Letos jsme na dovolenou zamířili do Toskánska. Cestou jsme si u dálnice všimli odbočky na Museo Leonardino ve Vinci, což nás zaujalo. Při návštěvě oblastního muzea v Cecině mi Ital, co vybíral vstupné a rozdával informační letáčky s popisem muzea v angličtině, na dotaz nadšeně vysvětlil, že muzeum je hezké, a hlavně je to krásná vesnice. Měl pravdu.
Vinci je typická vnitrozemská toskánská vesnice střední velikosti. Jelikož v Toskánsku opomněli během rozvoje bourat to staré a v kamenných středověkých domech se tam stále bydlí, zůstaly vesnicím i hrady. Každá druhá dědina má svůj hrad a v tom ve Vinci (Castello dei Conti Guidi) se rozhodli vytvořit Leonardovo muzeum. V prvním patře uvidíte jeho nákresy včetně těch anatomických, které tvořil při tehdy nelegálních pitvách. No a potom se tvůrci muzea rozhodli vytvořit modely jeho vynálezů, aby si je návštěvník lépe představil.
Leonardo byl očividně fanouškem různých převodů a ozubená kolečka ho fascinovala. Jenže pro něj všechno muselo mít nějaký účel, proto vylepšoval jeřáby na zdvihání břemen při stavbě hradů a katedrál, stroje pro textilní výrobu (mnohé z jeho vynálezů byly uvedeny do praxe až za průmyslové revoluce), hodinové stroje i vojenskou techniku.
Ve věži visely různé mnohostěny a jejich rozvinuté pláště. Podle mne báječná pomůcka do geometrie 🙂 Na věži se člověk rozhlédl po kraji, okoukl zvonici (zavěšení zvonu Leonardo taky vymyslel lepší, než se do té doby používalo) a slezl dolů do kavárny u hradu, kde podávali skvělou kávu a ledovou minerálku.
Navštívili jsme i Leonardův rodný dům – kamenný domeček o dvou místnůstkách – kde v jedné byly dobové spisy a v druhé běželo video o Leonardově životě, báječně zpracované. Za promítacím plátnem s Leonardem stál nasvícený stoleček s knihou, takže iluze ducha byla dokonalá, a na dvou plátnech vedle se střídaly výjevy podle toho, co Leonardo vyprávěl. Měl hezkou angličtinu – musím ducha pochválit 🙂 a video bylo poutavě zpracované, aniž by na to bylo potřeba množství financí. Jedno musím Italům přiznat – v muzeích umějí hodně muziky za málo peněz a expozice jsou dělané pro širokou veřejnost a ne pro odborníky, jak to často bývá u nás.
Poslední vila, kam nám platila vstupenka, byla kamenná budovy vinařství, kde měli chronologicky rozmístěné Leonardovy malby s italsko-anglickým komentářem vývoje malířské techniky. Mezi obrazy byly rozmístěné i vitríny, kde stálo víno, pálenka a olivový olej, což bylo možno zakoupit na pokladně 🙂
Nejsem odborník, mám jen všeobecné znalosti, ale moc se mi to líbilo. Navíc vše bylo na autentickém místě, vesnice stojí mezi vinohrady a olivovníkovými sady, kde řvou cikády, je tu klid a když zapadalo sluníčko a my jsme odjížděli, byla atmosféra dokonalá. Takže jak nám řekl ten opálený černovlasý hezoun v muzeu – stojí to za to, je to krásná vesnice 🙂
Fotky najdete tady: https://malcka.rajce.idnes.cz/2018_Vinci
Toskánsko je krásné a na společné fotce jsem tak rozzáření, že není pochyby, že jste si užili krásnou dovolenou.
Ano Mistr Leonardo byl nesmírně nadaný člověk. Jak vůbec dokázal „normálně“ žít, když se mu museli hlavou ve dne v noci hodit různé nápady ať už přestava obrazů, či „jak se točí kolečka“. Dost k podivu, že to jeho nery vydržely.
kdysi jsme strávili 4 dny v Lucce a protože nádraží bylo od pensionku kousek pěšky, vlakem jsme se jeli podívat do všech mist, které níže zmiňuje Tečka. Ve Vinci jsme bohužel nebyli.
Jestli neznáte, doporučuji krásný starý film „Tea with Mussolini“ (tak se nám líbil, že ho máme na DVD) od Franco Zeffirelli (je to z jeho života, chlapec ve filmu je on). Jednak skvělé herecké výkony všech známých hereček, a navíc se druhá část se odehrává právě v San Gimignano, hlavně na konci je hodně vidět.
My jsme Luccu a Sienu nestihli,snad jindy.
Krásná dovča a díky za dokumentaci. Toskánsko je mi velmi milé a blízké.
Mistr Leonardo musel být z jiné lepší planety.
Toskánsko je kraj vína a oliv, byl mi příjemný.
To byla opravdu šťastná náhoda, díky níž jste neplánovaně narazili na vesničku Vinci a Leonardovo muzeum. Dokonce čtu, že se uchoval i jeho rodný dům! Věřím tomu, že ta návštěva stála za to. Leonardo byl skutečný génius, muž mnoha výjimečných talentů, vskutku renesanční člověk!
Ehm,já prostě čtu všechny cedule 🙂
Včera 21.8. v černý den pro nás, jsem si ty chmury ještě víc zhustila tím, že jsem se konečně vzchopila, odbourala ten duševní stres z letočního léta a vyfotila, co počasí napáchalo na severu Brna. Vím, že jinde je to stejné. Žiju v této lokalitě 40 let a nikdy nic takového. Pár teplých „suchých“ let bylo, ale tohle?
http://dig.rajce.net/Apokalypsa_2018
Proč se s tím stresuješ? Můžeme proti tomu dělat leda to, že budeme hospodařit s vodou a tlačit na obce, aby vytvářely krajinu, která se alespoň trochu dokáže bránit.
přesně rozoráním mezí a narovnáním toků, hromadami betonu a svedením deš´tové vody do kanalizace..a dalšími prohřešky, jsme si tohle způsobili sami….tak konec hořekování a pomožme přírodě, jinak vlastní vinou vyhyneme a je vcelku jedno jak….
Milá Alex, ani nevíš, jak Ti rozumím…
U nás jsou také horka, která oslabují stromy, takže moje fotky by musely být PŘED a PO – kůrovcová kalamita udeřila v plné síle a místo lesů jsou většinou zdevastované holiny. U vás to zachraňují alespoň listnáče, kterých je u nás opravdu poskrovnu, takže je mnohem obtížnější následná výsadba, přičemž ta se nestíhá a není-li oplocena, spase ji vysoká.
Někdo příchod tropických teplot vítá; k těm nepatřím.
a co budeš Alčo dělat,aby to tak v dalších letech nebylo? Čím přispěješ a pomůžeš?
Mě by zajímalo,co je pro to,aby se přírodě pomohlo, každej ochoten udělat…..
Bože, to je hloupá reakce…
Proč?
Když si tady někdo v příspěvku povzdechne nad neutěšeným stavem něčeho, bude se muset hned zodpovídat, co sám proti tomu dělá? A navíc ten tón jak u výslechu od kádrováka. Alča musí zřejmě vlastnoručně posbírat nějaké kůrovce, než napíše o jejich kalamitě.
No, vzhledem k tomu, že Alča určitě zná formu jakou Žralůčková píše, asi jí to – alespoň doufám – jako kádrování nepřipadá.
No nevím, Inko, ale mně se Šárčina reakce taky nelíbí. Mám jít s motykou k nejbližšímu potoku a zmeandrovat ho? A pokud něco dělám, musím to všude troubit?
nemusíš to troubit, ale když se tě někdo zeptá,proč bys to neřekla????
děkuju Inko….taky doufám, že Alča ví, jak „koušu“….
ano, pokud je to něco, s čím může každý jeden člověk něco udělat. pak je ta otázka případná. velkoformátové akce k zadržování vody v přírodě nevyřeší jednotlivec – a že příroda na nás přímo řve ty varovné signály. nemusím tady rozebírat lány řepky, těžkou techniku v lese, monokultury atd. za sebe se snažím aspoň šetřit vodou, podobně, jak to napsala Vave před pár dny. nenechávat zbytečně téct. odstátou vodou z kočičích misek zalévám kytky a bylinky. vodu, co odteče, než kotel namíchá příjemně teplou na sprchování, lapám do kbelíku na zálivku a na vytírání. trávu rozhodně nesečeme na milimetry. až rozkošatí zasazené stromy, bude stínu v zahradě víc a vlhkost se v zemi lépe udrží. kdybych věděla o dalších užitečných věcech, udělám je…
Odpovídáte „ano“ na mou otázku, jestli se tady každý musí zodpovídat z toho, co proti něčemu dělá. To myslíte vážně? Proti kůrovci tedy děláte co?
tak Elvíro,proti kůrovci jsem se svými přáteli pomalu od dubna likvidovala napadené stromy, tahali jsme je z lesa, prováděli postřiky těch napadených,aby se ten lýkožrout nešířil a loupali kůru, odklízeli v+ětvě, likvidovali k tomu 2 x kalamitu po vichřici a řezali to krásný mrtvý dřevo na polena a měli vztek,bezmocnej obrovskej vztek…protože několik nesvědomitejch kolem se na to vykašlalo,a my už vidíme, které stromy zase ten parchant dostal,protože z nich padá zelené jehličí a my víme, že budeme zase kácet a až ty zbylé vytaháme, budeme mít holinu s trochou borovic, kterou se budeme snažit osadit listnáčema.. a ne,nemusí se mi nikdo zodpovídat, ale vzdychat nad tím, jak je sucho a co všechno slunce spálilo a jak lesy ničí kůrovec je moc jednoduchý, ale je to jen důsledek, příčina je v tom, co jsem napsala výše a je jen na lidech,co udělají,aby to změnili a každej by měl začít u sebe, protože každej pro tu přírodu může něco udělat… a ano,jsem rejpal a nenutím nikoho něco dělat proti kůrovci ani kopat meandry (petrs01), ale vím stejně jako ostatní,že povzdechy ničemu nepomůžou…tak jsem se prostě jen zeptala…
Pokud jste to opravdu dělala, tak určitě ne z entuziasmu dobrovolně jen „pro tu přírodu“. Každý les má svého majitele, existuje lesní zákon a vyhláška, existují lesní hospodářské plány. Takže vyžadovat od milovníků přírody amatérskou likvidaci kůrovcové kalamity na úrovni dobrovolného sbírání odpadků v přírodě nebo šetření vodou je dost mimo. Stejně jako nemůžu jít k potoku s motykou a zmeandrovat ho, tak nemůžu jít do cizího lesa a tahat napadené stromy nebo je stříkat. Co se týká šetření vodou, nikdy by mne nenapadlo, že to zdejší čtenáři a pisatelé příspěvků nedělají, i když to nepíšou ke každému povzdechu. Takový příspěvek by byl opravdu úsměvný: „U nás jsou horka, která oslabují stromy, ale já nenechávám zbytečně téct. poctivě odstátou vodou z kočičích misek zalévám kytky a bylinky. vodu, co odteče, než kotel namíchá příjemně teplou na sprchování, lapám do kbelíku na zálivku a na vytírání. trávu rozhodně nesečeme na milimetry.“ Ale klidně to tak pište, a já zase klidně napíšu, že mi to připadá hloupé.
Elvíro, nespletla jste si fórum? Trollit můžete jinde…
Alex, na to, že jsou to fotky z poloviny srpna je to dost hrůza. Hlavně ty sežehnuté louky (a mateřídoušk!) V dětství jsme myslím v tuhle dobu chodili stříhat žebříček a sušili (potrvzení o sběru pak odevzdávali se škole). Na takovýchto loukách by se ho moc nenaštříhalo 🙁 Myslíš, že se ty uschlé stormy napřesrok vzpamatují? Zrovna minulý týden jsem telefonovala s německou kamarádkou. A ona říkala, že každý den na zahrdě sbírá kbelík spadaných zelených jablek. Jsou natolik nezralá, že se na nic nehodí, ale z obaleného stromů doslova „prší“ suchem. A jabloni se sichem zlomila jedna silná větev. Takže děsná sucha jsou i tam.
Ve dnech, kdy u nás bylo kolem 32°C, hlásil přítel z Bavorska – okolí Würzburgu, že tam je 37°…
A bude hůř. Hlavním viníkem je letecká doprava. Letadla denně vypouštějí do výšek kolem 10 km tuny skleníkového plynu, který tam nahoře zůstává a vytváří kolem Země ,,kožich“ který stále mohutní. A protože letadlům nelze dát stopku, (to by byla totální ekonomická katastrofa), Je jen jediné řešení: Buď přestavět co nejdřív všechna letadla na pohon kyslíkovodíkovou směsí, (spalováním vznikne jen vodní pára), nebo veškerý letecký provoz stlačit co nejblíž k povrchu, protože CO 2, vypuštěné nízko nad zemí ,,sežerou“ rostliny.
Matyldo moje milovaná Itálie.
Toskánsko je krásné a Leonardo můj oblíbenec mezi renesančními malíři. Mám ho ráda především jako malíře, pár jeho obrazů jsem měla možnost vidět. Škoda jen, že jich namaloval tak málo.
Ale když on byl tak velice všestranný.
Viděla jsem o něm docela dobrý seriál na Artu.
V 70-sátých letech ho natočili Italové.
I v Římě je jeho muzeum technických vynálezů kousek od Pantheonu. Nebyla jsem tam, ale vím o něm.
vidíš Míšo a já ho mám raději jako vynálezce…..
Vidíš a já jsem nikdy nebyla v Římě 🙂
Tak to musíš napravit.
Řím je krásný.
Byl to fascinující člověk! Jak to, že se v jednom člověku našlo tolik talentu. Vybral všechen a asi proto na mne žádný nezbyl 🙁 . Přívětivé rodinné foto, Matyldo, radost pohledět.
No jo, byl to bezva den 🙂
Milá Matyldo, s tebou ráda cestuju! Umíš se dívat a jsi odpovědně zvědavá 😀 Po Toskánsku jsme se s Martinem před lety potulovali, bydleli jsme na nějaké agroturistické farmě uprostřed olivových hájů a bylo to moc pěkné. Vesnice Vinci nám ale utekla, takže o to radši jsem tak zavítala s tebou… Leonardo byl skutečně obdivuhodný člověk, nejspíš to s ním jeho okolí nemělo lehké 😛 A potvrzuju, že muzea v zahraničí umějí lépe než naše vytvářet opravdu zajímavé výstavy – možná je to tím, že nemají potřebu lidi oslovovat jako odborníky, že jim nevadí hovořit k laikům. Navíc kdo umí používat dnes už snadno dostupná „nová média“, může udělat interaktivní výstavu doslova za pár korun – když má vůli to zkusit a umí zajímavě uspořádat znalosti, které chce předat. Obávám se, že u nás to jde kapku ztuha a sama mám dojem, že se prostě vědcům nechce „snižovat“ na úroveň obyčejných návštěvníků. 🙂 Jako by „zábavné“ nemohlo být kvalitní.
Co se týká zajímavých výstav – zkuste někdy hrad Velhartice, byli jsme překvapeni a uchváceni, výstava naprosto dokonalá. (Hrad zajímavý, můžou tam psi a mají vynikající kokosky v místní kavárně 😛 )
Viděla jsem v Itálii i malá muzea a oni to opravdu umí.
Úžasné muzeum! Tam bych klidně strávila celý den… kdybych jim rozuměla. Jazyky jsou můj velký problém.
Díky za báječnou reportáž!
Dneska se dá s překladačem zvládnout kde co…
Matyldo!!!
Tys to vlastně napsala i za mě. Já jsem v tom muzeu byla před lety a dodnes na něj vzpomínám. A taky na to, jak strašně špatně se mi fotily exponáty jednak za sklem a ještě k tomu s protisvětly. Od té doby sleduju, jestli ta naše malá cestovka ještě někdy zájezd do Toskánska s návštěvou musea nezopakuje. To bych zatla zuby a jela ještě jednou. Ve domku Leonarda jsme nebyli, byli jsme ve Florencii, v Sieně, (nádherné a zajímavé městečko) v Lucce, Pise (jak jinak) a San Gimmianu. Moc se mi to líbilo, tam všude dýchá historie. A fotky máš excelentní, jaké já bych se svým foťáčkem nikdy nedokázala. Dík za nádherné připomenutí.
Jo, v Pise, Florencii jsme byli taky. Ale užili jsme si i malá městečka a ta byla asi hezčí 🙂
Určitě.
Florencie i Pisa jsou už kapánek profláknuté.
Toskánsko musí být moc hezký kousek Evropy a ještě navíc s takovým zajímavým muzeem….. Prima dovolená!
Jo, byla to moc prima dovolená, ještě mám něco schováno 🙂