Zatímco západ naší země se klouzal v pátek, tak celému území a východu republiky zvlášť tuto zábavu určili meteorologové na neděli až pondělí. V neděli jsem potřebovala jet do Rožnova – čím dřív tím líp, přičemž v sobotu jsem byla v Praze. I pravila jsem sama sobě přísně: tentokrát se zabalíš efektivně a žádné pobíhání, jako když se chystá chudý král do boje!
Takže první mě napadlo, kde vlastně vzala moje maminka tohle svoje oblíbené přirovnání? A proč to chudému králi má trvat dlouho nebo přitom má dělat zmatky – co by potom dělal bohatý král, který má všeho víc? Hm. Inu, ten na to má lidi, kteří to promyslí a věci hned jdou líp! Takže jsem došla k názoru, že tentokrát budu taky přemýšlet, když už na to balení nemám celý den:))
Takže jsem si řekla: proč do toho auta běhám tolikrát, když mám vlastně zabalit jen svůj kuférek, psí žrádlo spolu s cestovními pelechy a zkazitelný obsah ledničky? Proč mám vždycky pocit, že do toho auta jdu snad stokrát? Přišla jsem na to snadno, když už jsem si to myšlenkově předpřipravila – no přece proto, že měním auto!
Vysvětlím. Já sama doma denně používám svého chasníka do lesa, odolné Subaru. Jenže na dvorku mám i Martinovo auto, které nyní strádá pánečkovou nepřítomností, protože Martin používá auto služební. Takže na delší cesty si beru jeho Princeznu, protože je větší a mnohem pohodlnější pro mě i pro psy. A tady je právě zakopaný onen příslovečný pes:))
Nevěřili byste, kolik nezbytností pro existenci moji i psí takové auto obsahuje! Jak moc je zabydlené. To není jen x psích propriet (vodítka třech druhů, postroje, reflexní vesty, odměny, miska, ručníky), ale třeba také potřebné nabíječky čehokoliv, hřeben, propiska, láhev s vodou (pro mě i pro psy), rukavice (dvoje), deštník, čelenka, deka, velký nůž (malý mám v kapse nebo v kabelce), dýchací maska, jednorázové rukavice, proteinové tyčinky (ty zdravé, hnusné, co je člověk skutečně jí jen v nouzi) a samozřejmě ty absolutní nezbytnosti, což jsou balíčky papírových kapesníčků a srací pytlíky.
No a hned vidíte, kde k tomu ten chudý král přišel! Ovšem uvědomění fungovalo skvěle. Začala jsem tím, že jsem odemkla obě auta, otevřela dveře i kufry a dřív, než jsem vůbec začala balit, jsem organizovaně a podle plánu přesunula nezbytnosti ze Sama (Subaru) do Princezny. Díky tomu jsem ráno vyjela snadno, beze zmatků a řekla bych (zatím), že jsem nic nezapomněla:))
A tak se dnes ptám – máte také zabydlené auto? A jedna záludná: víte, co v něm všechno máte, nebo vás obsah vašeho vozu dokáže příležitostně překvapit?:))
A jedna od tématu: Jak to u vás klouzalo?
Hádejte, co jsem si tak po patnácti letech pořídila. Chřipku… V poledne jsem odjížděla z domu na rehabilitaci zcela zdravá, tam mě začala bolet hlava a cestou zpátky už jsem měla co dělat, abych došla od autobusu domů. Skoro 39 horečka, paráda…
Mne paní doktorka naočkovala v říjnu, když jsem si šel pro kvartální dávku prášků. Asi zbytečně, protože veřejnou dopravu, zejména v zimně, nepoužívám a mezi lidi jdu jen v případě naprosté nutnosti a jen na nezbytně nutnou dobu, ale když je to zadarmo…
rčení „chystáš se na to, jak chudý král do boje“ také znám od dětství. Rozuměla jsem tomu tak, že chudý král se na biteního pole nehrnul proto, že už předem věděl, že bitvu prohaje. Jeho vojsko se nedalo rovnat vojsku bohatého protivníka. U nás se to používalo spíše při viditelné lenosti dětí, pustit se do nějakého – rodiči zadaného – úkolu (práce).
Autem jezdím jen na nákup, návštěvu či k lékařům. Takže „já“ do kufru auta krátkodobě dávám jedině sáčky s nákupem. Co má v obou autech (já jezdím jen jedním-tím starším) trvale uložené manžel moc nevím. Ale jsou toho 2 krabice a myslím, že vše se to nějak týká auta, kdyby ho bylo třeba nouzově zachránit – takže startovací kabely pumpa na kola, malý kanistr na benzín a já nevím co ještě. Naštěstí jsem nikdy nebyla nucena obsah krabic zkoumat 🙂 Vše „psí“ je do kufru ukládáno jen po dobu procházek. Jediné, co je tam „pro nás“ trvale, je velká láhev s vodou a role papírových ubrousků.
Šmarjá, cítím se naprosto nedokonalá!My v autě skoro nic nevozíme, jen sebe… je tam pár dek, tašek na nákup, sekyrka (to nevím na co ji tam můj muž má, ale je tam) a pak už asi nic… Hm. Je ale fakt,že my máme auto jen jedno, psa žádného a vše balíme, až když někam jedeme. Jo a v zimě je tam lopatka a myslím pytlík s pískem. Víc už fakt dohromady nedám.
Jinak co se týče počasí, u nás to nebylo tak zlé, trochu namrznuto bylo, ale vlaky nejiskřily, to bych si všimla…
Tak především je dobře, Dede, že jsi dojela na místo bez potíží, protože některé zprávy a záběry především z moravských silnic nebyly vůbec hezké.
U nás napadl v sobotu mokrý sníh a ačkoliv do něj odpoledne mocně pršelo, udržel se a přes noc připadl. Ledovka naštěstí žádná, teď tu mrholí, pes po procházce mokrej a špinavej až za ušima. 🙂
Jinak řidičem je u nás MLP, takže v autě se nacházejí jeho věci (od deštníku přes sluneční brýle, toaletní potřeby, cucavé bonbony a bůhví co ještě) a pak věci psí, já – ať přemýšlím, jak chci – nepřicházím na nic, co bych měla v autě uloženo. 🙂
Příměr o chudém králi, co se chystá do boje, jsem neznala – pěkný!
Jasně, v autě bydlí tvůj muž 😀
Hani, ten příměr znám od děcka, ale nepoužíval se až tak často. To spíš – vypravuje se jak vrabci z Čech.
U nás tento se tento příměr používá už od dob mé babičky / a to je pěkně dlouho/ a naší Janě to říkám taky.
Ten je taky moc hezkej! (chuckle)
Máme jen jedno auto a je slušně zabydleno. V kufru mám krabici,přiznávám, že umělohmotnou se záklapným víkem a tam je VŠECHNO, včetně náhradních spoďárů a ponožek,nevyndávám z toho nic, je to takový BPZ(balíček poslední záchrany), osvědčilo se. Pak mám stále ve skříni batoh, kde mám něco podobného v menším, takže doplním jen pelechy a můžeme jet. Rozmáhá se však u nás takový nešvar,nikdo nechce auto uklízet. 🙂
Tady u nás nenamrzalo nic akorát mně nos.
Jenny, všechno ještě nevozím, ale už se tomu blížím! 😀
V Olomouci v noci pršelo i u země mrzlo. Chůze po dlažbě pak pěkně křupala. Ráno však už bylo teplo a kromě pár ploch nic neklouzalo. Kolegové z Šumperska ale nedojeli. Silnice zamrzala hned za sypačem. A vlaky kolem České Třebové tahají dieslové mašiny, zamrzlo vedení už včera večer. Nejdřiv na Brno, v 10 večer i na zábřeh. Náš Rychlik v 7 večer pěkně jiskřil, ale ještě projel
O těch zamrzlých trolejích jsem poslouchala v rádiu… a jiskřivým vlakem jsem kdysi jela, v Norsku. Bylo to působivé, ale jsem radši, když se nejiskří! 🙂
Mě se to jiskření líbí, ještě když jsme vyjížděli ve 4 nebo 5 z HK na výlety po ČR, tak vždycky osobák do Pardubic jiskřil. Říkali jsme tomu vlakodisco
🙂
U nás sa to stretlo dokonale, teplota 0°C a lejak od včerajšieho večera (mmch, kde boli tie lejaky v septembri, októbri, skrátka kým bolo teplo? (headbang) ). Do včerajšieho snehu teda nalialo a zmrzlo to. Miestami bola voda, miestami ľad a nedalo sa rozoznať, kde je čo. Škrabala som auto na štrku, ktorý vyzeral mokrý, ale nohy mi na ňom nadletovali. Pre mňa bezkonkurenčne najhoršie možné počasie, do práce sme sa 50 km sunuli hodinu a pol (diaľnica len mokrá, ale plná bláznov typu brzda-plyn a „nutne-sa-na-niekoho-musím-tlačiť“).
Čo sa zabývanosti auta týka, okrem vecí potrebných priamo pre auto mám tam hlavne cintorínske potreby (handrička, metlička, kahance, zapaľovač) a Jackie potreby (vodítko, postroj, deka), to keby sme išli na prechádzku, alebo by u mňa prespala. Čo nastalo práve tento víkend, našťastie som venčila ešte v jemnom snehovom poprašku (whew)
Blýskavý štěrk sice může vypadat pěkně, ale… buď ráda, žes dojela celá. A řidiči ignorující pro své ego fyziku mi taky silně lezou na nervy – a na dlouhých cestách si je taky vychutnávám (devil)
Jo, jakmile se ti v životě mihne pes, většinou je to na autě znát 😀
A keď k tomu prirátaš kvality Russlích chĺpkov, je jasné, že Jackinku už z toho auta nikto nikdy nedostane a pamiatku na ňu si na šatách chtiac-nechtiac odnášajú aj všetci, čo sa v ňom viezli (chuckle)
(rofl) (rofl) Jo, to chápu! Našich jezevčík Benda měl stejné chlupy, stejně úporně vězící v čemkoliv:))
Moje holky zachlupí cokoliv v pár okamžicích, ale vlhkou houbou se to dá celkem účinně odstranit – a zbytek lepícím válečkem. Jenže… proč to pořád dělat, když další den to bude stejné? (wasntme) Ale jo, občas to auto skutečně odchlupím…
CCa před 5 lety jsme vezli Emtesku, Oldu a jejich Ginnu na výlet a její chlupy jsou ve fordíku dodnes, i když Ginna už dávno lítá za Duhou …
dnes jsem jezdil okolí Blaníka. Najel jsem přes 300 km, obloha krásně modrá, teploměr se kolébal kolem +12° C a po sněhu a ledu ani stopy. Když sklopím sedadla, nacpu dovnitř až 50 balíčků a balíků, některé mají slušné rozměry a váhu i kolem 15 kg.
Tak za prvé – u nás se teda poledovica neudělala, pámbu zaplať za ty dary. Teď je venku na pohled tak hnusně, že si musím doma svítit (jsem nemocná), ale je nad nulou a mží – fakt nevím, kam půjdeme odpoledne se psy …
Za druhé – v našem autě se najde fakt kde co – i zvon na čištění ucpaného umyvadla, o sekerce, drátu, špagátu, hadrů, atd. atp. ani nemluvě. Propisek a tužek dvě plné hrstě. Ale když jsme jeli na hřbitov, tak jak na sfiňu, zapalovač ni sirky nikde.
Za třetí – když jedu k Terce na tři dny, tak to vypadá, jak když se stěhuje malý cirkus – můj kuférek s hadry, dva foťáky, voda (pro mne + pro psy), proviant (mamička z Moravy nemůže dojet s prázdnem), jeden maxipelech, žrádlo, vodítka, obojky + postroje, pro Brůču kabátek, navigaci, nabíječky … je toho jít do auta aspoň na třikrát.
Ygo, jako obvykle jsi mě potěšila – a rozhodně trumfla, protože zvon v autě fakt nevozím! (rofl)
A náklad stylu „přijela babička z venkova“ znám taky 😀
A dokonce jsme ho i náležitě využili a to na dovolené až v Chorvatsku! Prostě – bez zvonu ani ránu (rofl) (rofl)
Hm, já zase zařazuju prodlužovačku 😀
No, tu taky – a žárovky!
Včerejší večerní ledovka u nás nad ránem trochu odměkla, takže led šel z auta snadno oškrábat a prší…
V autě vozím misku na vodu, ručníky, náhradní ponožky a bundu, papírové kapesníky, dvě deky a psí kšíry- prostě vše potřebné 🙂 Tyčinku poslední záchrany nosím v kabelce- oblíbila jsem si Markol raw veganské tyčinky, ty se na rozdíl od jiných dají i jíst a na hlad stačí půlka.
Psí auto… to je něco jako brand 😀
Jinak mám taky raw tyčinky, z nějaké drogérie – DM? Rossman? No prostě ze Dvora:)) Nemám je ráda, navíc jsou dost sladké, ale v zimě a na dlouhých cestách je považuju za nutné. Jo a mají ještě jednu výhodu – nemá je rád Marek, který (pokud si půjčí moje auto) rád hledá skryté poklady 😛
U nás na západě je klid. Ráno pršelo, ale bylo +8C, tak to neklouzalo.
V sobotu napadl sníh a byla to docela břečka.
Auta nemaje, tak tento problém nemám.
Ale problém je, když během jara a léta jezdím za mužem a kočičákem na chatu, nezapomenout, co mám vzít. Také musím přemýšlet, abych něco nezapomněla.
Víš, pokud někdy dojedu na místo s tím, že jsem doopravdy NIC nezapomněla, tak je to vždycky malé vítězství 🙂 (btw – vypadá to, že tentokrát mi to klaplo:))
Ačkoliv máme auto jen jedno (společné :o) ), jsou v něm jen věci, související s provozem auta a navíc snad jen mapy, nějaké rukavice, klubko mikrotenových pytlíků z dob, kdy bývalo vnoučátkům nevolno, petka s vodou na ruce… a ještě v kufru v boční kapse hřbitovní svíčky, s čímž souvisí přítomnost zapalovače v odkládací schránce u spolujezdce. Pokud někam jedeme, musíme si nalodit úplně všechno.
Co se týká počasí – včera večer Ostrava velmi vydatně solila, ale zbytečně, protože v noci pořádně lilo, momentálně lehce pod mrakem, bez srážek a +6 st.
Takže mrazíky zůstaly někde jinde…
Mávám do Ostravy (teď tam jede taťka:)) (inlove)
Hm, vypadá to, že „bydlení“ v autě není tak častý jev, jak jsem si myslela – no já se už asi nezměním:))
Tak doufám, že bude tatínek s dnešní Ostravou spokojen (i když začalo celkem nepříjemně foukat).
Ono to Tvoje zabydlování bude spojeno hlavně s tím, že trávíš v autě spoustu času, tudíž věci stále potřebné chceš mít stále po ruce a jsou to věci Tvoje, které si hlídáš a máš o nich přehled. My mít něco uloženo v autě, slýchala bych mimo: „já nevím, kde tu malou vrtačku mám – v kumbále, ve sklepě, v dílně, v garáži, nebo na chaloupce?“ ještě i jestli není náhodou v autě… :o)
Alčo, ještě k těm autům – pokud bydlíš na malé vesnici, která navíc není ani u většího města, je efektivní život bez auta takřka nemožný, bez auta na dospělou osobu už jen těžký (pokud oba nejezdí třeba do práce do města v podobnou dobu, aby mohli jezdit spolu. U kamarádky, která má dvě dospělé dcery, už také jen těžko hledají místo k parkování – každá dcera studuje jinde, takže každá má své malé autíčko. Jinak by měly holky smůlu…
U nás od včerejška výživně hnusně s ledovkou. Silnice fest prosolené, takže až to uschne a zaručí vítr máme zase co dobrého dýchat. Meteorologové slibují, že do odpoledne se to rozpustí. Musím jet dnes cvičit.
Když jsem jela od nás, mrzlo pořád (mezi Litomyšlí a Moravskou Třebovou byla námraza na stromech) a přestalo ve Valašském Meziříčí. U toho zůstalo, takže tady v Rožnově žádná ledovatka není, jen si hezky poprchává a prší 🙂
U nás začalo pršet a ledovatit až kolem šesté večer. Naštěstí se opakoval scénář z léta – hlavní mrak se vyhnul. Kolem deváté vypadla elektrika. Několikrát nahodili, spadlo do pěti vteřin. Pak se 2x povedlo fungování na delší dobu, stačili jsme se i vykoupat. Ano, máme vlastní studnu a bez ee neteče. Po půlnoci opět tma, podařilo se jim zprovoznit někdy kolem třetí. Nezávidím těm chlapům montérům, to musela být noc…
Jestli byla námraza na drátech, tak to si chlapci fakt užili… Však jaké potíže měli železničáři kolem České Třebové, viz výše:))
Na 25 kV/50Hz to sice jiskří, ale jakž takž se jezdí. (jih a západ republiky.) 3 kV DC, (Praha – Benešov, Beroun, Děčín, Olomouc, Ostrava, Horní Lideč), mají smůlu.