BTW: První máj

A máme tu první máj! Utopený v květech a pylu přišel svátek lásky a práce. Mám ráda tento den, protož oboje, lásku i práci ke spokojenému životu potřebujeme. V obojím si ale vybíráme, že?

 

 

Lásku přirozeně preferujeme tu věrnou, milostnou, nejlépe šťastnou a naplněnou. Ne vždycky ale máme to štěstí. Naštěstí láska existuje v mnoha podobách, takže každý může být tak bohatý, aby upřímně miloval. Někoho. Láska obejde jen lidi bez citu, každý jiný má volbu, jestli své srdce někomu otevře. Ach ano, a pak je tu strach zraněných, který srdce zamyká. Naštěstí i jim se dá pomoct, pokud se strachu nevzdají.

 

 

Práce… jak umí být uspokojivá, pokud má smysl a přináší výsledky. Ne každý má to štěstí, aby jeho zaměstnání splňovalo tuto podmínku, ale většina z nás si umí v práci najít radost aspoň v okamžiku, kdy ji má hotovou! 🙂

Pořád přemýšlím, kam bych zařadila nekonečný kolotoč domácích prací, které nejsou hotové nikdy… asi k životním nezbytnostem, o kterých je lépe nepřemýšlet a prostě jim vyhovět. Boj proti nevyhnutelné rutině zbytečně vyčerpává a bere radost ze života:))

Zkrátka, milí čtenáři, přeju vám nádherný den, ve kterém budete dělat jen to, co vás baví a srdce vám bude radostně zpívat:))

 

Vaše Dede

 

PS: Po Facebooku ke mně připutovala tato báseň. Líbila se mi natolik, abych vám ji také nabídla. Autor vybízel ke čtení a šíření, tak tímto tak činím:))

A ještě se zeptám, dnes poněkud nezvykle: Máte své oblíbené milostné básně?:))

 

 

Láska jsou doteky,

vždy slova bez záště,

hřejivé polibky,

a věrnost obzvláště…

 

Též noci bez spánku,

a prosby do nebe,

to všechno láska jen,

ráda vždy pro tebe…

 

Láska jsou prstýnky,

labutě na řece,

láska je složená,

hlava Ti na plece…

 

Dlaň plná skromnosti,

bez známek vděčnosti,

a přání s tebou jít,

až k branám věčnosti…

 

Též sousto poslední,

do pusy tobě dát,

pro ni tu stále být,

svou bitvu neprohrát…

 

Držet ji za ruce,

v každičkém orkánu,

v objetí ležet s ní,

večer i po ránu…

 

Říkat jí slovíčka,

že jiné nepatříš,

že nebýt právě jí,

tak štěstí nespatříš…

 

Že dýcháš pro děti,

co ona nosila,

že ty jí nepustíš,

i kdyby prosila…

 

Že láska k člověku,

ze srdce pramení,

a právě ona je,

to tvoje znamení…

 

Láska je bohatství,

víc než lesk křišťálu,

láska jsou srdíčka,

kreslená na skálu…

 

Pavel Volodkovič 

Aktualizováno: 30.4.2018 — 18:00

26 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Nie je to celkom báseň, je to pesnička. Nedám to sem celé (dá sa ľahko dohľadať), len posledné tri slohy, pričom tá úplne posledná bola po nádhernom živom koncerte hymnou našej bunky na internáte:

    Až vám ta potvora zastoupí cestu,
    sedněte na zadek a seďte jak z trestu,
    jen ať si táhne jak to dělají vandráci.
    Láska se totiž, i když je prevít,
    nikomu dvakrát nemůže zjevit.
    Láska se totiž, i když je prevít, nevrací.

    A nesmí vám to nikdy přijít líto,
    kupte si auto a cucejte Chito,
    odreagujte se psychicky.
    Protože jestli byste na ni měli myslet,
    to radši vstaňte a jděte za ní ihned,
    utíkejte než vám zmizí navždycky.

    Převrhněte stůl, opusťte dům,
    fíkusy rozdejte sousedům,
    nechte vanu vanou, ať si přeteče.
    Na světě není větší víra,
    pro žádnou z nich se tolik neumírá,
    ani v žádné jiné zemi na světě…

    Pavel Dobeš, Něco o lásce.
    Krásne májové dni všetkým! (sun)

  2. Navždy mne bude víc o tu noc,
    kdy jsem tě vyvolával z měsíčních par
    a popel na žhavém srdci chtěl držet tvar
    něčeho, co už není,

    zatímco tys žila a žiješ, ne přízrak, ne stín, jenž vstává z már,
    ne bludička, ne bysta náměsíčně bílá,
    ale láska, jež v krvi žil a cév divoce tepá.

    František Hrubín , Romance pro křídlovku

    Zdroj: https://citaty.net/citaty/277524-frantisek-hrubin-navzdy-mne-bude-vic-o-tu-noc-kdy-jsem-te-vyvolava/

    1. Nedávno jsem zase po dlouhé době viděla Romanci pro křídlovku. Nějak jsem za ta léta ten film už zapomněla, a tak jsem byla zase tak okouzlená, snad víc, než kdysi v mládí. Dokonce jsem si ho druhý den pustila ještě jednou.

        1. Jo, „domů, pane Berka“ a „vy dneska pěkně vypadáte, paní nadlesní“, to byla u nás v rodině taková okřídlená rčení 😀 . Ale to nic nemění na tom, že je to krásný film.

  3. První máj, to by k nám měli přiletět rorýsi. A taky že ano, ale viděl jsem zatím asi jen dva.
    Mám rorýsy moc rád, ale v posledních letech mě při pohledu na ně vždycky trápí představa, že musí trpět hladem. Je vůbec možné, aby se uživili? No, zřejmě ano, je to takový zázrak přírody.

      1. U nás už byli slyšet 30. dubna, poletuje jich tu hezkých pár. Kde hnízdí, sice nevím, ale máme je tu každý rok.

  4. Stáhla jsem si starý film“Pohádka máje“, dělám to každý rok. 🙂 Pak jsem chvíli vzpomínala na léta mladá, máj a majálesy v mém rodném městě.
    Básně milostné, hmchm, asi E. Browningová, Portugalské sonety.
    Filipojakubská noc byla krásná. (bat)

  5. Tak já jsme byla dneska hlavně navštívit babičku, neb mám volno přes den, kdy je babi vzhůru. Je jí 93 a už vůbec nechodí. No a po páté se už hotoví ke spánku, i když spí až kolem desáté, ale je strašně unavená z celého dne. Donesla jsem jí chrpy a byla ráda 🙂 Odpoledne jsem uklidila po zednících (rupla nám vanička od sprcháče, takže nás neminula rekonstrukce) a řežu si starší pánské košile na patchworkový projekt. Kvete tu všechno jako u Ygy, jen všechno děsně rychle odkvétá…

  6. Vyprovokovala jsi mě, Dede, svojí otázkou k tomu, že jsem vykutala starý sešit z hlubin šuplíku. Tenkrát nebyl internet, tak jsme si básničky museli přepisovat. Mám tam třeba tuhletu od Jany Štroblové :

    Mám ráda topoly
    To proto snad, že touha vztyčila je,
    když chtěly vidět, jak sníh zjara taje,
    jak v bílých stružkách teče po poli
    a jak v něm pučí tráva.
    Když chtěly, aby načechral jim hřívy
    potulný zpěvák, vítr dovádivý,
    a aby zpíval, ať už cokoli,
    až budem pod oblohou.
    To proto snad, že žily tebou, květne,
    a nebály se, což když hlavu setne
    jim blesk a peň je v ohni zabolí
    už v první jarní bouři.

    Mám ráda topoly.

    To proto snad, že stály dávno kdysi,
    nad jednou nocí, kdy jsme v modru šli si
    hledat své štěstí někam do polí
    a trávy orosené.
    Noc loví hvězdy, už se houpou v síti.
    Jsou zlaté rybky. Za chvíli se zřítí
    okamžik štěstí. Teď to nebolí.
    Teď jsme až pod oblohou.
    Najít a ztratit. Stačí to? Ach stačí,
    okamžik, chvíle, kdy je štěstím k pláči,
    půjde pak se mnou, Ať je cokoli.
    Ať mě i oheň spálí.

    Mám ráda topoly.

    Konec sváteční chvilky poezie. (h)

  7. Tak u nás už ovocné stromy odkvetly, v plné polní je teď hloh (ten mám moc ráda, nejen když kvete), kaštany a budou končit šeříky. Zatím to voní kolem moc a moc.

    A básnička? „Láska je jako večernice, plující temnou oblohou. Zavřete dveře na petlice! Zhasněte v domě všechny svíce a opevněte svoje těla. Vy, kterým srdce zkameněla…“ Hrabě v Mišíkově podání.

    Já dnes vyprala Jeníkovi cyklodresy, okopala hrášek a rajčata (kašlu na Zmrzlé muže, už jsou v hlíně a běda! jestli zmrznou) a umyla kuchlinku – už byla nějaká opatlaná. A venku je u nás furt horko a sucho, Brooke z odpolední lítačky je úplně hyn (narozdíl od Erníka se nedokáže rochnit v potoku, když je furt za dámu).

  8. Svátek práce slavím prací. Sedím u počítače a překládám, neb čtvrteční termín se vůčihledě blíží 😀 .

  9. Jak na básně moc nejsem, tak tahle je pěkná!
    A my máme svátek válení a uklízení 😀

  10. Přeju hezký den! U nás dnes není takové teplo, tak jsem kapku živější:)) Navíc mělo dopoledne otevřeno zahradnictví, takže jsem si užila – tahle místa jsou děsně návyková 😛
    Taky něco sázíte?
    Za chvilku jedu do Trutnova – za dva týdny tam v Dolcích jako Rescue Stopaři pořádáme stopařské soustředění, takže je třeba zařizovat. naštěstí – na rozdíl od divadla – tady dnes dělám vlastně jen řidiče 😀
    Jak se máte a co děláte? 🙂

    1. Já jsem si minulý týden pohladila Týnčinu příbuznou, možná nevlastní sestru. Jana od ní dostala hubanec. /fenečka bloodhounda/ On se jich skoro každý bojí, ale pan chovatel nám to dovolil.

      1. Ušatky z Křivoklátských hvozdů jsou obvykle zlatíčka 🙂 Pusinky dávají rády, avšak obvykle při tom jde o zuby… 😛 😀

  11. U nás už kvetou jen šeříky a začínají hlohy, (ty voní tak, že to až smrdí). A rozkvetlo Svaté pole u Horažďovic, brzy se tam zajedu s foťákem podívat. 🙂

    1. Co vykvetlo na Svatém poli? 🙂
      U nás kvete úplně všechno, kromě těch třešní, pod kterými by se mělo dnes líbat – ty už jsou dávno odkvetlé 😀

      1. No, myslím dede, že políbit se kvůli neusychající lásce to lze pod jaqkýmkkoli kvetoucím stromem, nejen pod třešníé.s mlp jsme zkusili polůibek pod nádherně rozkvetlou hrušní mezi bytovkami.pod třešeń bych nedošla, neb ta je hodně daleko a bude jistě taky už opdkvetlá. Mějte se všichni krásně a užijte si svátwčního volna.

      2. Vstavač obecný, čili kukačka. (Orchis morio). Jsou jich tam tisíce, od čistě bílých až po skoro černou a jeden vedle druhého. A zítra jedu do Horního Němčí, na toříče pavoukonosné.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN