Revolting rhymes – dávali ho nedávno na déčku a byl kouzelný, naprosto).
https://namba.net/imdb/stills/430162movie3.jpg
vypářu lem u krku a podšiju tkalounem…
Ono se to tričko dá koupit i v Česku 😉 https://www.geekshirts.cz/motivy/tricko/big-girls/
To ,,večer šohaj, ráno šohaj“ platí obecně. Večer si dělej co chceš, ale ráno se od tebe očekává, že budeš naprosto fit. A pokud ne, může to v určitých případech skončit špatně až tragicky.
Ségra ráda chodila na chalupě na různé tanečky a podobné akce. No a cesta z města byla dlouhá, takže se vracívala tak okolo druhé ráno. Tatínek teda příliš nereptal, ale v sedm ráno písknul pod schodištěm do podkroví, kde jsme spaly a musely jsme nastoupit do práce.
Tak je to správné a tak to má být. Mne se ráno v šest na ONJ také nikdo neptal, jestli jsem fit. Tady jsou klíče, tamhle stojí Košičan a máš nejvyšší čas vyrazit. (Prakticky nonstop Praha – Žilina, tam fofrem na druhou stranu peronu, znovu do druhé mašiny, protože obě soupravy vždy přijely s nějakou tou sekerkou, a hurá zpátky).
Já jsem jednou získala černé tričko s jakýmisy černozlatými kaligrafickými znaky, zlato bylo tmavé, velice decentní, elegance sama. Znaky byly po čtyřech seřaženy pod sebou a připomínaly mi, i když si to protiřečí, hieroglyfy vyvedené jakože foneticky. V zrcadle to vypadalo náramně, až se jednou můj muž v restauraci, kde jsme večeřeli, vyjevil. Prosimtě!, co to máš na sobě!? Seděli jsme proti sobě, tak mu nezbylo než si mě všimnout 🙂 . Zrcadlo lhalo, neb ukazuje obráceně, seshora to také bylo v pořádku, leč bystrý zrak mého muže přečetl fuck yourself, nápis hezky poskládaný přes celý předek. I když jsem uznala, že na nošení téhle krásy nejsem dost statečná, s lítostí jsem tričko odložila. Z restaurace jsem odcházela v těsném zavěsu za svým mužem.
Ježišmarjá.. s jakýmisi
Hmmm… takhle kolega za hlubokého totáče přivezl manželce z rozvojové země krásné, fakt vizuálně kouzelné triko s obrázkem dvou velbloudů.
Bylo bez nápisu a až dodatečně se zjistilo, že ti dva velbloudi jsou vlastně velbloud a velbloudová a dělají ty věci, co jsou v TV programu s hvězdičkou.
Cháááááá
(rofl) Tedy to je taky dobrý (rofl)
(rofl) Jano, řekla bych, že dnes vedeš (rofl)
tak takto se v celé kráse ukázaly černošedé cípaté šaty, které jsem ulovila v obchůdku Ženy ženám…nápis, který pod zářivkami vypadal jako srdíčka a třpytky, na světle sdělil zcela jasně “ Boys will be toys “ . vyřešil to šátek, nedbale elegantně uvázaný a šaty byly vyřazeny k nošení jen do města 😀
Je hezké, že jsi šaty koupila v obchůdku Ženy ženám (rofl) – holt ženský vědí, jak to v životě chodí. Jinak se mi též líbí, že je nosíš JEN DO MĚSTA! Tam si to přece jenom přečte víc lidí než někde na vesnici (chuckle)
Ygo! 😀
jo,ale má přes ně ten hadr, ehm, šátek…..
ve městě néééé to jen v práci to zachránil 😀
já mám hlavně trika s různejma kočkama a kočičíma tlapkama 😀 , s nápisy moc ne (nebo nic neříkajícími), akorát na gymplu jsem si sama vyrobila (nastříkala) sprejem přes vlastnoručně vyrobenou šablonu triko s nápisem GJKT (Gymnázium J. K. Tyla) a znakem školy, na to jsem byla moc pyšná a vlastně jsem asi dodnes, pak na fildě nápis FF UK, v obchodech trika s nápisy nebyly a ty dnes mě asi nikdy nezaujaly, akorát jedno z pražské ZOO s velkým obrázkem tygra a nápisem MILUJI ZVÍŘATA JAKO V ZOO PRAHA… a vloni jsem si vlastnoručně vyrobila mustr a nechala natisknout obrázek s vrškem kočičí hlavy a nápisem I LOVE CATS MORE THAN PEOPLE (miluji kočky víc než lidi) (h) (h) (h)
https://tinyurl.com/y7pxvwnb (y) (h)
Kuba má vánoční tričko se Simon´s cat… kocour drží obrovský dárek a pod tím je nápis Can I eat it? (Můžu to sníst?)
to je dobrý to Kubovo (y) , já dostala letos „All I want for Christmas“ a k tomu obrovská kočka v balíčku a čepici s bambulí 🙂
Eště chvilku a splní se ti to- vždycky před Vánoci vyfasuješ další Emičku, aby ses na svátky mohla radovat. 🙂
kristeježiši, až jsem se orosila :O :O :O
to bych taky chtěla 😀
pro Dede – možná ano, ale nějak pořád není čas :-)tak tě aspoň uvedu do obrazu: Snížek – doyen smečky a nejdůležitější kočkour ze všech. taktéž majordomus a kočičí osobnost, jejíž názor musí být vždy brán v potaz. Luisa – původně schovanka paní Jansové ze Strakonic, více než 6 kg hodné, leč zásadové kočky, vždy vyžadující svoje pohodlí a nejkvalitnější péči, též spoustu lásky. Mia – princezna ze mlejna, kotě toulavé kočičky původu zcela nejasného, kožíšku modro krémově pruhaté barvy a neobyčejné hebkosti. zbožňuje páníčka a paničku, před ostatními prchá, netýkavka :-)Selina čili Pipi Krátká ponožka – dárek od kamarádky coby sparring partner pro Miu na lítání a kočičiny. šedobílá vichřice ve skvostném polodlouhosrstém kožíšku, jinak kotě venkovní lovecké kočky. a nejmladší pan Eddie, pojmenován podle maskota naší nejoblíbenější skupiny… Pán s námi, jestli se po něm povede i povahou :-)zatím je to dlouhosrsté tmavě želvovinové nic o velikosti dvou rukavic, ale elánu má jako tygr. mňau 🙂
Hmm – tak já si fakt nevzpomínám, že bych toužila po popsaném triku – já byla kolikrát ráda, že vůbec nějaké to triko mám (rofl) – totiž jak moja maminka neráda utrácala „za zbytečnosti“, tak buď na mě zbyla trika zděděna po sestrách (jsa starší, tak si je už koupily sami) anebo mi něco ušila „ze zbytků“. Aby nebylo mýlky, vždycky jsem byla nastrojená a šik, ne že bych chodila jak děvčátko prodávající sirky, ale prostě trika s nápisem v repertoáru vesnické děvy let osmdesátých jaksi na prvních místech nefigurovaly.
Stounovský jazyk měla švica našitý na bílém kabátku (sama si ušila, jest vyučenou panskou krejčovou), ale fakt si nejsem jistá, jestli věděla, co že to znamená (chuckle) – ale byla v něm kočka!
Teď taky nápisy a obrázky nevyhledávám, jenže koupit triko bez nich je dost obtížné. Ovšem jedno mám a chráním jako oko v hlavě a oblíkám v podstatě jen na zvláštní akce – ano, je to černé tričko se zvířetníkovskou mandalou.
Já jsem tehdy strašně chtěla tričko s koněm… ty nápisy byly o něco sehnatelnější 🙂 Ale taky jsem na trička psala a malovala, černá fixa na textil zvládla hodně.
Já si taky nevzpomínám, že bych nutně bývala potřebovala tričko s nápisama, už proto, že u nás v rámci šetření jsme měly hodně věcí s maminkou dohromady.
Vyráběla jsem trička s nápisem hned dvě. Totiž kluci se potřebují pod kimona, aby se neodřeli pod pažemi, a má to být triko bílé. Jenže bílých trik na tréninku je a pak si děcka nosí domu při převlékání trika cizí. Takže nápis či obrázek na rozlišení je povolen.
Pročež máme dva: „Jsem judista, mlátím lidi podlahou“ a „Jsem judista, fyzika je na mé straně“. Co kus, to originál. 😀
To je dobrý 🙂
to je wellmi dobrý 🙂
JJ to je perfektní 😀
Trička s nápisy nebo obrázky za mého dětství nebyla a ani teď je moc nenosím.
Ale manželovi jsem koupila tričko s Pink Floyd a ten ho hrdě nosí na jejich koncerty.
Vnouček miluje traktory všeho druhu a tak mu kupuji trička s logy traktorů.
Míšo, je ti kolem 50 let,jako nám, neřikej,že se v Plzni nedalo nic sehnat…minimálně ta stříkaná trika- mívali na poutích…. 😉
Na poutích mívali ty stříkaná trika, ale maminka a babička na mě šily a pletly.
tak to na mne taky, ale občas jsem si něco vykručela 😀
Šárko už mi bude 53 let letos v březnu.
žádný už mi bude, Míšo, ale teprve Ti bude….je to jen číslo, nic víc…. 😉
To ho moc neunosí 😉 .
Však si ho manžel šetří jako oko v hlavě.
A jezdí na koncerty Davida Gilmoura, protože skupina celá už nehraje.
Ale po revoluci na jejich koncertu byl.
a na Australian Pink Floyd a revivaly…
Tak triko s traktorem jsem ještě nesháněla 🙂
Matyldo třeba takové.
https://www.stromshop.cz/editor/image/eshop_products/mco59192000x_l.jpg
Tak to je pro milovníka traktorů achach.
ve velikosti 54 nebo 56 by ho neměli? to bych koupila kámošovi,on JD miluje..
kdyby neměli, mohla bys mu obstarat triko s Traktorem – ale nevím, jestli by měl taky radost.
ne, on jedině JD..ale už jsem jim to na stránkách prolezla a poslala ke schválení, asi mu ho objednáme….
je to pro ně reklama, určitě ti vyhoví 🙂 přivedla jsi mě na myšlenku nechat si na tričko natisknout náš malý zelený multifunkční nakladač.. ten se mi moc líbí taky 🙂 a nosila bych to tričko do práce 🙂
ale úplně první značkový originál triko, mi přivezl sestřenčin manžel- byl šífák a jezdil na Rýnu a k němu skvělý džíny- Montana. Triko bylo Puma. A adidasky – tenisky… triko bylo nový,džíny a tenisky z blešáku. Nosila jsem je do úplnýho rozpadu (gatě i botky). Nápisy přes prsa se na mojí hrudi stávaly vždy nečitelnými, takže na mne čekaly spíše mikiny s nápisem UCLA nebo tak…nic delšího…
Jo, deformované nápisy jsem mívala taky 🙂
Mohu přispět k těm omylům, i když JanuBa nemám šanci trumfnout. (chuckle) Koupila jsem si jednou, ve velmi dospělém věku podotýkám, originální triko s průstřihy na ramenou, celé popsané nápisy „peace and love“ a červenými srdíčky a černými áčky… Až synek se mě zeptal, odkdy se hlásím k anarchistům. (chuckle)
Momentálně mám tričko opět se srdíčkem, myslím, jediné a s nápisem – to byste neuhodli – český strakatý pes! (inlove)
Jako malá jsem byla šťastná, když jsem si z dovolené v Maďarsku přivezla tričko s Tipem a Tapem 😀 . Pár triček s nápisem mám, ale jsou na nich jen názvy míst, kde jsem byla, nebo akcí, kterých jsem se zúčastnila a dostala přitom tričko. Pár triček mám reklamních s logem a názvem nějaké firmy. A pak mám hromádku triček s nepovedeným potiskem, kde je nějaký nápis nebo obrázek křivě natisknutý, nedotisknutý, rozmazaný nebo nerovnoměrně natisknutý. Kdysi jsem si je koupila od kočičího útulku, který dělal potisky a tyhle „zmetky“ vyprodával, protože jsou to pěkná kvalitní trička ze silné bavlny, pořádně a rovně šitá. Všechna tahle trička nosím jako domácí nebo cestovní, kdy je mi jedno, že po cestě bude zmačkané a špinavé.
V téhle souvislosti jsem zaperlila, když jsem si v říjnu 2001 na sebe na cestu do Egypta bezmyšlenkovitě a bez jakéhokoli úmyslu natáhla tričko s nápisem NEW YORK přes celou přední stranu. Moji parťáci mě málem ukamenovali už v Praze na letišti 😀 . A když mě v Káhiře pár domorodců oblažilo významným pohledem a zdvihnutým palcem, přičemž nebylo poznat, jakým směrem se jejich myšlenky ubírají, uznala jsem, že to nebyla zrovna dobrá volba, a hned po příjezdu na loď jsem tričko pohřbila hluboko na dno báglu, abych neprovokovala horké hlavy.
Jinak si trička s nápisy nekupuji a ani po nich netoužím. Je mi líto, ale nemůžu si pomoct, všelijaké ty rádoby vtipné nápisy mi přijdou přinejmenším nevtipné, ne-li trapné, a na domácí nošení jsou ta trička drahá 😀 .
Nějaká malá loga, třeba na sportovním oblečení, nebo nějaké obrázky mi nevadí.
Asi jsem někde v Chicagu, či co. Tenhle problém s časem tady mě vážně štve.
Jj, taky jsem jako dítě toužila. První trika se vozila z Maďarska, ale to byla spíš loga než nápisy. Moje první bylo modré s bílým logem Adidas a nezbytnými proužky na rameni. Ačkoliv jsem v té době hrála basket, tak tohle triko jsem nosila do školy, nikoliv na sport – což dokumentuje, jak pokřivená to byla doba.
Triko s nápisem/heslem jsem asi nikdy neměla. Ale zato mám a nosím triko Rolling Stones s mnoha vyplazenými jazyky. A už asi pětadvacet let nosím tohle https://store.mcescher.com/t-shirts/dragon-t-shirt-black
Tenkrát to tričko na pražské výstavě M.C.Eschera (cca 1993) stálo 500,- korun, strašné peníze. Ale mám ho dodnes a pořád drží 🙂
adidas a jeho liii jsme taky nosila hrdě, byť to bylo takové to varhánkové tričko na tělák a nápis byl nastříkán i s lilií sprejem, podobně jsme po bratránkovi zdědila stříkaný nápis Led Zeppelin- trojbarevně to bylo a to triko jsme nedávno s povzdechem rozstříhala na hadry, už se rozsejpalo….
z MLR mi moje máti nedovezla adidas ani triko s Abbou nebo Boney-M, ale triko s Edoušem od Iron Maiden. Prostě jí podal trhovec v igelitce jiný triko, litovala jsem a lituju do dneška,toho chudáka,co doma vybalil to triko pro mne, já mu nikdy nepřestanu děkovat…ze školy mne vrátili ještě ten den, po druhé vyučovací hodině, prej-okamžitě se jdi převlíknout, no jo, nesmělo se to a Edouš silně provokoval a moje mladý trojky v něm taky… (chuckle)
Ó, Iron Maiden byl tehdy mazec 🙂
Kamarádka, aniž by si uvědomila, přišla kdysi v práci mezi chlapy na dílnu, v triku s nápisem Areál snů Vysoké Tatry.
Ano, nápis byl vpředu…
😀
aaauuuuu tak to bylo asi po zbytek dne po myšlenkách na práci 🙂
Úžasné (rofl)
(chuckle) (clap)
tleskám! taková šťastná náhoda snad ani nemohla být náhoda, ale osud 🙂 Eddie allways wins 😀 můžeš hádat třikrát, jak se jmenuje nový člen smečky, dobročinný kocourek (kotě) 😀
Evo, ty máš nového kočičáka????
jojo dobročinného kocourka – maminka kočka stihla ještě povít dva kousky před kastrací a jednoho z nich máme my, takové malé huňaté ušaté dráčátko to je 😀 zvědavec a všežravec. takže je nás pět :-)Snížek dal ovšem najevo, že on TO vychovávat nebude, protože ve svém věku už má nárok na důstojný, nikým nerušený kočičí důchod. ale v zásadě proti mrněti nic nemá 🙂 mrně naproti tomu respektuje, že Snížkovi se do misky neleze a Snížek se neotravuje skákáním a pacičkováním 🙂
tak to máš dobrý že se takhle sžili, přávidím – u nás se po čtvrt roce tak intenzivně syčí a vrčí, že pořád ještě uvažuju o umístění Emičky
ty nejspíš uvažuj pilně…naše kočky na to nevěřícně zíraly ( kde se to tu vzalo, co to je, proč to pořád něco brumlá?), teď už spíš zkoumavě-trochu škodolibě – pozorují děj ( hele, panička to češe..kyš kyš, na stůl nevyskočíš…do ledničky ho taky nepustila). zakousnout se ho teda holky ani Snížek nesnaží 🙂
do krve to není ani u nás, „jen“ se binkají, útočí na sebe, syčí a vrčí – a malá zdrhá, chuděra
no, asi je to u tebe jasné 🙁 kdyby toto nastalo u nás, dala bych tomu dva týdny, max. tři a kdyby se to nelepšilo, v záloze byl ještě jiný domov pro kocouříčka. naštěstí (zaťukám) zuby a drápy zůstaly schované od začátku.
Evo, nechceš někdy napsat o svých kočkách? Snížka si pamatuju, ale zbytek se mi plete 🙂