Letošní babí léto se vážně vydařilo. Dlouho bylo teplo, a přesto se začalo barvit listí. Byla jsem nadšená a okukovala škálu barev, které mám ráda.
Pro mě je podzim časem zrání, sklizně a tedy i vítězství – prostě se zadařilo a bude! Nejen víno, jak by si někteří podle mého bydliště mysleli, ale bude kde co, asi až na brambory, ty se snad uvařily už v hlíně. Je spousta jablek, hrušek, i švestky se objevily, takže máme křížaly, kompoty, marmelády… jak říkává Yga, moravská kolenovrtka zpracuje všechno 🙂
Nedávno jsem slyšela názor přesně opačný. Zatímco já jásám nad úrodou, jiní pláčou, že podzim je časem umírání. Barevné listí je pro ně známkou zmaru a smrti.
Oba pohledy mají své opodstatnění, ale z mého pohledu je ten druhý prostě zvláštní. Jakoby si předem stěžoval a ubíral všechnu radost, navíc mi tam chybí vztah ke koloběhu – zmar a smrt je pro mě prostě konec, zatímco já se budu těšit na světýlka adventu a potom na jarní obrodu.
Ale teď tu máme to barevné listí, draky na nebi a sklizené vinohrady – takže fakt bude!
Dede: Děkuju Matyldě za podzimní úvahu a zrovna vybízím k zamyšlení – co znamená podzim pro vás? Jak se ve vašem vědomí i podvědomí mísí jeho krásy i… ne-krásy?:)) Já jsem vždycky reptala na tmu (budu zase:)) a na bahno. Tak tady se musím kát – jak bych letos byla ráda za vláhu, která by uměla udělat kaluže a bláto!
Podzim. Musím zakoupit nové baterie do čelovek, jejich světlo už zkomírá. Nastává čas Tmy. Chybí mi ten podzimní déšť, který by dal napít přírodě po letní katastrofě, aby se mohla připravit k boji se suchem a horkem na příští rok.
Mám ráda podzim takový, jaký byl dosud – slunečný! Nemusí být až takové teplo, beru i ranní mlhy, ale když se pak rozpustí, ať je jasná obloha a svítí slunce, když už se rapidně zkracuje den. Ale dnes bylo v lese taky nádherně – napršelo, tráva mokrá, zem napitá a místy jsme dokonce obcházeli kaluže! Už ani nevím, kdy jsem je viděla naposledy! 🙂
letošní podzim, nebo asi spíš babí léto, skončil asi v pondělí, to bylo ještě krásně, sluníčko svítilo a ještě i hřálo, kraťasy a tričko s krátkými rukávy a přes něj jenom vesta, jo to se mi moc líbilo (h) (h)
jinak je pro mě pro následující polovinu roku synonymem hlavně tma a tu teda ráda nemám – asi bych neměla, ale už teď se trochu děsím jak po posunu času bude tma už v půl čtvrté… au au, trpím jako zvíře, prostě začala ta horší část roku 🙁 🙁 🙁
Bedo, nemusíš do práce a nevenčíš psy- tvým kočkám je ta tma šumák 🙂
Tak,tak , nám psovým nastává čas prasopsů. :-))
Letos byl podzim krásnej a dlouhej, konečně přišlo to léto, co nebylo o prázdninách, neb byla Sahara. Úžasně barevný podzim se spoustou slunce, takže jsem se ještě ani nedopracovala podzimní depky z mála světla. Ono to přijde, ale později – a to je fajn.
Ano, pršet je třeba, jsem ráda, že prší. Tady teda nijak extra moc, a to je taky dobře. Akorát ten vítr by si sv. Petr mohl odpustit, ale tak člověk nesmí bejt tolik náročnej, že…
No jo, ale v Praze aspoň nefouká furt, tady jak se vítr rozběhne, tak neví, kdy přestat… 🙂
Podzim mám ráda. Pozoruji, jak příroda pozvolna usíná a vyčkává až přiklouže zima a zabalí ji do peřiny. Mám ráda ranní procházky se psem, kdy se zvedá lehká mlha, jemně mrholí a vzduch je příjemně chladný.
Nemám ráda tu druhou půlku, kdy je šero, mokro, které přes noc přimrzává. Fouká a je nevlídno. Dochází mi, proč se v tu dobu lidé uchýlili k oslavě narození. Tu dlouhou chmuru potřebovali něčím přerušit, na něco se těšit, prostě přežít. A dočkat se probouzení.
Jsem ráda za roční období. Na Floridé by mě asi kleplo.
Mít pořád horko asi není to pravé ořechové, že? jak jsme na střídání ročních dob zvyklí, tak by nám to chybělo- i když musím přiznat, že baloňák jsem poslední roky ani nevytáhla…
dneska se podepíšu směle pod Sharku a Míšu, protože všechno napsaly za mě 😀 bylo krásné babí léto a teď tady pěkně prší a je vlaho, vítr profoukl i nejskrytější kouty domu. ta opulentní úroda barevného ovoce, překvapivá po horkém suchém létě, mě blaží ze všeho nejvíc 🙂 jak jsem psala jinde – podzim je příprava na zimní spánek v zachumlané peřince 🙂 stromy bez listí jsou pak podobné spícím kočkám, s jedním očkem pootevřeným…
S těma spícíma kočkama to je hezký…
děkuju 🙂
Asi takhle – podzimní chandra na mne padá s odletem čápů a to je půlka srpna! Ale teď, teď se raduju jak malé děcko z barev a sluníčka!
https://yga.rajce.idnes.cz/2018_Rijen_jeste_nekonci/
Jinak hlásím, že včera to na jihu Jižní Moravy léto definitivně zabalilo – třičtvrťáky jsem hodila do prádla a po dlouhé době obula ponožku (ano, zatím jenom jednu (rofl) ). Takže taková malinkatá depreska přece na mne usedla, protože ponožky ze srdce nenávidím. No co už, tak doma se jim ještě vyhýbám.
P.s. teď tady jakoby prší – je melancholické dušičkové počasí a to mám ráda. A včera jsem si pouštěla hobousoviny a třebas tato se k nynějšímu počasí náramně hodí (inlove)
https://www.youtube.com/watch?v=4x70k4XoNVU
Ygo, ty máš ještě ten gyps? Aby to fakt nebylo na těch čtrnáct dní až týdnů.
Pan doktor horní hranici na poslední kontrole „nenápadně“ zvedl až na 18 týdnů!!!
Ech? To už je do Vánoc nee? Asi to nebyla až tak banální zlomenina… Možná ti tam měli ten šroubek dát.
Až při posledním rentgenu jsem pochopila, že je klínovitě zlomené. Pandr pravil, že je to v místě, kde se kost špatně vyživuje, proto to tak dlouho trvá.
Tak tomu nějak pomož – nech to víc v klidu, holt psík půjde na procházku jen s Jeníkem, až přijede z práce a zobej nějaký vápník. Já jsem jedla kombinaci vápník, hořčík, zinek a k tomu vitamín C. Hojilo se to asi standardně, protože ve špitále mi na dotaz, jak dlouho, odpověděli týden u nás, doma minimálně tři měsíce a ono to nakonec tak +/- bylo.
Nepomohly by hojení nějaké ty doplňky? Wobenzym, nebo něco?
Chudinko malá polámaná! (inlove)
Wobenzin jsem začala zobat – uvidíme, řekl slepý hluchýmu …
Držím palce, ať to funguje! (inlove)
Kostival.
Třeba už šroubky v nemocnici došly
Ivo, ty už chodíš? Nebo běháš? (inlove)
No, chodím… Vydindala jsem si u praktické lékařky poukaz na rehabilitaci, dnes jsem tam byla, po dvou měsících, co jsem byla oficiálně uznána za vyléčenou. A podle předpokladů – koleno v cajku, záda (kříž a „esíčko“) a kyčel v háji. Dostala jsem léky na uvolnění svalů, protože po půl roce to mám zatuhlé jak beton, něco na zánět nervu a budu chodit na elektroléčbu, poté na nějaké masáže, zábaly a mobilizační cvičení.
Tak ať ti to pomůže. (h)
Chtělo to dřív, co?
Ty záda a esíčko mě nepřekvapují, mám to za sebou taky.
No chtělo, ale pořád jsem věřila, že se to rozchodí.Jo, ještě mě k tomu bolí chodidlo a kotník, ono to vše asi souvisí s těmi zády. No bude to na dlouho. Ale do jara musím běhat, s malou dračicí chci jít na svod a výstavu a tam se musí to kolečko uběhnout, někdy i dvakrát. Tedy pokud z ní neudělám dvě malá roztomilá štěňátka 😉 . Je taková trošku divoká, asi jako malej choďák, ale na Fleur nemá, ta byla strašný poděs.
Podívej, máš báječnou chlupatou motivaci, to dáš:))
Jinak si radši nech zkontrolovat i nohy, myslím chodidla. Takováhle dlouhodobá patálie se obvykle odrazí i na nožní klenbě a jsou pak potřeba vložky do bot – aspoň na nějaký čas. (rovná to ty záda, hlavně). Já si na to kdysi musela přijít sama, nikdo mi to nenavrhl (z doktorů) a bez toho bych se nerozchodila…
Jo, ty mi chtěla paní doktorka dát, ale už je mám asi dva roky, jen to flákám. Víceméně doteď mi ta plochá noha nedělala žádné problémy, ale asi fakt všechno dostalo zabrat, hlavně udělalo svoje to, že mi na té noze ochably svaly a vazy. A pak jsem to zatížila a bylo vymalováno. Smutné je to, že ortopeda zajímala jen ta kost, kterou sešruboval, že pajdám ho moc netrápilo.
To jsem já, vlastní počítač mě nezná 😛
No, doufám, že už budeš mít brzy pokoj od sáder a podobných hnusů.
Jo, včera jsem už taky nahodila další vrstvu, když jsem šla se psima ven. Letošní vítr, co od jara ještě nepřestal, jen se v létě změnil na horký fén, zase vychladl a fučí studeně. A poněkud nepříčetně, v noci třikrát vypadla elektrika.
Mám ráda podzim, všude je plno barev,není prakticky nic,co by pylovalo tak,že bych měla stále plnej nos a kejchala…listí šustí a padá,ve slunci má nádherný barvy a tahle nádhera nás má potěšit,neb na holých větvích, nic k efektnímu pohledu nebude..příroda jde spát,aby na jaře měla sílu znovu začít žít…uplakaný podzim a dušičkové počasí se rozloučí s barevným podzimem a přijde zima, ta je studená,někde bílá,někde šedá a špinavá,plná prachu… ale i na zimě si najdu něco pozitivního…třeba vánoce….
Jak bylo dlouho teplo, tak jsou ty Dušičky najednou za rohem 🙂
přesně,ještě v neděli byl krásnej podzim…
Mám ráda podzim – hlavně, když následuje po nesnesitelně horkém létě a dá tak člověku šanci dělat věci, které v létě dělat nemohl, páč se schovával před vedrem.
Čas sklizně a nastupujícího klidu vnímám pozitivně, ale ta tma! Ta mě ničí a protože nějak nejsem na ty svíčky, tak na brzké tmě nějak nedokážu najít jakékoliv hezké stránky. Navíc tma u nás na venkově je taková… no hodně tmavá, proti tmě ve městě:))
Včera večer jsem šla ze zkoušky divadla a nevzala si čelovku. Vzhledem k frekvenci místního osvětlení to byla tak trochu bojovka 😛 No, příště si ji už vezmu…
No já už mám svíčku na stole- ve skleněném válci-váze z Ikey- na troše barevného písku. Čím jsem si vyrobila epesní skleněnou lampu 🙂
jůůůů díky za inspiraci – to kočky neskolí 😀 ony totiž přistávají s velkou razancí, ale každá jinak: Mia lehce jako vánek, Luisa jako bitevní vrtulník – se žuchnutím dosedne a Selina jako stíhačka – s dlouhou brzdnou dráhou, na které bere s sebou ubrus a všechno na něm 😉
Moc hezký popis chlupatých vrtulí. 🙂
Takže to ty můžeš za to, že jsme takhle po ránu všichni skrz! Já jsem sice říkala, že je nutné doplnit vodu, ale zdůraznila jsem, že ne všechnu najednou! Zase někdo nedočetl objednávku do konce…
Podzim je krásný, jen ta tma by nemusela tak pospíchat.
Svatý Petr asi vylil konev u vás, taky padají jen ty okraje, prší přijemně (jen kdyby tak nefučelo, je to strašná legrace cvičit v tom s parapletem).
Podzim je krásný, depka přichází, až je to listí dole. Do té doby je to čas sklizně.
No, u nás teklo je čůrkem, ale díkybohu za to 😀
tak u nás to dočetl a leje postupně..sice fučí, ale ten déšť, ten je vítán…vítr odfoukal všechno krásné listí,na zemi je ho spousta mokrého a nevzhledného…blíží se Dušičky, počasí jak má být..jen ať prší, ať se země před dlouhým spánkem napije….
Ať prší, to jo, ale to co se tady ráno provozovalo akorát když jsem venčila, to tedy pršením nenazývám. A je to na prd, protože to odteče. Chce to „zavlažovací“ deštík, s občasným vykouknutím slunce a dlouho.
no a tady prostě prší zahradnicky,žádnej slejvák…
No a u nás sem tam sprchne…
Tak já jsem si letos léto nějak neužila 🙁 jsa polámaná. A najednou je zima na krku. A pršelo proto, že mi za chvíli přijde poštou nový sušák na prádlo, povedlo se mi zkombinovat slevu + kupón Onadnes a dopravu zdarma a mám Leifheit sušák za pouhé dva tisíce…
Já jsem si říkala, kde se ten déšť vzal!
Já mám také Matyldo ráda podzim.
Miluju pohled na různé barvy listí na stromech – červené, žluté nebo dohněda. Pohled na zrající šípky.
A letos jsou opravdu jabloně obalené jablky.
Jablka se krásně zbarvila do červena.
A ten listopad s plískanicemi přežijeme.
A bude tu advent. Svařák, pečení cukroví, vánoční trhy a hlavně světýlka.
A pak jaro.
Víte já jsem ráda, že u nás máme podzim a jaro.
I když v posledních letech už jsem měla strach, že tu budeme mít jen jedno roční období.
Kouzlo našeho podnebí podle mě tkví právě v tom, že se nám tady střídají roční období.
Šípky jsou neuvěřitelně krásné.