Minulý týden jsem strávila mimo jiné povalováním na pláži u moře. Jelikož se nedaleko nacházela Florencie, četla jsem si první díl Assassin´s Creed – Renesance (modří vědí – děj se odehrává právě tam).
Když jsem dočetla, začala jsem se rozhlížet po lidech kolem sebe. Jelikož osazenstvo pláže tvořily hlavně maminky a babičky s dětmi, očekávala jsem nějakou ruční práci. Kdepak! Zato mě překvapilo, kolik lidí si četlo knížku.
Pravda, neposoudím, co četli, protože jsme byli jednou ze dvou českých rodin v letovisku, které jinak obývali hlavně Italové na prázdninách a dovolené se svými dětmi, prarodiči, psy a kočkami 🙂 Ale neviděla jsem ani jednu čtečku a pokud drželi v ruce mobil, tak telefonovali.
Že by v zahraničí mánie věčného koukání do mobilu už pominula? Nebo to bylo jen na té pláži kvůli písku? Špatnému signálu? Ale ani v pizzeriích neseděli lidé u stolu s tím, že by každý zíral do své krabičky, jak občas vídám u nás.
Vlastně jsem se přistihla, že ani já tak často nevytahuji mobil z kabelky. Okolí bylo zajímavější 🙂
Dnes je otázka prostá – jak čtete vy? Tedy spíš, jakému druhu média nabízejícího text dáváte přednost? Preferujete v různých situacích různá média?:))
Už před lety jsem musela vyhlásit stop nákupu nových knih (no, není to absolutní stopka, protože jaké by to byly například Vánoce bez nové knížky, že?) a začala jsem chodit do knihovny. Ke čtečce jsem zatím nedospěla, i když by se mi hodila – na cesty veřejnou dopravou mívám v kabelce knížku vždy. Vlastně se divím, že mi ji ještě děti nepořídily, většinou se mi starají o přísun nových technologií! 🙂
Jsem čtenář, ale ne nijak náruživý. Jednak proto, že neumím četbu hltat, jednak mi chybí ten dostatek času v pohodě si sednou a zažrat se do čtení.V dřívějších dobách (než jsme měli tenhle dům a zvířectvo) jsem rozhodně četla mnohem víc. S čtečkou nemám zkušenosti, ale i tak bych asi dala přednost knize. Je to příjemnější a hlavně, když se chci při četní vrátit – osvěžit si kdo že je přešně ten či ta, znovu si přečíst nějakou pasáž, jde to mnohem rychleji, než „listovat“ v elektronických stránkách.
Tak ja taky patrim k cumilum do mobilu a kindl na nem ztazeny je :)). Mam velky mobil, cte se mi na nem dobre a mit knizku neustale s sebou je bezva. Samozrejme je prijemne, a pro mne i nutne, prokladat mobilive cteni papirovymi knihami.
Četba je osamělá činnost. A čtenář je nudným společníkem. Brouzdá se jinými světy a cizími příběhy a nevnímá. Na středomořské pláži čte severskou detektivku, na terase chalupy dobývá Matterhorn.
Mobilní zlozvyky mohou být naopak velmi společenské. Třeba u kávičky koukáte kolem sebe, vnímáte a viděné glosujete s blízkým, který je sice nepřítomen fyzicky, za to duševně až až. Nebo místo dámy, hrajete se svým spolustolovníkem jinou hru a hledě každý do svého mobilu, spolupracujete velmi 😉
Že četba dovede být náročná jak časově tak kaloricky, ani nemusím připomínat 😛
…
Jasně že provokuju.
Těžko někdo mohl vyslechnout tolikrát, jako já, ať o-kam-ži-tě odložím tu knížku a jdu dělat … no to už je dnes jedno. Naši (z mého tehdejšího pohledu ) nečetli. Dnes vím, že neměli čas, protože vždycky uháněli na nějaký ten Matterhorn, vlastně spíš Wimbledon, v jejich podáni 😀 Tak jsem knížky odložila a taky nečtu.
Zato je poslouchám 😉
OT-Matyldo promiň, chci se podělit, jak jsem dneska dostala vyláno, dokonce v angličtině.
Jedu si autem, najednou zvoní mobil. Zasakruju a snažím se vmanévrovat auto někam, kde můžu zastavit. Zapomněla jsem totiž, kterým tlačítkem můžu převést hovor do prostoru. Z mobilu zaštěbetá ženský hlas, a školní angličtinou mi nabízí, že s pomocí jejich firmy se mohu přestat starat o svou budoucnost. Zařídí oni. Zasmála jsem se, ale než jsem jí stačila vysvětlit, že svoji budoucnost už mám zařízenou věkem, štěbetání se proměnilo v uragán nadávek. Why are you laughing- proč se směješ, proč se směješ ty čubko! Rozvíjelo se to slibně, taky tam bylo něco o běhně a když došlo na fuck you, tak jsem do tý prdele opravdu šla a uragánku vypnula.
Vypadá to, že ty laskavé, naléhavé hlasy, které nás nahání k zakoupení a upsání se k čemukoliv, si nás v případě neúspěchu dovedou hezky podat. Asi nás nemají rády, no.
Je to O.T. já jsem zase v půl třetí v noci dostala SMS- že marihuana byla registrována a¨že si ji mohu objednat. Myslela jsem, že někoho zabiju.
Bez mobilu už v současnosti ani nelze, už proto, že vás někdo blízký třeba shání či potřebuje.
Ale neberu čísla co neznám, jakékoliv nabídky čehokoliv automaticky vytípávám, nenechám se tím zotročit. Natož se nechat manipulovat či si nadávat. Fujtajbl.
Já jim nedám ani tu nejmenší šanci! Zazvoní telefon, vidím, že číslo není v interním seznamu, rozsvítí se červená kontrolka. Zvednu a: Ano? – Dobrý den, jsem z firmy blablabla… Okamžitě zavěsím. Také dobře funguje http://www.nevolejte.cz. A telefon na noc zásadně vypínám, stejně, jako když řídím. Sednu za volant, vypnu mobil a až pak nastartuji. Nic není tak kách, aby to nepočkalo na vhodnou dobu. Dříve mobily nebyly, pevnou linku mělo jen pár lidí a také to šlo.
Matyldo, věřím, že jsi se zrekreovala, odpočinula a další dobré výdobytky dovolených. Moc Ti to přeju! Já do mobilu čučím málokdy, protože většinou se já nacházím jinde než můj mobil (ti kteří mi telefonují vědí… 😉 ).
A čtu knížky, čtu hodně, dnes jsme byli s MLP načerpat nové čtivo v knihovně, protože zavření doma jako v kriminále budeme kvůli vedrům asi hodně dlouho, takže se přečtu 😛 .
Matyldo, pláž pusto závidím, to je to najlepšie ľudské panoptikum na pozorovanie a divenie sa (a ešte keď to má človek s kým prepierať bez rizika, že by mu rozumeli 😛 ). Čítačku mám, dostala som ju na Vianoce 2012 a rozchodila ju medzi sviatkami 2017 (vidíte dobre). Medzičasom vypršali všelijaké tie aktualizačné možnosti a termíny, takže to bol dosť boj a nakoniec som bola na seba celkom hrdobec, že som to dala dokopy. Dnes uznávam jej pozitíva, len čo keď mimo dovolenky sa mi nedostáva čas ani na sťahovanie, nie to ešte konzumovanie obsahu … Často mi ako duševná potrava musí stačiť Dedeník a zvířetník v obednej alebo kafe pauze (chuckle)
čtečku nemám, vlastně mám s každým čtením docela problém, a to kvůli různým zrakovým vadám, které se nedaří moc dobře a hlavně na delší dobu kompenzovat – ono to asi „pracuje“ nebo co… takže vlastně možnost nastavit si na čtečce velikost písma, jak píše zana, by vůbec nebyla k zahození, na počítači mám všude nastaveno aspoň 150%… nezaostřím pořádně vlastně už na vůbec žádnou vzdálenost 🙁
ale zaujalo mě to, jak Matylda píše, že tam nečuměli všichni do mobilů, to se mi tady zdá naprosto zhůvěřilé a všeobjímající (headbang)
eh pardon, to napsala Dede s tou velikostí, omlouvám se
Já nevím. Mám čtečku, v ní plno knih, mám knihovnu plnou knih, a čas na čtení nějak není. O dovolených mám buď s sebou děti (tedy vnoučata) a to pak maximálně čtu (nebo si na zadání vymýšlím) večer pohádky a pak usnu pomalu dřív než ony, nebo jedeme na poznávačku a tam čas na čtení taky není. Doma čas uzurpuju spíš na psaní, takže knížku mám rozečtenou jakou dobu – já, která jsem knížku, když mě zaujala, přečetla na jeden zátah, pokaždé, třeba do rána. Prostě teď momentálně šlo čtení nějak stranou. Holt třeba jednou si taky dám „ležící“ dovolenou, ale to ještě asi pár let nehrozí…
Já mám ve čtečce málo knížek, ale chtěla bych další 🙂 Musím na tom nějak zapracovat.
Jsem spíš elektronická 😉 . Před asi deseti lety jsem zjistila, že další knihy už se domů prostě nevejdou. A nevejdou. Tak jsem se nějaký čas pečlivě vyhýbala pokušení, ale bolelo to. Pak si synek pořídil čtečku a ukecal mě do ní (čti: koupil mi ji 🙂
Je to trochu méně pohodlné čtení než papír, ale můžu si pořídit knih, kolik chci! A s ohledem na to, že čtu nějak podobně jako Yga, je tohle zásadní výhoda.
Noviny v papírové formě nesnáším, resp. nesnáším ten pocit (a někdy nejen pocit) špinavých rukou. Takže zprávy projíždím na počítači.
Na mobilu čtu nerada, je to mrňavý…
Zprávy už dlouho čtu jen v počítači, protože když noviny začaly být plné reklam a třikrát tlustší než dřív, přestala jsem je kupovat.
Som vášnivý čitateľ a navyše zberateľ kníh (a na chodenie do knižnice aj tak nemám čas). Elektronickej čítačke som niekoľko rokov odolávala, ale jedného dňa si ma „na koberček“ predvolal manžel a oznámil mi, že ďalšiu knižnicu už domov nekupuje, pretože ju nemáme kam dať (v tom čase sme mali šesť knižníc vysokých dva metre, širokých jeden meter, všetky plné mojich kníh, a takmer žiaden ďalší nábytok – nebolo miesto 🙂 ). Takže mi Ježiško priniesol čítačku. Na chuť som jej prišla za zhruba dve hodiny.
Otvorili sa mi nekonečné možnosti – mohla som čítať do nemoty (čítam stále a všade, kde je to len trochu možné, telku prakticky nepoznám), mohla som začať kupovať toľko kníh, koľko som len chcela a nikomu to nevadí, a navyše, čítačku mám v kabelke vždy a všade so sebou a nosím tak všade so sebou vyše 300 kníh. No skúste to s papierovou knižnicou 😉
Přesně:)) Knihovna do kabelky a to ještě ta kabelka nemusí být velká! 🙂
Já jsme hodně četla v dobách, kdy jsme cestovala veřejnou dopravou. Auto mě připravilo o možnost číst… a zvažuju audioknihy 🙂
Noviny čtu v iPadu, knihy a časopisy v papíru. Tedy tištěné. Musím obracet stránky, honění textu po displeji mě neláká.
Eh, tak jo – patřím k těm,co čumí do mobilu 😀 A ne, knížky v něm (zatím:)) nečtu.
Vyrostla jsem na papírových knihách a doma jich máme víc, než je rozumné. Nicméně se svým prvním kindlem jsem objevila kouzlo čteček a levné nabídky knih na Amazonu:))
Postupně dávám elektronickému čtení pořád víc přednost, i když i mě chybí listování stránkami. Důvod je prostý – jak se mé krátkozraké oči hodlají s věkem tvrdohlavě přeměnit na dalekozraké, mám se čtením knih (mnohem víc u časopisů a novin) potíže. Ne, že bych to nemohla číst, ale unavuje mě to. U čtečky si prostě nastavím optimální velikost písma a je to jako zamlada 😛
Podstatnější je, co čtu… (wave)
No, ty hodně čteš anglicky… mně to po těch letech angliny moc nebaví. Takže na Amazonu občas nakupuju jen knihy papírové a to o patchworku, protože ty fakt potřebuju na papíře, abych pořádně viděla barvy a detaily.
Já také miluji knihy. Čtu si každý večer před spaním. Na mém nočním stolku vždy leží knížka, kterou právě čtu.
Také ráda čtu časopisy i noviny.
Ten zlozvyk koukat furt do mobilu také nechápu.
Když někde jsem tak se koukám kolem sebe a pozoruju ten cvrkot který se tam odehrává.
To já mám moc ráda.
A Matyldo přávidím dovolenou v Itálii.
Tu mám spojenou ráno s linoucí se vůní kávy odevšad.
Dovolená v Itálii je pro mě spojená s italskou zmrzlinou- tu miluju 🙂
Jo, na dovolené, či obecně v cizích krajích, taky radši koukám 🙂 Zvědavost je mocná čarodějka a když přidáte trochu fantazie, tak se dá sedět s jedním kafem, dívat se na lidi a vidíte překvapivé věci 😀 (Ano, mluvím jen o kafi:))
U fontánky ve Splitu jsme během jedné hodiny viděli hnedle dvě parodie (i když aktéři to mysleli úplně vážně): „taťku a mamku“ vracející se z trhu a postaršího nynfomatického diblíka. A že jsme to tenkrát potřebovali (byli jsme vyhnáni domácím kvůli požáru z vilky u moře – naštěstí do jeho bytu v bezpečnější zóně)
Hmm – tak já miluju knihy (a navíc si neumím do čtečky knížky stáhnout) a proto na dovolenou jezdím s jedním kuférkem na víc a v tom mám to čtivo (ono se čtrnáct knížek – na každý den jedna + dvě „pro jistotu“) pronese. I když na dovolené většinou čtu lehkou literaturu, většinou je v těžkých knížkách (rofl) .
Ale protože letos byla Terka nucena tři týdny ležet v našem obýváku bez své čtečky, stáhla do mé čtečky svoje knížky a tak letos jedu na dovo nalehko právě s tím placatým udělátkem (ono stačí, že tentokrát navíc táhneme pádlbort a nafukovací člun a vybavení pro psa!) … i když nevím, dneska jdu ještě do knihovny … (chuckle)
Prostě kniha z papíru je kniha z papíru! Té se nic nevyrovná. Ovšem u mne je problém, že mně láká k nepravostem – totiž pop přečtení úvodu jednoduše obrátit na posledních pár stránek, abych si byla jistá, že to dopadne dobře (headbang) . Prostě moje pevná vůle tento zlozvyk překonat se bortí při první knižní krizi (rofl)
Ygo! ty fakt přečteš jednu knihu za den? To já nestihnu, protože nutně potřebuju taky výletovat 🙂
Na ,,dovolené“ (jsem v důchodu, takže dovolenou mám vlastně pořád, čili v mém případě jde spíš o několikadenní výlet), odpočívám. Takže počítadlo nechávám doma a mobil je vypnutý. Papírové knížky také můžu a také čtu rychle, za den bez problémů zvládnu celého Švejka, např. A jezdím k moři. Pannonskému, do Dunajskej Stredy. Takže kolem deváté budíček, hup do plavek a hurá k bazénu, vyberu vhodné místo, sednu si a nechávám teplou minerálku pracovat. Když mám hlad, nebo žízeň, navštívím některý z mnoha občerstvovacích bodů, (zásadně naprosto nepravidelně, protože hlad, nebo žízeň přicházejí pokaždé jinak), občas vyměním bazén, občas si trošku zaplavu, pokecám se známými, pokud tam nějaké objevím, (skoro vždy) a po večeři jdu zalehnout, protože, ač se to bude zdát neuvěřitelné, dlouhodobý pobyt v termálních bazénech dokáže spolehlivě vyšťavit. A týden uplyne jako nic. Ale v sedmdesáti nevím, co jsou to vrzavé klouby, nebo bolavá záda. 😀
No jasně. Sem tam výlet, sem tam koupání, sem tam společenské hry, sem tam ukopnutý palec a mezi tím klábosení a čtení. Proto tam vezu jen takové knížky, nad kterými se nemusí moc přemýšlet (rofl) … typu Wodehouse, Durrell a spol. No – a mezi to nějaký ten Dan Brown a tak 😉
Tak to jo, to se čte dobře a rychle 🙂 Já po zkušenostech, kdy jsem na dovolené přečetla tři severské detektivky a přivodila si šílené noční můry, knížky na dovolenou taky vybírám pečlivěji 🙂
Společenské, ani jiné hry neprovozuji, s výjimkou šigrošády. takže nevím, co to je ukopnutý palec a za tohoto počasí může být aktivní leda přírodní blázen. Já se striktně držím, už od mládí, hesla: Sportem k trvalé invaliditě a vrcholovým zvlášť. (rofl)
Včera jsem vyřešil dilema, zda se jít koupat na drahou Šutku, nebo do levnější Tupolevovy, podle zásady, že když se dva perou, třetí se směje a strávil odpoledne na přírodním koupališti v Konětopech Vstup i parkování pro mne zdarma, (ZTP), v areálu občerstvení, čisté splachovací WC, průběžně uklízené, a v zatopené pískovně čistá, i když ne zrovna teplá, voda, na pláži pod vrbičkami stín. Přes víkend budu doma, protože tam bude nabito a v pondělí si dám repete. Autem to mám ,,od domu k domu“ 35 km.
Já jsem staromilec a čtu papír. Číst knihu na mobilu mi připadá zcestné a čtečku nepotřebuji. Pročítám knihovny obecní, knihovny mých přátel, knihy z kontejneru…… Kdybych ale denně dojížděla 4 hodiny autobusem jako moje kolegyně, asi bych tu čtečku ještě ráda pořídila
Pokud cestuju třeba vlakem a mám větší zavazadlo, je čtečka příjemná. Jinak mám papír taky radši.
Čtyři hodiny? A to tam i zpátky, nebo jedna cesta? No, nevím, i kdyby to bylo 2 +2 hodiny plus 8 hodin v práci, tak to je totálně zabitý den. To by se mi asi nelíbilo. Já jsem sice jezdil kdysi na jedno pracoviště 12 hodin, ale to fungovalo tak, že v pondělí ráno se odjelo, úterý až čtvrtek pracovalo s bydlením na hotelu a v pátek ráno se jelo domů a náklady na dopravu byly nula, pokud nepočítám pobyt v jídelním vozu.