Jak si možná vzpomínáte z předchozího dílu, Galileo Galilei přesvědčil svého otce, aby ho nechal studovat matematiku místo daleko výnosnějšího lékařství. Jedním z jeho učitelů byl i Ostillio Ricci, který se stal Galileiho rádcem a přítelem. Mladý Galilei se ocitá na profesorském místě v Padově, sice se stálým platem, ale se spoustou povinností.

Strasti učitelského řemesla

DMD č. 4. pro 4. 4. 2017. Téma: Makovice

Úvodní poznámka:

Dopis Galilea Galileiho, profesora v Padově s povinností vést výuku geometrie, mechaniky a astronomie, Ostiliovi Riccimu, profesoru matematiky v Pise

Dáno roku 1609

Drabble: 

Můj nejdražší příteli,
doufám, že Vám zdraví slouží a múza Vás neopouští. Já, znavený učitel, drobím své nadání do prázdných makovic. Nikdy jsem nepotkal člověka tak hloupého, abych se od něj nemohl něčemu naučit, ale někteří studenti mne utrápí. Chtějí býti staviteli, a přitom tvrdí naprosté nehoráznosti o nejjednodušších strojích. Jednoho jsem nedokázal přesvědčit, že volná kladka zmenší potřebnou sílu dvakrát, ale dvakrát zvětší i délku provazu, který bude muset vytáhnout. Zítra v přístavu bude tak dlouho tahat, dokud mu to nedojde.

Zamýšlím sepsat učebnici praktické matematiky. Vyvrátím v ní všechny ty nesmysly jednou provždy. Nazvu ji Traktát o mechanice.

Závěrečná poznámka:

Traktát o mechanice obsahuje mimo jiné zlaté pravidlo mechaniky, a to, že součin síly a dráhy, čili práce, je stejný při použití jednoduchých strojů jako bez nich.

Na něj navazuje i nejslavnější Galileiho dílo, sepsané až na konci života – Discorsi.

Než se Galilei vrátí k pozemské mechanice, uplyne skoro třicet let – mezitím budou jeho mysl zaměstnávat kosmické objevy. Bude psát italsky, ne latinsky – pro veřejnost, ne pro úzkou vědeckou komunitu. Zvolí formu dialogu a na scénu přivede tři diskutéry: Sagreda a Salviatiho, kteří mají předobraz ve skutečně žijících Galileiho přátelích, a Simplicia, který je zosobněním těch, kteří „chodí hledat smysl věcí přírodních do papírů toho nebo onoho, místo do díla přírody.“ Tyhle tři pány pozve k diskuzi poprvé v roce 1630. Vydání knihy Dialog v podstatě odstartuje inkviziční proces proti němu. Ale není všem dnům konec.

Co myslíte, byla to těžká hádanka pro čtenáře Dubna Měsíce Drabble?

Dialog ve třech

DMD č. 13. pro 13. 4. 2016. Téma: Šli tři šli dva šel jeden…

Úvodní poznámka: 

Ve kterých dvou knihách vystupují jmenovaní tři mužové? A kdo je jejich autorem?

Drabble: 

Jednoho krásného večera se sešli tři mužové na terase domu Sagredova, aby obrátili oči k nebi a diskutovali o radostech přírodní filosofie. Dva z nich, Salviati a Sagredo, šli cestou novou, lemovanou matematickými úvahami a fyzikálními experimenty, jeden, symbolicky zvaný Simplicio, argumentoval raději zaprášenými spisy Aristotelovými.

Kdyby své setkání uchovali v tajnosti, lépe by udělali, neboť jejich rozprava způsobila nemalé nepříjemnosti společnému otcovskému příteli, který musel sebe i je hájit před soudem nejpřísnějším.

A tak se přihodilo, že naši tři přátelé se znovu sešli až po osmi letech. Tentokráte se drželi s tématem při zemi a sklidili slávu a uznání.

Závěrečná poznámka:
Nápověda: čas a místo děje je Florencie, rok 1630

Galilei měl podle inkvizičního rozsudku přímo zakázáno vykládat heliocentrickou teorii sluneční soustavy. K tomuto zdrcujícímu omezení se přidávají ještě vážné zdravotní problémy. Naštěstí má kolem sebe lidi, kteří mu dokáží dodat odvahu. Třemi drabblaty k tomuto tématu se s vámi, vážení čtenáři, Galileo Galilei loučí.

Dokončit Discorsi

DMD č. 23. pro 23. 4. 2014. Téma: Přizdisráč

Úvodní poznámka:

Dopis Marie Celesty Galilei, řádové sestry, jejímu otci, Galileu Galilei, t.č. v jeho vile v Arcetri, v domácím vězení Svaté inkvizice. Dáno mezi lety 1631 až 1634.

Drabble: 
Drahý otče!
Předem mého dopisu přijměte srdečné pozdravy mé i Liviiny. Sestra je opět schopna dojít do kostela, takže se můžeme spolu za Vás modlit.
Dej Bůh, tatínku, abyste Vám zase bylo lépe. Jak mi psal Viviani, Váš zrak se prý zhoršil. Neklesejte však proto na mysli, Bůh Vám odebral světlo Vašich očí výměnou za slavné objevy pohybu slunečních skvrn, a pro potěchu Vám posílá věrného přítele, který je Vaší zřítelnicí i rukou. Jistě vymůže povolení, aby Vás navštívil Torricelli, takže se budete opět oddávat radostem přírodní filosofie.
Bohdá dle Vašeho diktátu sepíše i Discorsi.
Opatrujte se, drahý tatínku.
Virginie

Závěrečná poznámka: 

Virginie, řádovým jménem Marie Celesta, napsala svému otci přes 120 dopisů, ve kterých ho povzbuzuje k pokračování ve vědecké práci navzdory překážkám. Viviani, Galileiho nejmilejší žák, dosáhl toho, aby mohl se svým mistrem sdílet inkviziční vězení a pomáhat mu v dokončení veliké učebnice mechaniky – Discorsi.

Dnes píši o těch, kdo se k té zdi nenechali přitlačit, a doufám, že negace tématu je také splnění tématu.

Návrat zpátky na zem

DMD č. 22. pro 22. 4. 2017. Téma: Co jsi v mládí nestihl ve stáří musíš dohnat

Úvodní poznámka:

Arcetri, 1637 nebo 1638

Drabble: 

Muž, podpíraný mladíkem sotva sedmnáctiletým, se ukládá na lůžko na terase. Staré tělo hřejí sluneční paprsky, které ho skoro připravily o zrak. Ale k čemu je zrak, když má zakázáno hledět do dalekohledu a dělit se o své poznatky s ostatními?
Mladíkův hlas v něm vyvolává vzpomínky na čistou radost z mechanických výzkumů. Na ně zrak až tolik nepotřebuje. Přemýšlení o pozemské mechanice mu umožňuje zapomínat na zklamání v lidech i na stařecké neduhy. Žák je mu nápomocen: naslouchá jeho výkladům, zapisuje, počítá, klade otázky.
„Viviani,“ ozve se Galilei, „mohl byste přečíst zápis z naší včerejší rozpravy o volném pádu?“

Závěrečná poznámka: 

Galileo Galilei si poničil zrak při pozorování slunečních skvrn. V době, o které píši, byl těsně před úplným oslepnutím. Podle rozsudku inkvizice byl uvězněn v domácím vězení a bylo mu zakázáno nadále se věnovat propagování heliocentrické soustavy. Galilei se tedy vrací k výzkumům z doby před objevem dalekohledu. Roku 1638 vychází tiskem Discorsi (Discorsi e dimostrazioni matematiche, intorno à due nuove scienze (Matematické rozpravy a pokusy)), ve kterých řeší mechanické otázky včetně formulace zákona setrvačnosti a položení základů infinitesimálního počtu.

Rozpravy a matematické důkazy

DMD č. 23. pro 23. 4. 2016. Téma: Nad propastí

Úvodní poznámka:

Vila v Arcetri, 1637 anebo 1638

Drabble:

Tři mužové stáli na terase Salviatiho domu a sledovali ruce hostitelovy, kterak pouštějí k zemi stejně velkou olověnou kouli a rybí měchýř. K velikému Simpliciově podivu dopadly na zem současně.
„Ovšemže, hlupáčku,“ zašeptal Galilei. „Zajdi se podívat do knihovny, co na to Aristoteles. Nuže, Salviati?“
„Ve vzduchu bude rozdíl v rychlostech koulí zlata, olova, mědi a porfyru takřka neměřitelný, protože koule ze zlata, která bude padat do propasti hluboké sto sáhů, předstihne měděnou kouli stěží o čtyři prsty. Když jsem to všechno viděl, dospívám k tomu názoru, že kdyby byl úplně vyloučen odpor prostředí, všechna tělesa by padala stejnou rychlostí.“

Závěrečná poznámka:

Tento text je parafrází originálního, který sepsal Viviani podle diktátu svého učitele. Galileiho postup výkladu, který následuje, je už ve shodě s postupy dnešních matematiků a fyziků: vyjmenovává síly, které na těleso působí, a komentuje vliv těchto sil na rovnoměrnost či nerovnoměrnost pohybu tělesa. (Jako odporovou sílu bere Archimédův vztlak, nikoliv sílu úměrnou rychlosti pohybu). Poslední větu, kterou Salviati pronesl, dokáže dnes demonstrovat každý učitel fyziky pomocí vývěvy, peříčka, hrášku a vyčerpané skleněné trubice.