O střevičnících jsme si minule řekli, že mají ze všech našich orchidejí největší květy, ale výškový rekord nedrží. Většina našich orchidejí jsou rostliny výškově skromné a když nějaký povedený exemplář doroste do 25 – 30 cm, je to úspěch. Výjimkou, potvrzující pravidlo, je vstavač nachový.

Vstavač nachový (orchis purpurea), je vápnomilný druh, silně závislý na vhodném půdním mikroklimatu, takže jej najdeme jen na půdách neutrálních až středně zásaditých. Je sice teplomilný, ale dobře snáší i zastínění až do středně hustě zapojených korun stromového patra. Druh je silně závislý na podhoubí, bez kterého nepřežije, takže pokusy o přesazování skončí vždy špatně. Běžně dorůstá do výšky 10 – 30 cm, ale…

Největší exemplář, který jsem objevil u Mcel, měl listy široké 9 cm a už odkvetlé květenství dosahovalo do výšky 115 cm. Jinak se tento druh vyskytuje v ČR roztroušeně. Najdeme ho na vápencích v Pootaví, v masivu Džbánu, Českém krasu, na Přerovské hůře, Nymbursku a okolí Brna, v Chřibech (Lísky, kde se občas kříží se vstavačem vojenským). Byl nalezen i u Lázní Bělohrad a na Chlumu mezi Dobruškou a Opočnem.

Vstavač nachový – 105 cm vysoký

Na vhodných místech, jako je Milská stráň, nebo Chotuc, tvoří tento druh kolonie o desítkách až stovkách jedinců. A právě na Chotuc se dnes podíváme.

Chotuc je tzv. svědecký vrch. Je to osamocená vápenopískovcová kupa, vzniklá z usazenin, které lokálně prosytil vápencovým tmelem pramen, dodnes vyvěrající a vodárnou zachycený, na jeho jihovýchodním úbočí. Materiál, prosycený minerály z vyvěrající vody, získal větší odolnost, než horniny v okolí, takže odolával erozi lépe a z plochy Rožďalovické tabule tak vyčnívá, s převýšením kolem 50 m, dodnes. Jižní svah byl později postižen sesuvem, takže hned pod vrcholovým hřbetem, po kterém vede naučná stezka, vznikla deprese, ve které se vstavačům nachovým velmi zalíbilo a je jich tam spousta, dá se říci, že jde o doslova orchidejovou plantáž.

Vstavač nachový – malá část z bohatého celku

Východně od Chotuce, prakticky hned u jeho východního úpatí, leží městečko Křinec. Protéká jím říčka Mrlina, vede silnice a honosí se i zastávkou na železniční trati Nymburk – Jičín. Pokud se do Křince dostaneme vlakem, musíme jít směrem k západu, čili do centra; pokud pojedeme autem, tak na náměstí je možno zaparkovat, pokochat se historickou zástavbou, občerstvit v hospůdce, či v cukrárně a po několika krocích po silnici dále na západ už je cíl cesty jasný, jediný větší kopec v okolí prostě nelze minout, takže trefí i naprostý podbluďák.

Vstavač nachový – typický vzhled

Naučná stezka začíná hned u silnice a po zhruba 700 metrech celkem pohodlné chůze dorazíme na okraj lesa; nalevo uvidíme vodárenský objekt, napravo je v lese skryt kostelík a před námi cosi jako louka, která, když budeme mít štěstí a přijdeme ve vhodnou dobu, a nebude příliš sucho, (loni to bylo zoufalé, letos jsem lokalitu nenavštívil), bude plná statných a nádherně kvetoucích orchidejí. Kromě vstavačů nachových najdeme i prvosenky jarní, (ty už budou odkvetlé) a kamejku modronachovou.

Vstavač nachový – atypický

Vstavač nachový je sice tvarově i barevně stálý, ale na Chotuci najdeme i odchylně vybarvené jedince, jednoho totálně bílého, jednoho narůžovělého a několik dalších s odchylnou kresbou na spodním pysku. Je zajímavé, že barevné odchylky jsou velmi stabilní, jde o jednotlivé exempláře, které vykvétají každý rok, (či, přesněji řečeno, vzhledem ke srážkovému deficitu), skoro každý rok stejně a svou abnormalitu striktně dodržují.

Vstavač nachový , atypický, detail

Nejvyšší kousek, který jsem na Chotuci objevil, měřil 105 cm, což je neoficiální výškový rekord, odborná literatura udává max. 90 cm. Jednu metr vysokou rostlinu jsem kdysi objevil i v Českém krasu, ale ta rostla hned vedle jakéhosi trampského srubu, takže lze předpokládat, že byla občas zalévána. Z přiložených fotografií je zřejmé, že květy jsou velice dekorativní, zajímavé jsou zejména tmavofialové chloupky na spodním pysku, které údajně produkují slabou vůni a mají být cítit po kumarinu.

Vstavač nachový, atypický

Listy jsou středně sytě zelené a mastně lesklé, což je víceméně vlastní i ostatním vstavačům, (např. vstavač bledý, který má listy tvarově i vzhledově stejné). Rozdíl je jen v tom, že vstavač nachový a vstavač bledý zatím nikde společně nerostou a doba kvetení je u nich natolik odlišná, že případné křížení nepadá v úvahu.

Vstavač nachový, atypický, skoro bílý

Hned nad loukou vede naučná stezka s několika zastaveními, na infotabulích se dozvíme ledacos zajímavého, ale pozor! Pod okrajem orchidejové louky je ve svahu ukryta soukromá střelnice, takže občas je tam poněkud hlučno. Lokalita patří k tomu, co nazývám paďourskými destinacemi, pokud máte průkaz ZTP a auto označené, můžete vyjet až nahoru k vodárně a k orchidejové louce to máte pár kroků po rovině,  navíc několik rostlin roste hned vedle cesty v křovíčkách, takže kochat se mohou i vozíčkáři.

Vstavač nachový, albín

Za normálních meteorologických poměrů kvetou vstavače nachové od posledních dubnových dnů do poloviny května, letos už byly u Karlštejna v půli května uschlé, zatímco trs střevičníků hned vedle byl v plném květu. Takže nezbývá, než pro příští rok popřát vhodnější počasí a správné načasování.

Vstavač nachový, atypický