GEOPOLITIKA: Aktuality z Blízkého východu – srpen 2018

Další měsíc událostí na Blízkém východě byl – jak to tak bývá – nabitý zajímavými událostmi.

 

Nejnovější vývoj v Sýrii

 

Vojska Bašára Asada mohou vyhlásit poměrně jednoznačné vítězství. Podařilo se jim dobýt (koncem července) celou provincii Daráa na jihu Sýrie, a to jak z rukou Islámského státu, tak z rukou různých rebelů, ať už jde o Jižní frontu Svobodné syrské armády (FSA), nebo o džihádistické saláfistické skupiny (Ahrar aš-Šám, Tahrír-aš-Šám nebo Džajš al-Islám). Součástí operace byla i evakuace příslušníků Bílých přileb, dobrovolnické organizace mající na starosti pomoc civilistům na územích sužovaných válkou, do Jordánska za pomoci izraelské armády. Mnoho Syřanů dočasně našlo útočiště před těžkými boji v provincii právě vedle izraelské hranice na Golanech, kam jim izraelská armáda dodávala humanitární pomoc. Až na výjimky je dnes syrské území poměrně přesně rozděleno: provincii Idlíb a její bezprostřední okolí na severozápadě země drží rebelové povětšinou z FSA, Afrín a jeho okolí drží turecká armáda za pomocí džihádistických žoldnéřů, levý břeh Eufratu drží (dominantně kurdské) síly SDF spadající pod kurdskou autonomii v Rojavě a zbytek, až na zmíněné výjimky držené částečně rebely, částečně IS, je pod kontrolou Bašára al-Asada. Mezitím začali mnozí syrští uprchlíci opouštět Libanon a vracet se do Sýrie, na území Asadem kontrolované, což je způsobeno částečně nadějí na konec bojů na vládou držených územích a částečně očekáváním nestability v Libanonu po posledních volbách.

 

Vývoj kolem Izraele

 

Izrael je stále silně zaměstnáván problémy s hnutími Hamás a Islámský džihád v Gaze. Žhářské útoky prostřednictvím draků či balonků neustávají a hnutí Hamás je v pokusech dostat zápalný materiál do Izraele čím dál kreativnější: nově začal občas využívat i připevňování zápalných lahví na nohy dravých ptáků, které do Izraele posílá. Do Gazy se snažila proniknout flotila mezinárodních propalestiských aktivistů, leč přes blokádu se nedostala. Většina aktivistů byla z Turecka, Norska, Švédska, Irska, Itálie a Španělska a reprezentovali různé, zpravidla levicové organizace. Stejně, jako se nepodařilo příliš snížit počet žhářských útoků, nesnížila se nijak výrazně frekvence raketových útoků z Pásma Gazy na Izrael. Izrael se egyptským prostřednictvím snažil s Hamásem dohodnout na příměří, jakož i některých ústupcích; to ovšem naráží na odpor Palestinské autonomie vládnoucí oblastem A a B Západního břehu reprezentované hnutím Fatah – které s Hamásem vede urputné politické (a někdy i ozbrojené) boje. Z vězení byla rovněž propuštěna palestinskoarabská provokatérka Ahed Tamimi, která napadala před několika měsíci izraelské vojáky.

 

Írán

 

Na Írán těžce dopadly nové sankce zavedené americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Riál, íránská měna, se propadl během několika dnů z cca 90 tisíc IRR za USD na téměř 120 tisíc IRR za USD, což způsobilo rozsáhlé hospodářské problémy, ale Íránské Revoluční gardy (IRGC) nijak nesnížily svou finanční pomoc hnutím Hamás a Islámský džihád; snížily pouze svou pomoc libanonskému hnutí Hizballáh. Fakt, že režim tímto způsobem utrácí, se mnoha Íráncům nelíbí a navzdory velmi reálné hrozbě ostrých sankcí ze strany režimu desetitisíce Íránců vyšly opět do ulic.

 

Saúdská Arábie

 

Na saúdské frontě jsou nové tři zásadní věci: spor s Kanadou, iniciativa „Blízkovýchodního NATO“ se Spojenými státy a postupné otevírání země křesťanství.

 

Každému, kdo si vzpomíná na radikální rozluku mezi Saúdskou Arábií a Katarem, bude saúdsko-kanadská roztržka připadat až důvěrně známá. Vše odstartoval tweet z kanadského ministerstva zahraničí, vyzývající k propuštění dvou aktivistek za ženská práva, Nassimy al-Sadá a Samar Badáwí, jakož i dalších politických vězňů. Saúdská Arábie reagovala nezvykle ostře: vypověděla kanadského velvyslance, začala stahovat své občany z Kanady a připravovat nejrůznější přerušení hospodářských vztahů. Leckdo by si mohl myslet, že to není úplně v souladu s liberalizací země vedenou korunním princem Mohamedem bin Salmánem, ale opak je pravdou. Korunní princ se celou dobu pohybuje na ostří nože a jeho pozice je silná pouze potud, dokud nedá najevo větší slabost. Jak jsme si řekli v několika dílech našeho seriálu, jeho pozice závisí na tom, nakolik ho bude jeho země považovat za legitimního vůdce v době, kdy jeho otec, král Salmán, sice žije, ale je zdravotně indisponován, což v sobě obsahuje udržení si podpory od rodiny Al aš-Šajchů, významné rodiny kleriků vyvozující se od zakladatele saúdského saláfismu, Muhammada Abd al-Wahhába, které se jeho kroky příliš nezamlouvají. Princ tak postupuje stylem „dva kroky vpřed, jeden krok vzad“, což má momentálně podobu částečné liberalizace práv žen (dovolil jim řídit a uvažuje se o zrušení mužského poručenství), ovšem jeden krok vzad má podobu silných represí vůči aktivistkám za ženská práva, což naprosto evidentně dělá s cílem přesvědčit kleriky, že má moc stále pevně v rukou (jinak by ho smetli, o což se už evidentně před pár měsíci někdo pokusil). Kanada tohle buď neví, nebo ignoruje, a vysvětlení jsou dvě: buď se premiér Justin Trudeau po skandálu, který na něj v rámci kampaně #metoo praskl, snaží vypadat jako zásadní podporovatel ženských práv v zahraniční politice, nebo jde o to, že rodina jedné ze zadržovaných aktivistek má kanadské občanství. Zbytek západního světa si je křehké povahy princovy pozice vědom, což je důvod, proč saúdské velkolepé porušování lidských práv nekomentuje. Je totiž jasné, že se nemůže situace změnit ze dne na den a že je lepší dát šanci naději, že bude lépe před tím, aby se saúdské poměry vrátily do dob před nástupem mladého korunního prince.

 

Donald Trump ohlásil plán na vytvoření obranné organizace, kterému se neformálně říká „blízkovýchodní NATO“ a která má sloužit jako obranná hráz amerických (a saúdských) zájmů proti Íránu. Věc je zatím v počátcích, takže bližší komentování zatím není příliš možné.

 

Zajímavý je ovšem vývoj kolem možných kostelů v Saúdské Arábii. Egyptský tisk přinesl už před několika měsíci zprávu o tom, že Saúdská Arábie slíbila Vatikánu, že stavbu kostelů umožní; byl to však planý poplach. Situace se ovšem skutečně mění, což lze pozorovat na tom, jaké informace se najednou dostávají „jako zázrakem“ do saúdského mediálního mainstreamu, který samozřejmě korunní princ drží pevně ve svých rukou. Už když začalo saúdské sbližování s Izraelem, saúdské noviny, do té doby jasně držící protiizraelskou a vyloženě antisemitskou linii, začaly obratem psát o společných izraelsko-saúdských zájmech, dlouhé dobré arabsko-židovské historii a podobně; naprosto evidentně podle mustru „je-li poptávka po šíření určité propagandy, vždy se najde způsob“. A ta poptávka evidentně existuje, protože saúdský mediální prostor najednou „objevil“ (jak píše The Economist) evidentně starší informace o klášteru postaveného čtyřicet let po smrti proroka Mohameda. To je velmi podstatná informace, protože dosud se mělo za to, že prorok Mohamed v zemi nedovolil existenci různých vyznání, ale podle hlasu některých kleriků, kterým se dostává větší pozornosti, nešlo o různá vyznání, ale různé náboženské autority v rámci islámu. Na popud korunního prince bylo mnohým radikálním klerikům, kteří těmto změnám v interpretaci nepřejí, odňato právo se vypovídat do médií a někteří sedí i ve vězení. To jen potvrzuje, že změna, o kterou se Mohammed bin Salmán snaží, je (čistě) jeho osobní iniciativou a jde o změnu tlačenou shora, podle jeho vůle. Vzhledem k tomu, že je tato iniciativa jedinou životaschopnou možností liberalizace saúdské společnosti, chce to, podle mého názoru, hodně trpělivosti ze strany západních zemí s nekomentováním princovy samovlády, byť je její způsob v příkrém rozporu s naším chápáním politiky. To je něco, co právě například Justin Trudeau nedokázal.

Aktualizováno: 8.8.2018 — 22:53

27 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Já myslím, že pan krakonoš by si měl založit stránku „krakonošova geopolitika“ a tam erudovaně vysvětlit, jak ten Blízký východ vidí on. Bo to je neskutečné, jaké klíny tady valí! 😀

    1. Vždyť on tak všemu rozumí!!!! Všude byl, všechno zná, všechno umí…. hlavně razance, s jakou se dokáže rozohnit když ho někdo zkritizuje je rovna dělové střele. Snad ani jednou neuznal chybu nebo nenapsal aspoň pardon, nechtěl jsem urazit. Urazit chce totiž vždycky. Cholerik, měl by se jít léčit a ne se cpát někam, kde o něj evidentně ostatní zas tak moc nestojí. Jenže jinde už dostal asi víc přes hubu než tady, kde je dle mých občasných návštěv pořád slušná společnost.

      1. Plně souhlasím. Jenže i to nejabsurdnější lidské konání dostane smysl, jakmile se povede rozklíčovat, kdo z něj má prospěch a jak velký. Nadarmo se neříká, že ani kuře zadarmo nehrabe. Takže problém je jen v tom, získat relevantní imformace, další problém je v tom, že pokud je někdo získá a zveřejní, dopadne stejně, jako pan Kuciak.Takže: chytrému napověz a hloupého kopni. A pokud jde o islám a migranty: vzpomeňte si, jak začínal Hitler a co práce, krve a potu to stálo, než se ho povedlo zlikvidovat. 😛

        1. Týýýýjo, tak to je další rána místním válečným štváčům. Tečou mi smíchy slzy a to jsem chlap jak hora. Nadarmo se neříká „Kdyby blbost kvetla, tak seš samý poupě“ a to se k těm orchidejím parádně hodí! Tak jen houšť ať se máme čím bavit.

  2. OT – oznámení 🙂
    Vzhledem k okolnostem, které vysvětlím, vyjde článek na zítra až dopoledne (wave)

  3. Tak aspoň nějaká dobrá zpráva – tím myslím tu o Syřanech vracejících se do své vlasti. Kéž by jim tam dobré podmínky pro život vydržely!

  4. Andy,potrebovala by som,aby pár dní pršalo a ja som si mohla v kľude tieto nesmierne zaujímavé informácie prečítatť a vstrebať a usporiadať si to v hlav.-To ale nemožeš zariadiť.Ale existuje možnosť,aby to niekde v archíve bolo pekne jedno vedľa druhého? Možno to už je,ale ja som nesmierne nedovzdelaná a sama to nenajdem. Pomôž!A ten dážd aj príde-alebo aspoň obchodník s dažďom-To bol krásny film.A prave som si spomenula na !Jak jsem vyhrál válku-na lstivé Afgánce.

  5. Mě je líto Iránu. Taková to byla fajn země a mávají kolem sebe zbraněmi jak nejhorší predátoři

  6. To, že Asad pokusy o import ,,demokracie Made in USA“ ustál, je rozhodně dobré znamení. V opačném případě by tam byl stejný binec, jako v Lybii nebo Iráku. A je jen otázka času, kdy Amíci odtáhnou z Afghánistánu, stejně, jako odtáhli z Vietnamu. Afghánistán si nepodrobili Britové, Rusové a nepodrobí si ho ani USA. Jenom těch zbytečně zmařených životů bude škoda.

      1. Dobrovolně určitě ne, ale jednou jim nic jiného nezbyde. Afghánci svou zemi nedají a poroučet si od nikoho nenechají. A mají na své straně mnoho výhod. Brání svou vlast, to je velká motivace. Horský terén je složitý a pro cizince vražedný, oni ho dobře znají, umí se v něm pohybovat a jsou zvyklí v něm žít, jsou tam doma. A hlavně, mají čas, a to je největší plus. Je s podivem, že se celá slavná aliance nepoučila od Rusů, jaké to je, chtít v Afghánistánu prosazovat nějaké cizí vlivy.

        1. Upřímně, Afghánci žádnou „vlast“ v našem slova smyslu nemají. V Afghánistánu jsou různé kmeny, které jsou etnicky i jazykově hodně odlišné, je to území, které hypoteticky spravuje centrální vláda v Kábulu, a síly ISAF tam jsou proto, aby to ta vláda v Kábulu byla schopná udržet. Protože jinak si to rozparceluje Taliban, Hakkáního síť, Al Káida a Islámský stát úplně celé. A budou odtamtud chystat útoky proti Evropě. To chceme? Přesně proto tam mimo jiné naši vojáci jsou, aby jim to nešlo tak snadno.

          1. Je to jejich domov, ať jsou to jakékoli kmeny. I když jsou třeba etnicky a jazykově různorodí, jsou stmeleni islámem, a to je velké pojítko. I když se jistě různí v horlivosti, s jakou jej vyznávají, a pravděpodobně i v různých jeho formách, stejně je to pořád jeden islám. A jestli Afghánistán není dostatečně soudržný a chtějí si ho rozparcelovat různé skupiny, tak si ho rozparcelují. Síly ISAF tam nejsou navěky a navíc, když si místní usmyslí, že si to nějak uspořádají, udělají to bez ohledu na nějaké cizí vojenské posádky. A útoky proti Evropě? Asi je chceme, když si necháme do Evropy s naprostým klidem přijít kohokoli, aniž bychom vůbec věděli, kdo to je a proč sem jde. A nejsme schopni, ale ani ochotni se proti tomu bránit.
            No nic, ono na papíře se nám všem zpravidla dobře teoretizuje a mnohdy to zní velkolepě. Ale skutečný život se většinou ubírá svou vlastní cestou a my to všechno vidíme až post festum.

        2. A hlavně: jestli je těžké vyhnat IS z Mosulu, z afghánských hor, jestli se tam zakopou ještě víc, než dnes, to bude skoro nemožné. A pak chci vidět, jak odtamtud budou chystat útoky na nás, žít z pašování heroinu a každý bude říkat „ochraňte nás někdo!“ – což je přesně to, co tam teď síly ISAF dělají.

          1. Kecy v kleci! S heroinem tam šmelí CIA která by opuštěním Afghánistánu přišla o vydatný zdroj černých peněz. ISIL je Made in USA produkt, Afghánští domorodci o něj nestojí a kdyby se Amíci do toho, co se tam děje, nešťourali, zlikvidovali by ho sami. Jenže jde o suroviny a tudíž o byznys. A o tom to je! Že jsme si pustili do Evropy hordy muslimů, (mimochodem, kdo to ,,stěhování národů“ financuje?!?) Je naše chyba a teď už s tím těžko něco zásadního uděláme, jediné řešení by bylo ty doktory a inženýry pochytat, dát jim na záda ty Kalouskovy skvělé padáky, (aspoň by se pro ně našlo nějaké využití), naložit je do nákladního prostoru vojenských letadel a nad prostředkem Sahary je, ve výšce aspoň 10 km prostě vysypat. Zaručeně by se žádný z nich nevrátil a ten zbytek, co se do Evropy ještě chystá, by si to rychle rozmyslel. A co s Afghábistánem? Odejít, uzavřít hranice, zastavit veškeré obchodní kontakty a nikoho nepustit dovnitř a zejména ven. Do půl roku by bylo po problémech.

          1. Jak se vyrábí muslim:
            1/ otevři lebku.
            2/ vyjmi mozek
            3/ vlož korán
            4/ lebku zavři a použij obvazy
            5/ pusť to mezi lidi.
            A pak jen vyděšeně zírej!

  7. Přečetla jsme to s ezájmem, jen nevím, nakolik jsou to dobré zprávy… ale snad aspoň něco. Mám dojem, že v těchto oblastech se cokoli může kdykoli rychle zvrtnout.

  8. Díky, Andy, je to napínavé čtení, byť v regionu bych žít nechtěla.
    Štve mě způsob, jakým se většina evropských zemí staví k Izraeli a jsem ráda, že u nás tomu tak není.
    Ten Saúdský princ musí mít neskutečnou vůli s tou zemí někam pohnout a tak nějak mu držím palce, protože je to pořád lepší cesta než nějaká krvavá revoluce, která v sobě akorát nashromáždí křivdy na revoluci příští.
    A moc bych přála Syřanům, aby se v jejich zemi dalo zase nějak žít.

    1. Mě na tom hlavně neskutečně zaráží ta naivita ze strany Kanady, protože jim musí být přeci jasné, že to, co dělají, je kontraproduktivní. Nebo jim to jasné není, a to mě nejen zaráží, ale rovnou celkem děsí, protože to by znamenalo, že ve vedení jednoho z klíčových států naší aliance jsou amatéři. I když, podíváme-li se na Británii, tak už člověka pomalu ani nic nepřekvapí..

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN