Letenky na Jamajku byly skoro po celý podzim 2018 na prodej za velmi, velmi příznivých 300 eur, tedy podle aktuálního kursu mezi 7,5 a 8 tisíci korunami. No, nekupte to! Cestování po téhle zemi se spoustou vodopádů, karibskými plážemi a zajímavou přírodou ale má i svá úskalí. Tady je několik mých postřehů z cesty po téhle zemi.

Na Jamajku jsem se vypravil na přelomu listopadu a prosince 2018 a začnu několika, snad praktickými, poznámkami k cestě. O ceně letenek tu už byla řeč, dodám, že jsou z Mnichova s Eurowings a pro cestu s jedním větším a jedním menším příručním zavazadlem. Odbavení se platí zvlášť, ale kdo by se s ním chtěl tahat, že ano 🙂 ? Do Mnichova na letiště lze dojet busem za cca 700 Kč za jednu cestu a tahle kombinace bus letadlo je zpravidla časově výrazně kratší než lety z Prahy. O ceně ani nemluvě.

Jamajka

JamajkaCo na Jamajce? Rozhodně Dunn’s river waterfalls, nádherné vodopády, po kterých můžete lézt od pláže až kamsi vzhůru do lesa (no, dobrá, spíše parku), a Luminous waters, kde si v noci zaplavete mezi svítícím planktonem. Obojí jsou bomby (i když to nerad píšu, s velkým očekáváním vždy hrozí zklamání; já jsem na cestu vyrážel bez očekávání a byl jsem nadšený, byť zajímavé vodopády i svítící plankton lze spatřit i na jiných místech světa). Možná Moore town s údolím Rio Grande, kde jsou pěkné vycházky.

Tady musím podotknout, že já sám jsem projel pouze sever ostrova – mimo něj se doporučují třeba ještě Blue Mountains, které jsem já viděl jen zdáli, některá místa Kingstonu, Treasure beach nebo Black river. A kromě návštěvy a prohlídky různých míst je tu samozřejmě i klasická nabídka přímořských turistických aktivit.

Nutno dodat, že Jamajka není zrovna rájem pro individuální turistiku. Mapy bývají nedostatečné, a i Lonely Planet většinou jen radí, jakou místní cestovku si kde najmout. Přiznávám, že to mi moc nevyhovovalo, ale nějak jsem se s tím popral.

Bezpečnost na Jamajce

Jamajka nemá, pokud jde o bezpečnost, zrovna nejlepší pověst. Web www.mzv.cz se tím nezabývá, ale třeba britské ministerstvo zahraničí upozorňovalo na podzim na speciální bezpečnostní akce proti gangům v některých částech Kingstonu a farnosti St. James včetně Montego Bay. První zdroje, na které jsem narazil, uváděly Jamajku jako zemi s 9. nejvyšší zločinností na světě a pátou v počtu vražd na obyvatele. Nicméně násilí se podle dostupných informací týká hlavně vyřizování účtu mezi gangy.

Přiznávám, že zprvu mě tyhle informace trochu znervózňovaly, obzvláště doplněny o nedávnou zprávu o vraždě britského páru, který se na Jamajce usadil na důchod, nebo o dřívějším vážném zranění jednoho českého turisty po potyčce s místními, nicméně na Jamajce samotné jsem se většinou cítil v pohodě. Nutno podotknout, že třeba Peru, kde jsme už dříve také byli, je podle stejného žebříčku zločinnosti jen pár míst za Jamajkou – a přiznávám, že to mě trochu uklidňovalo. Což ovšem samozřejmě nic neříká o reálném nebezpečí pro turisty, jen o mých subjektivních pocitech.

Na webu lze vzhledem k pověsti země najít i dotazy typu: Je bezpečné vyjít ven z resortu do města? I bez průvodce nebo zájezdu? Myslím, že až takhle opravdu není třeba se bát. Já jsem pochopitelně z žádného resortu vyjít nemohl, neb jsem tam nikdy v žádném nebyl 🙂 Pravdou ale je, že občas o mě místní projevovali obavy – a mám důvody věřit, že někdy byly opravdu upřímné. Třeba když mě jeden chlapík nabral na temné ulici do auta a odvezl mě úplně jinam, než sám jel, jen abych zrovna tady nechodil sám. Více o tom v mých dalších zápiscích.

Ceny, ubytování, doprava

Snad všude na Jamajce funguje duální měna – jamajský dolar a klasický americký dolar. Měl jsem obojí, používal jsem obě měny tak, abych nějak vyšel. Kurs USD při placení bývá v pohodě, zpravidla na něm velmi mírně proděláte. Ceny jídla v obchodech jsou typicky dva až třikrát vyšší než v ČR, v restauracích jsou podobné těm tuzemským. Kurs je asi 1 Kč za 5,65 J$ (jamajský dolar).

Ubytování v hotelech přes Booking.com vycházelo pro single turistu draze – běžně přes 1500 Kč na noc při nijak zvlášť kladném hodnocení, dostat se níž bylo možné jen rezignací na dobrou lokalitu, na vlastní sprchu, případně vlastní pokoj (no jo, jsem zhýčkaný, na nic z toho jsem rezignovat nechtěl). Nicméně přes AirBnB se mi podařilo dostat se o třetinu i více níže za slušná a místy vynikající ubytka. Je třeba se ale připravit na to, že ne všude tu je běžným standardem teplá voda a v případě, že se bez ní neobejdete, si pohlídat, že je v daném ubytování k dispozici. Já jsem ji měl přesně v půlce případů.

Pro dálkovou přepravu jsem využíval mastňácký Knutsford Express (má i mobilní appku, přes kterou prý lze leccos zařídit, na Google Play má ale nyní prachmizerné hodnocení, tak jsem ji raději nepoužíval), pro místní dopravu pak levná sdílená taxi, tzv. route taxi, výjimečně běžné taxi. Vše funguje dobře, pochopitelně jsou tu k dispozici i jiné busy.

A ještě několik poznámek

Dostal jsem několik otázek, jak vypadají místní obyvatelé, jací jsou apod. Tak tedy: Wikipedie tvrdí, že 92,1 % lidí jsou černoši nebo míšenci, 6,1 % jsou míšenci, ale „non–black“, 0,8 % jsou Asiaté. V praxi to bylo tak, že jsem na Asiaty nebo bělochy narazil jen výjimečně, tak do deseti za den. Nepočítaje v to hojně navštěvovaná turistická místa, například přístav s kotvící hotelovou lodí, Dunn’s river falls apod. (Ale třeba u Luminous waters jsem potkal jen dva bílé turisty.) Dodávám, že přelom listopadu a prosince je ale samotný začátek sezóny.

Budu–li kdekoli dále mluvit o setkání s kýmkoli a neuvedu speciálně rasu nebo národnost, jde o černocha nebo míšence. Ne, že by to snad bylo až tak důležité, jen pro vizuální představu. (A protože mi to nepřijde nijak zvlášť důležité, neřeším tu ani to, které termíny jsou aktuálně politicky korektní, pokud by někoho slova jako běloch, černoch nebo míšenec urážela, omlouvám se za to, nebylo mým záměrem kohokoli urazit.)

Jazykem místních je angličtina, běžně ale mluví slangem. Většina těch, kteří se ale s vámi chtějí domluvit, přejde do dobře srozumitelné angličtiny. Jinak o místních lidech platí to, co snad všude, kde jsem kdy byl: Drtivá většina lidí, které potkáte, je milá, slušná a ochotná pomoci, když to potřebujete. Je ovšem třeba, jako všude, počítat i s výjimkami z tohoto pravidla.

A ještě pár perliček:

Je pěkné, jak EU zakázala plastové tašky zdarma, ale na Jamajce vám při nákupu dají automaticky zpravidla hned dvě do sebe. A nechtějte vědět, jak se tady nakládá s odpadky.

Na Jamajce se jezdí vlevo.

A mají tu prý největší hustotu kostelů na obyvatele na světě. Což se vzhledem ke kriminalitě jistě hodí, předpokládám, že církve si tu na odpustcích, nebo co teď prodávají, přijdou na své. Ostatně jako všude, že ano.

Marihuanu i další drogy mi tu nabízeli nesčetněkrát denně. V turistických oblastech je z hudby slyšet téměř výhradně reggae a vládnou tu obrázky i sochy Boba Marleyho.

Jamajka je prý známá i jako cíl bělošek hledající romantiku/povyražení s místními mladíky, ale obzvlášť v Negrilu počet těchto smíšených párů vyvažují mladší i starší pánové s místními dívkami. Ostatně otázku, jestli hledám holku, jsem dostal nejednou – a většinou ty holky nevypadaly jako prostitutky.

Jestli vás zajímají detaily, tady je můj deník z cesty. Poznámka redakce: k deníku se na Dedeníku ještě vrátíme:))

Se souhlasem autora převzato z: http://www.slasti.cz/cz/jamajka-krasny-ale-mozna-trochu-nebezpecny-karibik.php

Dede: Děkuju Petrovi za závan léta v aktuální zimě:))

A dnes se ptám: Byl někdo z vás na Jamajce? Uvažovali byste o takovém zájezdu – kdyby to bylo jen na vás? Co se vám na fotkách nejvíc líbí? Je něco, na co byste se chtěli autora zeptat?