Děkuji Dede, že mi nabídla možnost pokračovat v seriálu vědeckých drabble. V tomto výběru bude mít místo muž, který se stal jedním z otců moderní mechaniky.

Galileimu, Vincenzovu synovi, byla původně předurčena jiná dráha, ale člověk míní a bohové mění:

Souboj bohů

Téma: 

DMD č. 11. pro 11. 4. 2016. Téma: Levná kořist

Drabble: 

Vysoká socha boha Asklépia, zdobící lékařskou fakultu, se zamračila na bohyni, která vklouzla do posluchárny po slunečním paprsku.

„Úranie, zmiz! Tohle je můj chrám! Přišla jsi sem lovit nové uctívače?“

„Co si to o mně myslíš, Asklépie. Všichni medici přece zaujatě naslouchají přednášce.“

„Jenom tamten zvedá oči k lustrům a něco mumlá. Ale to je v pořádku, měří si puls, počítá.“

„Počítá? Tak ať má co!“ foukla Úranie ke stropu.

Nadšenému medikovi zasvítily oči. Vyběhl z posluchárny. Asklépios zhnuseně sledoval, jak si váže závaží na různě dlouhé provazy a rozkývává je.

Úranie spokojeně zmizela. Tenhle jí nedal vůbec žádnou práci.

Závěrečná poznámka: 

Osoby a obsazení

Asklépios, bůh lékařství

Úranie, múza hvězdářství, počtářství a vědy, především astronomie

Galileo Galilei, student, který po proměření nezávislosti doby kyvu na výchylce kyvadla a závislosti na délce kyvadla propadl matematice natolik, že přesvědčil otce, aby ji mohl studovat, ačkoliv plat matematikův není tak vysoký jako plat doktorský.

Samozřejmě, když se řekne jméno Galileo Galilei, napadne hned každého inkviziční proces a fyzikovo vzpurné prohlášení A přece se točí! Tak to nejspíše nikdy neřekl, tedy nahlas, jinak by se jeho pozdější osudy vyvíjely zcela jinak. Kdo se chce dozvědět více, ať se začte do úžasné knihy francouzského historika Émile Namer Případ Galilei. My zůstaneme jen na začátku příběhu, kterým byly neověřené zprávy o jakýchsi holandských rourách, které prý umí přibližovat předměty…

Nenápadný revoluční počin

DMD č. 6. pro 6. 4. 2017. Téma: Před tím a potom

Úvodní poznámka:

Benátky, 1609

Drabble: 

Podle zpráv o holandských rourách skládá Galilei k sobě čočky. Nemá přesné informace, experimentuje. Drží spojku a rozptylku a mění vzdálenost. Konečně! Pozorovaný předmět je třikrát blíže.
Po čase dosáhne třicetinásobného zvětšení. Dál technické možnosti zatím nesahají.
Páni radní jsou uchváceni i tak – profesorské místo s dobrým platem se hodí.
Galilei obrací teleskop k nebi. Nadšeně, na jedno nadechnutí, chrlí nejnovější objevy ve Hvězdném poslovi. Kniha mu přinese uznání a slávu.
Pak zaměří dalekohled na Venuši. Pozoruje úplněk, čtvrtě, nov, kreslí a uvažuje. Krasopaní dokázala správnost Kopernikova systému. Země se otáčí kolem Slunce. Ať se vám to líbí anebo ne.

Závěrečná poznámka: 

Do objevení fází Venuše neexistoval jednoznačný argument pro Koperníkův či Ptolemaiův systém. Pokud by však obíhalo Slunce kolem Země, nemohli bychom vidět Venuši v úplňku. Dodejme, že úhlová velikost Venuše je taková, že fáze viděli do té doby jen lidé se superorlím zrakem. Dalekohled tak otevřel cestu moderní astronomii a zcela převrátil dosavadní světonázor.

Tu jsou fáze Venuše, správně nakresleny pro heliocentrický i geocentrický systém: http://www.aetherwavetheory.info/images/astronomy/venus_phases0.gif.

Takže, abychom skončili poeticky a optimisticky, přidám jedno drabble, které již bylo na Dedeníku publikováno – v rámci tématu  http://www.dedenik.cz/2014/10/13/btw-pojdte-si-hrat-aneb-drabble-je-zase-tady/.  Drabble bylo, je a bude věnováno Dede nejen za neúnavnou propagaci fandomu Věda ve sto slovech.

Siderius nuncius

Úvodní poznámka:
Florencie, 1610
Drabble:

Urovnal Virgínii přikrývku, Lívii pohladil po vlasech, udělal oběma dcerám na čelo křížek a tichounce zavřel dveře ložnice. Nad terasou blankytná modř florentského nebe ustoupila tmavomodrému sametu. Osmnáct nádherných let. Marie, Virgínie, Lívie a maličký Vincent… Proč vlastně půl jeho světa zůstalo v Padově?
Ze zamyšlení ho vytrhlo lehounké zablikání Večernice. Všechen obdiv, celoživotní profesura a plat tisíc florinů ročně se nevyrovnají tomu, co cítí, když obrátí svůj dalekohled k nebi. Hvězdy jsou třicetkrát blíže, než když je pozoroval pouhým okem, Měsíc ukazuje svůj povrch devět set krát větší. Dnes je novoluní. Proto zaměří dalekohled na bílý pás v nadhlavníku.
—————————–

„Měli jsme možnost pozorovat podstatu, nebo lépe látku, z níž se skládá Mléčná dráha, tak jak se jeví prostřednictvím dalekohledu; tak berou za své všechny diskuze, které po tolik staletí rozdělovaly filozofy, před jistotou, jež se nabízí našemu pohledu, a díky tomu jsme osvobozeni od mnohomluvných sporů. Galaxie není nic jiného než nesčetné množství hvězd, rozptýlené v malých kupách; ať namíříme dalekohled kamkoliv, hned se zraku objeví pozoruhodný počet hvězd, z nichž mnohé se jeví jako velké a zřetelné; ale množství malých hvězd je úplně nezřetelných.“

Galileo Galilei, Hvězdný posel (Siderius Nuncius)

A příště konečně už o Galileiho výzkumech mechanických, jak bylo v názvu slíbeno.