BTW: Zachumlat!

Nezvykle teplé počasí letošního podzimu narušil minulý týden první vpád opravdové zimy. Nejenže začalo konečně trochu pršet a teploty prudce klesly, ale přidal se i vítr. Co vítr, v neděli to byla vichřice! Ledová.

 

 

Berry prohlásila, že tohle je přesně takové počasí, do jakého by psa nevyhnal a sabotovala jakoukoliv delší vycházku, než byla rychlá čůračka na protější louce. Musela jsem ji pořád pobízet – k chůzi i k… no, vyprazdňování:)) Nespokojeně přivírala oči před vodou hnanou vichrem a co chvíli se oklepala, protože jí vichřice převracela dlouhé chlupy naštorc.

Jakmile splnila žádané, otočila se k domovu, stoupla si k vrátkům a ignorovala cokoliv, čím jsem ji lákala dál – aby si taky protáhla nohy. Mezi námi… nedivila jsem se jí:)) Ostatně na dlouhou vycházku ten den vyrazil jen Martin s Ari, kteří jsou rodinní otužilci.

 

Martin s Ari vyrážejí na okružní cestu kolem vesnice – fotím z bezpečí svého auta:))

 

Takže jsem v tyto dny po dlouhé době nejen zase vytáhla větrovku i s flísovou mikinou, ale hrábla i do uskladněných šátků a šál. Protože, ač to může znít divně, já nedokážu docílit pocitu tepla, pokud mi fouká za krk! A nejsem v tom žádný troškař, dokážu si vzít šátek i pod mikinu, kterou si tak jako tak zapnu až pod bradu. Moje první antimrznoucí pravidlo tedy obsahuje příkaz – zachumlej si krk!

Ale zase je fakt, že mi dlouho stačí jen větrovka místo zateplené bundy. Čímž narážím na své další antimrznoucí pravidlo, které velí – neprofouknout:)) Proto nejsem ctitel velkých svetrů – špatně padnou pod bundy a bez bundy jsou na nic, protože profouknou. Pro dny, kdy je nad deset stupňů mi tak dobře funguje kombinace výcvikové vesty (drahá potvornost v nejlepší bundové kvalitě, s kapucou a spoustou kapes) a trička nebo mikiny.

 

Včerejší fukejř na Zvičině – bylo to suché a teplé, tak ani Berry neprotestovala:))

 

No a třetí zimní specialitou jsou pořádné boty, které s sebou nesou nutnost náročnějšího šněrování. Sice vzdychám, když co chvíli šněruju a utahuju, ale neměnila bych. Tedy spíš, asi bych ani měnit nemohla – pevné nepromokavé boty jsou dalším základním kamenem mého přežívání studených a mokrých měsíců. Je zde snaha dodržet třetí antimrznoucí pravidlo, které velí mít nohy v teple a bezpečný došlap v mokrém a kluzkém terénu:))

 

A tak se vás dnes – kdy už zase nastalo ono nepřirozené teplo a sucho, které nás pronásleduje už od dubna – ptám: Co je podstatné pro vás, aby vám nebyla v zimě zima? Teplé bundy, šály, čepice, rukavice, kožíškem podšité boty? Máte něco, bez čeho se zimou prostě bojovat nemůžete?:))

 

Střevíčky…:))

Aktualizováno: 30.10.2018 — 09:33

58 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Dneska je u nás 17,5 stupně, zataženo, fouká. Po Přerově jsem chodila v tričku s krátkým rukávem, potkala jsem ještě jednoho pána v tričku a kraťasech. Ostatní lidi zababušení v šátcích, vlněných šálách, čepicích a povětšinou v zimních bundách. Proboha, co budou dělat v zimě?

    1. Obléknou nejspíš polystyrenové skafandry. 😀 Včera jsem nazul zimní obutí, jezdím ke známému do servisu, kde se víc opravuje, než vyměňuje a známý přišel s tím, že už měnil několik ,,chytrých“ ventilků a nové jsou příšerně drahé a jestli by se s tím nedalo něco dělat. Tak jsme si k tomu sedli, odloupli zálivku ze silikonkaučuku a zjistili, že uvnitř je vybitý knoflíkový článek bratru za 60 – 80 Kč o napětí 3 V. Článek jsme odpájeli, nahradili provizorně dvěma tužkovými bateriemi, ventilek nasadili, kolo nafoukli a ejhle, poruchové hlášení zmizelo. Takže jsme se dohodli, že on bude porouchané chytré ventilky sbírat, (v běžných servisech je vyhazují), já mu v nich budu měnit baterie, což reprezentuje cca 5 minut práce za kus a on mi nebude účtovat za práci při drobných servisních zásazích a proplácet účty za baterie. Vyděláme oba, protože výměna chytrého ventilku v běžném servisu stojí stojí 2.500 Kč (kolo se musí zout, ventilek v ceně 1.500 Kč vyměnit) přeprogramovat palubní počítač, kolo obout a vyvážit. Takto se to bude řešit preventivně každé tři roky v rámci přezouvání protože nová baterie stojí jen zlomek ceny ventilku. A konkurence, které toto neumí, spláče nad výdělkem. (rofl)

  2. Podobné střevíčky mám taky, ještě jsem je ale letos na podzim nevytáhla, zatím si vystačím s těmi pod kotníky. Jinak nesnáším, když mi fouká do uší a na krk, takže k nutné zimní výbavě počítám čelenku a šálu. Ruce si zahřeju v kapse a čepici nasadím jen tehdy, když sněží (nesnáším mokrou hlavu). Uvidíme, jak to letos se zimou dopadne!

    1. Víš, jak nesnáším čepice, tak doufám, že bude letos potřeba! 🙂 Po tom šíleném roce bychom tu potřebovali sněhovou peřinu aspoň na dva měsíce… což je asi nereálné přání, obávám se.

      1. V Praze nejspíš nespadne teplota pod nulu celou zimu, a když, tak jen na pár dní a nepatrně. Včera jsem byl u mláďat a povídali si. Syn dělá ve stavebním výzkumáku a nedávno dokončili kontroly všech Pražských mostů. Hlávkův na tom není nijak slavně a v dohledné době na něm bude omezen provoz. Za dva roky se uzavře totálně Barrandovský, Železniční je zespoda totálně sežraný, ale to si bude muset vyřešit SŽDC, nejspíš přestanou jezdit vlaky mezi Wilsoňákem a Smíchovem. V metru B se bude muset rekonstruovat kolejiště mezi Florencí a Karlákem. Takže bude veselo.

  3. Dede ptáš se..“Co je podstatné pro vás, aby vám nebyla v zimě zima? Teplé bundy, šály, čepice, rukavice, kožíškem podšité boty?“ Pro mne snadná odpověď – všechno zmíněné 🙂 Ještě by měl někdo vymyslet elegantní „zateplovací nánosník“, třeba součást brýlí, prostě něco, co by mi v mrazu chánilo zhora nos, abych mohla dýchat, ale v nose mi nezamrzaly nudle, přesněji kapající voda). Ale tohle jsou už jen vzpomínky, vůbec se mi po mrazivé zimě nestýská a těch několik „mrazivých“ dnů, co tu občas v zimných měsících máme mi zcela stačí. ALE zažili jsme si roky v opravdových mrazech (-40C) a to tedy byla hrůza. U mě je také nejdůležitejší mít nohy v teple. A pak uši, ty mi také rychle omrzají. Nejhorší je ale pro mne vítr, ani nemusí být ledový, prostě jak fouká, strašně slzím a pak nosím zaoblené brýle, protože mi vadí i vítr, který foukne do očí z boku třeba slunečních brýlí (takže mám ty zaoblené bezbarvé i sluneční).

    Nejlepší zimní boty, co jsem kdy měla byly od zdejšího velmi známého, letitého výrobce L.L.Bean. Jejich výrobky byly vždy dost drahé, ale byla to opravdu skěvlá kvalita. A jistě stále je, jen ty jejich ceny fakt poskočily mnohanásobně. Uvnitř byla silná filcová vložka (také s takovým rantlíkem), která byla sama o sobě skoro jako ruská válenka. Díky ní se do boty žádný chlad nedostal a i po sebedelším chození jsem po vyzutí měla teplá chodidla. Vím, že se podobné boty prodávají mnohem levněji a mohu vřele doporučit, ovšem ta silná „válenková“ vložka je podmínkou (navíc se ani po létech nesešlapala, byla stále stejně tlustá). Manžel ty svoje v Praze daroval našemu známému knězi, který tenkrát sloužil v malém ledovém kostelíku a při svém častém postávání na místě, mu přišly velmi vhod.

    https://tinyurl.com/yadsgxk4

    1. To vypadá na opravdu dobrou značku, Maričko! 🙂 Jo, tohle je typ značek (oděvním a obuvních:)), které mě opravdu zajímají 😛
      Jinak chápu citlivost na vítr – já zvládám oči, ale když jsem v silném větru déle, bolí mě pro změnu uši 😛 Říkám si, že to může být tím, že jsem jako malé dítě trpěla na záněty středního ucha…

  4. Zdravím a děkuju za bezva komentáře:)) Omlouvám se, byla jsem dnes ráno na čemsi, co se nazývá drobný chirurgický zákrok a můj organismus si tu narkózu fakt užil 😛 Nebylo mi nijak extra zle, to ne, ale holt jsem se z toho spaní musela opakovaně vyspat:))

    1. Blair má moc hezkej kukuč a jak vznešeně umí nést ocas! 😀
      Budeš ji uchovňovat a pokračovat se štěňaty? (wave)

      1. Ráda bych, ale… Začíná se trochu nestandardně vybarvovat, bude mít prokvetlé lopatky, je to vada nevylučující z chovu, ale pokud to bude moc, tak může dostat omezení na jeden vrh. Kde k tomu přišla, nevím, nikdo z předků v rodokmenu to nemá. Geny si dělají, co chtějí. A taky bůhvíjak dopadnou klouby a jestli narostou zuby, na výšku nepřeroste, teď má centimetr pod minimální výšku, tak doufám, že do standardu doroste, má na to ještě cca dva mšsíce.

        1. Je fakt, že oba mí choďáci v průběhu života hodně zesvětlali, dokonce i Daník. Ale na lopatkách byli černí vždycky:))
          No uvidíš – zatím je to taková náruč radosti a to se počítá:))

            1. Teď jsem zažila šok – na FB se v komentářích zmínila holčina, že jí umírá štěně (2 vrozené vady), s Blair mají společnou babičku. V době, kdy naše slečna měla přes devět kilo, tak to stejně staré štěně vážilo pět, ve třech měsících. Říkala jsem si, že to není normální, že má váhu jak osmitýdenní štěně. Nebylo…

  5. Tak já jsem zjistila, že nejpřednější jsou pro mne uši, takže čelenku nejen proti větru. Zima mi nebývá, spíše mi vadí mokro, takže v neděli na procházku jsem vytáhla zimní sněhule a zjistila, jak z nich bolí nohy. Jinak teplo na záda

    1. Čelenka následuje hned za šátkem:))
      Jo a souhlas s těmi sněhulemi – to jsem si ten poslední rok, co u nás bylo hodně sněhu jedny koupila (v nadšení:)) Byly pěkné, měkoučké, ale po krátkém čase jsem v nich nemohla chodit jinak než kolem domu. Ony se nějak roztáhly či co…

  6. Náš jednorazový štátny sviatok (naši poslanci nám milostivo udelili 30.10. voľno z titulu Martinskej deklarácie, prvú ČSR ako sviatok by asi národniari nerozdýchali a navyše padla na nedeľu, a čo z toho, že ano) sme strávili s otcom a sesternicou na hubách na Záhorí. Teplý vietor, piesok a borovice vyvolávali tak živú predstavu mora, že som len čakala, kedy už príde do nosa ten slaný závan a ono nič… Napodiv sme aj čosi ponachádzali, ale oproti minulým sezónam je to hubárska bieda, keď dvaja naplníme malý košíček, tak plesáme. Asi v adaptácii na dlhodobé sucho plodnice suchohríbov vôbec netrčia dohora, sú zanorené do machu alebo vresu s klobúkom v úrovni terénu, takže hľadajú sa o poznanie ťažšie. Ale bol to prekrásny deň, dlho mi zostane v pamäti, hlavne tá kombinácia dátumu a počasia. Takže chumlanie sa u nás zatiaľ nekoná. Tiež vyžadujem zabalený krk, milujem „duté“ do kruhu zošité šály a šatky, nech si to človek omotá hocijako, vždy to vyzerá dobre. Čapice z duše neznášam, to už radšej kapucňu. Posledné roky u nás seriózna zima buď nastáva tak v druhej polke januára, alebo je od októbra do marca v kuse november. Takže som si aj minulý rok vystačila s ľahšou prešívanou bundou a botkami na šnurovanie, či už do práce alebo na voľný čas (našťastie sa u nás žiadny dresscode nerieši (chuckle) ).

    1. Vypadla mi tam hore vetička, že sme tu včera ráno o šiestej mali 18,5°C, cez deň 21°C, a celý deň fučal teplý južný vietor.

    2. Km, já doufám, že by u nás mohly první houby vyrůst teď… konečně zapršelo a je teplo:))

  7. Šálu, něco na krk musím, čepici až když je opravdu zima, rukavice nikdy, prošívanou bundu na tělo. Odložila jsen letní Nike, našla pevné podzimni boty a znovu objevila, že jsou oproti těm letním na došlap tvrdé a z nezvyku mě rozbolela záda. Doufám, že se to zlepší, ale jsem otrávená a má achilovka z toho taky radost nemá. A vúbec, je ponuro a ještě k tomu musím jít cvičit, budu zpocená a vůbec…

      1. Podľa mojich bolestivých skúseností gélové vložky nijak podstatne nepomôžu, pomôže len dobre odpružená podrážka. V niektorých internetových obchodoch so športovou obuvou sa to už dokonca dá aj zaškrtnúť ako vyhľadávacia podmienka.

      2. Pozor, gelovky mění úhel došlapu a můžou tím způsobit velký problém s holeněmi. Nemusí, zejména při kratších trasách. Ale dávejte si na to pozor a při náznaku bolestí vložky nepoužívejte.

      3. Díky za účast, gelovky mám všelijaké a nic moc to není. Je to v botách. Budu se muset podívat po nějakých těch odpružených podpatcích, jak inzerujete. Jsem to neznala. Díky.
        Hehe, jsem barevná. Pan fyzio si na mně smlsnul a poté jen tak lehce prohodil ‘budete mít modřiny’. No, vymasíroval mi jich od paty až po koleno na vnitřní straně lýtka osm, na vnější byl laskavější, mám jich tam jen šest. Budu měnit barvy, jak příroda na podzim.

        1. Pokud ti to pomůže, tak ty modřiny ráda vydržíš. Pokud to nepomůže, tak je budeš muset vydržet – žádná legrace, že jo? Tak ať to pomůže! 🙂

  8. Já chodím jak divá Bára – čepici jsem měla naposledy tak před čtyřiceti lety, šátek a šálu na krku nesnesu, rolák je nepředstavitelný, bundu ke krku zapínám až je hodně pod nulou. Boty, pokud není sněhu nad kotníky nízké, pak tedy nějaké trekové, bez zateplení. Když prší, tak bez deštníku, jen nepromokavá bunda s kapucí. A většinu zim odchodím v prošívaném kabátku (tenký, ne péřák), pod to tričko s krátkým rukávem, to už musí být, abych si vzala dlouhý. A chcípy se mě nějak nechytají, asi na mě umrznou.

      1. Jj, sousedky na zastávce autobusu klepou kosu a omdlévají, když se přiženu s rozepnutou bundou a letním tričkem s „výstřihem do pasu“. Jo a košilku nenosím, ač mi je pětapadesát, tak zatím nedošlo na slova, „až budeš stará, tak se ti to vrátí“ 😉

              1. To je fakt děsné, souhlasím! 🙂 Košilku jsem vzala na milost před pár lety, kdy mi začala stávkovat záda a já zjistila, že jedna košilka vydá za svetr – prostě s košilkou mi stačí tenčí mikina a to je pohodlné:))

                    1. Cokoli mezi podprsenkou a tričkem je nepřijatelné, dokud nejsem deportovaná na Sibiř

    1. Ivo (a ostatní chladnomilky:)) – moc vám závidím! Já jsem celoživotní zmrzlík a to můžu říct, že momentálně jsem menší, než jsem bývala. Na takhle veselé ignorování zimy prostě nemám (inlove)

  9. Jo a k fotce Martina s Ari – Martin vypadá jako kovboj, an ulovil do lasa nebezpečného bílého vlka (rofl) (rofl)

    1. Ygo! (rofl)
      Bílý vlk miluje pánečka a je ochoten ho následovat kamkoliv! I když ten den vypadala, že neví, jak se natočit, aby ji ten vichr neotravoval:))

  10. Já se naučila posledních pár let zase nosit čepici.
    Je mi v ní dobře a hlavně teplo.

    Teď jsem vytáhla koženkovou bundu. Je s podšívkou a neprofoukne a dá se zapnout až ke krku. Myslím, že mi vydrží ještě nějaký čas.
    Zatím jsem ještě nevytáhla zimní bundu.

    Poslední dobou koketuji s myšlenkou, koupit si dlouhý prošívaný zimní kabát. Láka mě to zachumlání se do něho a teplo na má bolavá záda. No uvidíme, jestli seženu nějaký, který by mě padnul.

    1. U nás se dá chodit v tričku, v kožené bundě s podšívkou bych asi zkolabovala. Už teď máme patnáct stupňů…

      1. já to dávám pořád v triku s dlouhým rukávem a ten odpolko vyhrnuju….a ten dlouhej jen proto,že fučí…

    2. Míšo, čepici mám od loňským mrazů, ale zatím doufám, že ji nebudu potřebovat – že to dám v čelence v případě potřeby s kapucou. Blahopřeju ti k rozumnému přístupu:)) (inlove)
      On západ země je v posledních dnech teplotně jinde než východ, takže se Míše nedivím. A u nás dnes v noci mrzlo – zapomněla jsem venku bazalku a… no, chudák bazalka!

  11. Jsem na tom asi stejně jako Dede – omotat krk, na nohy nepromokavé boty a na trup teplou neprofučnou vestu. Docela dlouho nosím krátké gatě nebo pláťáky a bundu vytahuju jen ve psím počasí. Rukavice sice mám, ale většinou nenosím – při venčení mi zavazí při vydávání piškotového přídělu a bez psů se venku zas tak moc nepohybuju. Na hlavu si maximálně narazím nepromokavý klobouk při průtrži mračen (to už dlouho nebyl v provozu) nebo kapucu při tornádu.

    I u nás fučelo od neděle do včerejška večera. V neděli bylo ještě studeno (a taky trošku jakoby pršelo), ale v pondělí a včera byl větr nesmírně teplý – na momentální roční dobu. Já byla venku v pláťákách (protože kraťase jsem už uložila k zimnímu spánku), triku a plátěné vestě (tu jsem měla kvůli kapsám) a bylo mi fajn. Ale dneska ráno jsem po ranním venčení školní suknici odložila s pláčem do šifonéru a narvala na sebe dlouhé rifle a ponožku. Ale už svítí sluníčko a je bezvětrno a nebe jako šmolka, takže odpolední venčení bude opět příjemné – doufám.

    1. Ygo, co nožka? Kdy jdeš na kontrolu? Jak koukám, pořád oblékáš jen jednu ponožku… (wave)

  12. Nejdůležitější jsou boty, ruce narvu do kapes. Boty nepromokavé , teplejší a pohodlné. Taky nemám ráda, když mi fouká na záda a ve větší zimě na … na zadek, ale zepředu je to snad horší než zezadu 🙂 Preferuju delší bundy, dlouhá trička a veliké šály, co se v případě potřeby dají omotat i na hlavu, jinak chrání krk a ramena. Vzhledem k tomu, jak u nás neustále fučí, páč jsme na rovině, je to naprosto nezbytné opatření.

    1. Matyldo, tos mi připomněla – kdysi jsem mívala báječnou bundu – nebyla moc silná, ale měla jsem ji až nad kolena. ta byla! I proto oceňuju, když se šijou bundy vzadu delší – moje současná zimní je taková…

  13. Pohybující se člověk snese mnohem víc než stojící. I mokré boty. Je potřeba nepromoknout moc a hlavně neprofouknout, vítr bere velké množství tepla. Čím
    větší zima, tím víc balit periferie – ruce, uši. Krk taky, jinak se člověk krčí a ničí si páteř. Statický člověk se musí zabalit jak sněhulák, pokud nestojí, tak dobře odizolovat a stejně je to boj.

    1. Víš Petro, ty jsi úplně jiná kategorie – co do výdrže ve všem:)) Ale souhlasím, dokud se člověk hýbe, tak to jde…

      1. Právě jedu z tréninku, 1 Km v 11′ vodě 😀
        Ale promrznout umím jako každý jiný, v noci naopak mrznu mnohem víc než je průměr – nepomůže ani nejteplejší spacák.

  14. Rukavice. I kdybych měla všechno ostatní, tedy dobrou bundu, boty, šálu (čepici nosím, až když jde opravdu do tuhého), když je mi zima na ruce, tak je mi prostě zima.

    1. To máš dobré – rukavice navíc člověku prakticky vždy sluší – na rozdíl třeba od čepice 😀

Napsat komentář: YGA Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN