Co přišla obvyklá vánoční obleva, bojuju sama se sebou. Co bych za to v létě dala! Copak mám opravdu tak krátkou paměť? Že se nestydím!
Zkrátka, jakmile v tuto roční dobu začne být nad nulou, žijeme obklopeni blátem. Dokonce ani rekordní sucho tento fakt neovlivní, protože proměnit svrchní část půdy v mazlavé mlaskavé všudypřítomné bahno zase tolik vody nechce.
S příchodem prosince začalo konečně pršet i u nás, i když málokdy jde o skutečný silný déšť. Spíš do nekonečna mží, krápe, mrholí, poprchává. Věřím, že žíznivá příroda vděčně lapá každou životodárnou kapku vody, která se vsákne a bez užitku neodteče. Tohle všechno vnímám a vím.
Toto na vodu jakž takž bohaté počasí však znamená, že jestli jsme od listopadu viděli sluníčko dvakrát, třikrát… tak je to moc. Je šedo, vlhko, tma, lezavo. Vždycky se nadchnu, když aspoň chvilku mrzne a, ach bože, pro jednou padá sníh! Hned je víc světla a moje duše okamžitě pookřívá. Nemluvíc o tom, že mráz na chvíli zpevní povrchy a vzduch je najednou jiskřivý a zima smysluplnější.
Jenže když přijde den, jako byl včera, kdy je pět stupňů nad nulou a když nepoprchává, tak mží, aby sem tam zapršelo, zima leze za límec a do kloubů, tak mám chuť zavýt: „Proč, sakra, musí být tak hnusně???“ Ale nevyju, protože se vždy hned zodpovědně napomenu: „Jen buď ráda, příroda to potřebuje!“
Ale něco vám řeknu – člověk si občas musí ulevit. Přeměnit negativní emoci ve slova a odfouknout ji pryč. A tak jsem se rozhodla. Až zase půjdu příště venkem pro něco do přístavku a zlomyslný vítr mi cákne spršku ledového deště do obličeje nebo za krk, tak to řeknu. Co řeknu, já to dokonce zvolám: „Proč, sakra, musí být tak hnusně???“ A užiju si to.
Teprve až zase doběhnu domů, do sucha a tepla, postojím u okna, zadívám se na zahradu, na které se stále ještě na těch nejvíc jílovitých částech nevzpamatovala ani ta tráva, tak poctivě dodám: „Jen tak dál, příroda to potřebuje!“:))
Pošmourno a vlezlo také nemám ráda a takové počasí tu zrovna máme. Jsem fakt už rozmazlená tou převažující čistě modrou oblohou a sluníčkem. A to zimní jen krásně hřeje,to mám moc ráda. Teď je zrovna inverze, takže dlaždice na verandě jsou mokré. Mohu je utřít, ale za pár minut se zase lesknou vlhkem. Už pár dnů je tu šedivo, mrholí, prší, nebo přímo leje a při tom je 22-23 nad nulou! Když jedeme v autě a teplotu necitíme, shodně si říkáme že venku je „evropský zimní den“, tak jak ho Dede popisuješ. Dokonce jsem včera slyšela a pak i viděla drozda. Ti jsou normálně u nás stěhovaví ptáci tak nevím, jestli tenhle jedinec nestihl odletět, nebo se vrátil extra brzy. Naštěstí želvy se neprobudily, ale chodím je konrolovat. Od příštího týdne hlásí trochu ochlazení. No uvidíme jak se počasí ještě vyvrbí, v posledních letech bývá nejstudenější březen 🙂
Maričko, ty teploty u vás tedy umějí kolísat… pokud vím, umí u vás i mrznout, ne? Přiznám se, že by mi studená zima chyběla, jsem na to střídání ročních období prostě nastavená 🙂
voda mi nevadí (teda vadí, ale dokážu být s ohledem na deficit ukázněná 😀 )… ale tma mi vadíííííí!!!!!!!!!!!!!! ;( ;(
chci slunečný mrazivý zimní den s jiskřivým sněhem!!! (h) (h) (h)
Bodejť by ti voda vadila, když máš kolem asfalt. My na bažinách si tu čvachtáme 😛
Ano, lidé žijící na asfaltu si bahno obvykle nijak zvlášť neprocítí – na rozdíl od nás 😛 😀
Bedulko, mě ta tma vadí taky, moc – i proto miluju sníh, protože přece jen krajinu trochu rozsvětlí – dokonce i v noci… (ono u nás ani to veřejné osvětlení není nic moc 😛 )
Dede, snad teprve poslední roky nežehrám ani na stálou tmu (jsem doma, takže si denního světla mohu užít) ani na blemcavo. Každá kapka vody v jakékoliv podobě se počítá! Na zablemcaného psa máme sprcháč. Už přestala i reptat, při každodením sprchování podvozku 😉 . Jenom ten vítr, který nefouká, ale vichřicuje, ten mi vadí moc. Shazuje ten zbytek vzrostlých stromů v tom, čemu jsme kdysi říkali les.
Vichřice je zlá zpráva a nejen pro les. U nás fouká, ale tak zlé to opravdu není – a to pro naše hory hlásí opravdový vichr.
O vývratech ani nemluvím – lesy napadené kůrovcem padají víc než ochotně 🙁
A není se co divit; podívejte se, jak vypadá kořenový systém smrku, na vývratech je to vidět velmi dobře. Koláč povrchových kořenů a do hloubky nic. Takže stačí, když půda po dešti změkne a vítr má ve smrkové monokultuře snadnou práci. Ve smíšeném lese ho ostatní stromy oslabí, takže mělce kořenící smrky jsou lépe chráněny, ale smrková monokultura je ekonomicky výhodná, Takže budeme raději zápasit s polomy a kůrovcem, než abychom vysázeli smíšený les, který je mnohem méně ,,cimfrlich“.
OTéčko, i když ne docela.
Abyste viděli, jak to vypadalo u nás v prosinci, tak tady je několik fotek ze 14. 12.
https://yga.rajce.idnes.cz/2018_Uprostred_prosince/
Jo a takhle to vypadalo před Vánoci v Modrých horách (ne těch australských, ale v těch našich (chuckle) ).
https://yga.rajce.idnes.cz/2018_Z_rozhledy_Slunecna/
A to aspoň svítilo slunko …
Ygo, to je zvláštní rozhledna! Ne, že bych na ni lezla (výšky fakt nemusím), ale líbí se mi ten nápad.
U nás skoro žádné rozhledny nejsou – musíme si vystačit s našimi kopečky 🙂
Ygo, tuhle rozhlednu neznám. Na Erníkovi je vidět, že mu je jedno, kde je, hlavně když se tam dá lítat 🙂
Tahle stojí mezi Velkými Pavlovicemi a Bořeticemi, další je v Bořeticích Kraví hora, v bližším okolí rozhledna Maják v Přítlukách – a to nemluvím o Minaretu. My jsme zkrátka kraj rozhleden a vyhlídek (např. z vrbecké Stráže vidí člověk až do Vídně (rofl) )
No jo, my holt musíme vystačit s těmi kopečky 🙂 Ale tahle je moc krásná
Starší vnučka se na vánoce opalovala v Sydney na pláži. Takovou zimu bych si také nechal líbit. Včera bylo celkem hezky a teplota také přiměřená, večer se zvedl vítr a dnes ráno je poněkud zaběleno, ale nad nulou, takže ta bílá brzy zmizí. Silvestr byl o poznání méně hlučný, než loni a v baráku se nenašel nikdo, kdo by střílel rachejtle z okna, jako v letech minulých, nebo odpaloval kulové pumy na hřišti o kousek vedle.
Tak tos měl ojedinělý silvestr – zatím mám dojem, že mi kdyždý říkal, že letos to bouchalo mimořádně. Což platilo i o naší vísce… aspoň že se u nás ten kravál po většinou koncentroval kolem té půlnoci, a ne na celý den.
Jak jsme byli na Štědrý den v Praze a já venčila, tak nějaký idiot odpaloval petardy i večer v devět… možná je dostal pod stromeček 🙁
Tak u nás v Praze (Prosek) byl tentokrát randál velmi skromný. Nějaké světelné efekty byly, ale bouchání relativně málo, hlavně nikdo neodpaloval ty extrémně hlučné bomby. Zato minulou noc, tedy už z 1. na 2. ledna, si nějaký magor spletl datum, nebo mu něco zbylo ze Silvestra a nechtělo se mu to schovávat, a tak v půl druhé v noci pálil na křižovatce před naším domem jednu petardu za druhou. Naštěstí mu brzy došly 😀 .
Tak za dnešek celkem třikrát napadl sníh a třikrát i stačil roztát. Momentálně je ho jen trošku na trávě, auta a silnice jsou suché a bez sněhu.
Jo jo, mráz zpevní povrchy a zpevní je tak, že i pes sebou ráno dvakrát prásknul. Přišla doba ledová – napadl sníh, pak roztál a pak umrzl do ledového porcelánu. Znamená to boty s hřebama, z kopce chůze v nedůstojném polopodřepu, celkově námaha. Nemám tohle období ráda, ale co naděláme, příroda se nám nezavděčí. Taky proč by měla, za to, jak se k ní chováme.
Dodatečně přeji… no ať se vám v tomhle roce splní vše, na co jen pomyslíte!
Jano, lity lity! (hug) Doba ledová v Norsku – to je nezapomenutelný fenomén, který mě nutí děkovat bohu za to, že to tady většinou nemáme a pokud máme, rychle to mizí.
Ano DEDE je hnusně, lezavo.
U nás přes noc nasněžilo, ale už to slezlo.
Také mě moc chybí sluníčko.
Jak dokáže být krásný slunečný zimní den.
Míšo, dnes během dne u nás mírně posněžívá a začíná mrznout. Hurá! Možná bude několik krásných dní… i když na sobotu zase hlásí oblevu. Co už, člověk se musí radovat, dokud to lepší trvá 🙂
Obvykle jsem bývala smířená s většinou druhů počasí a pracovní dobu jsem si uzpůsobila tak, abych se dostala domů za světla, ovšem vrstva jílovitého bláta na kopcích u Tater mi způsobila celodenní pobyt v domě nebo v práci… páč se zabandážovaným kotníkem se blbě chodí. Tak vztekle sedím a nemůžu se psima ven, což mi silně vadí, neb to patří k mému dennímu programu- podle počasí procházka kratší nebo delší, ale musí bejt! No, nemusí, leda až přijde páník, protože ten má nohy celý….
Nakonec zjistíš, že ta prochajda zase není až tak nutná, že psicím stačí vyběhnout na zahradu 😉
Ivo, nakonec snad jo 🙂 Ovšem naše Berry je dáma a nerada vykonává svoji potřebu na zahradě – doma! Fuj! takže mě nutí s ní chodit aspoň a louku před domem… Ari to nevadí. Když chci mít jistotu, že se Berry na zahradě aspoň vyčůrá, musím jít s ní a dát povel 😛
No, povel „bobek!“ musím dávat v noci. Přes den je jim to jedno.
No vidíš, a my tu na tom hloupém jílu žijeme pořád 😀
Fouky na kotník a opatruj se. I když je to otrava, je třeba mu dát pokoj, aby se mohl pořádně zahojit. A snaž se nepadat ze schodů! (wasntme) (inlove)
U nás bylo počasí obdobné – zataženo, občas déšť či mrholení, v lese blátivo. Sníh jsme tu měli tak před třemi nedělemi – napadl a zase rychle roztál, tak rychle, že řeka na předměstí se najednou naplnila až k břehům a vypadala, že se rozleje na louky. Ale převážně prostě ta deka, bláto a zaprasený pes.
Až dnes ráno začalo pořádně sněžit (a taky foukat) a sněží pořád dál. V lese je nádherně! A dokonce se zdá, že se trochu vyjasňuje. Do slunečního svitu to má ještě daleko, ale aspoň je vidět semtam modrá obloha.
Máš pravdu Hančo, od dnes to vypadá už nadějně! Zdá se, že jsem vyla v pravou chvíli a příroda to už nemohla poslouchat 😀
Nejsme tak daleko od vás a u nás je chvílemi bílá tma. A že by se chtělo v té vichřici do lesa o tom pochybuji. Celý den klesala teplota a už to pěkně křupe pod nohama.
Taky u nás místy fičelo ostošest. Jenže já mám Denise navyklého tak, jak psala Dede o Berry, že na zahradě bobek prostě neudělá, takže s ním chodíme dvakrát denně fakt za každého počasí. Přiznávám ale, že jsem to dnes trochu zkrátila, byli jsme venku jen asi 3/4 hodiny.
Naši psi kolem baráku neudělají také nic. Musí do lesa nebo někam jinam. U nás by také nepoznal nikdo, že máme psy. Krom toho, že máme občas roztahané hračky.
Milá Dede – co bychom my, na vysušeném jihu Jižní Moravy, dali za cáknutí vody za krk! Všichni mluví , že tam pršelo den, tam dokonce dva a tady?! Nula nula prt! Vlastně včera večer přišel opravdu déšť – takový ten, co je slyšet, když jeho kapky dopadají na stříšku terasy a v rýně hrkotá stékající voda ze střechy a dokonce dýl jak půl hodiny (jak dlouho nevím, to jsem zaspala). Jinak je sice hnusno, ale o krápání či dokonce poprchání se snad ani nedá mluvit – spíš jde o hodně vlhký vzduch.
Ale kdyby u nás konečně napršelo, tak naštěstí tady se dají najít lokality, kde je písek a tráva, takže k zabahnění psů moc často nedochází … i když Erník je celý já, ten si to bahno umí najít!
Tak to jsme na tom o to krápání líp! Pořádný déšť, takový, co šumí, mohl být tak dvakrát na chvíli. Ale jinak přece jen pomaličku něco z nebe padá. Na vodních tocích to ale moc zaznamenatelné není – snad je Katzbach anébrž Kočičí (Hartský) potok ve Dvoře už většinou aspoň teče horem přes splavy…
Podle komentářů se zdá, že trvale se v bahně topíme jen my a Dede. 😀
A tady je pár fotek z novoroční vycházky, kde také pršelo.
https://jakkel.rajce.idnes.cz/Novorocni_destiva_vychazka/
Že jo? Máme bahno a taky chlupatý psy… 😛
Kdy konečně veřejně představíte Laru? (inlove) Fotek máte dost… viz FB 🙂
Je tu dnes větrno a sněhoprší,zem pije a pije,však má od léta pořádnou žízeň. Nereptám,přeju jí,ať se jí podaří tu žízeň uhasit. Na hlavu nasadím Kulicha,vyhrnu límec a usměju se. Vypadám jako dement,ale nevadí, hlavně že je z čeho doplnit tekutiny.
Tak na kulicha u mě ještě letos nedošlo, ale kapucu mám na hlavě až příliš často 🙂
nafoukalo mi do ucha, takže kapuca nestačí….
U nás je hnusně vlastně už skoro dva měsíce, ale moc nenapršelo, jen pár kapek. Na Silvestra bylo výjimečně od rána až do večera slunečno, holt je to jako mnoho posledních let…
Držím palce na nějaký pořádný déšť… když už ne sněhovou peřinu 🙂