Krásný den a šeptanda mne zlákaly k výletu na Úštěcko. Prý už kvetou. Byla to pravda; na známé loučce jsem našel stovky nakvétajících i plně rozkvetlých vstavačů osmahlých (orchis ustulata).
Vstavač osmahlý je v ČR znám nyní už jen z několika málo lokalit, na Horažďovicku a Litoměřicku. Dříve byl velmi hojný, ale začal masivně mizet, i když v poslední době se pomalu začíná znovu objevovat na několika málo místech původního výskytu a na místech, kde přetrval jeho populace mohutní a dobře prosperuje.
Rostlina je průměrně kolem 15 cm vysoká, listy i lodyha jsou sivozelené s lehkým stříbřitým nádechem. Má rád slunce a na Úštěcku roste v zapojeném trávníku na loučce, obklopené řídkým borovým lesíkem. Svůj český název si vysloužil podle barvy nerozvitého květenství, která připomíná velmi silně propečený trojobal řízku.
Květy se rozvíjejí postupně odspoda a v době, kdy se otevřou ty nejvrchnější už ty spodní bývají uvadlé. Pysk má typické nachově červené tečkování, barva vnitřku kolísá od čistě bílé po slabě narůžovělou.
Vstavač osmahlý (orchis ustulata)
Pohled na rozkvetlou loučku se stovkami rostlin, z nichž část byla těsně před rozkvětem byl velmi hezký, ale když jsem došel k hornímu okraji, upoutal mou pozornost jeden kousek, který byl takový nějaký jiný.
Rostlina byla o cca 5 – 8 cm vyšší, listy i stonek čistě zelené a květenství zářilo mnohem sytější barvou. Vedle byl další, nekvetoucí menší exemplář, vzniklý patrně vegetativně a o kousek dál kvetl menší třetí. Podrobná prohlídka odhalila u nás naprosto unikátního křížence – vstavač Dietrichův (orchis X Dietrichiana).
Vstavač Dietrichův je křížencem vstavače osmahlého (o. ustulata) a vstavače trojzubého (o. tridentata). A protože vstavač trojzubý v Čechách nikde neroste (Lísky na Kroměřížsku, nebo Beskydy), je tento kříženec na Litoměřicku opravdovou raritou.
Vstavač osmahlý (orchis ustulata) – detail
Vstavač Dietrichův je znám pouze ze Slovenska, (Devínska Kobyla, Tribeč) a u nás jsou pouze ty tři rostliny v Českém středohoří. Teoreticky by mohl být nalezen v místech, kde se vyskytuje vstavač trojzubý, potíž je v tom, že tyto dva druhy na území ČR nikde nekoexistují.
Za to, že tento kříženec v Českém středohoří roste, vděčíme nejmenovanému nadšenci, který kdysi na Devínskej Kobyle odebral ze vstavače trojzubého pyl a opylil několik vstavačů osmahlých na Úštěcku. Experiment se podařil, ale vyvolal značnou nevoli skalních ochránců přírody, kteří se, naštěstí marně, pokusili tohoto nádherného křížence zlikvidovat.
Zatím nevíme, zda semena tohoto křížence jsou plodná a jak bude, při nepřítomnosti druhého z rodičů, populace vzhledově stabilní; může dojít ke zpětnému křížení a tím k postupné ztrátě vzhledu a následně zániku tohoto unikátu.
Vstavač Dietrichův (orchis X Dietrichiana)
Může také dojít k tomu, že, pokud budou semena plodná, objeví se kříženci v okolí, protože křížené rostliny bývají občas odolnější a přizpůsobivější než rodiče, může dojít a ostatně už došlo, k vegetativnímu množení…
Možností mnoho, ale jde o běh na velmi dlouhou trať a já osobně nepovažuji likvidaci ,,nepohodlných“ kříženců za dobrý nápad. O životě našich orchidejí toho víme velmi málo a mít vzorek, který by si zasloužil odpovědný a dlouhodobý výzkum ,,za humny“ může být jen dobře, jde jednoznačně o zpestření, byť umělé, naší orchideoflory.
Vstavač Dietrichův (orchis X Dietrichiana) – detail
Včera jsem ,,vyvenčil“ dva kolegy, ten z Brna strašně chtěl nafotit toříč hmyzonosný a hořec jarní. Původně jsme počítali s tím, že včera hořec plus kukačky na Svatém poli a někdy příští týden toříč. Ale: Po hořci jarním, který před týdnem ještě kvetl už nezbyla ani stopa a v okolí bylo jen pár prstnatců májových. (ale hezkých, také se tu ukáží). Na Svatém poli u Horažďovic bylo sice kukaček mnógo mnógo, ale většina jich byla beznadějně uschlých, naštěstí mám fotky ještě z předloňska. Takže když jsem to nadělení viděl, usoudil jsem, že nebude od věci se na ty toříče u Litoměřic mrknout hned. Pražský kolega prohlásil, že s námi nepojede, protože ještě něco má, (slíbil manželce, že se vrátí do tří odpoledne a protože je silně pod pantoflem, netroufal si vrátit se později a bylo na něm vidět, jak je naštvaný) Takže jsme ho cestou vysadili a jeli dál; co je cesta z Horažďovic do Litoměřic pro malé skautíky, že? Měli jsme recht. Toříčů bylo na plácku přes třicet, ale jakž takž jich kvetlo asi pět, ale protože na Moravě nerostou, byl kolega spokojený, že je má a fotil jak vzteklý. Když se uspokojil, nalákal jsem ho ještě na Ditrichiany do Vědlic, tak jsme potkali dalšího člena Šmitákboys, který lovil také a poslal nás k nádhernému trsu Ditrichian, o kterém jsem doteď nevěděl. Takže kolega fotil jak Ditrichiany, tak ustulaty, já jsem se spokojil s tím excelentním trsem Ditrichian. Do Prahy jsme dorazili v půl sedmé večer, kolega pohodlně stihl rychlík do Brna, kterým chtěl původně jet a já jsem si udělal večeři, nakrmil a počochnil čertíka a spokojeně relaxoval, stejně jako autínko, na jehož tachometru přibylo 460 km. (rofl)
Jo u Cvikova za mého dětství kvetly nějaké vstavače, někdy o prázdninách.
To mohly být klidně i prstnatce, nebo kruštíky, je toho tam povícero.
Krakonoši, krásné fotky. Ten stavač osmahlý má opravdu přiléhavý název 🙂 Detaily kvítků jsou úžasné. Neznalec by mohl kolem té malé fialové „paličky“ Dietrichova vstavače projít, aniž by si všiml, jaká krásná kvítka se v něm skrývají. Ono to vlastně platí o všech květenství – kouknout na ně trochu „pod lupou“, ukrývají se v nich neuvěřitelná překvapení!
Dede dokoukala jsem se na hru – moc se mi líbila a obdivuji vaši paměť! Jak ta moje dostává čím dál větší trhliny a zapamatovala bych si sotva desetinu, opravdu žasnu nad tou vaší hromadou! A co se dotací týče, možná by se hodilo přísloví: „Neříkej hop, dokud nepřeskočíš“ 🙂
Krakonoši, jsi odborník jak přes kytky, tak i foto atd.Sím Tě, mohl by si vysvětlit z čeho opravdu je ten všudypřítomný žlutý pyl, co nás alergiky ničí. Nezaujaté vysvětlení by mne moc zajímalo. Díky!
Včera besedoval na Countryradiu nějaký pylový odborník (jméno si nepamatuju) a podle něj jde hlavně o pyl jehličnanů a dalších stromů, které kvůli letošnímu vývoji počasí vykvetly naráz a v mnoha případech v neobvyklém období.
Souhlas, dokud tu nad zíďkou stála rada borovic a já pod nimi parkovala, tak se tu v myčce chytal chlap za hlavu. Okna vůbec nešla umýt a lepila jsem se ke všemu.
Ač netázána, zkusím odpovědět. Letos prý po několika letech (bývá to prý tak plus-mínus po čtyřech letech) naráz vykvetly jehličnany (smrky, borovice) a z nich je převážná část pylu, který vítr rozfouká i do veliké dálky a který nás teď všechny tak obtěžuje. Plus skoro naráz rozkvetly a pomalu i odkvetly ovocné a jiné kvetoucí stromy. Plus byl ještě žlutý ten saharský písek.
I když barvy našich polí by spíš svědčily pro řepku a sváděly házet to na jejího velkopěstitele, řepka ale prý má pylová zrnka velká a těžká a šíří se jen do velmi malé vzdálenosti od předmětného pole.
P. S. To nevím z hlavy, to jsem se v posledních dnech dozvěděla od jiných lidí, kteří tomu rozumí. Prý to tak fakt je.
P. P. S. zdravím po čase, poslední dobou nějak nestíhám – ani číst, natož diskutovat.
Á, byla jsem pomalejší. 🙂 Každopádně, MaRi – dík za potvrzení.
U nás ho produkují hlavně borovice, ale obecně jde o všechny tzv. větrosnubné rostliny, tedy takové, co vypouštějí pyl do větru a tudíž mají květy bez nektaru a zakrnělé, tedy jehličnaté stromy, trávy, obilí a další.
Potěšily mne vstavače, díky! Jsou nádherné.
Krakonoši, je to nádhera, krásný koníček a hluboké znalosti.
Poklona.
Jinak, těšila jsem se, že trochu sprchne, ani omylem, v dálce asi 5 minut hřmění a jeden blesk v oblacích. Zem je jak mlat.
Že bych zajel s autem do myčky? Kdykoli to udělám, tak to déšť spolehlivě přivolá. (Nebo v zimě sníh a mráz). (rofl)
Jo! Tak to tady neplatí. Ale mohla bych umýt okna.
🙂 To zas platí tady.
Tak myčka zatím nezabrala. Ale aspoň se autínko zase leskne a je opět červené. No a družka Maruška leží na Bulovce. Bylo jí dva dny nějak divně, tak šla k doktorce, ta jí našla nějakou bulku pod bradou a protože už jí kdysi dva nádory vzali, (ledvina a slinná žláza, ale oboje prý nezhoubné), poslala ji bleskurychle do nemocnice. Dostal jsem zákaz telefonování, prý se ozve sama. Nojo, nějak mám na ty baby smůlu, žádná mi dlouho nevydrží.:(
Jsou to nádherné fotky vstavačů a pěkné povídání o nich – myslím, že na jihu Jižní Moravy nerostou vůbec (anebo se mýlím?).
Jinak tady jsou fotky z konce dubna – zatím je na nich docela zeleno, ale bojím, bojím, jak bude dál. Včera nás varovali před přívalovými dešti – tak ano, jeden příval se přes nás přehnal, trval přesně jednu minutu (jestli!) a ani nespláchl pořádně pyl ze střechy. Smutné vyhlídky do budoucna … Ale chtěla jsem se zeptat, jestli náhodou (chuckle) nevíš, jak se jmenuje ta bílá kytka, co vypadá némlich jako křivatec – teda až na tu barvu. Já už se myslím ptala vloni …
http://yga.rajce.idnes.cz/2018_Konec_dubna/
Ygo, ten bílý křivatec je snědek, cibulovina běžně pěstovaná v zahrádkách. Jak se tam dostal, čert ví.
Bob a Bobek jsou bez konkurebce. Jsi fakt dobrá!
Aha – asi snědek Kochův. Tento roste na louce ne v lese, ale i v lese ho vídám.
Teda, to jsem se zamotala. Chtěla jsem říct, že tento, co jsem fotila, roste na louce, ale v lese jej taky vídám. A děkuju za pochvalu fotky zajíců – byly hodně daleko, proto je ta fotka taková nekvalitní.
Je mi jasné, že Bob a Bobek ti nezapózovali 2 metry od tebe. Chce to trochu štěstí a postřeh. (clap)
Snědek Gutfreundův. V Českém krasu roste občas volně, na Moravě, Zahrady pod Hájem ve Velké nad Veličkou, roste mnohem vzácnější a větší snědek velký.
Rostou, ale ne na každé mezi a zrovna teď kvetou, konkrétně vstavač kukačka.
Krakonoši, tohle je moc zajímavé povídání a souhlasím s tebou, že by ty křížence měli lidé nechat být – ať ukážou, jak jsou životaschopní. Navíc u těchto rostlin těžko hrozí, že by převálcovaly své okolí.
Přiznám se, že v kytkologii jsem mimo – moje znalosti zahrnují jen ty nejběžnější druhy. Ale ráda se poučím 🙂
nějaký vstavač nám roste na chalupě za zahradou a občas i na zahradě- nedaleko Koryčan. Ale netuším, jaký to je. Nevadí, mám radost, že vůbec nějakej 🙂
Zkuste vyfotit a poslat. Ale s největší pravděpodobností to bude vstavač mužský znamenaný. Ty občas na zahrádkách rostou.
To mi připomíná, musím se zajet na lokalitu za Kuřimí, ale je tady strašlivé sucho a horko, tak letos to nebude žádná sláva :(.
V tom zabahněném dolíku rostou hlavně kruštíky bahenní, je to jedna z velmi mála orchidejí, která dokáže růst i pod vodou, tedy jako vodní rostlina, Sucho snáší sice celkem dobře, ale na úkor barevnosti květů.
Teda Krakonoši klobouk dolů před Vašimi znalostmi.
Z fleku by jste mohl přednášet na univerzitě.
Já se přiznám, že o rostlinách rostoucích volně venku nevím zhola nic. Poznám jen ty notoricky známé.
Vím, že to bude pro skalní zahrádkáře znít poněkud úsměvně, ale já mám teď radost z našeho malého záhonku na chatě. Rostou mi tam narcisky, tulipány, modřence a dále si tam dáme afrikány.
Poradíte mi, dá se teď ještě zasadit stromkový šeřík nebo až na podzim ?
Míšo, v kontejneru zakořeněné rostliny ze zahradnictví, se dají sázet po celý rok. Jen mu při výsadbě udělej hodně bahnitou postýlku ve vykopaném ďolíku, aby měl pro první dny dost vláhy i odspodu.
Bude hůř.Včera jsem byl s kolegou z Chuchle a dalším z Brna v Bílých Karpatech a našli jsme tam další dva unikáty, taky po dvou kouskách od každého. Ten jeden je u nás úplně nový, ten druhý se po tom, co ho zemědělci vyhubili, po mnoha letech vrátil. Takže dnes úlovek zpracuji, doplním nějaký ten pokec a pošlu. A o víkendu jedeme na Svaté pole a zkusíme v Českém krasu korálice a lýkovce vonné. Takže se máte na co těšit. 😀
A taky že se těším! Moc!
To záleží na paní šéfové.. Ale když tu je koutek kuchařů, mohl by být i koutek kytkařů. Materiálu je a bude dost. V ČR roste, podle posledních odhadů, kolem 65 druhů orchidejí. 😀