Představte si plátek z nízkého roštěnce, prudce na pánvi upravený, aby nepřišel o svou největší přednost, křehkost a šťavnatost. Uvnitř ještě růžový, na povrchu zdobený dozlatova osmaženými kroužky cibule, lehce přelitý teplou cibulkovou tmavou šťávou. Tajemství chuti je zakleto ve správně připraveném kousku masa a v umění usmažit si křupavou cibulku. Recept je sám o sobě velmi jednoduchý. Pořádně zatopte pod dobrou pánví a vhoďte na ni pěkný kousek dobře vyzrálého masa.
Nízký roštěnec – jedná se o kvalitní šťavnaté maso bez kostí ze zadní části hovězího skotu, kterému se říká roštěná. Je vhodné k přípravě minutek, steaků a vyhovuje jak anglickému stylu pečení (rostbíf), tak je vhodné i na dušení a pečení. Nízký roštěnec je maso tvořené z několika svalů:
- nejdelší hlavní hrudní sval (m. longissimus thoracis)
- široký sval zádový (m. latissimus dorsi)
- čtyřhranný sval bederní (m.quadratus lumborum)
Vídeňská roštěnka s cibulkovou omáčkou
Potřebujeme (na 4 porce):
- 4 hovězí roštěnky
- sůl
- pepř
- hladkou mouku
- 1 naběračku masového vývaru + plátek másla na omáčku
- 5 ks středně velkých cibulí
- přepuštěné máslo nebo olej na opékání
Postup přípravy:
Hovězí roštěnky, každou o váze cca 180 g, šetrně naklepeme hladkou stranou paličky. Tukovou vrstvu po okrajích špičkou nože nařízneme na několika místech, aby se maso na pánvi nekroutilo a opékalo se stejnoměrně. Před vložením na horkou pánev roštěnky osolíme, opepříme a protáhneme je hladkou moukou. Z každé strany pečeme zprudka cca 3 minuty. Roštěnky uchováme v teple. Cibulkovou omáčku připravíme z výpeku na pánvičce, kam vhodíme kousek másla a na něm orestujeme 2 drobně pokrájené cibule. Zalijeme hovězím vývarem a provaříme. Omáčku není třeba zahušťovat, neboť roštěnky protažené v mouce trochu mouky uvolnily do výpeku a tím se šťáva lehce zatáhne. Podle chuti omáčku osolíme, opepříme.
Roštěnky servírujeme na nahřáté talíře, přelijeme je lžící cibulkové omáčky a štědře zasypeme dokřupava osmaženými cibulovými kroužky.
Podávat můžeme s vařeným nebo opékaným bramborem, jak je komu libo.
Jestli máte minutku času, udělejte si kousek masa à la minute doma nebo zavzpomínejte, jaký je ten váš domácí roštěnkový hit? U nás by rozhodně zabraly roštěnky na houbách, na smetaně s kapary, na dijonské hořčici, a svůdné kouzlo mají i roštěnky přírodní.
Podle jakého receptu je nejraději připravujete? Na vídeňské roštěnce mě baví ten parfém smažené cibulky. Roštěnky jsou snědeny, vůně cibulky je pořád v domě. A přiznám se, že se mi ji nechce hned tak vyvětrat. Vůně cibulky, to je totiž mezi vůněmi Ferrari 🙂
PS: Vídeňská roštěnka bez cibulky? To si nechci ani představit. V tomto receptu nejde o kouzlo jednotlivostí, ale o magii dokonalého celku.
Dobrou chuť přeje
Šárka Škachová / www.gurmanka.cz / Kuchařka ze vsi
Jo roštěnky, ty mám moc ráda! Jakékoliv, mňam.
A pobavilo mě, když jsem je našla v sobotu na „retro jídelním lístku“ v hospodě Na faře v Dubenci. Já jsem ji neměla, ale jeden z naší společnosti ano a vypadala a prý i chutnala báječně!
Martin přivezl v pátek hovězí maso z farmy (stařené), tak kdo ví…:))
I ty, Dede, používáš ten paskvil – stařené? Správně je to vyzrálé maso, to jen ti rádoby světoví znalci typu Vaněk asi nevěděli, co znamená aged meat… Mě ten výraz „stařené“ vždy nadzvedne.
No, mě taky, bojuju proti němu jak můžu a kde můžu. Fakt za to podle mě může hlavně Vaněk a jeho neznalost potravinářské technologie a terminologie, potažmo i angličtiny. Už je to ale naštěstí na ústupu, hodně se do toho vložil i jeden můj pražský kolega, kterému jsem o tom před časem s hrůzou vyprávěla a který to mj. důrazně vysvětlil i níže zmíněnému řeznickému velkopodnikateli (jeho kamarádovi), který má v řeznické komunitě celkem vliv a který jednu dobu „stařené“ maso taky nabízel. Dneska už nabízí vyzrálé.
Já když někde vidím Vaňka, tak si říkám, jak někdo může být tak blbej a tolik lidí mu za ty jeho hlody tleská. Lidem alespoň trochu znalým vlasy vstávají hrůzou.
Přesně tak.
Děvčata zlatá, neznám Vaňka ani se o tuhle problematiku v podstatě nezajímám, takže jsem ten název neřešila. Kdysi tak nazvali vyzrálé maso na farmě, odkud ho tak dvakrát ročně kupuju. Nemám problém říkat vyzrálé, stejně zní líp 😛
já ti nevim, byly jsme za odměnu u něj na kurzu a stejky hodně dobrý…. a to mám srovnání z Mitrova, kde jsme byly na kurzu taky
aida:
Vyzrále maso – návrat k přirozenosti 🙂 Je fajn, že nad tou vší gastronomií zdravého rozumu pořád bdí ženy. Sice trochu v úkrytu, ale jsou tu pořád. Stačí ta jejich pečlivost, se kterou psaly původní kuchařské knihy, ke kterým se dnes novodobí „gastrokněží“ stále vrací a v podstatě krom „nových“ názvů nic nového neobjevili. Poctivou českou klasiku ženy nikdy vařit nepřestaly. To, co se dělo v restauračním kšeftě, kde velkou měrou veleli muži, za to nenese ženské pokolení de facto žádnou odpovědnost 🙂 Jestli je lepší kuchař muž nebo žena? Jednoznačně na ženách leží ta největší zodpovědnost. Jak se vaří doma, tak se k jídlu stavíme. Mnohdy je vaření pro rodinu dost těžká disciplína. Občas chybí čas, někde finance, kvalitní suroviny atd. Právě doma u kuchyňského stolu se buduje celý vztah k naší výživě. Dobrý a bytelný základ je zárukou toho, že lidé dokáží jídlo ocenit, utratit za něj a tím pádem i podpořit celý ten rozjetý gastroprůmysl. Ženy jsou duší gastronomie. Proto nejsou vidět 🙂
Já jsem viděla v Přerově na vývěsce řeznictví – hovězí krk vyzrálý, a málem mě to překvapení skolilo. Tak snad…
Přeju gurmánce i ostatním diskutujícím dobrý večer.Vím, že jdu zas pozdě a budu provokovat, ale jen se gurmánky i ostatních zde zeptám: Zkusili jste někdy ten plátek, který budete opékat na tuku NEOSOLIT PŘEDEM?Kdysi jsem taky jak hloupá všechny plátky masa před opékáním solila. Už to nedělám a je to veliký rozdíl ve šťavnatosti udělaných plátků. Měla jsem totiž kamaráda, který pracoval jako velice vážený a strávníky oceňovaný kuchař na obrovských zámořských lodích, kde se scházela nejbohatší a nejmlsnější klientela. Kamarád pravil, že jakmile slyší nějakého rádoby odborníka na přípravu masových specialit ,kterak návod začíná slovy „plátky masa naklepejte, OSOLTE a opečte na tuku“, hnedle je mu jasné, že to říká a radí pouze jakési kuchařské nedochůdče, které o správném opékání masa nic neví.Kamarád mi poradil věc, která se mi opravdu osvědčila. Rada je jednoduchá: Plátky jakéhokoliv masa jemně naklepte, ale na rozpálený tuk je dávejte NEOSOLENÉ. Při osolení plátků se na tuku zcela vypeče skoro všechna šťáva, takže z plátku zbyde vysušená podešev a o křehkosti takového plátku vůbec nelze mluvit,jelikož veškerá šťavnatost se připekla na dně pánve. Osobně nesolím ani maso vcelku, které hodlám na tuku předpékat ze všech stran . Pokud mi nevěříte, zkuste si udělat jeden předtím osolený a druhý neosolený plátek.Poznáte jasný rozdíl ve šťavnatosti sami a solit budete až takový plátek nebo kus masa, který se v rozpáleném tuku zatáhl. Nesolení není vůbec na úkor slanosti. Plátek je křehký a šťavnatý a sůl přijme i po svém zatažení.Přísahám, že když jsem před opékáním nesolila ani kus svíčkové, vepřového, kuřecího neb krůtího a ani bifteky a vše bylo slané dost.Solím předem pouze drůbež s kůží. Zkrátka, kdo vyzkoušíte, zjistíte sami, co je chuťově lepší.Kamarád byl skvělý kuchař a já jeho rady ctila. Škoda, že jsem o něm už cca 20 let neslyšela. Bůh ví, kde je tomuhle výtečnému kuchaři konec.
Zásadně neosolené.
Lenka S.
Pěkná otázka. Solit či nesolit maso před úpravou? Tady bych každopádně rozlišila dvě věci. Maso vyzrálé a maso nevyzrálé (což je často k mání na pultech). Vyzrálé maso se opravdu chová jinak a mýtus, že z něj sůl (použitá těsně před vložením na horkou pánev či gril!) vytáhne vodu není pravda. Dlouhé nasolování před přípravou minutkových úprav je blbost a masu škodí. To asi víme všichni. Často doma pracuji s grilem na pravé texaské BBQ (originální mašinu mám z Texasu a koupili jsme ji od mistrů světa v grilování ve Švýcarsku, kde tento švýcarský tým je doma atd. – to je jiná historka). Tito pánové, kamarádi nás zasvěcovali do tajů suchých marinád a grilování velkých kusů masa při nízkých teplotách, tzv. studeným kouřem atd. Tam sůl opravdu není třeba a maso chutná naprosto skvěle, naturálně. Ale ještě k té soli. Je tolik zajímavých druhů, různé krystalizace atd., že se tím otevírá nový gastroobor, jak s nimi pracovat 🙂 Špekty maldonské, havajské či himalájské soli vhozené do horké pánve s masem se nebojím. Někteří mistři grilovací pánvičky tvrdí, že udělá na mase pěknou krustičku. Jinak jsem také zvyklá solit i na stole, takže jsem doma obklopena mlýnky na různé druhy soli a pepře. Zde je opět prostor pro vášeň a různé mlýnky s různou možností nastavení mletí atd. Dávám přednost zn. Peugeot. Nikoli v garáži, ale právě v kuchyni. Jejich mlýnky jsou zárukou kvality a v podstatě jsou nesmrtelné. Kdyby měly tachometr, natočila jsem s nimi již spoustu kilometrů 🙂 Lenko, myslím si, že dnes je velmi těžké své postupy při vaření obhájit. Občas někdo něco vyřkne a lidé si myslí, že to nemůže být jinak. Vše je třeba posuzovat individuelně a přihlížet ke všem drobným nuancím. Kolem masa je těch nuancí opravdu moře. Proto platí, že když dva dělají totéž, nikdy to nemusí být totéž. Tím se ovšem nevylučuje fakt, že jeden i druhý postup dojde ke skvělému výsledku. Kdo je ten kuchař? … pokud to není příliš osobní otázka. Zdravím 🙂
Retro videnska rostena s hranolkama a volskym vokem,s kyselou okurkou,nalozenym hraskem a cibuli…trochou plnotucny horcice….dala bych si….
Jo, taky bych si dala… 🙂
V motorestu ve Velemíně ji umějí velmi dobře. V sobotu 24 jedeme na nákup do Drážďan, takže cestou zpátky se tam stavíme na obědě.
A ten zesilovač jsem sehnal a už jsem ho i vyzkoušel. Sice funguje, ale stejně půjde na rekonstrukci střev s cílem přizpůsobit jej novým zdrojům signálu a zlepšit kvalitu výkonového výstupu. Takže až bude hotový, bude umět brát signál z krystalové i magnetické přenosky, všech radií, analogových magnetofonů, elektretových mikrofonů, CD přehrávačů, všech jezevčíků a dalšího digitálního smetí a dostane galvanicky oddělený výstup pro nahrávání do počítačů. Takže na vstup bude možno zapojit úplně cokoli a na výstupu bude na vybranou, buď 2x 25 W repro, což je pro běžné obytné prostory bohatě dost, nebo sluchátka, (jakákoli) plus současně signál pro zvukovou kartu jakéhokoli počítače, (pro Line-in vstup). Zapojení mám odladěné, návrhy desek plošných spojů jsou také hotové, takže v týdnu jen dokoupím pár komponent a začne se tvořit, z kukly, čili původní krabice, se vyjmou, rozeberou a předělají vnitřnosti, pak se to zaletuje, sešroubuje a vznikne perfektně hrající motýl.
prosim tě kde, já se ptal ai v naše, muzeu a nikde ani rozbitej…
No vidíš, já ho našel přes Strejdu Googla za minutu, a není problém ho sehnat, kšeftuje s tím jeden pán ve Stulíkové ulici na Praze 9 a má je na skladě průběžně a můžeš si vybrat; od vraků za pět stovek až po perfektní a hrající do dvou litrů. Takže jsem se s ním po telefonu domluvil, zajel tam autem a za pět minut jsem jel i s krabicí zpátky. Dnes si jedu vyzvednout součástky a za 14 dní budu mít hotové obě nové tišťákové desky pro nové, upravené zapojení. Sletovat to bude už brnkačka, předevčírem se mi povedlo v Benešově u nádraží sehnat starý poctivý Sn60Pb40 cín, který po pár letech nepovolí, jako ty nové ,,ekologické“ směsi, takže mám o zábavu do jara postaráno. No a pak oschnou meze, příroda se zazelená a začnou kvést kytky; zimní spánek skončí a začne se opět jezdit a fotit – bude li co, protože sucho…
taky bych si dala.. nepřemluvíme kuchaře od Starýho slona, aby ji zařadil do jídelníčku?
Šarko, jestli se sem ještě podíváte, mám dotaz. V Norsku bourají maso trochu jinak a já pořád bojuji s tím, jestli je entrecote rostěná. Je, nebo je jí tam kousek a zbytek je jiné maso? Ví někdo?
Měla by být
Tady jsou nějaké obrázky, snad to z toho bude co je co poznat; bourání v zahraničí: https://pipersfarm.com/products/grass-fed-beef-entrecote-steak a bourání u nás: https://www.ekofarma-babiny.cz/vysoky-rostenec-bio_strana-1
Ještě tady je cosik, on by tomu mohl rozumět, když to učí (učil to kdysi i mě, zrovna letos mám 29 let od promoce, byli jsme poslední ročník, který dělal státnice i z marxismu-leninismu): http://www.steinhauser.cz/hovezi-vyzrale-maso-0/
Vřelé díky oběma a z odkazů to vypadá, že entrecote je vysoký roštěnec, neb je trochu prorostlý. Co je tady nízký roštěnec to už vůbec nevím, ale moc mě to nebolí. Já maso jim stejně jen na návštěvách a MLP jí maso ať se jmenuje jak chce. Mě to jenom zajímalo, takže teď vím a jsem spokojená. (handshake)
Nechápu. Jak může být maso cenově nedostupné? (Snad jenom trošičku dražší?)
Patří pod Tečku.
Musím se podívat v supermarketu, kolik takový balený plátek stojí.
Krmiči, máme tu několik supermarketů, ale balené maso až na výjimky nemusím. Ono se z toho po rozbalení vyklube často něco dost špatného. Maso nakupuju radši u řezníka, máme tu několik dobrých, a pokud mají roštěnec, stojí tak 250 – 300 Kč. Maso si tam si můžu vybrat, které chci, ale když jsem chtěla plátek krkovičky, tak mi ukrojil skoro půlkilový. To tak nevadilo ale plátky hovězího na závitky, když jsem čekala brigádu, se nedaly naplnit. Když mi ukrojí půlkilovou roštěnku, to by mi vadilo.
Schválně se podívejte, jak je to u vás.
Tak jestli řezník neumí ukrojit maso na závitky nebo plátek krkovičky nebo roštěnky k běžnému zpracování, tak mi moc dobrý nepřipadá.
Mně balené maso nevadí, ale musí být naskládané tak, aby bylo pořádně vidět. Prohlížím ho ze všech stran a už dlouho se mi nestalo, že by mě po vybalení nějak nemile překvapilo. Mám tu kousek i řezníka, mívá především nádherné kotlety, ale hovězí když tak jen vcelku, plátky právě nemívá povedené. Když chci mít opravdu krásné maso, nebo dobře připravené třeba na ty zmíněné závitky nebo roládu, zajedu si do Globusu do Čakovic, mám to kousek. Ale uznávám, že v Praze, nebo prostě ve větším měst, je situace určitě jiná, než na venkově. Jo, je drahé, tak právě proto mi záleží na tom, aby bylo pěkné a abych nic nevyhazovala. Chybělo by mi, jsem masožravec, sice ne každodenní, ale přece.
No a pak musím samozřejmě kupovat maso pro tygry, ti by mi dali, kdyby ho nedostali 😀 .
Já myslela dobrého řezníka co do kvality masa. To se s markety a těmi balenými kusy nedá srovnat. Ale zrovna na ty plátky jsem tehdy koukala, a přišlo mi, že to není úplně to deklarované zadní, bylo krájené tak nějak kousek po vláknu. Proto jsem šla k řezníkovi. Ale větší prodejny mají sice své bourače, ale na prodejně je dost často jen zacvičený personál (všude shánějí řezníky) a tak si někdy moc s masem nerozumí. A pokud jsou plátky předpřipravené, tak jsou skoro vždy krájené „jak to vyjde“.
Do Globusu se právě dodává maso vcelku, snad půlky, a bourají a připravují to přímo tam na místě skuteční řezníci.
Máš pravdu, předpřipravené balené hovězí plátky ani nezkouším plnit, prostě je zpracuju jako hovězí plátky. Ale jednu dobu se prodávalo balené hovězí na roládu v Kauflandu a fungovalo to. Byly to takové pěkně tenké velkoplošné plátky ukrojené tak, že se daly krásně zavinout a krásně držely vcelku, vznikly takové obří ptáčky/malé roládky. Ani nevím, jestli to ještě mívají, už je to pár let. Vepřovou roládu jsem kupovala už naplněnou a zavinutou u řezníka, kde jsem dřív bydlela, měli ji dobrou a pěkně udělanou a bylo to bez práce 😀 . Tady jsem zatím nic takového neobjevila.
Hm, taky bych ráda kupovala maso v GlobusuTten je však od nás cca70 km a kdybych měla jet nakupovat vlakem, stál by mne nákup víc jako 3 hodiny jedna cesta. Autem se tam nedostanu, jelikož já řídit nemohu a mlp do Plzně jede autem jen v té nejkrajnější nouzi a stojí mne to tolik sil a přemlouvání, jako bych od něj chtěla zlaté prase.V bližším okolí je jenn kaufland a penny, ale i do nich jedna cesta vlakem trvá hodinu a ještě jsou ty obcho´dáky tak daleko od nádraží, že tam sic dojdu, ale zpět s nákupem už nikoli.Ten, kdo bydlí ve velkém městě a vše má doslova za rohem, tohle nikdy nezažije a ani nepochopí.
an top je problém jednou za 2 měsíce dojet do toho Globusu,udělat obří nákup , doma si to nabalíčkovat,připravit a zamrazit????
ŠÁRKO, TAK PROBLÉM GLOBUSU U NÁS JE, BO JE V pLZNI, KAM SE MÉMU CHLAPOVI A JEDINÉMU ŘIDIČI OPRAVDU NECHCE JET.O JINÉM GLOBUSU V OKOLÍ NEVÍM, ZNÁM JEN PLZEŇSKÝ.
TO NIKDO Z VAŠÍ RODINY NEMÁ ŘIDIČÁK,JEN JIŘÍ???? dcery, zeťové….
on asi Jiří nejí maso, jinak si to neumím vysvětlit :O
No jo, všechno má holt svoje pro a proti.
Ty plátky ještě občas v Kaufu vídám.
Krmiči, když jsem ještě mívala příležitost vybrat si maso (ted jsem v trochu jiné situaci, mám možnost objednat si jednou týdně ze tří druhů baleného chlazeného), konkrétně u hovězího se mi nepodařilo vybrat patřičný kousek. V prodejnách je měli umně složené a ovinuté průhlednou folií a doma pak člověk zíral, co se rozvinulo z naoko hezkého plátku. Právě z toho důvodu jsem hovězí kupovala minimálně, protože za ty frcky byla každá cena vysoká.
Ve velkých městech je to možná jinak, ale v městech jako Čáslav a později Kroměříž se mi to stávalo víckrát, než mi bylo milo. A o farmě v okolí nevím, i když ted už je to stejně passé.
Treba pro duchodce….
Krmiči,
tak jsem se schválně koukla na nabídku Tesca. Ceny jsou za kilo.
Plec 200 Kč
Krk 190
Roštěná 360
Svíčková 790 (z mladého býka, jinou v nabídce neměli)
Zadní 250
Vím, že se to v jiných marketech může trochu lišit, ale o moc asi ne.
Já jsem chtěl jenom tak poškádlit! 🙂
Roštěná mě vůbec nezajímá, nemám na ni chuť, nevím proč. Tedy ne že bych ji nesnědl, kdyby mi někdo nabídl, to ano! Z hovězího kupuji (v krabičce s ochrannou atmosférou chlazené:-)) jedině falešnou svíčkovou. Protože se mi příjemně krájí! Trochu pro sebe, většinu pro venkovní kočky. Samozřejmě ne najednou, do mrazáku kousky na celý týden.
už se nedivím, že mají u nás v řeznictví tak plný krám lidí…. svíčková za 790,- ani náhodou. A maso je vždycky z mladého kusu.
Tak tohle bych nazvala provokací! 🙂
Dala bych si roštěnou jak na houbách, tak na přírodňo. Jenže jednak je to poměrně cenově nedostupné, ale i když bych si dopřála, není snad na světě řezník ten, který by mi ukrojil slušné plátky. Takže jedině někdy oběd v restauraci. Naštěstí mám v dosahu jednu dobrou, kde právě tu přírodní občas dělají. Teď jsem se tedy silně namlsala a slibuju si, že si na ni dojedu. Já vím, doma dělaná je vždycky nejlepší.
Ale pamatuju si, že když jsme byly děti, mamka ji občas dělala, hlavně na oubách, a nebylo to tak nepřístupné maso, jako nyní.
Tečko, připojuji se a souhlasím. Při dnešních cenách hovězího(i předního s kostí) je fakt napováženou, zda budu hovězí vvůbec shánět, mám-li zrovna hluboko do kapsy ,nebo je jedna kapsa prázdná a druhá vysypaná. To si raději koupím na svíčkovou jedno krůtí stehno nebo si nechám namlít kus vepřového s kouskem kližky, uplácám sekanou a upeču ji stejně, jako dělávám maso na zelenině.omáčka je dobrá a sekaná se hodí taky.
Svíčkovou nejím, tak se rozmýšlet nemusím. Přední s kostí na polévku si vybírám, někdy je to s tím slušným pruhem masa, to jde na guláš nebo na omáčku. Včera jsem dotáhla hovězí vývar, byl u žebra taky pěkný kus masa, tak jsem si ho schovala v trošce vývaru do lednice a bude rajská.
Jo, a ty solingeny ti závidím, to je materiál, s tím přesekneš vlas.
NO,PŘEDSTAVILA JSEM SI TU HROMADU HOVĚZÍHO, KTEROU JSI MOHLA MÍT A NĚJAK TO TVOJE HOŘEKOVÁNÍ NAD CENAMA HOVĚZÍHO MASA NECHÁPU….
Šárko, já nehořekuju.Pouze suše konstatuju,že ceny jsou hodně vysoko.
Vyznělo to tak…
Tak „sekaná svíčková“ se v naší rodině dělala odjakživa a pořád dělá a nikdy jsme ji nebrali jako z nouze ctnost. Je to u nás naopak jídlo velmi oblíbené a servírované stejně krásně, jako totéž z hovězího.
Tečko, jsem velice zmlsaná, jelikož můj otec byl skvělý a fakt po celém Mostecku vyhlášený řezník. on sám nikoho a nic nešidil a jeho masové plátky bývaly excelentní. jen škoda, že maso bylo na našem rodinném jídelníčku skoro denně.táta sladké jnídlo za oběd nepovažoval a jelikož domů nosil maso denně a sám, taky ho denně k obědu vyžadoval. Mně maso lezlom i ušima a vždy byl veliký výprask, když jsem ho jíst odmítala. Mám po tátovi poděděné jeho řeznickjé vybavení-ostré nože z kvalitní oceli, které byly vyrobeny někdy před 1. světovou válkou. Hodně z vybavení už je pryč, ale ty „solingeny“ mám jako památku a z ruky je nedám. těmi noži nakrájím kus jakéhomkoli masa na fakt tenoučké plátečky. Dnešní rádobyřezníci maso klidně nakrájejí po vláknech. nikoli přes vlákna, jak se krájet správně má. Pak to nejsou plátky, ale hužva.