Valašsko, kraj pohostinných lidí, žijících na stráních pod kopci, kde mají roztroušené dřevěné chaloupky a mezi nimi vyčnívají špičky dřevěných kostelíků. Na lukách se pasou chundelaté ovce a nad tím vším poklidným životem bdí pohanský bůh Radegast.
Když se dnes řekne Valašsko, vybavím si region se spoustou místních unikátů. To je ta lidská stopa, kterou tu po sobě zanechali svérázní obyvatelé Valašska. Aby tradice byla stále živá, je třeba ji připomínat a opakovat. Pustila jsem se do typického valašského jídla, kterému se říká „kontrabáš“.
Valašský kontrabáš, to je pěkná příležitost pro pohanku. Tu mou posvětil pohankový mlýn Šmajstrla. Ke kontrabáši přidám do talíře hromádku letošního kysaného zelí, neboť už je nejvyšší čas na první košt. O trochu toho valašského kouzla se postará modrotiskový ubrousek, který jsem si koupila ve Valašském muzeu v přírodě.
VALAŠSKÝ KONTRABÁŠ
Potřebujeme:
- 750 g brambor
- 250 g pohanky (pohanka kroupa)
- 300 g vařeného uzeného masa
- sádlo
- cibule
- česnek
- majoránka
- sůl
- pepř
Postup přípravy:
Brambory oloupeme a uvaříme ve slané vodě. Preferuji vařit brambory ve slupce, poté je oloupat, drobně pokrájet a lehce rozmačkat s cibulkou osmaženou na sádle. Přidat pár stroužků česneku, majoránku, sůl a pepř.
Pohankové kroupy přebereme, nasypeme do sítka a spaříme horkou vodou. Poté pohanku nasypeme do misky a zalijeme horkou tekutinou (vodou, vývarem) a necháme změknout. Když vařím uzené maso, použiji vývar z uzeného.
Měkkou pohanku přidáme k bramborám a společně s drobně pokrájeným uzeným masem promícháme. Podle chuti osolíme a opepříme.
Směs přendáme do sádlem vymazaného pekáčku a v předehřáté troubě na 190 °C zapékáme cca 20 až 25 minut.
Povrch kontrabáše se před vložením do trouby doporučuje posypat strouhaným sýrem, např. ovčím, ale není to nutné. Podáváme jako samostatné jídlo, ale za vhodný přídavek je považováno něco kyselého. To je ideální příležitost pro domácí kysané zelí.
Tip do kuchyně: Kdo se zříká masa, ten může uzené nahradit tempehem nebo tofu, ale potom už nemluvíme o tradiční valašské kuchyni. V té bývalo masa poměrně málo, ale když už bylo, tak se ho na talíři nebáli. V zimě se strava doporučovala trochu přimastit, bylo-li čím.
Není pohanka jako pohanka
Pohankový mlýn Šmajstrla, pod vedením pátého mlynáře Pavla, pokračuje v tradičním loupání pohanky mechanickou cestou, jako to dělali na Valašsku jeho prapředci. Mlýn na Kopané ve Frenštátě pod Radhoštěm loupe pohanku již od roku 1861 způsobem, který neznehodnocuje její výživovou hodnotu. Když už jsme u těch našich tradic, tak by všechny tradiční pokrmy měly být vystavěny na tradičních místních potravinách. Někdy je to těžké, ale v případě české pohanky to zatím pořád jde.
I tak se dají zažít některé české tradice. Uvařit a ochutnat.
Znáte kontrabáš? A máte rádi pohanku? Vaříte z ní? Pokud ano, tak co?
Dobrou chuť přeje
Šárka Škachová / www.gurmanka.cz / Kuchařka ze vsi
Dneska jako jedno z vege jídel,nabízí v e svojí jídelně Globus – Pohanka se sušenými rajčaty a s tofu….tak se na to podívám a dám vědět….jo,cena velice slušná 45,-Kč.
zajímavý článek k pohance:
https://styl.denikplus.cz/zdravi/699-zapomenuta-pohanka-hotovy-poklad-ktery-leci-radu-potizi.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Informačné šumy oynamujú,že máš Dede narodeniny.Všetko šťastie sveta Ti prajem ešte mnohé roky!!-
a ozaj,koľkú jar už vidia Tvoje oči?
S dovolením se připojím, Dede – všecko nej nej nej!
Děkuju moc, mám radost 🙂 Ty roky… eh, už je to číslo dost vysoké na to, aby se mi chtělo ho zveřejňovat, ale ještě pořád dost nízké na to, abych se s ním chlubila (rofl)
Milá Dede, všecičko NEJ,NEJ, NEJ. Vzpomněla jsem si na tuhle písničku – „oldie but goodie“ 🙂 Představ si její slova v ženského rode a já Ti přeji, aby vše o čem zpívá ještě dlouho platilo i pro Tebe.
https://www.youtube.com/watch?v=NKbICYeW2cs
Milá Dede, jak jsem Ti takhle přála, sem si uvědomila, že mi příští týden začíná jít na osmdesát,dost děsivé, takže buď v klidu a žij, co to dá! (h)
Dede, i o den později ještě jednou všechno nejlepší!
Jenny, klídek, máš ještě kilometry před sebou! Mně už na ně jde půl roku doopravdicky na těsno. Rozhodla jsem se udělat si osmdesáté vánoce v životě se stromečkem a se vší parádou po těch letech „rozumných řešení“ člověka, co už je v kvartýře sám. A že se to blbnutí nezapomíná, vklouzne se do něj jak nic.
Jenna a Baty, to už je čas, kdy by měl člověk se svým věkem začít chlubit – vidíte, co jsem přežila a pořád jsem to já (inlove)
Děkuju moc za všechna přání, moc mě potěšila (h)
kočičky naše, Jenny a baty, vy si ze mě utahujete s tím avizovaným věkem…myslí jste tak maximálně padesátileté a to ještě hooodně přidávám 🙂
Verenka to napsala krásně a nebo je to tou libozvučnou slovenštinou 🙂 Milá Dede, také tak přeji, a hodně radosti s dětmi, vnoučaty a s holkama čtyřnohýma ať spolu nachodíte ještě mnoho kilometrů (inlove)
to já se také připojím, hodně zdraví a ať se ti podaří na co sáhneš. (rose1)
Milá Dede, přeji ti narozeninám to , co mi vždy přejí naše děti – ať jsi zdravá, ať jsi veselá a ať máš hodně kamarádů! (f) (inlove)
Posledníček se zkroušeně plíží a přeje dodatečně hodně zdraví, pokoje a spokojenosti.
Díky moc, milá MaRi 🙂
Když sem nakouknete, někdo, kdo vaří s pohankou, poraďte mi prosím, jakou si mám koupit. V Tescu mají normální a praženou. Máte nějakou oblíbenou značku? Z toho zmiňovaného mlýna toho moc nekoupím, i když mají e-shop.
Lagris kupuju rýži Parboillet, ve varných sáčcích, a ta je moc dobrá. Ale jednou jsem si koupila jasmínovou Lagris, a když jsem ji uvařila, taky smrděla myšinou. Všechna šla slepicím.
Nakupuju obvykle v Albertu v regále s biopotravinami. V tescu, když se tam náhodou dostanu, tak taky. Ale značky si nepamatuju. Stačí mi půlkilové balení ať se to doma dlouho neskladuje 🙂
Tečko, u nás v Tescu mají jen jednu, nepraženou, s nápisem Menu Gold od nějakého výrobce z Napajedel. Je dobrá.
děkuju,
já koukala na nákup on-line v Tescu.
Budu si pamatovat Menu Gold
Nebo ARAX, to je taky normální pohanka, která se v obchodech běžně vyskytuje.
Dede, všechno nejlepší k narozeninám (h) (h) (h)
Já se přidávám (rose1)
Já takýýý! Dede všechno nejlepší, zdraví, štěstí, dlouhá léta… (f) (f) (f)
Ten aňouma jsem já
(inlove) (wave)
Kontrabáš jsem jednou dělala, mně chutnal, ale pánská část rodiny nechválila dostatečně intenzivně, tak zůstalo jen u toho jednoho pokusu. Podívala jsem se do receptu – a já tam mám ještě po přendání pohanky a brambor do pekáče zalít rozšlehaným vejcem se strouhaným sýrem. No, možná bych mohla kontrabáš zase jednou zopakovat, tentokrát třeba bez vejce a sýra, zato se zelím. Název je rozhodně zajímavý, zajímalo by mě, jak vzniknul.
Tak už mám všechno předvařeno, smícháno, okořeněno a nacpáno do pekáče, zítra to budeme mít na oběd. Už se těším.
Tak dnes upečeno a moc nám to chutnalo, ještě nám zbylo na zítra. To zelí jsem vmíchala do směsi a je v tom dobré.
aida:
Doma nám došla pohanka, ale kdyby byla, také bych kontrabáš udělala 🙂 Je to takové fajn zimní jídlo.
Tak tohle jídlo neznám, jenom ten název je mi nějak povědomý, ale spletla jsem si ho s kontrabasem 😀 .
Pohanku dělávám jako přílohu. Jednou jsem to přehnala s tím zdravým jídlem a udělala dušenou brokolici s pohankou a to bylo i na mne moc brrr.
Já v tom zase slyším kontraband:))
Kontraband v kontrabasu …
POhanku znám a vařím, také jenom na slano. Má specifickou vůni, někomu by to mohlo vadit, chce to hodně propláchnout vařící vodou a pak v jiné vodě nechat dojít. Když jsem ji koupila poprvé, tak jsem ji připravila podle návodu a stejně jsem z ní tak cejtila myšinu, takovej zatuchlej pach, že jsem ji celou vyhodila ( a nebyla prošlá a byla od Lagrisu). Dlouho trvalo než jsem se odvážila podruhé, od jiného výrobce a bylo to v pohodě. Pak jsem zkusila Lagris znovu v jiném obchodě a dopadlo to stejně, takže ten už ne…Já ji teda po důkladným proplachu nechám minutu přejít varem a pod pokličkou dojít. A kontrabaš dělám taky – po návštěvě skanzenu v Rožnově, kde jsme ho ochutnali – ale zelí mrsknu rovnou do pekáčku k připravené směsi ( bez sýra ) a zapékám rovnou, hodně česneku, hodně majoránky…Ono to udělá nahoře takovou pěknou kůrčičku i bez sýra 🙂 a přidávám ji taky třeba ke karbanátkům nebo sekané nebo do uzené polívky místo krup…
No já bych taky myslela, že to zelí půjde do kotchanku s sebou, ale jako příloha ála salát (rofl) můžu taky.
do kontrabáše žádnej sejra nepatří….
máš pravdu,myšinou je cejtit bohužel ta Lagrisová…
Kontrabáš neznám, ale zaručeně by mi chutnal, vyzkouším.
Pohanku mám moc ráda, obvykle ji kupuji v ruském obchodě. Dělám ji jednoduše – uvařím, ochutím (sůl, pepř, kousek sádla a většinou i česnek). Můžu ji jíst jen tak samotnou s kyselou okurkou, když to chci mít lepší, tak s kouskem uzeného. Mňam. Zrovna včera jsem přemýšlela o tom, že ji zase musím udělat 😀 . Máma dělávala i bliny z pohankové mouky. Na to, abychom je jedli s kaviárem Beluga, jsme nebyli dost dobře situovaní 😀 , tak jsme je jedli nasladko.
Na první setkání s pohankou mám hezkou vzpomínku. Před lety o Vánocích v Paříži mě a moji kamarádku pozval k sobě domů na oběd náš tehdejší známý, profesor ruštiny a rusistiky na ENS, a součástí menu byla i tradiční ruská pohanková kaše „grečka“. Jedla jsem ji tenkrát poprvé v životě a naprosto mě nadchla, od té doby ji mám ráda.
Pohanku v kuchyni používám. Jako přílohu, tam kde se používá rýže, a jako rýži ji i vařím . Vločky na pohankovou kaši a mouku do chleba a palačinek. Má docela výraznou vůni, nesedí každému.
Když jsme jezdili k Rožnovu lyžovat, v hospodách mívali kyselicu a halušky, na tohle jídlo si nevzpomínám. Ani u příbuzných jsem pohanku nikdy neviděla.
No, ‚tradiční‘ je zvláštní termín 😉
Si dávám vždycky v Rožnově ve skanzenu pohankovou kaši, moc dobré! Takové lehounké na trávení,prima! 🙂
Pohankovou kaši dělávám, mám ji ráda. Takže říkáš ve skanzenu? Tak až na jaře, teď mají ve všední dny zavřeno… 🙂
OT – Dede, jak to vypadá v lesích kolem Rožnova? Jsou to ještě lesy nebo je to vykácené a rozježděné? Zítra pojedeme s něčím na Bečvy a MLP si myslí, že uděláme se psama nějakou vycházku. Po dobré cestě zvládnu pár kiláků, po rozježděné to asi moc nepůjde – mám panický strach z toho, že bych na to koleno mohla upadnout (a železo by se podívalo skrz kůži na svět)
Loni to lesy ještě byly. Jak to tam vypadá letos, netuším, ale vzhledem k tomu, že jde o chráněnou krajinu, by to až tak hrozné být nemělo, i když… V této zemi je možné úplně všechno, hlavně když se na tom dá vydělat, byť jen jednorázově.
Ne, ne, tak jsem to nemyslela. Celou střední a severní Moravu postihlo sucho už třetím rokem po sobě a lesy sežral kůrovec. Třeba na Brunálsku už les není, nevím, jak je to u Rožnova. U nás v okolí dědiny byl loni ještě místy les a už není, ta sfině ho sežrala.
Ivo, lesy tam jsou, ale hodně se těží a ne každá cesta je schůdná, vůbec, když ještě nemáš nožku úplně ok. Na nohu skvělá je ta vycházka, o které jsem psala minule – zajedete autem do Tylovic (část Rožnova), najdeš si ulici Horečky a pojedeš tak vysoko, jak to půjde – až tam narazíš na cestu vedoucí od domů do přírody (nalevo máš plot skanzenu). Odtud na zelenou a je jedno, na kterou stranu půjdete… bezva pro psy, přehledný terén (kdyby náhodou měla mladá tendenci honit:)) Je to dobře schůdné.
Jinak je dobré vyjet na Makov (na slovenské hranice, stále po hlavní na Žilinu), zastavit na Bumbálce a dát se po červené k Masarykově chatě. Vedle kamenité cesty vede po slovenské straně příjemná travnatá, kopce jsou přiměřené, výhledy úžasné, psi se bezpečně proběhnou 🙂
Tak vidím, že máš už pěkně projeto a pochozeno,příjemné kopečky, žádný stres.
Zkuste Vsacký Cáb a Švarnou Hanku,místa s příběhem. 🙂
Dede, díky. No největším problémem je to, že ten můj chlap je tak blbej, jinak se to nedá napsat a myslí si, že můžu jít někde X km po kotárech. Dokonce hulákal, že jsem líná, že jsem to už dávno měla rozchodit. Hm, mám napsáno v konečné zprávě z ortopedie – rozumná zátěž, což tedy pohyb na neschůdných cestách v délce 10-15 km asi není (devil)
Ivo, nenech se – je to tvoje noha a tvoje zdraví. Pokud bude křičet, tak ho sladvce upozorni na to, že zase můžeš skončit nehybná a všechno bude na něm:))
Obě trasy, co jsem ti napsala se dají jít krátké a jsou schůdné:))
Jo, taky jsm si říkala, že dáme nějakou procházku. To prý můžu zůstat doma a jít na kopec za barákem. Že když už pojedeme těch osmdesát kilometrů, tak snad nebudeme chodit kolem parkoviště. Primárně se tam máme potkat s bývalým kolegou, kterému povezeme sušené švestky, jabka a jablečné trubičky. Takže by se tam jelo tak jako tak… Jako nemíním se strhat, jsem ráda, že chodím jakž takž, bez berlí, hodně mi pomohla ta rehabilitace zad. Jenže tomu, kdo neměl žádný takový úraz, to nevysvětlíš.
Tak jsem to včera přežila, šli jsme na Klatnatou, cca 5 km po žluté, na těch 5 kilometrech převýšení přes 400 m (whew) . Zpátky po žluté a pak po červené na Horní Bečvu. Dohromady 10 km.
Tak to jsi borec, borka? 🙂 žes to dala!
co na to noha dneska???
Pohanku nepoznám,nikdy som ju nejedla.Vyzerá to však výborne,poobzeram sa po nej.
Modrotisk milujem.Na strednom slovensku má veľkú tradíciu,stále sú tam funkčné rodinne dielne,kde ho robia tradičnou technikou s tradičnými vzormi.Na letné obdobie/ do zahrday/ má pekné dlhé akoby domáce šaty z modrotisku-sú parádne.
Recept znám, ale nikdy jsem, pokud vím, tohle jídlo asi nevařila. Takže MLP právě odešel do obchodu nakoupit potřebné suroviny a zítra bude.
Dotaz na Šárku – stane se něco, když tam přimíchám i to zelí?
A odkaz pro všechny dámy: https://www.smartpress.cz/regionalni-kucharka – tuhle kuchařku podle všeho (jak si onehdy u nás Michal/Hugo špital s naší dcerou) asi dostanu k Vánocům. Protože autorka je původem z Valašska, předpokládám, že tam tenhle recept bude.
aida: dobré zelí nikdy nic nezkazí 🙂 Omlouvám se za nedochvilnost s odpovědí v debatě.
tohle jídlo jsem vkládala do kuchařky pro Dede…KOntrabáš i Grenadýrmarš a nastavená kaše, patří mezi moje hodně oblíbená a často vařená jídla…
Danzingerovým z Olešnice, ten zápis moc přeju….však je to pro ně obrovské vyznamenání, za tu jejich práci, kterou modrotisku věnují…
miluju pohanku na slano, ve sladkým jídle ji nemusím, nepochutnám si tak, ale přidávám ji do hrstkových polévek,nahrazuju jí kroupy, když je náhodou nemám doma ve špajzu…takže uvařená pohanka,smíchaná se sádlem,s houbama a česnekem, jako „valašský kuba“ nebo nastavená sekaná, karbanátky..je moc dobrá…díky tatarům, že ji dovezli a předkům, že se tu ujala..
Jéje, tohle jídlo neznám – teda znám podle jména a dokonce vím, co do něj patří, ale nevím, jak chutná. Inu, nás na pohanku neužije (teď myslím kraj), my jsme přes fazulu (rofl) . Ale uznávám, že dobré to asi je a navíc to kysaný zelí k tomu!
Jinak k tomu modrotiskovému ubrousku – tak zrovna předevčírem na ostrově Mauricius byl zapsán do seznamu nemateriálního dědictví UNESCO výroba modrotisku, který se u nás tiskne jen na dvou místech – ve Strážnici a v Olešnici!
Jsem na tom stejně- asi proto, že jsem z podobného kraje!
Zařazení modrotisku mě nadchlo, protože jsme s ebyla podívat ve výrobě a kdysi jsme tu o tom psala. Jinak nabízím k nahlédnutí modrotiskový eshop s vánoční inspirací: https://www.straznicky-modrotisk.cz/vanoce/
Uf, co mám dělat, když to chci všecko???
NO – můžeš obšít celou rodinu. Takové bermudy s klasickým modrotiskem by Frantovi moc slušely (nod) (nod) !
Aha, já to neprohlídla a myslela jsem, že je tam metráž! Přesto na těch slušivých bermudách si stojím – takové s ptáčkama!!
YGÓÓÓ! Šiš ty mně zabiješ!!!
Je tam i metráž, když se v tom eshopu pohrabeš, já jsem aktuálně odkázala jen na Vánočky 🙂
Ygo a není v tom rejže 😀
Bonus navíc – až se někdy budu potulovat po Valachoch, tak si ho dám.
Jo, ještě k tomu modrotisku – taky jim to moc přeju, byť jsem tak – slovy mého tatínka – přišla o osobní slávu! 😀
Vysvětlím: o ten zápis se ucházely i ponikelské vánoční ozdůbky a ty my máme v rodině:)) Tedy já už ne, ale taťka s nimi pomáhal mé babičce, která se jejich výrobou (velmi bídně) živila… 🙂
Snad ty ponikelské korálkové ozdoby byly špatně komisí pochopeny – aspoň tak o neudělní zápisu mluvil náš zástupce. Myslím, že se budou snažit je jinak prezentovat a doufám, že se je podaří jako nemateriální dědictví zapsat.
Tohle jídlo neznám, u nás, když v tom byly brambory, tak to prostě stačilo – nebylo třeba přihazovat něco jiného:)) Ale vypadá to náramně, byť je v tom uzené 😛 (no dobrá, já ho nerada, no:))
Zkoušet to asi nebudu, ale na Valašsku se budu dívat kolem sebe – třeba na kontrabáše narazím 😀
Dobrým uzeným se nedá nic zkazit, leda cukroví. (rofl)
Dede, vaříš někdy podle té kuchařky, co jsme ti kdysivá sestavily? Tam ten recept máš 😀
Sharko, já strašně ráda čtu recepty, ale vařím jen něco. A) jsem líná B) Martin je dost tradicionalista, tak se držím osvědčeného (když už vařím – pro sebe se unavuju málokdy) C) recepty, kde je uzené, česnek a majoránka jenom čtu 😛
Tak houbovej kuba z pohanky…bezcesnekovej….
No, my se včera rozhodli, že si toho kubu letos právě z pohanky uděláme, i s česnekem, kontrabáš nám moc chutnal.