Dnes jsem se zastavila u prvorepublikového stolu a pohlédla do kuchyně na jídla, která nebyla nikterak opulentní, zato se skladba jídelníčku řídila mnohem víc ročním obdobím a suroviny pocházely téměř výhradně z regionu. I když byla surovinová základna i kuchyňské vybavení v mnohém skromnější, šikovné hospodyně dokázaly ve svých malých domácích kuchyňkách vykouzlit tu poetickou krásu, která se z moderních kuchyní nadobro vytratila.

Pojďme zavzpomínat na staré časy, prolistovat pár starých kuchařských knih, oprášit jídelní servis ze slavného českého porcelánu, položit na stůl bílý damaškový ubrus a přenést se tak o 100 let zpátky. Třeba k prezidentskému stolu.

Víte, jak vypadala prezidentská snídaně pana T. G. Masaryka? Jaký vztah k jídlu měl a jaké pokrmy jídával nejraději?

T. G. Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, první československý prezident, politik, státník, pedagog a filozof se narodil 7. března 1850 v Hodoníně. V roce 1918 se stal prvním prezidentem Československa a dostalo se mu pocty, že byl sedmnáctkrát navržen na Nobelovu cenu míru. Možná ale nevíte, že patřil k prvním průkopníkům zdravého stravování a jeho přístup k jídlu byl víc než příkladný. Sám propagoval v jídle střídmost a pěstoval pravidelný pohyb.

„Žaludek si potřebuje odpočinout, jako každý pracující úd, a toho se mu dostane vyhladověním. Mnoho lidí ale nechává svůj žaludek dřít do úmoru – přejídat se je jako nosit nad své síly těžká břemena,“ tvrdil v dobách, kdy se tloušťka považovala za výraz blahobytu.

„Vzdělaný člověk se má pozorovat, má přemýšlet o své dietě; to není materialism – materialism je nemyslet a jíst a pít přes míru a proti rozumu.“

Oblíbená jídla TGM

Z pamětí je zřejmé, že uměl ocenit pokrmy nekomplikované a potrpěl si na obyčejná staročeská jídla. Rád jedl krupicovou kaši, pochutnával si na bramborové polévce, nepohrdnul škubánkem ani topinkou, ale jestli něco miloval, byly to prý brynzové halušky a ze všeho nejvíc švestkové knedlíky s mákem. K těm se váže i vzpomínka prezidentova stolníka, Antonína Kadlece.

Díky prezidentovu stolníkovi Antonínu Kadlecovi se zachovala tato vzpomínka:

„Pan president si nikdy nevybíral, vzal si, co přišlo na stůl. Ale jedno oblíbené jídlo přeci měl: švestkové knedlíky. Kdykoliv jsem po hlavním jídle přišel s moučníkem, nechal si dát vždy jednou. Víckrát ne. Jakmile však byly švestkové knedlíky, vzal si nejprve tři a potom ještě tři. Paní dr. Alice a hosté, kteří byli právě ten den u jeho tabule, si dávali na švestkové knedlíky tvaroh a obyčejně se divili, že si pan president sype švestkové knedlíky mákem. Když se tomu máku divili pořád a stále o tom mluvili, obrátil se pan president na mne: „Tož, jak je jíte u vás? Taky s mákem, nebo jen sypané tvarohem?“ „Nejčastěji s mákem, pane presidente,“ povídám na to. „Tak vidíte!“ podíval se pan president vítězně po ostatních a pustil se do dalších tří knedlíků.

1. Mikesková, Muzeum T. G. Masaryka v Lánech zdroj: internet

Když pan prezident stoloval sám, neurazila ho ani obyčejná bílá káva s rohlíkem. Při slavnostnějších příležitostech si s chutí nechal servírovat pokrmy z ryb českých vod. Na zámku v Lánech se pravidelně podával silný hovězí vývar či oblíbená zadělávaná polévka. I když bylo jídlo prosté, muselo být hezky servírované.

I pan prezident měl neřest

Prezidentská snídaně sestávala z energeticky vydatné ovesné kaše. TGM jedl pravidelně 3x denně, sportoval, nekouřil a neměl zálibu v alkoholu. Ale protože každý máme nějakou tu neřest, přiznával se k ní i pan Masaryk. Miloval černou kávu.

Střídmě, pestře, pravidelně

Z odkazu TGM si můžeme vzít k srdci, že jíst je třeba střídmě, pestře a pravidelně. Začít se zdravým životním stylem není nikdy pozdě, změny lze zavádět postupně, ale zodpovědně. Bez pravidelné fyzické aktivity se zdravý životní styl neobejde. Stačí 30 minut aktivního pohybu denně a můžeme mít dobrý pocit, že se budeme jednak cítit lépe a snížíme tak riziko vzniku civilizačních chorob.

TGM zemřel dne 14. 9. 1937 na zámku v Lánech, ale jeho odkaz je stále živý.

Bramborový koláč s mákem a rumem

Kdo si chce připomenout, jak se vařilo za první republiky, stačí otevřít nějakou starou dobovou kuchařskou knihu. Tam nejsou jen recepty, ale i věrohodný obraz naší doby minulé. Osobně si v nich velmi ráda listuji. U příležitosti oslav naší republiky jsem si pár nových „starých“ knih přikoupila do své sbírky a naleštila jsem i starý český porcelán. Právě jsem dostala od jedné z mých tet pěknou rodinnou sbírku porcelánu s cibulákovým dekorem.

Teď už zbývá jediné. Vybrat si z mnoha možností nějaké sváteční menu v takovém duchu, aby pěkně zapadlo do našich českých tradic. Teď jdu upéct koláč podle receptu, který jsem našla ve starém rodinném ručně psaném receptáři po babičce Heleně. Mimochodem i ona brzy oslaví „stovku“ 🙂 Ze všeho nejraději měla a stále má ráda jídla jednoduchá, připravená z brambor, proto dnes přidávám recept na sváteční bramborové krokety a na dobrý bramborový koláč.

Bramborové krokety sváteční

Potřebujeme:

• 5 brambor uvařených ve slupce
• 50 g másla
• 2 žloutky
• muškátový oříšek
• čerstvě mletý pepř
• sůl
• slunečnicový olej na smažení
• 100 g hladké mouky na obalování
• 2 vejce
• 100 g strouhaných mandlí
• 100 g hrubě sekaných mandlí

Uvařené ještě horké brambory oloupeme, rozmačkáme je s máslem a našleháme se žloutky, špetkou muškátového oříšku, solí a čerstvě umletým pepřem. Směs necháme vychladnout. Mouku na obalování vsypeme do misky a přidáme pepř se solí.

V druhé misce rozšleháme vejce, ve třetí misce smícháme mandle. Z bramborové směsi vykrajujeme lžící kousky, které v dlani vymodelujeme do tvaru válečku. Obalíme je v mouce, ve vajíčku a oválíme v mandlích. Smažíme v horkém oleji dozlatova. Krokety servírujte z pánve rovnou na stůl, protože každá snaha uchovat je v nádobě přikryté poklicí jim sebere všechnu křupavost.

Krokety můžeme připravovat i s náplní, např. kousky oliv, zelených bylinek, šunkových kostiček nebo pikantní sýr udělají krásně barevnou strukturu a pozvednou bramborovou chuť trochu výš do gurmánského nebe.

P. S. Také jste si všimli, že ve starých kuchařských knihách nebývala nouze o olivy, parmazánský sýr, olivový olej a dokonce ani o lanýže? Do bramborových kroket můžete dát něco podle své chuti, ale když budou jen „bramborové“, budou skvělé.

Bramborový koláč s ořechy a skořicí

Toto je recept na bramborový koláč, který se obejde bez jediné špetky mouky. Je plný křupavých ořechů a voní skořicí.

Potřebujeme:

• 400 g vařených brambor
• 150 g medu
• 4 vejce
• 150 g sekaných vlašských ořechů
• kůra z půlky citrónu
• skořicový cukr

Postup přípravy:

Brambory uvaříme ve slupce a necháme je vychladnout. Po vychladnutí je oloupeme a nastrouháme na jemném struhadle.

Med rozšleháme se žloutky a přidáme do mísy k bramborám.

Nastrouháme kůru z citrónu a spolu se sekanými ořechy přidáme do bramborové směsi. Z bílků ušleháme pevný sníh a zlehka ho vmícháme do ochucených brambor.

Koláčovou formu vyložíme pečícím papírem a vyplníme ji těstem. Povrch posypeme ořechy a ve středně vyhřáté troubě upečeme. Upečený teplý koláč poprášíme skořicovým cukrem.

Můj tip do kuchyně:

Pro změnu v chuti někdy vynechám skořici a přidám mák a rum. Skvěle se na koláči vyjímá i ledová rumová nebo citrónová poleva.

Jak hodláte oslavit stoleté výročí naší republiky? Nabízí se spousta možností, kam vyrazit za kulturou, ale jde to i doma u stolu. Svátečně prostřít stůl a servírovat do tradičního českého porcelánu nějakou opravdu českou tradiční dobrotu. Co plánujete dobrého uvařit a kam se zajdete podívat?

Pěkný sváteční víkend v duchu českých tradic přeje všem

Šárka Škachová / www.gurmanka.cz / Kuchařka ze vsi

Ještě blesková zpráva!

AKCE – autoři pospěšte!

Očekávám fotky akčních předmětů do 31.10. na adrese renata.eremiasova@volny.cz! Už mám slíbenou plnou akční síň, ale ty fotky… těch moc nemám. Před nastoupenou jednotkou chválím juniorský tým AJ a TJ od JJ a LJ, ti mají hotovo!

RenataE